Praha — Největší český výrobce dopravní zabezpečovací techniky, AŽD Praha, je na území bývalého Československa zavedenou značkou již po několik desetiletí. Od otevření nových trhů před dvaceti lety se mu ale stejně dobře daří získávat zajímavé zakázky také dále za hranicemi. Kromě dodávky technologie do Egypta nebo milionového kontraktu v Litvě, o kterých náš magazín informoval v minulosti, přijala společnost v nedávné době objednávky hned v několika zemích, především na elektronické řídicí systémy pro železniční dopravu, přejezdová zabezpečovací zařízení nebo návěstidla. V některých případech teď navíc obnovuje obchodní partnerství, zpřetrhaná na začátku 90. let 20. století. Řada probíhajících projektů je přitom vystavena mediálnímu zájmu, jako třeba v případě dodávky zabezpečení přejezdů pro Turecko, jež dlouhodobě trpí vysokou úmrtností řidičů.

Pokračovanie

Brno — Projekt dálkových vlaků Student Agency začíná ožívat. Po sérii propagačních jízd v Ústeckém, Olomouckém, Jihomoravském a Plzeňském kraji chystá žlutý dopravce první pravidelné spoje vlastních vlaků, které hodlá provozovat bez finanční podpory státu nebo krajů; zároveň však neskrývá, že by měl zájem i o subvencované rychlíkové linky, pokud ministerstvo dopravy v souladu se svým dřívějším závazkem v brzké době vypíše příslušné výběrové řízení. RegioJet v současnosti uvažuje o dvou pravidelných komerčních linkách – jedné regionální a jedné dálkové. V obou případech už společnost požádala o přidělení kapacity dopravní cesty a nyní se chystá odpovědět na otázku vozidel: zatímco pro regionální dopravu má k dispozici pronajaté motorové jednotky Desiro Classic, na své první dálkové výkony si žlutý dopravce přiveze lokomotivy z produkce plzeňské Škody, které od března 2011 nasadí na sedmi párech vlaků mezi Prahou a Ostravou.

Pokračovanie

Liverpool — Liverpoolský primátor Mike Storey dne 12. května slavnostně otevřel nově postavené servisní depo Edge Hill, vybudované mezinárodním koncernem Alstom v rámci závazku na údržbu jednotek Pendolino britského dopravce Virgin Trains. Dvoukolejná hala s délkou 300 metrů pojme dvě 11vozové soupravy a je vybavena zařízením pro kompletní údržbu tamní řady 390. Stavbu v hodnotě 15 milionů liber (450 milionů korun) přitom financoval britský správce infrastruktury Network Rail v rámci kompenzace za soupravu zničenou při vykolejení v únoru 2007. Nové depo spravuje dceřiná společnost Alstomu West Coast Traincare, která v něm bude kromě pravidelného provozního ošetření provádět i větší technické úpravy vlaků Virgin Trains. Mezi ty patří zejména plánované prodloužení 31 souprav z 9 na 11 vozů s pomocí nových vložených vozů, které v současnosti vyrábí závod Alstom Savigliano. Svou maximální kapacitu by mělo depo Edge Hill dosáhnout v roce 2012, kdy současnou flotilu 52 jednotek Pendolino doplní čtyři nové 11-vozové soupravy stejné řady.

Zdroj: Railway Gazette, Virgin Trains

Šumperk — Dne 3. května 2010 byla slavnostně ukončena stavba s názvem Elektrizace trati Zábřeh na Moravě - Šumperk. Stavba, zahrnující především vybudování trakčního vedení pro napájecí stejnosměrnou soustavu 3 kV a rekonstrukci železničního spodku a svršku, byla oficiálně zahájena 1. června 2008. Schválené náklady projektu činí necelých 1 755 milionů korun, z toho necelými 1 209 miliony přispěla Evropská unie. Část vlaků přitom jezdí do Šumperka v elektrické trakci již od začátku nového jízdního řádu; České dráhy ovšem zatím nedisponují dostatkem vhodných elektrických vozidel, což v některých případech vede k zajímavým kombinacím elektrických a dieselových vozidel, a to i na jednom vlaku. Dopravce chce odpovídající vozidla pořídit a nasadit do roku 2014.

Pokračovanie

Čejč — Výstavba jednokolejné tratě 256, spojující obce Čejč a Žďánice s maximálním sklonem 26 promile, byla zahájena v roce 1906. O dva roky poté již sloužila nákladní dopravě a na jaře roku 1909 i dopravě osobní. Hlavním důvodem pro stavbu byla přeprava řepy cukrovky. V sedmdesátých letech minulého století trať postihly sesuvy půdy, trať ale byla opravena. Osobní doprava byla postupně omezována až do 23. 5. 1998, kdy byla oficiálně zastavena a ukončením výroby zdejší šroubárny na trati zanikla v roce 2003 i doprava nákladní. Devítikilometrový úsek Uhřice u Kyjova – Ždánice byl úředně zrušen, trať tak v současné době končí v kilometru 16,46. O fyzické likvidaci bylo rozhodnuto již v červenci 2008, kdy Drážní úřad vyhověl žádosti SŽDC.

Pokračovanie

Česká republika — V České republice, stejně jako v okolních středoevropských zemích, jsou nainstalovány odlišné zabezpečovací systémy pro řízení železničního provozu. Pro zajištění jednoduššího provozu vozidel zejména v mezinárodním provozu byl uveden standard jednotného evropského systému řízení železniční dopravy – ERTMS – který definuje shodné funkční podmínky jak pro pozemní, tak pro vlakovou část zabezpečení a komunikaci. Pilotní projekty byly realizovány ve většině evropských zemí: (Halle –) Lipsko – Berlín v Německu, Vídeň – Budapešť v Rakousku a Maďarsku, Slovensko tento systém implementuje na V. tranzitním koridoru Bratislava – Žilina – Košice, kde byl aktivován mezi stanicemi Bratislava Rača – Nové Mesto nad Váhom. Česko svůj pilotní projekt ETCS realizuje v úseku Poříčany – Kolín, ale již v tomto roce se má rozšířit na celý 1. tranzitní železniční koridor z Břeclavi do Děčína, aby mohly veškerá moderní vozidla volně projíždět Českou republikou bez nutnosti instalace národních specifických zabezpečovacích systémů pro síť SŽDC.

Pokračovanie

Jižní Čechy — S nově opravenou výpravní budovou se mohou setkat cestující na trati 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Nádražní budova v Třeboni se stala největší investicí Českých drah v rámci oprav několika budov na území Jihočeského kraje v minulém roce. Vedle nové fasády a výměny oken se také opravovala střešní krytina a zrekonstruováno bylo i osvětlení nebo prostory pro cestující. Rekonstrukce si vyžádala téměř 3 miliony korun. V minulém roce byly opraveny také výpravní budovy v Blatné na Strakonicku a v Plané nad Lužnicí na Táborsku. Stejně jako třeboňská i tyto budovy mají novou štukovou omítku s nátěrem a vyměněná okna.

Zdroj: České dráhy

Ještěd — Dvoukabinová lanovka vedoucí z Horního Hanychova na Ještěd bude od pondělí 12. dubna do čtvrtka 22. dubna 2010 mimo provoz. Během této jarní výluky budou provedeny opravy v rámci základní údržby, velké opravy proběhnou až na podzim letošního roku, kdy bude vyměněna jedna z kabin. Po revizi bude opět spuštěna v pátek 23. dubna 2010. Lanovka byla vybudována na náklady Československých drah chrudimskou firmou František Wiesner a do provozu byla uvedena na konci června roku 1933. V letech 1971 – 1975 prošla zásadní rekonstrukcí, čímž se zařadila k lanovkám světové úrovně.

Zdroj: České dráhy

Břeclav — Z dostupných údajů o změnách tabulek poměrů na tratích 250, 330 a 901 (Břeclav – Vídeň) SŽDC vyplývá, že se od 1. dubna 2010 mění traťové rychlosti v modernizované části železničního uzlu Břeclav. Především mizí omezení na 40 km/h (resp. 30 km/h při jízdě do odbočky) v osobním nádraží a na jižním zhlaví stanice. Ve směru do Rakouska a na Slovensko se bude přímým směrem odjíždět od nástupišť a naopak u nich zastavovat rychlostí shodnou jako v navazujících traťových úsecích. Tedy 100 km/h z/do Hohenau, 85 km/h do Lanžhotu. Pouze ve směru od Bratislavy bude rychlost 80 km/h, neboť se jedná o oblouk menšího poloměru než u sousedící první traťové koleje. V přednádraží včetně severního zhlaví stanice se rychlost směrem do Brna i Přerova zvyšuje na 120 km/h. Mizí také omezení rychlosti na 100 km/h do výhybny Hrušky stejně jako nedávno dočasně zavedených 120 km/h směrem k Ladné. V obou navazujících tratích bude již od konce zhlaví povolena traťová rychlost 160 km/h. Ve směru do Znojma bychom se teoreticky mohli svézt osmdesátkou, tabulka ovšem uvádí odjezd rychlostí 50 km/h – patrně v důsledku uspořádání zhlaví.

Pokračovanie

S naplňováním požadavku volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci společného trhu se neustále zvyšují nároky na to, aby v celém evropském prostoru mohly dopravní systémy společně operovat bez regionálních omezení a časových ztrát, zejména při přechodech státních hranic. Na železnici se jednotlivé národní systémy vyznačují řadou podstatných odlišností, od návěstního systému přes vlakové zabezpečovací zařízení až po rozdílné provozní předpisy. To je zdrojem mnoha potíží při zajišťování mezinárodní železniční dopravy a nutnosti časově a organizačně náročných opatření na hranicích států, souvisejících zejména se střídáním personálu a výměnou hnacích vozidel. I přechodné řešení v podobě vybavování hnacích vozidel více systémy národních vlakových zabezpečovačů začíná již od hranice tří různých zařízení narážet na značné technické komplikace a praktická omezení. Přitom je systémů v Evropě provozováno přes dvacet. Odpovědí na tento problém tak má být ERTMS – systém vnášející na evropskou železnici jednotný rámec, který umožní různým systémům navzájem bezproblémově komunikovat.

Pokračovanie

Paříž — Před více než rokem byla s velkou slávou dokončena mezistátní vysokorychlostní trať LGV Perpignan - Figueras, která byla jako vůbec první v Evropě stavěna s přispěním soukromého kapitálu. Investorské konsorcium TP Ferro získalo od Francie a Španělska 50letou koncesi na provozování této trati od roku 2009. Smysluplnost investice je ovšem podmíněna brzkým dokončením zbylého úseku do Barcelony, který umožní zajíždění přímých vlaků z Francie, neboť přechod souprav TGV na konvenční trať není možný z důvodu rozdílného rozchodu. Právě odevzdání posledního chybějícího úseku nejdelší vysokorychlostní tratě světa se ale protahuje, a tak padlo rozhodnutí vést, v rozporu s původním plánem, rychlé mezistátní spoje prozatím alespoň do katalánského města Figueras již od příštího GVD. Bez přestupu se cestující do Barcelony dostanou do 3 až 5 let.

Pokračovanie

Blansko — Díky nasazení železničních nadšenců z občanského sdružení Kolejová se podařilo zachránit historický železniční most v Blansku, zvaný též Ježkův most. Most, klenoucí se nad řekou Svitavou, byl již léta nevyužívaný, chátral a při loňské rekonstrukci říčního koryta mu hrozilo sešrotování. Přibližně 150 let starý most byl postaven v 19. století přes řeku Berounku na hlavní trati mezi Prahou a Plzní, později byl přestěhován do Blanska, kde sloužil jako vlečkový most přes řeku Svitavu do továrny K. a R. Ježek (pozdější ADAST Blansko). Členové sdružení po dlouhých jednáních se zainteresovanými stranami získali most do svého vlastnictví a v únoru letošního roku byl Ministerstvem kultury zařazen mezi technické kulturní památky. Spolek by chtěl most zrenovovat a vytvořit z něj malé železniční muzeum.

Pokračovanie

Česko — Již čtvrtý ročník soutěže o nejkrásnější nádraží České republiky vyhlašuje občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění (AEF CZ). Cílem ankety, jež byla poprvé organizována v roce 2007, je najít to nejvlídnější a nejkrásnější nádraží v České republice, poukázat na stav českých nádraží obecně, a také pozitivně motivovat k jejich údržbě a zvelebování. Titul z loňského roku bude nyní obhajovat stanice Zahrádky u České Lípy, přičemž nominace pro letošní rok již byly započaty. Své adepty může veřejnost navrhovat až do 15. května 2010, a to buď elektronicky na e–mail nejkrasnejsinadrazi@cd.cz, nebo klasickou poštou na níže uvedené adrese. Počet navržených stanic ani účast navrhovatelů není nijak omezena. Deset finalistů bude vyhlášeno 20. května tohoto roku.

Pokračovanie

Ústí nad Labem — V pondělí proběhlo v kanceláři hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové jednání se zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) v čele s generálním ředitelem Janem Komárkem o požadavcích kraje na zvýšení rychlosti vlaků na některých tratích a na úpravy vybraných nádraží a zastávek v kraji. Své požadavky kraj adresoval SŽDC již na sklonku loňského roku. Ta ve spolupráci s krajem hodlá ještě letos připravit seznam nejdůležitějších akcí, pro něž by byly dostupné finance. První úpravy by tak mohly začít již v příštím roce a být dokončeny v průběhu let 2013 – 2015, sdělila tisková mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.

Pokračovanie

Jižní Čechy — Od 13. června 2010 se předpokládá zahájení pravidelného elektrického provozu na trati České Budějovice – České Velenice – Gmünd NÖ. Tato poměrně diskutabilní investice do železniční infrastruktury byla zahájena s příslibem zlepšení regionální a mezistátní dopravní obslužnosti zavedením mezistátních spěšných vlaků ihned po jejím dokončení, ovšem pohled do aktuálního jízdního řádu naznačuje, že v brzké době tyto proklamace nejspíše naplněny nebudou. V následujících řádcích se zamyslíme nad elektrizací tratě 199 a zauvažujeme o její ekonomické opodstatněnosti, stejně jako o dopadech úprav na současný i budoucí provoz.

Pokračovanie