Praha — Ministerstvo kultury v prosinci 2010 vyhlásilo jádro Nákladového nádraží Žižkov — tedy bývalé nákladové nádraží spolu s objekty oplocení a vrátnice — kulturní památkou. Vlastník pozemků — České dráhy — prostřednictvím developera podal proti tomuto rozhodnutí rozklad, je podporován i městskou částí Praha 3. Rozhodnutí o prohlášení kulturní památkou tak dosud není pravomocné. Areál nádraží plánuje přestavět společnost Žižkov station development, kterou založily Sekyra Group a České dráhy. Během přestavby by pak byla tato památka srovnána se zemí. Demolici snad i podporuje radnice Prahy 3, v jejímž katastru se areál nachází. Komerční využití je ale podle mluvčího městské části Praha 3 sporné. „Budova je velmi specifická a její ochrana de facto velmi ztěžuje jakékoliv komerční využití. Je třeba říci, že to je překladiště, které lze velmi těžko využít k něčemu, co by bylo finančně soběstačné a finančně návratné," vysvětluje Sotona. Někteří se ale se zbouráním památky nechtějí smířit. Občanské sdružení Tady není developerovo si Vás dovoluje pozvat na veřejnou debatu o Nákladovém nádraží Žižkov, která se uskuteční v pondělí 28. března od 13.30 do 17.30 hodin v kině Aero, Biskupcova 31, Praha 3. Debatu bude moderovat Jakub Železný.

Pokračování

Beroun — Trať 171, vedoucí z Prahy do Berouna podél řeky přes Karlštejn, je vskutku nedůstojnou součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Do povědomí široké veřejnosti se dostala především kvůli tragickému stavu a četným mimořádnostem, jež jsou zde na denním pořádku. Ať již jde o stržené trakční vedení, velmi častý lom kolejnice nebo jinou závadu, dojde téměř vždy k úplnému ochromení provozu. Zpoždění tu nevznikají jen při mimořádnostech, které se předvídat nedají (avšak dá se jim předcházet odpovídající údržbou tratě), ale i při plánovaných výlukách. Ani ty se však občas nedaří správně organizovat. Trať s přehledem vede také v počtu odřeknutých vlaků. Uvažovaný „supertunel“ má být k dispozici později než v roce 2025; rekonstrukce stávající tratě se nedočkáme dříve než za osm let. Co bude dál? „Nějak se to vyjezdí…“

Pokračování

Londýn — Přesně před dvěma měsíci měli čtenáři ŽelPage možnost nahlédnout do poněkud vzdálenější budoucnosti ve vztahu k vysokorychlostní železnici, jejíž výstavba se připravuje mezi městy Londýn a Birmingham. V původném článku jsem se zmínil o povinné veřejné debatě, která má za úkol, mimo jiné, i informovat detailech, jež by jinak mohly zůstat (a nejspíše i zůstaly) před veřejností utajeny. Netrvalo dlouho a plody stromu jménem „povinná veřejná debata“ začaly padat na hlavy obyvatel Albionu – a to prostřednictvím deníku The Sun.

Pokračování

Bogotá — Hovoří-li se o propojení dvou oceánů – Atlantického a Tichého – vybaví se většině lidí Panamský průplav. Stavební dílo, které stálo nemálo životů a které bylo slavnostně uvedeno do provozu 15. srpna 1914. Výrazně se tak zkrátila cesta lodím mezi východním a západním pobřežím Ameriky – dříve se musela obeplouvat celá jižní Amerika až k Hornovu mysu. Dnes si již nikdo nedokáže dopravu bez Panamského průplavu představit. Panamským průplavem propluje ročně zhruba 13 až 14 tisíc lodí, což představuje přepravu asi 5 % světového obchodu. Kapacita přestává stačit. Uvažovalo se o výstavbě nového kanálu – projekty jsou tu již z dob dřívějších. Jedna z cest mohla vést přes Nikaraguu, druhá jihem Mexika. Nakonec se v roce 2006 přikročilo k rozšíření a zkapacitnění průplavu. Stavba by měla být dokončena v roce 2015. Časem to ale nebude jediná spojnice dvou oceánů ve střední Americe. Juan Manuel Santos, prezident Kolumbie, potvrdil, že se vedou jednání mezi Kolumbií a Čínou o výstavbě nové železnice, která by měla propojit Atlantický a Tichý oceán.

Pokračování

Praha — Více jak čtyři roky byla pro veřejnost zavřená budova Národního technického muzea na pražské Letné. Ve středu 16. února se o 10. hodině dopolední opět otevře pro veřejnost. Během uplynulých let podstoupila důkladnou rekonstrukci a dostavbu, která sleduje původní plány a vzhled z roku 1941. Odstraněny byly zejména vestavby provedené okupační správou během II. světové války a po jejím skončení i dalšími institucemi.

Návštěvníci budou moci shlédnout pět nových a reinstalovaných expozic. V první dny po otevření jsou ve vstupní hale exkluzivně vystaveny i originály obou českých Nobelových cen udělených vědci Jaroslavu Heyrovskému za vynález polarografie a básníkovi Jaroslavu Seifertovi za celoživotní dílo. V expozici dopravy se nově objeví např. letoun Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z roku 1945 dříve vystavený v leteckém muzeu ve Kbelích. Železnici reprezentují čtyři vozidla – 252.008, 375.007, „Kladno“ 103 a salónní vůz Františka Josefa I. Další exponáty najdete ve volné expozici i vitrínách.

Pokračování

Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Pokračování

Sokolovsko - Další z tratí navržených ke zrušení, trať Loket předměstí - Krásný Jez, pravděpodobně zrušena nebude. Navrhovatel zrušení, Správa železniční dopravní cesty, totiž požádal Ministerstvo dopravy o přerušení správního řízení v této věci. Mluvčí SŽDC to zdůvodňuje "novými skutečnostmi", které se objevily. V první řadě se jedná o zájem města Horní Slavkov a Karlovarského kraje o provozování osobní dopravy, navíc je zde zájem i o dopravu nákladní, a to ze strany výrobce železničních vozů a lokomotiv Legios, ale údajně i dalších firem menšího významu.

Co však situaci vážně komplikuje je technický stav celé tratě, která je po letech bez pravidelného provozu ve velmi špatném technickém stavu, který se stále zhoršuje. Již nyní se náklady na obnovu odhadují na 250 milionů korun, pokud by se uvažovalo pouze o úseku Loket - Horní Slavkov, pak by to bylo asi 150 milionů. SŽDC nyní věc analyzuje a rozhodnutí chce vydat nejpozději v květnu letošního roku. Připomeňme, že je to další trať, kde ke zrušení zatím nedošlo.

Pokračování

České Budějovice — České dráhy se snaží modernizací vozů, zvýšením standardu ve vlacích IC/EC či objednávkou motorových vozů Regio–Shuttle RS1 pro regionální dopravu konečně zatraktivnit cestování po železnici a zvýšit jeho kulturu. Zároveň se ale pomalu připravují na prodej nepotřebných nádražních budov, které jsou díky uzavřeným pokladnám a mnohdy i čekárnám ze strany ČD nevyužívané a tak chátrají. Budovy by byly podle plánů nabízeny za jejich odhadní cenu a o koupi by údajně měli mít největší zájem jejich současní obyvatelé, kteří jsou v těchto budovách nájemníky. Ti by ale chtěli po drahách zvýhodněnou cenu; dopravce se tomu však brání a nemá v úmyslu nikoho zvýhodňovat. Jednou z možností je také prodej budov obcím, které připouštějí, že současný stav budov není dobrou vizitkou obce ani pěknou „vstupní branou“. Na nákup však nemají finanční prostředky, v krizové situaci by se jich prý však ujaly za nulovou cenu.

Pokračování

Beroun — Čtyři frekventované železniční přejezdy v městské části Beroun–Závodí jsou doslova trnem v oku pro místní obyvatele – chybí zde totiž chodníky, které by výrazně zvýšily bezpečnost při přecházení jedné ze silnic s největším provozem ve městě, a navíc v blízkosti mateřské a základní školy. Malé děti jsou nuceny tudy denně procházet a riskovat tak své zdraví. To, že přejezdy nezbytně vyžadují rekonstrukci, už ví i berounská radnice, jež v posledních dnech kontaktovala zástupce Automatizace železniční dopravy (AŽD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Město by stavební práce, jejichž realizační náklady jsou předběžně vyčísleny na 10 milionů korun, zároveň využilo k propojení městských cyklostezek. Dle tiskového mluvčího SŽDC, Pavla Hally, je projekt reálný. Na závěr však dodal, že zůstává otázkou, zda se ještě podaří investici zařadit do finančního plánu pro letošní rok.

Zdroj: Týdeník Sedmička, ŽelPage

Praha — Nákladní dopravce ČD Cargo dle vyjádření tiskového mluvčího společnosti, Romana Jandíka, momentálně připravuje projekt užší spolupráce se silničními dopravci. Cílem záměru je poskytnout klientům, ať už velkým průmyslovým podnikům nebo malým firmám, komplexní služby, zahrnující přepravu zboží až na místo určení. ČD Cargo by tak rádo zboží dopravovalo například přímo do skladu, na rozdíl od nutnosti vyzvednout si zásilku na nádraží. Předseda představenstva ČD Cargo Jiří Vodička dodává, že „objem nákladní dopravy je tak velký a trh náročný, že spediční firmy, které nabízejí klientovi přidanou hodnotu, nadále zůstanou důležitým distribučním kanálem ČD Cargo.“

Pokračování

Aš/Selb — Již několikrát zvažované obnovení pravidelného provozu na trati mezi Aší a bavorským Selbem během posledního měsíce nabývá zřetelnější obrysy. Sporadická vozba nákladních vlaků zde byla ukončena zhruba v polovině 90. let a poslední osobní vlak po této trati projel již v padesátých letech minulého století. Do povědomí veřejnosti se dostal zejména spoj 3717 jako Vlak svobody. Ten bez zastavení v Aši projel se 110 cestujícími přes přísně střeženou státní hranici do tehdejší SRN. Tento incident následně výraznou měrou přispěl k vytrhání kolejí na mnoha přeshraničních tratích. Příhraniční trať je jednou z celostátních drah, které SŽDC požaduje po ministerstvu zrušit i navzdory těmto plánům. V pátek však bylo správní řízení přerušeno — právě díky poptávce po obnovení provozu do Bavorska.

Pokračování

Praha — Ambiciózní železniční projekty v okolí Prahy jeden po druhém vymírají. Vedle výrazného seškrtání plánů na ražbu vysokorychlostního tunelu do Berouna se v roce 2009 na vedlejší koleji ocitla také modernizace železničního spojení Praha – Kladno s odbočkou na ruzyňské letiště. Nové vedení hlavního města teď navíc definitivně pohřbilo záměr napojit letiště na prodlouženou linku A pražského metra. Místo toho by cestující na Ruzyni měla vozit tramvaj, míní pražský primátor Bohuslav Svoboda. Od této změny si pražští radní i dopravní podnik slibují především úsporu nákladů a rychlejší dokončení kolejového spojení s letištěm, kam by první tramvaje měly cestující dovézt v letech 2015–2016.

Pokračování

Praha — KAPO, tak se jmenuje informační systém pro kalkulaci poplatků za užití dopravní cesty, který si Správa železniční dopravní cesty objednala od dodavatele OLTIS Group. KAPO nahradí dosud využívaný zastaralý systém TP412, s nimž byl spojen manuální sběr vlakových hlášenek. Nové řešení by ale rovněž mělo eliminovat chyby, které v případě SŽDC znamenají pokles příjmů nebo reklamace od dopravců. Cílem nového informačního systému tak bude zvýšit kvalitu a přesnost výběru poplatků, redukce ruční práce a výpočet obsáhlé statistiky, včetně vlakových kilometrů a hrubých tunových kilometrů. Obsahuje také vzorce pro kalkulaci poplatků, které počítají s výměrem Ministerstva financí, stanovující maximální ceny za použití železniční dopravní cesty, Prohlášením o dráze, stejně jako Přepravním a tarifním věstníkem.

Pokračování

Cordoba/Malaga — Španělská vlády schválila projekt, jehož cílem má být nový zkušební železniční okruh pro rychlost až 450 km/h. Okruh standardního evropského rozchodu 1435 mm bude měřit celkem 55 kilometrů a bude se nacházet v oblasti mezi městy Cordoba a Malaga. Výstavba okruhu začne v letošním roce a dokončena bude v roce 2015. Součásti bude také menší okruh uvnitř většího, který nabídne jak standardní, tak široký (1668 mm) rozchod pro rychlosti až 220 km/h. Dále bude vybudován třetí zhruba pětikilometrový úsek, který bude sloužit ke zkouškám vozidel lehké stavby (metro, tramvaje), pro které budou k dispozici také oblouky malých poloměrů. Celý projekt má vyjít zhruba na 344 milionů eur a má zajistit práci zhruba sedmi tisícům lidí. Okruh se tak může stát konkurentem českého Železničního zkušebního okruhu v Cerhenicích nebo německého testovacího centra Wegberg-Wildenrath společnosti Siemens. V současnosti existuje v Evropě nejméně 3 až 5 testovacích okruhů.

Zdroj: Railway Gazette

Řím — Rekonstrukce či přestavby nádražních budov i samotných kolejišť nejsou dnes vlastně žádnou novinkou. Jejich provedení (ať už koncepce nebo technické řešení) se však liší stanici od stanice, natož pak v různých zemích. Zavítejme do slunné Itálie a přibližme si, jak probíhá přeměna nejen železniční stanice Tiburtina… Současná Roma Tiburtina je druhou největší železniční stanicí v Římě a zároveň jednou z největších v Itálii. Nachází se v severovýchodní části města a je elektrifikována napěťovou soustavou 3 000 V. V říjnu 2007 byla zahájena výstavba nové stanice s tím, že v současné době by měla být hotova již drtivá většina prací. Ty zahrnují i výstavbu nových parkovacích míst, úpravu zeleně, ulic a také obchodních ploch a kanceláří. Kolejiště je situováno ve výšce zhruba devíti metrů nad zemí. Stanice je navržena jako „galerie vzduchu“.

Pokračování