Kojetín – Dne 13.10.2006 byl za přítomnosti primátora města Přerova Jindřicha Valoucha slavnostně zahájen provoz přednádraží a přilehlých komunikací v hanáckém Kojetíně. Železnice a Kojetín k sobě patří již 110 let, a proto je tato investice významným příspěvkem ke zkvalitnění dopravy pro místní občany.
Součástí zakázky byla úprava a opravy komunikací před železničním nádražím. Vznikly zde dva nástupní ostrůvky pro autobusovou dopravu. Fungovat zde také bude točna pro autobusy, které přivážejí a odvážejí cestující od železniční stanice Kojetín do dalších okolních obcí. Opraveny byly rovněž vozovky a přilehlé chodníky v ulicích Nádražní a Kuzníkové, chodník byl opraven také v Tyršově ulici v úseku od nádraží až po Havlíčkovu ulici. Celková oprava Nádražní ulice mohla být provedena i díky dobré spolupráci města Kojetín s akciovou společností Vodovody a kanalizace Přerov, která ještě před zahájením oprav vozovky a chodníků zajistila rekonstrukci staré a nevyhovující kanalizace.
Investorem bylo město Kojetín a celkové výdaje dosáhly výše více než 17 milionů Kč včetně DPH. „Nádraží využívají jak občané Kojetína, tak i dalších obcí. Věřím, že budou s novou podobou přednádražního prostoru spokojeni,“ řekl starosta Kojetína Mojmír Haupt. Stavbu zhotovila akciová společnost OHL ŽS, divize Stavitelství Olomouc, podle projektu zpracovaného firmou PRINTES ATELIER Přerov. Výstavba byla zahájena v dubnu 2006 a práce trvaly celkem šest měsíců.
zdroj: OHL ŽS
3.11.2006 - 21:20 - Koridor Praha - Cheb za 75 miliard Kč
Plzeň - Modernizace a výstavba III. železničního koridoru v úseku mezi Prahou, Plzní a Chebem (cca přes 200 km) má spolknout 75,6 miliardy korun. Nejdražším úsekem se stane část koridoru mezi Plzní a Rokycany. Investice na tento čtrnáctikilometrový úsek bude činit 8,8 mld. Kč, přičemž čtyřkilometrový tunel bude stát zhruba 40-50 % této částky. Výši investic schválila vláda. Poskytne je Státní fond dopravní infrastruktury. Počítá se ale i s významnými dotacemi z fondů EU. O peníze na úsek Plzeň - Rokycany bude investor žádat v roce 2008. Už teď ale může na zpracování projektu čerpat 3 miliony € z fondu TEN-T pro rozvoj transevropské dopravní sítě, což činí přibližně 47 % nákladů na projekt. Jako první se na úseku z Prahy do Chebu začal modernizovat úsek Plzeň Jižní předměstí - Stříbro (27 km). Ten má stát přibližně 4 miliardy korun. Do konce letošního roku proinvestujeme 1,4 mld. Kč. Uvedl to náměstek generálního ředitele SŽDC M. Konečný s tím, že hotový bude tento úsek v roce 2009 a celý úsek Praha - Cheb v roce 2016.
zdroj: Plzeňský deník, autor -oliva-
Hluboká nad Vltavou - Železniční stanice u trati č. 190 vedoucí z Českých Budějovic do Plzně má od včerejška změněnou "fazónu". Na první pohled je nová jen plocha před budouvou a pár stožárů s elektrickým vedením. Opak je pravdou, modernizace za téměř 100 milionů korun se týkala hned několika zásadních částí. "Cílem tohoto projektu bylo udělat takové úpravy železniční stanice, které umožní zvýšení rychlosti při průjezdu vlakových souprav. Dále tato stavba zapadá do celkové modernizace trati z Českých Budějovic do Plzně, kde bychom mohli docílit zkrácení jízdy o třicet minut," naznačil včera generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Na rekonstrukci hlubockého nádraží se podílely také granty z Evropské unie. V rámci Operačního programu infrastruktury "spolkla" železnice přes padesát milionů korun.
zdroj: Českobudějovický deník - 1.11.2006
Vídeň - Do roku 2011 by mělo ve Vídni vyrůst nové hlavní nádraží, které se bude nacházet nedaleko stanice metra Südtiroler Platz. Nové vlakové nádraží bude propojeno s linkami U-Bahn (U1), S-Bahn a tramvají (linka 18). Zároveň bude v blízkosti situováno autobusové nádraží. Na nádraží bude pět nástupišť a deset průjezdných kolejí. Nové nádraží nahradí dosavadní stanice Ostbahnhof a Südbahnhof, na které přijíždějí i vlaky z České republiky. Přímo pod nádražím vzniknou garáže pro 600 automobilů. Stavba by měla být zahájena v příštím roce, ale hlavním problémem jsou dosud neuzavřená jednání o financování stavby.
zdroj: Tisková zpráva ÖBB
Moravskoslezský kraj - Pět železničních stanic v Moravskoslezském kraji by se mělo v příštích letech proměnit. České dráhy vypsaly výběrové řízení na revitalizaci nádraží v Opavě, Havířově, Krnově, Bohumíně a hlavního ostravského nádraží. Vítězné firmy objekt nádraží zmodernizují a na oplátku získají do dlouhodobého pronájmu komerční prostory. V dosud prázdných a neútulných halách, kde se nyní dá koupit často jen párek v rohlíku, by postupně mohly vyrůst galerie s obchody, restauracemi a butiky.
Zatím ale není jasné, jestli se pro všechna nádraží podaří najít seriozního developera, na pronájem všech nádraží kromě opavského bylo na začátku července vypsáno výběrové řízení již po druhé. "Uchazeči přihlášení do prvního kola nevyhovovali zadávacím podmínkám Českých drah. Ještě před spuštěním celého projektu jsme si ale dělali v jednotlivých regionech důkladnou analýzu trhu, proto věříme, že všechna nádraží budou mít svého partnera," řekla Hana Bednářová, manažerka komunikace ČD s médii.
České dráhy již v minulých letech opravily nádraží v některých větších severomoravských městech, například v Ostravě-Svinově, Českém Těšíně, Bohumíně, Novém Jičíně a částečně i v Karviné. Modernizace nádraží z prostředků ČD a státu finišuje v Opavě v rámci výstavby malého koridoru z Opavy do Ostravy. Připravují se také investice do výstavby vlakové zastávky v centru Ostravy nedaleko Stodolní ulice, další dvě stanice vzniknou na nové trase ze Studénky na letiště v Mošnově. Jedna bude sloužit lidem zaměstnaným ve vznikající mošnovské průmyslové zóně, druhá cestujícím na letiště.
Lidé v dalších městech budou zřejmě ještě nějakou dobu při čekání na vlak spokojeni méně. Například pronájem nádraží v Bruntále, Třinci, Karviné nebo Jablunkově, kde se nekříží žádné tratě a využívá je méně lidí, by nebyl pro soukromé investory podnikatelsky zajímavý. S velkými opravami tam v nejbližší době nepočítají ani České dráhy.
Zdroj: Morava 24, ČTK
Znojmo - V pátek 20.10.2006 byla zahájena elektrifikace trati mezi žst. Znojmo a Retz. Celková investice stavby činí 39 mil.€ (ÖBB zaplatí 3,5 mil. € a česká strana 35,5 mil. €).
a od jízdního řádu 2007/2008 by mělo dojít ke zvýšení komfortu cestování i kapacity tratě mezi Vídní a Znojmem. Práce budou rozděleny do dvou etap a díky elektrifikaci tratě a modernizačním pracím dojde ke zkrácení jízdních dob dvoupodlažních vlaků na trase dlouhé 101 km mezi rakouskou Vídní a moravským Znojmem o 15 minut, zároveň dojde ke zvýšení rychlosti na 80-100 km/h. Elektrifikací projde úsek dlouhý 19 km, z toho 6 km se nachází na území Dolních Rakous a zbytek na Moravě.
zdroj: Tisková zpráva ÖBB
Atény - Neuplynul ještě ani měsíc od skončení rozsáhlé výluky na příměstské železnici v Aténách a již v úterý 24.10. začala další výluka, která se dotkne většiny vlaků mířících na sever do Chalkidy a dále ve směru Soluň. Úplná výluka se týká úseku Atény - Pireus. Všechny vlaky z nebo do Pirea jsou ukončeny na aténském nádraží. Předpokládaný termín zahájení pravidelného provozu je 22.12.2006.
Český Krumlov - Železniční koridor z Českých Budějovic do hornorakouského Lince, který se řadí mezi 30 prioritních staveb Evropské unie v oblasti dopravy, nepovede přes Český Krumlov. Projektanti i zástupci kraje se 17.10.2006 shodli na tom, že koleje povedou okolo Kaplice. Rozhodujícím faktem pro zvolenou variantu byla o 11 miliard korun nižší cena, neboť tato trasa je o 5 km kratší. Navíc obce v okolí Krumlova proti zamýšlené trase protestovaly. "Realizace koridoru do Rakouska připadá v úvahu až po roce 2016," uvedla tisková mluvčí Ministerstva dopravy ČR Marcela Žižková. Původně měla být stavba koridoru v úseku mezi Budějovicemi a Lincem zahájena v roce 2010. Vlaky zde po modernizaci tratě budou moci jezdit rychlostí až 160 km/h.
V Jihočeském kraji se nachází 248 železničních stanic a zastávek na 880 km železniční sítě. Právě mezi Českými Budějovicemi a Lincem vedla první koněspřežná železnice na evropském kontinentu. Z historického pohledu došlo k útlumu železniční dopravy v jižních Čechách mezi Českem a Rakouskem po roce 1948, kdy byly provozovány 2 hraniční přechody - zejména kvůli nákladní dopravě - Horní Dvořiště a České Velenice. Přechod Slavonice - Fratres byl uzavřen. Osobní vlaky strávily kvůli kontrolám na hranicích více jak dvě hodiny a četnost spojů byla velmi nízká. Na přechodu Horní Dvořiště - Summerau jezdil jeden pár osobních vlaků, na přechodu České Velenice - Gmünd mezinárodní rychlík Vindobona a noční rychlík Sanssouci. Po roce 1989 se hranice otevřely a začal stoupat i počet železničních spojů pravidelných, sezónních i mimořádných. Zavedl se rychlík do Benátek a do Vídně. Od loňského prosince jezdí přes hraniční přechod Horní Dvořiště - Summerau nově vlak Ex/EC 100/101 Jože Plečnik na rameni Sever - Jih v relaci Praha - Lublaň.
zdroj: ČT 24, Proměny železnice v regionech, ČD
Gibraltar - Sen z 19. století se stane skutečností. Jako první přišel s myšlenkou propojení 2 kontinentů podmořským tunelem Francouz Laurent de Valledeuil v roce 1869. V polovině minulého století se začali stavební inženýři přiklánět k variantě mostu, který by byl mnohem dražší a bránil by lodní dopravě. Cílem projektu je spojit vlakem Evropu s Marokem a dalšími africkými zeměmi. Počítá se s budováním železnice ze Sevilly; vlak mezi Madridem a Tangierem v Maroku by cestu zvládl za čtyři hodiny.
Plzeň - Vlaky zrychlí výstavba nejdelších železničních tunelů v zemi. Zhruba o šest kilometrů kratší a až o polovinu rychlejší bude od roku 2012 železniční trať č. 170 mezi Plzní a Rokycany. Při včerejším představování projektu modernizace to uvedli představitelé investora Správy dopravní cesty. Součástí stavby bude i nejdelší tunel v zemi.
Nejdůležitější změnou v úseku je zrušení trati mezi Plzní a Chrástem u Plzně kolem vrchu Chlum. Trať z Plzně do Ejpovic se napřímí a zkrátí díky výstavbě tunelů skrze vrch Chlum. Trať z Rokycan do Ejpovic bude kopírovat současnou trajektorii, pouze před Klabavou vybočí zhruba o 30 metrů, aby se napřímila a zmenšil se oblouk, což umožní průjezd vlaků rychlostí až 160 km/h. Touto rychlostí bude pojížděn celý úsek. V tunelech bude trať vybudována na 200 kilometrovou rychlost. Původně se měly stavět 2 kratší tunely, mezi nimiž byla zastávka Újezd. O tu ale Plzeň již nestojí, proto bylo rozhodnuto, že trať povede pod zemí celé 4 kilometry. Tunely budou dva jednokolejné a povedou zhruba 5 metrů od sebe. Cena tunelů se má pohybovat mezi 4 - 5 mld. Kč. Díky této modernizaci tratě se zkrátí i jízdní doby vlaků. U rychlíků ze 17 na 8 - 10 min. U osobních vlaků z půlhodiny na 15 až 20 min. Do Chrástu u Plzně se bude jezdit přes Ejpovice, trať Plzeň - Chrást bude zrušena a využita pro cyklostezku. Pro Deníky Bohemia to uvedl I. Pomykáček ze Sudop Praha a J. Voldřich z regionálního centra řízení provozu ČD.
zdroj: Deníky Bohemia
Opava - Rekonstrukce trati mezi žst. Opava východ a Ostrava Svinov pokračuje. Skončit by měla právě za měsíc. V dodržení termínu - 16.11.2006 - však nevěří mnozí cestující, ba ani někteří železničáři. Rok a půl trvající opravy železniční trati z Opavy do Svinova ztrpčuje život stovkám cestujících. Kromě uzavřené nádražní haly jsou trvalým předmětem kritiky hlavně výluky. Dříve mezi Opavou a Hájem ve Slezsku, dnes mezi Opavou a Štítinou.
„Dojíždím za prací do Ostravy. Nastupování do náhradních autobusů se děje v naprosto nedůstojných podmínkách. Autobusy většinou nevyjedou na čas a o tom, že bych ve Svinově vystoupil z vlaku přesně podle jízdního řádu, si mohu většinou nechat jen zdát,“ popisuje setrvalou situaci čtyřiačtyřicetiletý Jaroslav Foldyna. Rekonstrukce, zahájená vloni v polovině května, komplikuje život i náhodným cestujícím. Naříkají si především senioři. „Jela jsem po dlouhé době vlakem za vnučkou do Prahy. Byla to hrůza! V autobuse jsme byli namačkaní, ve Štítině jsme museli jít kus cesty po štěrku, a navíc jsem nemohla ani pořádně nastoupit, protože stupátko bylo moc vysoko,“ stěžuje si osmašedesátiletá Karolína Petrová z Opavy Kylešovic. Nejsložitější situace nastává před rozestavěným nádražím každý pátek odpoledne. Kromě pravidelných dojíždějících se totiž vracejí z Opavy domů na víkend také učni, studenti středních škol a Slezské univerzity.
„Mají obrovské batohy a krosny, cpou se dopředu a taky jsou hodně hluční,“ nešetří odsudkem někteří z pravidelných cestujících. Naštěstí jim, železničářům i stavebníkům zatím přeje počasí. Přestupování z autobusů do vlaku ve Štítině s deštníky a mokrými zavazadly je pro ty zkušenější černou můrou. Přednosta železničního uzlu Opava-východ Jiří Valeček slibuje, že se situace brzy zlepší. „Už v tomto týdnu, nejpozději do konce měsíce, otevřeme opravenou nádražní halu,“ tvrdí Valeček. Nepříjemná výluka by měla skončit 16. listopadu v 18 hodin. Což znamená, že plynule, bez namáhavého přestupování ve Štítině, by mohli lidé z Opavy dojet do Ostravy-Svinova již 17. listopadu. Ve skutečné dodržení termínu nedoufají ani někteří železničáři, ale žádný z nich to veřejně přiznat nechce. I kdyby všechno dopadlo tak, jak má, klid a mír na opavském nádraží rozhodně hned tak nenastane. Až do konce roku bude trvat stavba dalšího nástupiště. Jeho zastřešení v souladu s novou omítkou nádražní budovy je však ve hvězdách. „Zatím na to nejsou peníze,“ tvrdí zainteresovaní.
zdroj: Listy moravskoslezské
Opava - Včera odpoledne zprovoznili další část opavského železničního nádraží, které jako celá trať č. 316 z Ostravy do Opavy prochází rekonstrukcí. Nově otevřený vestibul zářící barevností prý nemá konkurenci. "I podle památkářů je to unikátní a v republice ojedinělé nádraží. Unikátnost je v tom, že se vše opravilo tak, jak to bylo kdysi," řekl vrchní přednosta uzlové železniční stanice Opavy východ Jiří Valeček. Včera odpoledne se do vestibulu přestěhovaly pokladny. "Další části budeme otevírat postupně. Během čtrnácti dnů to třeba bude ČD centrum," vysvětlil Valeček. A než v prosinci na trať mezi Opavou a Ostravou vyjedou nové vlaky, přibudou ještě světelné tabule informující o příjezdech a odjezdech vlaků.
Na mincovnících jsou ještě staré německé nápisy. Strop pokrývají století staré malby. Spodní část je obložena tmavým dřevem. Spíš než nádraží to připomíná banku. Celá rekonstruce nádraží by měla být hotova v polovině příštího roku. Ještě letos stavebníci dokončí podchod, nástupiště, ČD centrum a obchod, pak bude následovat oprava fasády, otevření nového občerstvení a trafiky. Ve stejném termínu by mělo být hotovo i nové přestupní místo z vlaků na místní i dálkové autobusy.
zdroj: Moravskoslezský deník
Olomouc - V pondělí 6.11.2006 zahájí ČD a SŽDC provoz prodlouženého podchodu v žst. Olomouc hlavní nádraží, jehož výstavba byla zahájena 5.9.2005. Stavbu provádělo sdružení firem s názvem "Rekonstrukce kolejiště Olomouc, hlavní nádraží" ve složení ŽS Brno (nyní OHL ŽS), Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a TOMI – REMONT Prostějov. Realizací této akce bylo zajištěno propojení přednádražního prostoru s městskou částí Hodolany pod kolejištěm železniční stanice. Prodloužení podchodu umožní cestující veřejnosti bezpečný přístup k autobusovému nádraží.
Prodloužení podchodu navazuje na nový staniční podchod v místě dnešního 4. nástupiště. Tubus podchodu je široký 4,5 m a dlouhý 65 m. Podchod je zabezpečen kamerovým systémem s výhledovým napojením na Městskou policii. Další významnou částí stavby jsou parkovací plochy v areálu ČD navazující na výstupní objekt podchodu. Jsou rovněž zřízena parkovací stání pro náhradní autobusovou dopravu. Vybudovaný podchod zároveň poslouží jako hlavní přístupová komunikace k plánovanému Železničnímu muzeu v Olomouci, které se zde zřizuje pod záštitou nadace Okřídlené kolo.
zdroj: Tisková zpráva ČD
Bratislava - Od pondělí 23.10. do pátku 27.10.2006 v době od 8 do 14:30 hod. bude probíhat výluka na trati mezi Bratislavou a Marcheggem. Důvodem výluky jsou rekonstrukční práce. Z Bratislavy ve směru do Rakouska bude odřeknuto 10 spojů kategorií Sprinter (SPR), EuroRegio (Er) a osobní vlak (Os). Z Marcheggu na Slovensko nepojede 9 vlaků. Odřeknuté vlaky nebudou nahrazeny autobusovou dopravou.
zdroj: Tisková zpráva ZSSK
Zábřeh na Moravě - České dráhy slibují, že ve většině měst, která mají více než 20 tisíc obyvatel, budou do deseti let modernizovaná nádraží v rámci projektu Živá nádraží. Dráhy používají na modernizaci nádraží několik druhů financování - z vlastních zdrojů (Děčín, Choceň, Hradec Králové, Znojmo, Český Těšín), financování za přispění měst a municipalit (Tábor, Prostějov, Zábřeh na Moravě, Ostrava-Svinov) nebo financování ve spolupráci se soukromým kapitálem (PPP) - do tohoto programu je zařazeno asi 60 stanic na české železnici. Pro poslední typ financování byli již vybráni a potvrzeni statutárními orgány partneři pro nádraží například v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Praze hl. n. či Františkových Lázních.
Modernizovaný železniční uzel Zábřeh na Moravě byl uveden do provozu
Vlakové nádraží v Zábřehu na Moravě prošlo komplexní rekonstrukcí, která zahrnovala opravu výpravní budovy, kolejiště, přednádraží a navazuje na koridorové úseky tratě Olomouc - Česká Třebová. Uzlová železniční stanice Zábřeh na Moravě je významná především pro železniční spojení centrální části Olomouckého kraje se severními regiony Šumperska, Jesenicka a jejich společnou rekreační oblast Jeseníků a Rychlebských Hor. V Olomouckém kraji se do roku 2007 budou rekonstruovat nádraží v Šumperku a Jeseníku. Zároveň se počítá s elektrizací tratě 291 ze Zábřehu na Moravě do Šumperku. Koncem února byla dokončena přípravná dokumentace stavby a nyní se zpracovávají připomínky. Předpokládané zahájení realizace spadá na počátek roku 2008.
zdroj: Tisková zpráva ČD
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2025 Spolek ŽelPage
in the Czech Republic
Sun
rises at 08:00
sets at 16:06