Ostrov — Ve čtvrtek 3. března proběhla v ostrovském kostele Zvěstování Panny Marie vernisáž výstavy Modelová železnice. Dům kultury Ostrov ve spolupráci s místními železničními modeláři z Městského domu dětí a mládeže a železničním spolkem Klub M 131.1 z Kraslic zahájil letošní sezónu ve zdejším klášterním areálu výstavou zaměřenou na železniční modelářství a historii železnice. Modeláři zde vystavují své modely lokomotiv, vagónů, budov i kolejišť, železniční spolek z Kraslic pak nejrůznější fotografie, jízdní řády, dokumenty a předměty související se železnicí a její historií. Výstava potrvá do 12. dubna a je přístupna denně kromě pondělí od 9.30 do 12.30 a od 13.00 do 18.00 hodin.

Pokračovanie

Je to sice již hodně dávno, kdy se mne vyučující zeptal na důvod, proč mám v rámci slohových cvičení raději komentáře, než jiné formy. A stále platí moje tehdejší odpověď: protože komentář může obsahovat moje názory, aniž by se tím znehodnotil faktický obsah. Svatá pravda. A díky této premise si každý autor může vybrat, jak moc velkého střetu se může obávat, pakliže si zvolí téma ožehavé, neřku-li přímo kritické. A téma 'doprava' je tématem velice výbušným, zejména pak v případě, že se toto téma vyskytne na stránce přátel železnice. Jak že se traduje onen bojový ryk husitů?

Pokračovanie

Mimořádných a nepravidelných jízd se po Evropě pořádá nemálo. S mnoha z nich, naplánovaných po českých kolejích, se můžete s předstihem seznámit v našem Kalendáři akcí. Dominik Jaroš si navíc pravidelně dává práci s měsíčním přehledem. A stalo se už dobrým zvykem, že tu a tam je vypraven i vlak, jehož jízdu zorganizuje zdejší portál ŽelPage. V roce 2010 jste s námi mohli projet dva jihomoravské okruhy. Poslední únorový víkend vyjel Krokodýl v sobotu po trase Brno – Pohořelice – Hustopeče u Brna – Uhřice u Kyjova – Kyjov – Brno. Nedělní jízda vedla z Brna do Brna přes Moravské Bránice – Hrušovany nad Jevišovkou – Břeclav – Hodonín – Čejč – Uhřice u Kyjova a Zaječí. Druhou loňskou akcí, kterou také zorganizoval Samir Lepara, byla ŽP 810 Tour z Opavy do Svobodných Heřmanic a Kobeřic. A začátek zimy cestovatele, pod vedením Michala Šimka, zastihl při jízdách z Jaroměře do Otovic zastávky a Žacléře. Pojďme si trošku připomenut naši loňskou jízdu po Slezsku.

Pokračovanie

Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Pokračovanie

… to bude radosti na Starém Bělidle, filosofoval jsem kdysi coby jinoch.

Než si jednou nakreslím všechny lokomotivy…

… tak coby drasticky přestárlý kmet si už asi nevzpomenu, proč a co vlastně jsem to chtěl. A to ještě za podmínky, že to budou v nejlepším případě jen ty československé lokomotivy, poněvadž kdybych chtěl obsáhnout všechny dosavadní pozemské lokomotivy, tak to bych hned teď v pondělí šéfovi musel vzkázat, že mi bylo potěšením, vyzvednout si v bance poslední výplatu, po zbytek života 7 hodin denně spát, každé tři minuty kreslit jednu mašinu, a pana Kalouska, zákonnou manželku i potomstvo poprosit, jestli by mě nějak uživili.

Pokračovanie

Vážení čtenáři, zajisté vám neunikla probíhající monografie v naší fotogalerii a tak, jako při předešlých "kavalkádách" s brejlovci a bardotkami, je na čase posvítit si na sérii prozatím poslední. Prostor dostala trakce elektrická – druhá generace závislé trakce z produkce plzeňské Škody, konkrétně stroje, které spojuje nejen jejich „krabicovitý“ tvar skříně s vysokým aerodynamickým odporem, ale i vyspělá mechanická část a především pak trakční výzbroj. Důsledná unifikace umožnila zaměřit se při vývoji pouze na trakční část nové lokomotivy, což šetřilo čas a umožnilo rychlé spuštění sériové výroby. Díky velkému objemu výroby potkáváme druhou generaci Škodovek na celém území někdejšího Československa, a to jak v osobní, tak i v nákladní dopravě.

Pokračovanie

ČR — Pokud jste někdy využili vlak vyšší kvality, či rychlík na trase Plzeň-Most nebo Pardubice-Liberec, určitě dobře znáte papírové letáčky s jízdním řádem vlaku a dalšími informacemi – vlakové (palubní) průvodce. Náhodně jsem vylosoval jeden exemplář od Českých drah (Ex|ALX 354/357 Franz Kafka), jeden od dopravce Železničná společnosť Slovensko (Ex 128 Hradčany), další od Österreichische Bundesbahnen (EC 72 Smetana), a poslední od Deutsche Bahn (EC 379 Carl Maria von Weber). Spolu s deseti kolegy z Dopravní fakulty Jana Pernera v Pardubicích jsme tyto průvodce ohodnotili v několika kategoriích – jízdní řád, řazení vlaku, jazyk, informace o dopravci, vysvětlení symbolů a poznámek, rozsah komerční reklamy, vzhled a, v neposlední řadě, informace nad rámec průvodce. Po úspěšné zkoušce ze základů technologie řízení dopravy jsem přiměl některé ze studentů – osm mužů a dvě ženy – k debatě o kvalitě vylosovaných palubních průvodců.. V následujících řádcích se proto na jednotlivé průvodce podíváme podrobněji a podrobíme je důslednému hodnocení.

Pokračovanie

Mašinky, vláčky, prostě modelová železnice - poklad, o kterém sní snad každý kluk již od útlého dětství. Ano, tato věta je už svým způsobem klišé, ale skutečnost je opravdu taková. Vláčková „choroba“ se nevyhnula ani mně. První setkání s modelovou železnicí mne zastihlo ve velmi ranném školním věku, někdy v první polovině 80. let. Často jsme chodívali k nedalekým sousedům, jejichž syn vlastnil „tétéčko“. V tu dobu již asi bylo definitivně předurčeno, že enkař ani hánulkář ze mne nebude. Při jedné takové návštěvě by se ve mně po otevření dveří sousedovic prostorné verandy krve nedořezal. Na zemi se rozprostíralo kolejiště, sice bez krajiny, jen tak na linoleu rozložené, ale domečky a mosty tam rozsázené přeci jenom byly. Vláčky se po zemi proháněly krásně nemodelově rychle, což mne fascinovalo ještě více. Ten fofr! „Efzetjednička“ vytočená naplno a já sotva stíhal sledovat. A lokomotivy dokonce svítily!

Pokračovanie

Bratislava — Vlnu mediálních senzací a paniky spustily v minulých dnech na Slovensku železniční odbory zveřejněním údajného seznamu regionálních tratí, na nichž má být od 1. změny jízdního řádu zredukována nebo úplně zastavena osobní železniční doprava. Seškrtání dopravních výkonů ZSSK mělo být prvním z řady úsporných kroků, jež mají za cíl dostat vysoce ztrátové slovenské železnice opět k vyrovnanému hospodaření. Vedle zrušení lokálek měl navíc státní dopravce v nejbližších měsících přijít i o desetinu zaměstnanců a razantně zapracovat na zefektivnění svého hospodaření. Katastrofické scénáře teď ovšem mírní premiérka Iveta Radičová, která na středeční tiskové konferenci odmítla jakékoli jednorázové zásahy do železniční dopravy předtím, než budou známy výsledky podrobných auditů a vypracován komplexní plán revitalizace slovenských železnic. Ten by přitom měl být hotový do konce ledna a pokud naplní svou premisu, bude vůbec prvním systémovým dokumentem v oblasti dopravní politiky v historii nezávislého Slovenska. Vedle upadající osobní dopravy má nová koncepce řešit také katastrofální stav nákladního dopravce ŽS Cargo Slovakia a Železnic Slovenské republiky (ŽSR), které se starají o správu infrastruktury.

Pokračovanie

Byly miliónkrát pomluveny, rozcupovány, zdecimovány, zdeptány, proklety, zesměšněny a hystericky zatraceny. Tisíckrát jsem z nich vystoupil tu s otlačenou zadnicí, tu s omrzlinami, tu s náběhem na pořádného vlka, tu kapánek ohluchlý, tu s rukou vyždímanou od stírání oroseného okna. Třeba je to jen mým stárnutím a senilitou, třeba je to jen mým zděšením z údajně modernějších následníků, ale neubráním se divnému pokušení: začínám mít skleníky nějak rád.

Pokračovanie

Čejetice — Je chladná lednová neděle, za okny skučí vítr a ze šedivé oblohy se snáší spousta velkých bílých sněhových vloček. Sedím u stolu a při výtečném obědě debatuji s kamarádovou rodinou. Divím se, že i při tristním stavu veřejné hromadné dopravy v Jihočeském kraji ještě nemají vlastní automobil. A to jsou na tom Čejetice společně s dalšími menšími obcemi na jižní části trati 190 téměř nejhůře. Absurdní je, že například v úseku Černý Kříž – Nové Údolí na trati 194 jezdí vlaky v hodinovém intervali i přesto, že v Novém Údolí „dávají lišky turistům dobrou noc“, zatímco třeba na trati 226, používané cestujícími celoročně, jezdí sice často zdvojené Regionovy, avšak krom jedné ranní výjimky v lepším případě po dvou hodinách.

Pokračovanie

Řím — Rekonstrukce či přestavby nádražních budov i samotných kolejišť nejsou dnes vlastně žádnou novinkou. Jejich provedení (ať už koncepce nebo technické řešení) se však liší stanici od stanice, natož pak v různých zemích. Zavítejme do slunné Itálie a přibližme si, jak probíhá přeměna nejen železniční stanice Tiburtina… Současná Roma Tiburtina je druhou největší železniční stanicí v Římě a zároveň jednou z největších v Itálii. Nachází se v severovýchodní části města a je elektrifikována napěťovou soustavou 3 000 V. V říjnu 2007 byla zahájena výstavba nové stanice s tím, že v současné době by měla být hotova již drtivá většina prací. Ty zahrnují i výstavbu nových parkovacích míst, úpravu zeleně, ulic a také obchodních ploch a kanceláří. Kolejiště je situováno ve výšce zhruba devíti metrů nad zemí. Stanice je navržena jako „galerie vzduchu“.

Pokračovanie

Andorra — Na území tohoto ministátu neleží ani metr železniční tratě — tím je možné toto téma z pohledu železničního webu uzavřít. A nebo je možné si trochu přiblížit Andorru jako takovou, popsat si zdejší dopravní obslužnost a podívat se i na několik čistě nedopravních snímků. A ve druhé polovině článku, pro ty kterým by nějaká ta železnice přesto chyběla, se podívat na jednu zajímavou zubačku. Při pohledu na fotky tratě a vozidel sice jde o typickou švýcarskou dráhu, ale ve skutečnosti zase tak daleko od Andorry neleží — nachází se ve španělské (katalánské) části Pyrenejí a jmenuje se to tam Vall de Núria.

Pokračovanie

Komentár — Tak sme sa dočkali. Po desiatich rokoch príprav začali od nedele prvé vlaky osobnej dopravy na časti koridoru Bratislava - Žilina - Košice konečne využívať maximálnu traťovú rýchlosť 160 km/h. Na tejto správe je nepriaznivá len jedna jediná vec: mala zaznieť pred desiatimi rokmi, a nie v čase, keď 160kilometrová rýchlosť už ani v regióne strednej Európy nikoho nezdvihne zo stoličky; o to menej, že sa s nastavením podobného rýchlostného limitu ráta aj na vybraných úsekoch diaľnice D1, čím železnica môže veľmi rýchlo stratiť jednu z mála skutočných výhod. Aby teda deň D slovenských koľají nezostal v tieni absolútneho nezáujmu železničných médií, poponáhľal sa na pomoc národný dopravca, ktorý s eleganciou sebe vlastnou prezentáciu najnovších technických výdobytkov vyšperkoval nevídaným spôsobom. Práve vďaka nemu teda premiéra štošesťdesiatky na Slovensku predsa len dostane priestor aj na stránkach tohto magazínu – človek v tejto práci totiž vidí a zažije všeličo, ale včerajšia prezentácia v podaní ZSSK vybočuje z radu úplne novým spôsobom.

Pokračovanie

Průzkum — Ve středu 17. listopadu 2010 proběhl ve vlacích Českých drah dopravní průzkum, pořádaný občanským sdružením ŽelPage. Šlo o vůbec první podobnou akci připravenou členy našeho sdružení. Osloveným cestujícím byl předán dotazník, jehož vyplnění bylo zcela anonymní a dobrovolné. Náš tým se rozdělil do dvou skupin, přičemž jedna cestovala na trase Praha – Pardubice – Brno – Jihlava – ČB – Praha, a druhá vyrazila z Březnice do Děčína. Dotázáno bylo na 200 cestujících, kteří většinou odpovídali s ochotou a vstřícností. Ba našli se dokonce i horliví spisovatelé, kteří se o dotazník přihlásili sami. Výsledky ankety jsme poskytli Českým drahám a s vámi se o ně chceme podělit v tomto článku.

Pokračovanie