Černou Horu jsem si vybral jako cíl dovolené z několika důvodů – jde o zemi, kde lze najít snad vše: četné památky, krásnou a neporušenou přírodu a, v neposlední řadě, mořské pobřeží. Oblasti, které jsem navštívil, snad s výjimkou Kotoru, nejsou turisticky nikterak frekventované. Pro hovoří také minimální jazyková bariéra a dobrá dostupnost vlakem z ČR a SR – v letním období přímo, jinak s jedním přestupem.
Jöhstadt — „Tatí, koupíš nám tohle?“ ozvaly se naráz obě mé ratolesti. „Jasně, ale… ale… ale až se budeme vracet, ju?“, zakoktal jsem se při pohledu na cedulku, která mi sdělovala, že za desetidekový sáček místní speciality zaplatím tři a půl eura. Jsme v Jöhstadtu, malém krušnohorském městečku nedaleko českých hranic a stánek s praženými mandlemi a oříšky v cukrové krustě stojí napotvoru hned zrovinka vedle výdejny jízdenek. „No nic, třeba na to zapomenou,“ utěšuji se v duchu. Kupuji jízdenky a ani nemusím děti dlouho přemlouvat, aby si se mnou šly prohlédnout lokomotivy, stojící před nedalekou výtopnou. Personál ochotně pózuje a ukazuje nám, k čemu slouží a jak se používá kdysi tak běžná, ale dnes už téměř nevídaná věc, jakou byl vodní jeřáb.
Praha — Týden od minulého zpravodajského souhrnu Kauzy railjety byl vskutku akční. Škoda Transportation nejdřív po letech mediální izolace předstoupila před novináře, aby vytáhla z rukávu své nejnovější vysněné vozidlo a vysvětlila, proč je pro ČD daleko vhodnější než soupravy od Siemensu. Nechce ho ale ukázat, ani podrobněji komentovat detaily. Antimonopolní úřad mezitím vydal předběžné opatření, které drahám zabraňuje v podepsání smlouvy, zatímco ČD podle očekávání podaly žádost o rozklad. Škodovka se ohradila proti rozkladu, a podala stížnost k Evropské komisi. Do mediální přestřelky tak najednou vstupují vrcholoví právníci, občanské iniciativy, neziskové organizace i některé z nejkontroverznějších PR agentur světa — a my se teď pokusíme o souhrn všeho, co se v případu za uplynulých deset dní událo.
Kurort Oberwiesenthal — Je tomu už čtvrt století, kdy jsem se poprvé svezl úzkorozchodnou dráhou spojující německá města Kurort Oberwiesenthal a Cranzahl. A protože meteorologové slibovali na víkend pěkné počasí, rozhodl jsem se, podporován dětmi a tolerantní přítelkyní, vyjížďku parním vlakem zopakovat. Vyjeli jsme v půl jedenácté, kdy už teploměr ukazoval příjemných 17 stupňů. Oberwiesenthal je ale nejvýše položené město v Německu a po celou dobu cesty jsme s obavami pozorovali, jak ukazatel teploty padá, až se zastavil u hrozivě vyhlížejícího čísla 9.
Už si nevzpomenu, proč mě napadlo jet vlakem.
Na českolipské Střelnici už neprodávají jízdenky z toho okýnka v čekárně. Čekárnu zrušili, protože její velikost nesplňovala Nařízení Evropského Svazu číslo 198/2024 Sbírky, o minimálních rozměrech veřejných vyčkávacích prostor pro občany na stanicích a zastávkách regionálních železničních tratí, ve znění pozdějších předpisů Evropského Svazu. Okýnko taky není, protože bylo skleněné a nesplňovalo Nařízení Evropského Svazu číslo 1645/2025 Sbírky, o kontaktních místech pro styk mezi úřady Evropského Svazu a občany, část druhá: Zařízení a vybavení pro kontaktní místa – bezpečnostně-ochranné prvky, ekologická a hygienická nezávadnost, antidiskriminační ergonomie, stanovené revize a ekologicky šetrná likvidace, ve znění pozdějších předpisů Evropského Svazu. Ostatně, za tím někdejším sklem už dávno nejsou zaměstnanci dráhy, ale Eurointranet a platit penězi by i tak byl problém, jelikož obstarání Ujištění, že finanční hotovost … nových eur, občanem Zdeňkem Šindlauerem identifikační znak 5v3:Bz76§?=6g@1!Hw osobně fyzicky předaná právnímu subjektu Evropské dráhy v České Lípě Střelnici dne … za účelem úhrady za sjednanou službu: jízda vlakem z … do … na základě Smlouvy číslo …, byla jmenovaným občanem nabyta způsobem, který je v souladu se všemi zákonnými normami Evropského Svazu ve znění platném ke dni vydání tohoto Ujištění, by bylo neúnosně zdlouhavé.
Praha — Dva týdny uplynuly a kauza s railjety pokračuje přesně podle scénáře: Škoda Transportation podala námitku k Českým drahám, ty ji odmítly, Škodovka poslední den před termínem odpověď neakceptovala a posunula případ výš, k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Proces se tak začíná natahovat, zatímco České dráhy stojí ve slepé uličce: výrobce Siemens sice opci na odkup rakouských souprav prodloužil do konce září, Škoda ale zároveň požádala o vydání předběžného opatření, které ČD zabrání v jakémkoli pokroku s realizací smlouvy. Do rozhodování o budoucnosti railjetů v Česku tak vstupuje několik nových proměnných – a množí se dotazy, jaká je pravá příčina aktuálního sporu.
Již několikrát jsem využil nabídku otcova zaměstnavatele – Českých drah – a vypravil jsem se s kamarádem po železnicích Evropy za sluncem, mořem či novým přátelstvím. Psal se rok 1997, když jsem se ze slunného Portugalska už sám vracel přes Rakousko domů. O právě probíhajících povodních jsem měl jen kusé informace, protože mobily v té době ještě nebyly tak rozšířené. Právě kvůli povodním byla spousta vlaků vedena po odklonové trase. Jinak tomu nebylo ani u mého spoje EC, na který jsem čekal v Hohenau, kam jsem dojel osobním vlakem z Vídně. Navzdory tomu, že vídeňská nádraží znám velmi dobře a vím, ze kterých odjíždí mezinárodní rychlíky do České republiky, rozhodl jsem se použít osobního vlaku, abych lépe poznal zdejší krajinu, která z rychlíku ubíhá moc rychle.
Praha — Dne 19. května proběhla v prostorách jednacího sálu Senátu Parlamentu České republiky konference Vysokorychlostní železnice 2011 – důvody a přínosy. Hlavními tématy byly klíčové otázky týkající se VRT – smysl a výhody vysokorychlostní železnice, jak by měla vypadat VRT v Česku a jaké mají zkušenosti s rozvojem a provozem vysokorychlostních drah kolegové v zahraničí. Konference se zúčastnili nejen zástupci krajů a Českých drah, ale také představitelé UIC a zahraniční hosté z USA i Asie. Konference byla rozdělená do čtyř bloků, přičemž po každém z nich byl vyhrazen čas na diskusi. Moderátor Václav Žmolík, známý z pořadu Svět na kolejích, zahájil setkání slovy: „Dámy a pánové, dobré dopoledne. Prosím ukončujte nástup, protože za chvíli pojedeme,“.
Salcburk — Plný vlak, sen každého dopravce, se stává noční můrou pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). Situaci nijak nezlepšila minulá sobota, kdy si železničáři na uvolnění přeplněné soupravy railjet zavolali policii, díky čemuž se na jejich hlavu snesla nejostřejší kritika za uplynulých několik měsíců. V reakci na pichlavé články nakonec dráhy reagovaly přes svou facebookovou stránku s odkazem na další skutečnosti, jež nešťastné události prvního prázdninového víkendu daly do pohybu. Nepřímo se tak na stůl opět dostává nekonečná diskuse o povinných rezervacích a posilování souprav, která v pravidelných intervalech plní i české a slovenské internetové diskuse.
Praha — Ať už vás zaujala loňská soutěž, nominovali jste letos do soutěže o nejkrásnější nádraží ČR svého favorita, nebo prostě chcete některého z kandidátů podpořit, dovolujeme si vás upozornit na hlasování o nejkrásnější nádraží ČR 2011. Svůj hlas můžete odevzdat až do konce měsíce května, slavnostní vyhlášení pak proběhne v prostorách Senátu ČR 17. června 2011 za účasti zástupců nominovaných nádraží.
Třemešná ve Slezsku — V České republice znám tři úzkorozchodné tratě, a to jindřichohradecké úzkokolejky, bývalou důlní drážku u Mladějova a „Osoblažku“, tedy trať spojující Třemešnou ve Slezsku s Osoblahou. Původně jsem plánoval, že si pro své první seznámení s úzkokolejkami vyberu právě výše zmiňované jindřichohradecké úzkokolejky a že zážitky spjaté s železnicí navíc doplním i pohledem do překrásné krajiny jižních Čech, kde jsem nikdy dříve nebyl. Po prostudování jízdního řádu jsem však byl zklamán, neboť spojení Havířova s Novou Bystřicí není zrovna ideální. Vezmeme–li navíc v úvahu sedmihodinovou cestu, usoudíme, že návštěva Jindřichova Hradce se opravdu stihnout za jeden den nedá. Chvíli jsem ještě uvažoval o návštěvě úzkokolejky v Mladějově, ale po zhlédnutí několika fotografií na internetu mne trať nijak neokouzlila a tak jsem skončil s jasným plánem navštívit Osoblažku.
Bratislava — Tisíce domácich fanúšikov a ďalšie tisíce zahraničných návštevníkov v pohybe – to je len jeden z dôvodov, vďaka ktorým sú tohtoročné majstrovstvá sveta v ľadovom hokeji zároveň aj logistickou udalosťou roka na Slovensku. Zápasy šampionátu, ktorý začal včera a potrvá nasledujúcich 15 dní, sa totiž budú odohrávať v dvoch najväčších slovenských mestách, ktoré však oddeľuje vzdialenosť 313 km – a to vzdušnou čiarou, ktorú však pri reálnej kapacite leteckého spojenia Bratislavy a Košíc využije z hráčov a fanúšikov len málokto. Kým organizátori hokejové majstrovstvá pripravovali niekoľko rokov, národný železničný dopravca vstúpil na hraciu plochu len nedávno, a navyše s jednou korčuľou obutou naopak. Napriek tomu sa ZSSK medzinárodnej blamáže neobáva a tvrdí, že bezprecedentný nápor cestujúcej verejnosti zvládne. Budú ale „operatívne posilnené spoje“, Wi-Fi hotspoty na staniciach a mladé stewardky v uniformách stačiť?
V sobotu 26. 2. 2011 po deváté hodině vstávám z postele a ještě pociťuji následky pátečního maturáku. Po ranní hygieně a vydatné snídani si balím věci a ještě rychle kontroluji dopravní situaci na trase. Čeká mne tříhodinová cesta z Blatné přes Březnici, Protivín a Zliv do Dívčic, kde budu čekat na jeden z posledních pravidelných vlaků na trati 193 (Dívčice-Netolice). V deset hodin již sedím v blatenské osmsetdesítce a pan výpravčí nám dává znamení k odjezdu. Slunce svítí, na obloze ani mráček a zdá se, že po dlouhé době bude zase teplo. Po více jak půlhodině kodrcání vystupuji v Březnici, do příjezdu mého rychlíku zbývá asi 45 minut. Naštěstí zde zůstala otevřená čekárna a funkční automat na kávu.
Bratislava — Žiadne apokalyptické rušenie tratí, žiaden zánik regionálnej vlakovej dopravy. Takto končí prvá fáza hystérie súvisiacej s prípravou plánu na ozdravenie štátnych železničných spoločností na Slovensku, ktorý pred 14 dňami prvýkrát prezentovalo Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja, a ktorý dnes definitívne schválila vláda. Slovenské železnice napriek tomu čaká najväčšia zmena od roku 1945. Rozložená je do troch rokov a na jej konci majú stáť tri finančne stabilné spoločnosti bez dnešných astronomických dlhov, blížiacich sa miliarde eur. Cenou za postavenie štátnych dráh na nohy bude prepustenie každého šiesteho zamestnanca, kompletné prehodnotenie dopravnej politiky, ale aj rekordná, viac než miliardová pomoc štátu a predaj časti Carga. Zatiaľ najkomplexnejšia železničná koncepcia v dejinách samostatného Slovenska vzbudzuje značné vášne, nad jej hodnotením sú však polarizované aj samotné odbory. Čísla totiž hovoria jasnou rečou: balíček prvej pomoci je v tomto prípade aj balíčkom poslednej záchrany.
Beroun — Trať 171, vedoucí z Prahy do Berouna podél řeky přes Karlštejn, je vskutku nedůstojnou součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Do povědomí široké veřejnosti se dostala především kvůli tragickému stavu a četným mimořádnostem, jež jsou zde na denním pořádku. Ať již jde o stržené trakční vedení, velmi častý lom kolejnice nebo jinou závadu, dojde téměř vždy k úplnému ochromení provozu. Zpoždění tu nevznikají jen při mimořádnostech, které se předvídat nedají (avšak dá se jim předcházet odpovídající údržbou tratě), ale i při plánovaných výlukách. Ani ty se však občas nedaří správně organizovat. Trať s přehledem vede také v počtu odřeknutých vlaků. Uvažovaný „supertunel“ má být k dispozici později než v roce 2025; rekonstrukce stávající tratě se nedočkáme dříve než za osm let. Co bude dál? „Nějak se to vyjezdí…“
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2025 Spolek ŽelPage
in the Czech Republic
Sun
rises at 08:00
sets at 16:07