Evropa — Ač to na české železnici není tolik patrné, evropští výrobci kolejových vozidel, ale i technologií pro infrastrukturu, se můžou přetrhnout ve vývoji nových produktů a jejich distribuci provozovatelům. Vzhledem k počtu cestujících, které železnice každodenně přepravuje na rozličné vzdálenosti, musí být testování produktů k tomu určených věnována maximální pozornost. V prvé řadě jde samozřejmě o bezpečnost přepravovaných osob a posádky; nelze však zapomínat i na spolehlivost a účinnost, neboť právě tyto veličiny bedlivě sledují potenciální zákazníci, mající potřebu co největší úspory provozních nákladů, a tedy i rychlé návratnosti investovaných prostředků. Realizaci dalších zkoušek pak určuje typ produktu — u vozidel jsou to různé testy dynamiky, u prvků infrastruktury jejich odolnost vůči různým výkyvům a mimořádným stavům. Zcela pochopitelná tak je nutnost certifikace takových center, jejichž výsledné testovací zprávy mají patřičnou váhu a skutečně dokazují kvalitu a možnosti předmětů zkoušek. V následujících odstavcích se blíže seznámíme s místy, kde lze takovéto kousky provádět — nejvýznamnějšími zkušebními centry v Evropě. Konkrétně se podíváme na důvěrně známé zařízení u Velimi, jeho německý protějšek Wegberg-Wildenrath a francouzský okruh ve Valenciennes.

Weiter

Největší most, k jehož stavbě jsem se kdy přimotal, sestával ze tří rozbitých europalet, pohozených po dvou prknech přes rygol na stavbě kamarádovy zahradní boudy. Technicky a esteticky nic moc, ale ta pýcha, když jsem po něm supěl s kolečkem! To já, člověk, pokořil přírodu a obelstil gravitační zákony! Cítili snad stavitelé prvních železničních mostů něco podobného? Na rozdíl ode mne mosty uměli projektovat či stavět, ale jen s tím asi nevystačili. Vždyť jak by vypadal most bez fantazie, most bez klukovské hravosti, most bez chlapské ješitnosti, most - s odpuštěním - bez inteligence? (Poznámka pragmatikova: no, blbě. Asi jako ona 1093 metrů dlouhá industriální estakáda z prefabrikovaných nosníků u Bíliny, co převáděla nějaké dopravníky a na obou koncích ústila jaksi do ničeho).

Weiter

Brno — V uplynulých dnech proběhla v areálu brněnského výstaviště jedna z nejdůležitějších letošních železničních akcí: již po jednapadesáté otevřel návštěvníkům své brány Mezinárodní strojírenský veletrh, jenž v minulosti často představoval první šanci vidět na vlastní oči novinky dopravního průmyslu z celého bývalého Československa. Nejinak tomu bylo i letos, kdy v rámci sesterského veletrhu Transport a logistika prezentovalo své nejnovější produkty hned několik výrobců. Po železničně slabším loňském ročníku tak letos opět bylo co vidět: ŽOS Vrútky zde představily nový přírůstek vozového parku ČD, bistrovůz ARmpee, zatímco maďarské dráhy se pochlubily novou verzí velkoprostorové 1. třídy a několik zajímavých exponátů předvedly i výrobci lokomotiv. Vedle vozidel však mezi novinkami nalezneme i nový systém řízení provozu na vedlejších tratích od AŽD Praha nebo univerzální řešení bezdrátové datové sítě firmy ČD-Telematika. Pojďte se podívat.

Weiter

V minulém dílu jsme poslední čtyři dny trávili ve Lhase a připravovali se na cestu vlakem po nové vysokohorské železnici do Golmudu a dále do Chongqingu. Cestu jsme zakončli v Hongkongu a Macau. Projeďte se s námi ve výšce nad 5000 m n.m.

Weiter

Wolfsberg — Pojďme se podívat do východních Korutan na téměř zapomenutou železniční trať, která kdysi fungovala jako důležité spojení do Celje, města ležícího v centrální části dnešního Slovinska. Právě rozpůlení tratě novou státní hranicí předznamenalo rozpad této dopravní cesty, a mimo jiné iniciovalo výstavbu velmi zajímavé spojovací tratě, známé pod označením Jauntalbahn. Ačkoliv z původní linie Zeltweg – Celje, a z čilé osobní dopravy na ní, zbylo dnes už jen torzo, stále se můžeme projet po jedné z nejkrásnějších rakouských tratí – Lavanttalbahn.

Weiter

V minulém díle jsme Vás seznámili s průběhem cesty po Transsibiřské magistrále z Moskvy do Irkutsku a naším pobytem u jezera Bajkal. Nyní se přesunujeme z Irkutsku přes Zabajkalsk a Manzhouli do Pekingu a dále do tibetské Lhasy. Nastupte si s námi do vlaku R 20 Vostok ve směru Ulan-Ude, Čita, Zabajkalsk, Manzhouli, Charbin, Šen´jan a Peking.

Weiter

Všiml jsem si, že nejčastějšími oběťmi mých již promlčených výtvarných trestných činů kategorie „motorové lokomotivy“ bývali všelijací „brejlovci“ a „mračouni“. Inu, jakpak by ne; vždyť v osmdesátých letech červené lokomotivy, mající ceduli T 478 + něco, vozily rychlíky a osobní vlaky skoro všude mezi Chebem a Medzilaborci, a tratě, kde se jim do toho pletl nějaký jiný „diesel“, by moc dlouhý výčet netvořily. Ale o tom v prvním plánu řečnit nechci a proto začnu záludně nevinnou otázkou z vedlejší koleje: co mají společného řady T 478.1, T 478.2, T 478.3 a T 478.4, pro mladší čtenářstvo tedy všechno od 749 až po 755? Všechny potencionální odpovědi jsou nepochybně správné, ale já přidám ještě jednu navrch: hrozně blbě se kreslí.

Weiter

Cheb — V pátek 31. července byla slavnostně otevřena druhá část cyklostezky vedoucí z Chebu do německého Waldsassenu. O této cyklostezce jsme se již několikrát v našem magazínu zmínili právě v souvislosti s jejím trasovaním po bývalém tělese železniční trati z Chebu do Waldsassenu a Wiesau. První přibližně kilometrový úsek cyklostezky vedoucí ze Slapan na státní hranici byl vybudován již v roce 2006 při příležitosti Krajinné výstavy Cheb-Marktredwitz. Nyní byla zprovozněna druhá necelé tři kilometry dlouhá část vedoucí ze Slapan směrem k Chebu k silnici mezi Hájemi a Podhradem. Zbývá dokončit třetí úsek dlouhý 1,2 km od silnice směrem k Chebu do Hájů k místu, kde se bývalá trať spojovala s hlavní tratí od Plzně. Zbývající úsek se zatím nezačal budovat, nicméně cyklisté již tuto část využívají, po vytrhání kolejí je zde polní cesta.

Weiter

Myšlenka na uspořádání náročné cesty vlakem po Rusku a Číně se zrodila již před pěti lety. Navnadily nás nejen různé publikace a cestopisy na téma Transsibiřská magistrála, ale v průběhu času i dostavba nové tratě z tibetské Lhasy do čínského Golmudu. Proto nám přišlo škoda, podívat se jen do Vladivostoku, když je možné zajet vlakem až na střechu světa. Cestu jsme začali aktivně připravovat na podzim loňského roku a v dubnu letošního roku jsme měli finální podobu. Přinášíme Vám cestopis z putování Transsibiřskou a Transmandžuskou magistrálou a návštěvy Irkutsku s jezerem Bajkal, Pekingu, Tibetu, Chongqingu, Hong Kongu a Macaa.

Weiter

Mariánské Lázně — Jednoho dne, kdy slunečné počasí přímo lákalo k nějakému výletu, jsem spolu s rodinou vyrazil jen tak na odpoledne do Mariánek. Asi tu každý očekává, že jsme použili k cestování vlak, ale zklamu Vás. Použili jsme tolik zatracovaný, nicméně osvědčený dopravní prostředek - auto, nebo také "gumokol", chcete-li. Důvody byly dva, časový (vlakem to trvá z Kynšperka opravdu dlouho) a jisté pracovní vyřizování, které by vlakem nešlo realizovat vůbec. Zkrátka, jak se říká, spojili jsme příjemné s užitečným. Vzhledem k času jsme si nedali nijak závratné cíle, jako jsou dlouhé procházky po lázních, drahá pohoštění, jež nabízejí místní podniky, a jiná lázeňská lákadla. Bylo hezky, slunečno, tak jsme se jeli podívat do parku Boheminium a na zpívající fontánu. Dá se říci, že to se železnicí nemá nic společného, ale opak je pravdou.

Weiter

Český Těšín / Skalité / Czechowice-Dziedzice — Po kolejích nám toho jezdí hodně – ponejvíce vlaky osobní a nákladní, občas pracovní a údržbářské a ještě méně historické či speciální. Právě vlaky ze třetí skupiny přitahují nejvíce pozornosti. Dovolte nyní krátkou reportáž o mém setkání s vlakem, který je označován právě přídomky historický, speciální či luxusní a exkluzivní. Ano, dámy a pánové, přijíždí sám Aristokrat na kolejích – Venice Simplon–Orient-Express. A co kromě oněch honosných přídomků napadne vás, když uslyšíte toto jméno? Vybaví se vám, stejně jako naprosté většině lidí, onen legendární vlak, který vozí bohaté turisty křížem krážem Evropou? Nebo snad intelektuálně doplníte jména Agatha Christie, Hercule Poirot a detektivní román Vražda v Orient–Expressu? Ať tak či tak, pojďme se nyní s tímto mohykánem vypravit na krátkou projížďku po Slovensku a Polsku.

Weiter

… Tak buď ideově hluboce nesouhlasí s přednášenou látkou (což se ve škole stává, byť tam už nestraší předměty typu branná výchova či dějiny mezinárodního dělnického hnutí), nebo jej pedagog nedokáže zaujmout, nebo – a to byl můj případ – je jinak skvělý učitel nedostatečně bdělý a ostražitý, tudíž neodhalí, že při jeho hodině nezbedný študák kreslí po pijácích lokomotivy. Omluvou budiž fakt, že se tak dělo na děčínské strojní a ještě k tomu dopravní průmyslovce, nebo později na Nositelce řádu práce (dnes Technická universita) v Liberci, tudíž tematika kreseb nebyla duchu obou vzdělávacích ústavů zase tak vzdálena. Ostatně neukáznění spolužáci za podobných okolností často kreslívali také a jejich výtvory bývaly rovněž svérázné, ač tematicky diametrálně odlišné.

Weiter

Kralupy nad Vltavou — Nárůst silniční dopravy, omezená kapacita komunikací, zvýšená hlučnost, prašnost, možnost střetu s chodci… To jsou jen některé strasti dnešní doby, které vládne silniční doprava. Je tomu tak i v oblasti Kralup nad Vltavou, především v oblasti ulic v blízkosti Mostu T. G. Masaryka, sloužícího jak místní, tak i tranzitní dopravě v roli vnějšího obchvatu Prahy. Jako řešení této situace je navržena výstavba silničního okruhu samotných Kralup s novými mosty přes Vltavu a Turský potok. Toto kapacitní navýšení silniční sítě však pojme spíše tranzitní část dopravy, a tak je v reakci na původní záměr uvažováno i s novým městským průtahem. Řešení se tak ubírá konvenční cestou: nabídnout motoristům nové kapacity komunikací a formou obchvatů ulevit obyvatelům podél přetížených ulic. V současné době však chybí posouzení možných alternativ a efektivnějších kroků v organizaci osobní dopravy v návaznosti na plány rozvoje letiště ve Vodochodech. Proč tedy nezvážit a případně nevyužít spojení s železnicí?

Weiter

Jaroměř — První květnový víkend letošního roku patřil na severovýchodě Čech příznivcům železniční nostalgie všech věkových kategorií. Nadšenci ze Společnosti železniční Výtopny Jaroměř, o.s., uspořádali ve spolupráci s partnery a za podpory sponzorů opravdu důstojné oslavy 150. výročí zahájení provozu na posledních úsecích tzv. Pardubicko–liberecké dráhy. Po dobu tří dnů tak mohli železniční fandové i široká veřejnost obdivovat v akci celkem 6 parních lokomotiv, které spolu s legendárními motorovými vozy M 131.1 „Hurvínek“ odvezly v průběhu oslav bezmála 90 zvláštních vlaků! Kromě toho byl pro návštěvníky v téměř všech velkých stanicích na jubilujících tratích připraven bohatý doprovodný program. Oslavám po celý víkend přálo slunečné počasí.

Weiter

Železniční modelářství je zatím stále víceméně na pokraji zájmu našeho magazínu. Tímto úvodem se pokusíme nastartovat pravidelnější zpravodajství a autorskou tvorbu spojenou s touto zálibou. Kromě kalendáře modelářských akcí, který je již nějaký čas společně s kalendářem akcí nostalgických na ŽelPage publikován, vás budeme informovat také o různém dění v oblasti železničního modelářství, o zajímavých akcích, o modelech a modelařině všeobecně. Nebudou chybět adresáře prodejen a výrobců železničních modelů, ani informace o klubech a spolcích, o modelových kolejištích, o modelářských technikách včetně nejnovějších technologií. V této souvislosti je dobré zmínit, že některé přehledy publikované na partnerském webu JRtrain se přesunou přímo na ŽelPage. V současnosti je již také v provozu modelářská fotogalerie, kam můžete vkládat své vybrané fotografie.

Weiter