Bohumín - Kamarád Honza Holinka opět pořádá 15.9.2007 turistickou akci na jednom ze železničně zajímavých objektů našeho předválečného opevnění. Po červnové akci na StM-S50 u Branné se tentokrát jedná o skutečně raritní MO-S5 "Na trati" nedaleko Bohumína. Využil jsem možnosti zúčastnit se cesty organizátora na předakční rekognoskaci a nasbírat materiál pro tento článek. Abych předešel drobným mýlkám, které vznikly po předešlém článku - nemám nic společného s organizováním akce. Na mne se prosím neobracejte. Tato témata mám již delší dobu v jakémsi "redakčním plánu" a se skutečným organizátorem domlouváme pouze časovou synchronizaci článků s akcemi, aby mohl být využit co nejlépe jejich potenciál. O samotném plánu akce jsem informován stejně jako Vy pouze z propozic sestavených organizátorem. Jen podotýkám, že název akce ani článku nesouvisí se současnými hranicemi, ale s hranicemi historickými.
Králíky - V nedávné době byly učiněny nové nálezy, díky kterým bylo možné se významně posunout ve znalostech historie vojenských lanových drah z období první republiky. Následující text je pokračováním článku, který si uživatelé ŽelPage mohli přečíst před necelým rokem. Pokud Vám nebudou hned jasné všechny souvislosti, doporučuji osvěžit si znalosti jeho přečtením. Původně jsem měl v plánu ho pouze doplnit novými poznatky, ale tím by se stalo příliš nepřehledným, co je doplněno a co ne. Navíc bych zbytečně zatěžoval ty z Vás, pro které je čtení původního článku zbytečné.
Ramzová - V sobotu 23.6.2007 pořádá můj kamarád Honza Holinka jednu z akcí svého seriálu o vojenských památkách dotýkajících se nějakým způsobem železnice. Tentokrát bude cílem objekt těžkého českoslovenkého předválečného opevnění StM-S50 "U trati" mezi Brannou a Ostružnou (trať 292). Protože se jedná i o můj obor, vzal s sebou na rekognoskaci terénu mne i mého synka, pro kterého to byla ve třech letech první výprava "na bunkry". Za tu možnost Honzovi trochu pomohu s propagací akce a s Vámi se rád podělím o své poznatky.
Mladkov - V sobotu 26.5.2007 organizujeme prohlídku dělostřelecké tvrze Bouda tematicky zaměřenou na její pevnostní železnici. Pokud je mi známo, jedná se teprve o druhou podobnou prohlídku v její historii. Ta předchozí se konala již před několika lety a kdo ví, jestli se ještě bude někdy opakovat. Bližší informace naleznete v propozicích akce. Jako pozvánku jsem pro Vás připravil poměrně podrobný materiál o tom, na co se můžete těšit. Od asi před rokem publikovaného obecného článku o pevnostních železnicích se liší tím, že se jedná o popis a historii jedné konkrétní železnice a na ní existujících zařízení a exponátů. Některé věci je nutné zopakovat pro zachování celistvosti kontextu, ale mnohé ještě napsáno nebylo.
Na akci se prosím z kapacitních důvodů přihlašte.
Toruń - Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století docházelo v rámci postupného dělení Polska k razantním posunům hranic. Prusku připadlo v roce 1793 město Toruń (něm. Thorn), které leží na pravém břehu dolního toku Visly. Strategický význam tohoto města prudce narostl v roce 1815, kdy se k němu přiblížila nová ruská hranice na vzdálenost menší než 10 kilometrů. V případě války se stal pravděpodobným pokus Ruska o oddělení pruských východních oblastí a ohrožena byla i lodní doprava na Visle. Z tohoto důvodu bylo přikročeno k modernizaci a dostavbě pevností Thorn, Graudenz (Grudziadz) a Danzig-Weichselmünde (Gdaňsk-Wisloujczie). Nebudeme se samozřejmě věnovat kompletní pevnostní výstavbě v Toruni, ale pouze objektům přímo souvisejícím se železnicí.
Mladkov - Po úspěchu zvláštní jízdy do Podlešína jsme se rozhodli čas od času uspořádat nějakou akci i pro veřejnost. Petr Korbel (Railfort), zakládající člen našeho sdružení, který pro ŽelPage sepsal již několik článků s vojenskou tematikou, je průvodcem na tvrzi Bouda a nabídl tematicky orientovanou prohlídku na téma pevnostní železnice. Srdečně zveme.
Králíky - Od poloviny roku 1944 musela německá armáda na našem území čelit novému nebezpečí ze strany spojeneckého letectva. Masového měřítka dosáhly specializované útoky tzv. "hloubkařů" či "kotlářů" na vlakové soupravy. Jedním z přijatých opatření bylo jejich vybavení protiletadlovou obranou. Nikoliv jediným technickým řešením bylo vybavení běžných plošinových vozů improvizovanými palebnými postaveními ze železobetonových prefabrikátů. Ty měly tvar jakýchsi velkých skruží ukrývajících ponejvíce jednohlavňový 2 cm flak vz. 30 či čtyřhlavňový flak vz. 38 (ale i další typy) a malých hranatých skladů munice.
Chvaletice - U východočeského městečka Chvaletice, které je známé tepelnou elektrárnou, se nachází rozlehlý podzemní muniční sklad bývalých Mangano-kyzových závodů (MKZ). Kdysi k němu vedla úzkorozchodná železniční trať, která na povrchu i pod povrchem měřila v součtu téměř dva kilometry. Pozůstatky této trati jsou ke shlédnutí dodnes stejně jako tunelový portál vjezdu. Kolínský Military Club provedl i průzkum interiéru a kamarád, který je jeho členem, mi poskytl fotografie a některé informace, které byly podstatné pro vznik tohoto článku.
Horní Vltavice - Obrannou linii našeho předválečného opevnění bylo nezřídka nutné vést velmi komplikovaným terénem, který kladl velké nároky na dopravu stavebního materiálu. Nad Horní Vltavicí se v rámci stavebního úseku č. 191 rozhodla berounská firma Ing. Jelínek a synové zásobovat staveniště deseti objektů lehkého opevnění vz. 37 pomocí kolejových svážnic a polní drážky. Mnoho otázek okolo nich není stále zodpovězeno, ale výsledky dosavadního pátrání jsou námětem tohoto článku.
Pardubice - Během druhé světové války byly uskutečněny tři významné spojenecké nálety na Pardubice. Všechny tři se odehrály v roce 1944. Jejich hlavním cílem byla rafinerie Fantových závodů (dnes PARAMO) stojící ná západním okraji města, kde byl z rumunské ropy vyráběn zejména benzín, mazací oleje a parafín, a také nedaleké vojenské letiště, od roku 1940 školící středisko Luftwaffe. Těžce zasaženo bylo i nádraží.
Pardubice - Nedílnou součástí výcviku pardubického železničního pluku byla i výstavba a organizace provozu nákladních lanových drah. O tom, že zkušenosti nabyté na cvičištích u řeky Chrudimky byly využity i v náročných podmínkách našich pohraničních hor, pojednává tento článek. Upozorňuji, že se článek týká pouze lanovek vojenských, nikoliv civilních použitých na vojenských stavbách.
Świnoujście - Pár minut předtím, než dojedete do polského Świnoujście, budete projíždět seřaďovacím nádražím v Przytóru. Několik desítek metrů za nástupištěm odbočuje vlevo přes silnici do borového lesa nepojížděná, leč udržovaná vlečka. Dostanete-li se do těchto končin, vydejte se po ní a dopřejte si dráhařskou lahůdku.
Králíky - Křížení železniční trati a linie našeho předválečného opevnění bylo pro jeho plánovače vždy výzvou. Do hry zde vstupovaly dva zásadní aspekty. Prvním byl fakt, že trať mohl nepřítel využít k útoku do vnitrozemí. Nezřídka totiž vede takovými terénními podmínkami, že jedinou těžkou technikou, kterou mohl nepřítel nasadit na podporu útočící pěchoty, byl obrněný vlak. Druhou podstatnou věcí jsou umělé železniční stavby, které mění konfiguraci terénu (náspy, zářezy), čímž vytvářejí hluchá místa v systému obranných paleb.
Řevnice - Mezi lety 1936 a 1937 probíhala v linii přibližně spojující města Mělník, Velvary, Slaný, Kladno, Beroun, Mníšek pod Brdy a Slapy výstavba opevnění tzv. Vnější obrany Prahy (též pražského předmostí či pražské čáry). Jednalo se o součást vnitrozemské záchytné příčky spojující oblast Lužických hor s jižními Čechy. Pokud by v případě válečného konfliktu s Německem došlo k ústupu jednotek československé armády z oblastí západně od ní, měla umožnit jeho zastavení a vedení dalších obranných bojů. Celá příčka sleduje přibližně severojižní směr, pouze západně od Prahy tvoří jakýsi půlkruh. Stavěny zde byly pouze objekty lehkého opevnění, pouze u Velvar bylo v roce 1938 vytýčeno pět objektů těžkého opevnění jako ukázka pro jugoslávskou vojenskou delegaci. S jejich výstavbou ovšem nebylo započato.
Pevnostní drážky lze nalézt v interiérech
dělostřeleckých tvrzí, které byly stavěny v rámci československého
pohraničního opevnění v druhé polovině třicátých let dvacátého
století. Jsou vždy o rozchodu 600 mm a měly sloužit k zásobování
částí tvrze vojenským materiálem. Neměly sloužit k přepravě
osob.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2026 Spolek ŽelPage












