Budapešť — Magyar Államvasutak (MÁV) zrekonstruoval jeden ze svých hlavních tahů – stoosmdesátikilometrovou dvojkolejnou elektrifikovanou spojnici Budapešti s maďarsko-rakouskou hranicí. Mezi hlavním městem a Hegyeshalomem je po rekonstrukci dalších 86 km trati uzpůsobeno pro rychlost 160 km/h. Zbyly zde pouze tři „kotvy“: na 80 km/h je nutno zpomalit při průjezdu stanicí Tatabánya, rychlostí 100 km/h je pak nutno jet v mezistaničním úseku Tóvároskert – Tata a při průjezdu stanicí Győr. Proti polovině devadesátých let, kdy pomalých úseků bylo na trati přes 70, se jedná o výrazný posun kupředu. Hlavním cílem projektu bylo snížit cestovní dobu mezi oběma hlavními městy (asi 245 km) ze současných cca 2 hodin 45 minut na zhruba dvě hodiny.
Břeclav – Cestující, kteří používají veřejnou dopravu v okolí Břeclavi, mohou mít důvod k radosti. Kromě již probíhající 2. etapy rekonstrukce železniční stanice Břeclav, která přinese zvýšení traťové rychlosti a modernizaci zabezpečovacího zařízení, se město Břeclav chystá postavit hned vedle vlakového nádraží terminál pro autobusovou dopravu. Již několik let plánovaná investice získává nyní konkrétnější obrysy a ušetří cestujícím několik set metrů pěší docházky při přestupech mezi vlaky a autobusy.
Abu Dhabi — Spojené arabské emiráty, (arabsky: دولة الإمارات العربية المتحدة, dále jen SAE), najdete na jihovýchodě Arabského poloostrova u Perského zálivu. Na východě hraničí s Ománem, na jihu se Saúdskou Arábiií, mořskou hranici mají s Katarem a Iránem. SAE je federace sedmi emirátů: Abu Dhabi, Ajman, Dubaj, Fujairah, Ras al-Khaimah, Sharjah, a Umm al-Quwain. Celkový počet osob v emirátech žijících se pohybuje kolem 5 milionů (stav z roku 2008). Zásoby ropy SAE jsou hodnoceny jako sedmé největší na světě, zásoby zemního plynu jsou sedmnácté největší v globálním měřítku. Jedná se o jednu z nejrozvinutějších ekonomik v západní Asii. Příjem na hlavu je sedmý nejvyšší na světě. Pro takovýto stát není proto problémem výrazně investovat do mnoha projektů. Rozsáhlý železniční projekt řeší Etihad Rail (dříve Union Railway Company). Ta byla založena v červnu 2009 a je ze 70 % vlastněna vládou Abu Dhabi a ze 30 % federální vládou Spojených arabských emirátů. Představme její současné kroky a plány do blízké budoucnosti.
Lublaň — Příhodnost místa si uvědomovali již Římané, na břehu řeky rozložili tábor s názvem Emona a z blízkého kopce sledovali dění na širé okolní planině. Ve středověku na kopci vyrostl hrad a obec pod ním již nesla název Lublaň. Město prošlo celou řadou proměn, avšak po ničivém zemětřesení v dubnu 1895, kdy byla poničena desetina všech lublaňských domů, nezůstal ušetřen ani hrad. Tragická katastrofa tak napomohla, aby se mohlo začít s rozsáhlou modernizací města podle Fabianiho urbanistických plánů do dnešní jedinečné podoby s Plečnikovým rukopisem.
Gdaňsk — Podél pláží Baltského moře, u ústí řeky Visly, se rozkládá Trojměstí – aglomerace tří velkých měst: Gdyně, Sopot a Gdaňsku. Posledně jmenované je z nich největší, do povědomí se mnohým vrylo svou loděnicí, kde v závěru minulého století působila Solidarność vedená pozdějším prezidentem Lechem Wałęsou. Trojměstí čekají v nejbližší době dvě železniční stavby – propojení s letištěm a zlepšení železničního přístupu do přístavu.
Villingen / Berlín — V rámci elektrifikace Schwarzwaldbahn v roce 1972 byla na nádražích osazena řídící technika pro dálkové ovládání spínacích prvků trakčního vedení (TV) v té době vysoce moderní – od firmy Brown Boveri & Cie (BBC – od 1988 integrována do ABB). Po 40 letech provozu dosáhla tato analogová technika hranic své životnosti a je nahrazována technikou digitální. Četnost poruch analogového zařízení počala stoupat a náhradní díly již nejsou dostupné. Poruchy si vynucovaly manuální zásahy u silových spínacích prvků – odpojovače v takovém případě musely být ovládány ručně z místa.
Původní reléový rozvaděč BBC měl rozměry 200 x 85 x 60 cm a vnější komunikace byla mimo jiné zajišťována telefonním vedením. Nová digitální technika je dodána firmou Siemens a je umístěna v rozvaděči o rozměrech 100 x 60 x 30 cm. Vnější komunikace je prostřednictvím DSL. Vyšší bezpečnost je zajištěna, mimo jiné, dvojitou zábranou přístupu – po otevření dveří jsou přístupné pouze prvky pro provozní obsluhu, servisní obsluha musí otevřít samostatným klíčem dveře druhé.
Moskva — Evropská unie v současnosti bojuje s krizí, klesá poptávka, snižuje se objem přepravy – a to i na železnici. Už i ruská ekonomika tento stav začíná pociťovat, protože trasy z Moskvy na západ nejsou zdaleka tak vytíženy, jak byly dříve. Zhruba polovina ruského exportu směruje do Evropy, asi jedna čtvrtina pak do asijských zemí. Při posilující se ekonomické situaci v Číně a výhledu rozvoje Indie v průběhu příštích desetiletí začíná Rusko hledat nová odbytiště pro své výrobky, vytvářet nové obchodní vazby. Někteří ekonomové předpokládají, že se těžiště ekonomiky v 21. století postupně přesune z Evropy do Asie. Má-li být funkční výměna zboží, musí být k tomu odpovídající dopravní cesty. Pozornost se proto v současné době v Rusku znovu upírá ke dvěma stěžejním železničním trasám – Transsibiřské magistrále a k Bajkalsko-amurské magistrále.
Havlíčkův Brod - Pod číslem 251 dnes najdete nenápadnou regionální trať, spojující obce a menší města Českomoravské vrchoviny a Jihomoravského kraje. Je na ní však velice dobře vidět, jak se na vývoji dopravy, jejího konceptu a trasování, podepsala historie. Zpočátku šlo o to, aby tato část země nezůstala bez spojení se světem, čehož garantem byla právě železnice (krásná to doba!). A když pak v Německém Brodě vznikl důležitý železniční uzel, byla výstavba trati, která nakonec spojila N. Brod s Tišnovem a Brnem, doslova na dosah. Pojďme se vydat do historie a zjistit, jak to bylo s místní dráhou z Německého Brodu do Žďáru nad Sázavou.
Tábor — Objekt vznikl jako součást stavby „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor“. Předpokladem správné funkce stavědla je dobrý výhled. Tvar stavby je tímto požadavkem předurčen. Byl zvolen polokruhový půdorys se širokým panoramatickým oknem. Stavba je dřevěná na zděném 1,5 m vysokém soklu, s pultovou střechou. Barevnost je odvozena z přirozeného spektra barev železničních tratí. Odstín natření prkenné fasády splývá s rezavou barvou kolejiště. Zadní fasáda je neutrální šedá, pohyblivé výplně stavebních otvorů - dveře a větračky - jsou provedeny červeně. Vnitřní prostory stavědla jsou světlé, na stropě je osvětlení vějířovitě rozvité z geometrického středu stavby.
Varšava — Konsorcium vedené společností Thales podepsalo s PKP PLK smlouvu na modernizaci tratě mezi stanicemi Warszawa-Okęcie a Radom. Vedoucím konsorcia je THALES Polska, dalšími účastníky pak THALES Transportation Systems a ostravská společnost TRAKCE. Smluvní cena je 316,725 milionů zlotých (asi 1,93 miliardy korun). Realizace musí být ukončena do 33 měsíců od podpisu smlouvy.
Železniční trať č. 605 mezi Radomí a Varšavou je přibližně 100 km dlouhá a denně ji využívá na cesty do práce několik tisíc lidí. Těmi je rekonstrukce toužebně očekávána, neboť cestování osobními vlaky Kolei Mazowieckich by se jim mělo zkrátit z dnešních dvou hodin na polovinu.
Význam tranzitních železničních koridorů pro začlenění naší republiky do evropské dopravní infrastruktury je dnes již každému zřejmý a není třeba jej zvláště zdůrazňovat. Čtvrtý železniční koridor tvoří spolu se severní větví prvního koridoru severo-jižní dopravní osu a umožňuje propojit přes naše území Německo s Rakouskem. Na jedné trase se tak ocitnou tak významná města, jako jsou Berlín, Drážďany, Praha, České Budějovice a Linec. Po kompletním dokončení koridoru nabídne železnice velmi atraktivní ekologický a v porovnání se silniční dopravou i výrazně bezpečnější způsob osobní i nákladní dopravy. Např. cestovní doba z Prahy do Českých Budějovic poklesne z původních 2 h 30 min. na pouhé 2 h, v případě nasazení vozidel s naklápěcí technikou až na 1 h 30 min.
Berlín — 13. prosince 2012 došlo ve stanici Berlin-Friedrichstrasse k pádu velkého kusu betonu do přízemní nákupní zóny nádraží. Po analýze zjištění příčin a stavu byly započaty stavební práce vedoucí sanaci a nápravě. V důsledku stavební nekázně při rekonstrukci celé stavby v letech 1995 až 1999 došlo k rozlomení části betonové konstrukce nástupiště a pádu betonového bloku do přízemního podlaží. Příčinou bylo zabetonování některých styčných spár mezi svislou a vodorovnou částí konstrukce nástupišť v části "Fernbahn" v příkrém rozporu s projektovou dokumentací. Spáry měly být pružné. Příčníky se začaly chovat jako pevná, nikoliv kloubová konstrukce. Tím byly do betonu nekontrolovaně přenášeny přirozené vibrace od projíždějících souprav, které jej narušily a došlo k jeho prasknutí. Stabilita samotné haly naštěstí narušena nebyla a provoz vlaků nemusel být omezen. Při opravě bude všech 442 styčných míst překontrolováno a chybně užitý beton bude odstraněn. Aby byla oprava dokončena co nejdříve, budou práce probíhat ve vícesměnném režimu.
Praha — Železnice v České republice zaspala. Mimo běžné opravy tratí probíhají podstatě pouze jejich rekonstrukce na tzv. koridory. S realizovanými přeložkami však ani na těchto tratí nedosahujeme nijak vysokých rychlostí, díky nimž by bylo možné dosáhnout výraznějších zkrácení jízdních dob vlaků, jak je tomu obvyklé nejen ve vyspělejší části Evropy. Nové tratě, na rozdíl od dálnic, se v Česku prakticky nestaví, poslední postavenou tratí byl úsek Brno - Havlíčkův Brod. Některé tratě vedou daleko od sídel, mimo hlavní směry potřeby obyvatel. Chybí řada spojení, tratě mají nevyhovující parametry a mnohdy i nedostatečnou kapacitu. Proto potřebuje Česká republika zásadním způsobem modernizovat celou železniční síť. Vysokorychlostní železnice má zásadní postavení nejen v mezinárodní dopravě, ale o nic menší v dopravě vnitrostátní. Vysokorychlostní tratě se nijak významně neliší od těch stavěných pro nižší rychlosti včetně investičních nákladů. Cena stavby se odvíjí především od rozsahu umělých staveb, zejména mostů a tunelů. Ve volném terénu jsou tratě levnější než dálnice, v žádném případě ne průměrně vyšší při plánované realizaci v České republice. Díky vysokorychlostním tratím může také dojít ke snížení spotřebované energie.
25.1.2013 - 13:00 - DB v roce 2012 investovala 100 milionů eur do snižování hluku
Berlín — Trend a snahy snižovat hluk od projíždějících vlaků se řeší už od nepaměti v řadě států, nejen v Česku. Občas kritizované protihlukové stěny jsou však mnohdy jedinou, či hojně rozšířenou variantou. Nejinak tomu bylo i v loňském roce, kdy DB Netz pokročila při opatřeních ke snižování jízdního hluku na svých trasách a vynaložila téměř 100 milionů eur na příslušná opatření podél stávajících tratí. Vybudováno tak bylo zhruba 55 km protihlukových stěn a zároveň 2200 bytů přilehlých k tratím vybaveno patřičnými hluk tlumícími prostředky. Otázka snižování hluku je pro DB ústřední téma. Cílem je integrovaným celkovým konceptem snížit hluk kolejového provozu v období mezi roky 2000 až 2020 na polovinu. Jde však o dlouhodobou koncepci a z plánovaných 3700 km bylo dosud sanováno 1200 km tratí a postaveno celkem 442 km protihlukových stěn.
Zdroj: Aktuelle Bahnberichte
Figueres — V úterý 8. ledna 2013 bude, se zpožděním 3 týdnů oproti původně oznámenému datu, slavnostně otevřen úsek vysokorychlostní trati (LAV) Barcelona – Figueres. O den později zahájí vlaky AVE pravidelný provoz s cestujícími na posledním chybějícím úseku LAV spojující Madrid s francouzskou hranicí, která se nachází v bázovém tunelu Le Pertus pod Pyrenejemi. Ceremonii bude přítomen španělský princ Felipe de Borbón, premiér Mariano Rajoy a prezident katalánské regionální vlády Artur Mas. Pro Španělsko je to přelomový moment, protože nyní bude poprvé v historii plnohodnotně spojeno se zbytkem evropského kontinetu normálněrozchodnou tratí vybavenou systémem ERTMS zajišťujícím plnou interoperabilitu. Již od 21. prosince 2010 ale existovalo provizorní technické řešení pro nákladní dopravu. Mezi barcelonským přístavem a Figueres se nainstalovala třetí kolejnice na částech původní trati a v kombinaci s již dokončenými dílčími úseky předmětné LAV tak mohly kontejnery z barcelonského přístavu plynule a bez další překládky putovat na sever do Francie.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2025 Spolek ŽelPage












