Praha — Jak bylo před několika dny uvedeno na serveru K-report.eu, České dráhy (ČD) na svých internetových stránkách počátkem listopadu zveřejnily traťové tabulky nového železničního jízdního řádu, platného od 13. prosince 2009, a to uceleně pro celou českou železniční síť. Do té doby byly jízdní řády v různém stádiu rozpracovanosti k dispozici pouze na internetových stránkách některých městských nebo krajských úřadů, případně organizátorů dopravy. Brzké oficiální zveřejnění detailů nového JŘ přitom bylo posunem oproti minulým rokům, kdy byl GVD držen v tajnosti až do oficiální mediální prezentace. ČD však i letos po několika dnech změnily názor a soubory z webu stáhly. Při nákupu některých jízdenek v předprodeji tak cestující mohou narazit na určité komplikace. Jak postupovat, když nový GVD ohrozí použitelnost již zakoupeného dokladu?

Pokračování

Plzeň — Po DKV Praha přichází na řadu v seriálu o reklamních lokomotivách další české depo kolejových vozidel (DKV), které má ve své evidenci nějakou z lokomotiv v celoplošném reklamním nátěru. Ve třetím díle se přesuňme na západ Čech do Plzně a uveďme si několik faktů a fotografií o čtyřech plzeňských reklamkách – „exolympijské“ 363.078, „Kuřeti“ 363.084, „Eurovce“ 363.086 a „Poštovce“ 363.127.

Pokračování

Praha/Berlín – České dráhy nabízí dražší jízdní doklady než Německé dráhy, alespoň podle tvrzení redaktora České televize v reportáži odvysílané v sobotu 31. 10. 2009. Jak je to možné? Do přímého cenového porovnání jsou postaveny mezinárodní jízdenky dle základního mezinárodního tarifu, které vám prodají na kterékoliv mezinárodní pokladně Českých drah, a akční nabídka eTiket, kterou si můžete pořídit na telefonické lince nebo e–shopu ČD, s nabídkou Europa–Spezial Tschechien nabízenou on–line i v pokladnách DB. Defacto se porovnává neporovnatelné, což se pokusíme vysvětlit na přímém srovnání těchto dvou zajímavých nabídek. Problém mezinárodních nabídek je ovšem komplikovanější, ať už diskutujeme ceny mezinárodního tarifu nebo nepřehledné množství národních ujednání a dalších akčních slev z něj.

Pokračování

Po takřka čtyřech měsících přehrabávání všelijakého drážního harampádí a hledání něčeho stravitelného pro ŽelPage jsem potkal otázku, a ta se zákeřně zeptala: „Tak holoubku, co že to bylo nejvděčnějším tématem těch tvých všelijakých železničně se tvářících obrázků? Lokomotivy? Vlaky? Mosty, nádraží, nebo mámivé křivky kolejnic?“ Na tiskovou mluvčí jsem se zatím nezmohl. „Ale jo“, odpověděl jsem tedy hrdinně, „od každého řečeného tak trochu. Pohříchu často ovšem jsouc to zakukleno do nějaké nepravosti, podivnosti, rošťármy, vylomeniny, nesmyslu, neřkuli až politováníhodné ptákoviny.“Od fotra s bezmála pěti křížky na krku by už člověk zpravidla čekal trochu důstojnosti a serióznosti, s níž by hříšné obrázky mládí zkušeně zapřel a místo nich na základě propracované markentingové studie obecenstvu podstrčil to nejexkluzívnější, co ve výše zmíněném harampádí našel.

Pokračování

Praha — Po úvodním díle nového seriálu o reklamních lokomotivách, který vyšel v magazínu ŽelPage před týdnem a seznámili jsme se v něm se stručným přehledem vzniku jednotlivých reklamních lokomotiv, se pojďme v druhé části podrobněji zaměřit na historii nátěrů, jejich realizaci a nasazení pěti reklamek, které nalezneme v pražském depu kolejových vozidel, konkrétně v provozních jednotkách Praha–Vršovice a Děčín.

Pokračování

Česká republika — První lokomotiva Českých drah v celoplošném reklamním nátěru vyjela na koleje již před sedmi lety. Dnes se po českých kolejích prohání přes čtyři desítky reklamních strojů a díky svým neobvyklým barevným kombinacím poutají pozornost cestujících, což je vlastně jejich prvotní účel, ale také se stávají oblíbeným terčem železničních fotografů. Právě pro jejich neobvyklost vám přinášíme nový seriál, ve kterém se pokusíme shrnout vše zajímavé o reklamních lokomotivách a představit jednotlivé stroje. V úvodním díle se pojďme společně ponořit do historie vzniku jednotlivých nátěrů a sledovat, jak se postupně rodila nynější flotila reklamních lokomotiv Českých drah i jiných dopravců, jejichž stroje na českých kolejích můžeme potkat.

Pokračování

Karlovy Vary — V sobotu 26. září 2009 proběhly na různých místech naší republiky oslavy Dne železnice. České dráhy spolu s dalšími organizátory připravily různý program v podobě jízd historických vlaků, výstav lokomotiv, otevřených dveří v depech a dalších prostorách běžnému smrtelníkovi nepřístupných. Já se rozhodl, zejména s ohledem k mému bydlišti, navštívit oslavy Dne železnice v Karlových Varech, jízdu parního vlaku ke 110. výročí Krušnohorského semmerinku - trati K. Vary - Potůčky - Johanngeorgenstadt a modelářskou výstavu Ostrovská kolejnice v Ostrově nad Ohří. Původně jsem plánoval využít nabídky ČD SoNe+, ale vzhledem k absenci vlaků jsem nakonec opět zvolil drobné přibližovadlo, vlastní automobil. A aby toho nebylo málo, ráno jsem po probdělé noci poněkud zaspal a tak původní itinerář vzal za své.

Pokračování

Maďarsko — Zkratku MÁV drtivá většina z nás dobře zná a spojuje hlavně s vlakem EC Hungaria. Vagóny v modrém, či modro–šedém unifiku jsou tradičním doprovodem této kombinace písmen a patří železniční správě Maďarska, Maďarským státním drahám. Zkratka je tedy známá, přesto kvůli jazykové bariéře veřejností těžko rozluštitelná. Lépe řečeno, u nás se ví poměrně málo o fungování a postavení MÁV. Právě proto jsem se rozhodl v tomto článku pokusit o stručný nástin základní logiky fungování drah v Maďarsku s ohledem na současné trendy a problémy.

Pokračování

Cerhenice — Dne 2. října 2009 uspořádal elektronický magazín ŽelPage, ve spolupráci s Výzkumným Ústavem Železničním (VÚŽ), exkurzi do Zkušebního centra Velim. Zájem o akci byl obrovský, nabízená volná místa se podařilo obsadit z velké většiny během jednoho dne, a tak se do Velimi vydalo 59 účastníků, i když původní kapacita byla 54. Takový zájem nás jako pořadatele překvapil a dával tušit kvalitní akci. Sraz byl na zastávce Cerhenice, odkud jsme se vydali směrem k areálu VÚŽ. Po seznámením s průvodcem a základními pravidly exkurze, jsme se konečně mohli, za svištění právě testované dieselové lokomotivy z rodiny Traxx, vydat do útrob zkušebního centra.

Pokračování

Lipsko — Před čtrnácti lety byla založena novodobá tradice modelářských veletrhů modell–hobby–spiel, které navázaly na dřívější lipské veletrhy hraček a modelů. Letošní ročník, konaný ve dnech 2. – 4. října, byl, stejně jako ty předchozí, směsicí celé řady různorodých činností, z nichž železniční modeláři dávají v převážné většině přednost třem nejzajímavějším: představení novinek na stáncích originálních výrobců, nákupu zboží (modelů, nářadí apod.) za speciální ceny a prohlídce prezentovaných klubových kolejišť všech velikostí.

Pokračování

Tovačov — O víkendu 17. a 18. října 2009 vypravilo letos počtvrté a zároveň naposledy občanské sdružení Kroměřížská dráha (KMD) zvláštní vlaky na lokálku z Kojetína do Tovačova. Po dvojici květnových akcí (s motorovým vozem M 286.1032 a lokomotivou T 466.0007) objednaných a zaplacených železničními přáteli z Česka, Slovenska a Polska a velmi úspěšných srpnových jízdách na Tovačovský portál a Kojetínské hody s motorovými vozy M 120.417 a M 131.101 to tentokráte byly zvláštní vlaky na tradiční Výlov Hradeckého rybníka v Tovačově.

Pokračování

Hranice — Jmenuji se "nejzatíženější", jsem traťová kolej, prý nejzatíženější železniční kolej v České republice, po mně jezdí údajně nejvíce provozní zátěže v hrubých tunách. Možná si pamatuješ, že takto začínál můj minulý článek Nejzatíženější kolej v České republice, kde jsem se tu vychloubala, že jsem nejzatíženější kolejí na síti SŽDC. To sice platí i v čerstvých statistikách, kde sice nejsem úplně na prvním místě, ale z „čistých“ mezistaničních kolejí jsem první nadále. Dneska bych Ti ráda pověděla o tom, jak se kolej udržuje a které parametry se sledují, aby byla kolej považována za bezpečnou pro železniční provoz.

Pokračování

Ponechat v sousedství elektrických lokomotiv bez dozoru individuum, jehož elektrotechnická kvalifikace počíná a záhy také končí někde u ebonitové tyče s falešným liščím ohonem, je dost na pováženou. Dotyčné individuum sice před čtvrtstoletím na strojní fakultě zvládlo zkoušky z klasické elektrotechniky a dokonce i z mikroelektroniky, ale tomu se váha moc udělit nedá, neb študácký bůh, bolestně zaštkav, odvrátil tehdy raději tvář. Z úrovně piliňáka jsem v elektrotechnice za poslední čtvrtstoletí sice moc vzhůru nepokročil, nicméně oplývaje odvahou, svobodou projevu a několika obrázky elektrických lokomotiv, nevidím překážek, proč bych nemohl lidstvu přinést pár chvil zábavy. Vždyť komu od kolejí by aspoň občas neučarovaly zdvižené sběrače, houštiny trakčního vedení a odfukování kontrolérů nebo tyristorové popěvky škodováckých „tramvají“?

Pokračování

Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.

Pokračování

Vrútky — Ve dnech 29. září až 1. října patřil prostor u stanice Vrútky na severním Slovensku veletrhu Žel–Rail. Letošní ročník byl v pořadí již desátý a po obvyklé dvouleté pauze se opět vyznačoval mezinárodní účastí. Premiéru si zde odbyly zejména firmy Škoda Transportation a ŽOS Trnava, ale mezi stánky jsme letos nechyběli ani my — ŽelPage se zde totiž poprvé zařadila mezi oficiální vystavovatele. Po dobu veletrhu byla zastoupena v mediální kóji i venku mezi exponáty v osobě Josefa Petráka, Pavla Kopce a Beaty Želtvayové, které jste mohli potkat během toulek po expozici. V průběhu našeho pobytu na Slovensku jsem pro vás připravili nejen výběr fotografií, ale i přehled vystavovatelů a exponátů, které rozhodně stojí za zmínku. Železniční dny ve Vrútkách ovšem nebyly jen o exponátech a prezentacích, ale staly se i příležitostí pro vyhodnocení fotosoutěže Foto–Rail 2009, v niž některé úspěšné snímky zajisté nebudou našim čtenářům neznámé.

Pokračování