Brusel - Evropská unie rozhodla o vybudování jednotného zabezpečovacího systému pro železniční dopravu. Ten v budoucnu umožní, aby moderní vlakové soupravy už nemusely na hranicích přepřahat lokomotivy. Jen v letech 2007 až 2013 bude z fondů EU na interoperabilitu vynaloženo 113 miliónů eur (přibližně 3,2 miliardy korun). Není to ovšem jen otázka finančních prostředků, ale i dobré vůle jednotlivých států. V minulosti se většina zemí snažila ze strategických důvodů interoperabilitě bránit. Chránila si tak svůj železniční trh před zahraniční konkurencí. "Nyní ale převážil fakt, že bez jednotného zabezpečovacího systému nebude železnice schopna konkurovat silniční dopravě," poznamenává mluvčí Správy železniční dopravní cesty Anna Kodysová.

zdroj: Právo

Istanbul – Dodnes nemá Istanbul přímé vlakové spojení mezi evropskou a asijskou částí. Ty by měl do roku 2010 spojit podmořský železniční tunel. Proti jeho stavbě se začali bouřit archeologové. Stavební práce pod Bosporem komplikují nálezy z doby římského impéria. Nálezy pomalu oddalují původně plánovaný termín dokončení a není ani jisté, zda nedojde ke změně trasy podmořského tunelu. Nálezy ze 4. stol. n. l. se nachází v evropské části a jedná se o části přístaviště s ostatky 8 lodí.

Pokračování

Podgorica - Ministři Černé Hory (Jusuf Kalamperović) a Albánie (Luzim Baša) podepsali minulý týden smlouvu o přeshraniční železniční přepravě mezi oběma zeměmi. Vlaky by se měly rozjet poprvé začátkem července a to na trati Podgorica – Tuzi – Bajze – Skadar – Drač. Toto bude historicky první komerční provoz mezi těmito zeměmi.

Zdroj: ŽCG

Brusel - Evropská komise ve čtvrtek 30.3. přijala návrh, který má sjednotit železniční návěstidla a některé drážní bezpečnostní systémy v celé Evropské unii. V EU funguje 20 nejrůznějších signalizačních a kontrolních systémů, které komplikují přeshraniční dopravu. Vlaky totiž často musejí zastavit na hranicích a přepřáhnout na jinou lokomotivu.

"Toto rozhodnutí vytváří technické podmínky nutné pro jednotnou evropskou železniční síť," řekl novinářům komisař pro dopravu Jacques Barrot. "Rychlý rozvoj jednotného systému je rovněž důležitý pro lepší hospodářskou soutěž jednotlivých drážních společností a pro zlepšení kvality poskytovaných služeb a bezpečnosti. To by jen mělo potvrdit, že evropský železniční sektor je světovým lídrem," dodal.
Nové opatření by mělo snížit náklady železničních dopravců. V současnosti musí mít totiž každá lokomotiva, která je součástí mezinárodních spojů, zabudováno hned několik speciálních systémů pro každou zemi, jíž projíždí. Tato opatření jsou ale nákladná a v mnoha případech se do lokomotiv nedají přístroje ani zabudovat. Právě proto musí řada z nich zastavit na hranicích a cestující musejí počkat, než bude lokomotiva vyměněna.

Zdroj : České noviny (ČTK)

Pokračování

Brusel - Evropské unii hrozí, že nebude mít dostatek peněz, na podporu velkých dopravních projektů, které jsou součásti takzvané transevropské dopravní sítě. Dopravní výbor Evropského parlamentu již ve středu varoval, že kvůli váznoucí komunikaci mezi politiky ohledně evropského rozpočtu na roky 2007 až 2013, se možná dostane peněz je na pět až šest projektů z celkových 30.

Případný nedostatek peněz by se výrazně dotkl i České republiky. Mezi třicítkou vybraných projektů se tři přímo týkají Česka: jde o kontroverzní přesun brněnského nádraží, výstavbu koridoru Drážďany-Praha s odbočkou na Linec a výstavbu dálnice, která by měla vést z polských Katovic přes Brno a dále na Vídeň.
Podle deníku Financial Times to však vypadá, že peníze budou jen na výstavbu železniční trasy Berlín-Palermo s výstavbou mostu mezi Itálií a Sicílií, na stavbu koridoru mezi Francií a Španělskem přes Pyreneje, na trasu Paříž-Štrasburk-Mnichov- Bratislava, na vybudování dálnice Lyon-Budapešť a na dálnici, která spojí Helsinky s Varšavou. České projekty se tak v přehledu neobjevily, což by znamenalo ztrátu mnoha miliard korun.

Zdroj : České noviny (ČTK)

Pokračování

Brusel - Evropská komise schválila uvolnění 356 milionů € na "projektování a uskutečňování záměrů" v rámci transevropské dopravní sítě TEN-T. Přes 70 % těchto prostředků bude vynaloženo na železniční projekty; dalších 20 % na inteligentní a inovativní dopravní systémy (například v oblasti interoperability železniční dopravy). K nejvíce podporovaným projektům a studiím patří například satelitní systém GALILEO nebo přes Alpy vedoucí železniční spojení Lyonu a Turína (jen na tento projekt jde z prostředků Evropské unie 48 milionů €).

Pokračování

Portugalsko - Podle informací ze zahraničního odborného tisku bude na Pyrenejském poloostrově pokračovat další rozvoj vysokorychlostních tratí, a to nejen ve Španělsku, které je v této části Evropy jejich průkopníkem. K zemím s tímto druhem železnic by se totiž v budoucnosti mělo připojit také sousední Portugalsko. Projekt v první fázi počítá s výstavbou zcela nové, 230 kilometrů dlouhé tratě se standardním rozchodem a se zásadní modernizací celkem 75 kilometrů stávajících širokorozchodných železnic v oblasti Lisabonu a Porta. Po dokončení stavebních prací a připojení rychlodráhy k portugalské železniční síti tak bude možné zkrátit jízdní dobu mezi oběma městy ze současných asi tří hodin na pouhou jednu hodinu a třicet pět minut. Předpokládaný termín dokončení nového vysokorychlostního spojení je předběžně stanoven na rok 2012. Odhadované náklady na stavbu nové železnice standardního rozchodu mají dosáhnout výše 2,2 miliardy €. Dalších 1,3 miliardy € si vyžádá modernizace širokorozchodných tratí u Lisabonu a Porta a 72 milionů € budou stát stavební a rekonstrukční úpravy v koncových stanicích. Za nákup osmnácti nových elektrických jednotek s měnitelným rozchodem by pak mělo být zaplaceno 224 milionů €. Kromě vysokorychlostního spojení Lisabonu s Portem, které již postupně získává konkrétní podobu, se v Portugalsku hovoří o možné stavbě dalších nových rychlodrah. Jedná se zejména o novou železnici vedoucí z Lisabonu do španělského Madridu a z Aveira do španělského města Salamanca.

Pokračování

Evropská Komise zavedla 20.7.2005 řadu opatření pro užší politickou a technickou koordinaci „Transevropských dopravních sítí“ (TEN-V). Objednáno bude 6 koordinátorů a bude také zřízena exekutivní agentura. Koordinátoři mají ulehčovat dialog mezi zúčastněnými zeměmi, aby se umožnilo sladění prací a plánů financování. Zmíněnými koordinátory se stanou Loyola De Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balász, Pavel Telička a Karel Vinck. Po konzultaci v Evropském Parlamentu a souhlasu zúčastněných zemí, bylo fukční období koordinátorů stanoveno na dobu 4 let (s možností prodloužení). Z důvodu nezávislosti nedohlíží žádný z koordinátorů na projekt v zemi s jeho občanstvím. Koordinátoři budou muset vykazovat roční zprávy o vývoji a pokrocích v uskutečňování projektu, ale také informovat o překážkách a obtížích, které by vedly k prodloužení výstavby. Technickou problematiku budou konzultovat se zúčastněnými zeměmi a s železničním sektorem.

Pokračování

Evropská Komise chce podpořit zavedení jednotného zabezpečovacího zařízení v členských zemích EU. Konkrétně byla přislíbena spoluúčast na financování systému ERTMS pro řízení vlaků ve výši 50% celkových nákladů. Mezinárodní provoz totiž stále komplikují rozdílné signální systémy jednotlivých zemí. Toto zvyšuje náklady a zapřičiňuje poruchovost. První země, které použijí zabezpečovací zařízení ERTMS na svých tratích jsou Německo, Španělsko, Itálie a Nizozemsko (v tomto a příštím roce). Následovat mají některé úseky ve Velké Británii, Francii a Řecku.

Pokračování

Berlin - „Z rozšíření Evropské unie profitují pouze silnice, na železnici stojí stále Železná opona,“ takto ostře se vyjádřil obchodní vedoucí „Alliance pro železnici (ApZ)“ Dirk Flege, u příležitosti prezentace brožury „Bahn frei für Europa,“ která se kriticky vyrovnává s dopravní situací v Evropě. Ve 30. letech urazila parní lokomotiva trasu z Berlína do Vratislavi za 2,5 hodiny, dnešní vlaky potřebují 6 hodin. Tato situace přímo nahrává silniční dopravě a při jejím pokračování je kolaps nevyhnutelný. Evropská unie odsouhlasila poskytnutí velkých investic do železniční dopravy. Na počátku stojí tzv. Transevropské sítě (TEN), neboť dle ApZ jsou dráhy výkonné právě na dlouhých tratích. Posílení přeshraniční přepravy je proto klíčem k přesunutí dopravy na železnici.. Jen dostatečně vysoký rozpočet pro TEN, může působit jako páka pro rychlou realizaci evropských infrastrukturních projektů. S národními prostředky nemohou být tyto plány uskutečněny včas,“ uvedl Heinz Hilbrecht z Generálního ředitelství energie a dopravy komise EU.

Brusel/Strasbourg - Evropská Komise připravila pro 9 projektů Transevropské železniční dopravní sítě (TEN-V) dotaci přibližně 15 milionů €. Evropská Unie rozdělila celkem 625 milionů € (cca. 18 miliard Kč), z čehož budou financovány i některé projekty v ČR (viz níže). O celkovou sumu se musí podělit říční, železniční, silniční a letecká doprava. Nejvíce získaly silnice a železnice, tradičně nejmenší příspěvky putují letadlům. Více než polovina všech dotací míří do nově přistoupených států (převážně středoevropské), kde je třeba zajistit napojení dopravních tepen na současnou síť v EU. Nejvyšší suma byla přidělena globálnímu navigačnímu systému GALILEO. Pro období 2007 – 2013 jsou v návrhu dotace ve výši více než 20 miliard €.
Vybrané železniční projekty s podporou EU v roce 2004:
Kufstein – Innsbruck (8) – konstrukce třetího a čtvrtého úseku
Praha – Linz – Graz – Maribor (1) – plán výstavby úseku Werndorf – Spielfeld
Wien – St. Pölten – výstavba tratě tzv. "Westbahn" FRA Gr - Bruxelles –Liege – GER Gr / Bruxelles – NL Gr - modernizace tratě
Berlin, Berlin – Papastrasse (8) – výstavba železničního uzlu
NBS Nürnberg – Ingolstadt (37,5) - výstavba úseku mezi 13. km – 84. km
Břeclav – SK Gr (5) – Optimalizace tratě
(sumy v závorkách jsou uvedené v milionech)

Pokračování