Chmelnice jak cyp, k ní přitulená osada vlnitě plechových česaček, v katastrálně příslušné vísce buď papundeklová ubytovna či rozvalina ukradeného velkostatku, uvnitř trubkové kavalce ukořistěné wehrmachtu, stavební četou místního JZD zřízená jedna sprcha a družstevním zásobovačem zakoupené jedno mýdlo s citronovou vůní za 2,50 Kčs; to vše pro dvě stě bezstarostně mladých mužů a několik desítek těch nejotrlejších děv. Všude dobře, v hospodě nejlépe. Nějak tak to vypadalo v Kněževsi, Bukově, Dušníkách, Počáplech, Hořesedlích, Pnětlukách, Vrbičanech i Milostíně. Všechna tahle místa mi životopis obohacovala v době, v níž byli středoškoláci tou nejlevnější pracovní silou a kdy vysokoškolák bez „chmelu“ pomalu ani nemohl ke státnicím.

Pokračování

Studénka — Přesně jeden rok dnes uplynul od tragické nehody vlaku EC 108 Comenius v železniční stanici Studénka. Vyšetřování probíhá, nový most ve Studénce již stojí a rány pozůstalých se postupně hojí. Pojďme se po roce společně podívat na následky nehody; jak probíhá její vyšetřování, jaké výsledky přineslo, a uctít vzpomínkou památku obětí této neuvěřitelné tragédie.

Pokračování

Brno, Praha, Drážďany, Hamburk - Už jako malý jsem se rád díval na sobotní ranní animáky na RTL. Když jsem se tedy letos rozhodoval, kam s eTiketem, Německo byla moje jasná volba. A proč ne rovnou do severoněmecké přístavní metropole, pyšnící se primátem co do počtu mostů (2428 k roku 2001), Hamburku? Řekl jsem si, že už pro to dobrodružství to risknu, protože absolvovat 992 km jedním vlakem na jednom sedadle je síla, tedy alespoň pro někoho, kdo to ještě nezkusil. "Ein Bier, bitte" a "noch einmal" jsou jediné fráze, které umím německy, čili nebylo od věci přidat se k někomu, kdo umí objednat i jídlo - stal jsem se tedy součástí cestovatelské skupinky, tvořené Tomášem Kubovcem, Pepou Petrákem a jeho bratrem Honzou, přistupujícími v Praze. Cílem jejich cesty byl hlavně Miniatur Wunderland, největší modelové kolejiště světa. Ojra směněna, eTiket vytištěn a řízky napečeny, je tedy nejvyšší čas natáhnout budík na 4:00…

Pokračování

Protektorát Čechy a Morava - Napsat pár slov o objektech Luftschutz - Splitterschutzzelle, poněkud nepřesně nazývaných "einmannbunkery", se chystám už dlouho. Hlavním důvodem je fakt, že se jedná o fortifikační stavby, na které lze v okolí železnice narazit nejčastěji. Můžete je spatřit, jak mlčky střeží staré vlečkové areály nebo jak z vyvýšeného místa svými temnými průzory kontrolují pohyb v důležitých železničních uzlech. Činí tak již bezmála sedmdesát let a pokud nebudou někomu překážet, budou tak činit ještě dlouho. Nemám v plánu je příliš rozpitvávat po technické stránce, protože to již učinil někdo jiný a lépe. Spíše chci jen upozornit na jejich existenci, přidat pár zajímavých míst výskytu a požádat "železniční archeology", aby je při svých pátráních neopomíjeli. Zmapování "einmannbunkerů" a objektů na jejich bázi není zdaleka kompletní a tak i vaše zpráva, fotografie a případně i GPS souřadnice pomohou jiným badatelům v jejich práci. Předem děkuji.

Pokračování

Jeden vázací šanon, co mi v rámci hledání místa ve skříni bez ustání překáží, má obsah vskutku internacionální. Nadšen články v Železničářích osmdesátých let o evropských „mountainkách“ či „Létajícím Skotovi“, v aufru jsem popsal pár A-čtyřek, polepil to vystřiženými fotkami z oněch Železničářů a doplnil několika přičinlivými vlastními kresbami. No považte; koho může nechat chladným, čte-li třeba následující řádky?

Pokračování

Praha — Letos je to již 45 let, co byl zahájen provoz části tratě 171, neboli 521, známé také jako Jižní spojka, spojující seřaďovací nádraží Praha-Vršovice s Prahou–Radotínem. Její nedílnou součástí je i Branický most, lidově známý spíše jako Most inteligence. Jeho stavba trvala téměř pět let a dalších deset uběhlo, než byl přes něj zahájen provoz. Oficiálního pojmenování se pak dočkal až v roce 1969. Železobetonové přemostění mezi Malou Chuchlí a Braníkem o délce 900 metrů bylo ve své době nejdelší v Evropě (má 15 oblouků o rozpětí 53,5 m a výšce 19 m). Otevřen byl bez ceremonie, plánovanou druhou kolej nikdy nedostal a dnes je častým cílem vandalů i "sběračů kovů". Přesto má ale v pražské železniční dopravě své nezastupitelné místo a ač je jeho osud nejistý, v budoucnu ještě možná jeho význam vzroste.

Pokračování

Berlín — Berlínský S–Bahn a jeho četní zákazníci zažívají v těchto dnech a týdnech bez nadsázky nejsložitější období za dobu jeho dlouholeté existence, pokud nepočítáme války. Výpadky vlaků, výluky tratí, zpoždění a prodloužení jízdních dob i intervalů, cestující zalití potem, bezradní turisté… — to všechno od sklonku června s výhledem do konce léta. Na druhé straně pak fungující náhradní řešení, fungující nouzová informační služba, po analýze příčin a způsobu jejich prvotního „neřešení“ rázný zásah do vedení firmy, náročné nutné opravy vozidel i zařízení a, zdá se, zájem „to vyřešit“ napříč politickým spektrem. Chci věřit, že nejde jen o slova, ale opravdu celospolečenský zájem. Berlín má „jen“ 3.5 milionu obyvatel, spoustu dojíždějících i turistů a v neposlední řadě je S-Bahn již po stovku let příkladným dopravním systémem. Navíc skutečné příčiny a jejich odstranění, budou-li vzaty v potaz a bude-li vůle, mohou sloužit jako precedens pro obecné nahlížení na současnou komercializaci některých veřejných služeb, skrytou pod pojmem liberalizace.

Pokračování

Nedvědice — Po vydařeném setkání parních lokomotiv 2’ D 2‘ ve dnech 27. a 28. června 2009 v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka mohla další prodloužený víkend 4. až 6. července následovat další velká železniční akce. Tentokrát se centrem dění stala Vysočina a konkrétně trať 251 Žďár nad Sázavou – Tišnov zvaná „Stará Tišnovka“. V Nedvědici se totiž konaly každoroční Slavnosti Pernštejnského panství.

Pokračování

Železnica hrdosti a chudoby — Eritrea - Po dokumente, ktorý sme pred časom zverejnili na stránkach VLAKY.NET som sa rozhodol napísať viac o zážitkoch a konkrétnych skúsenostiach z mojej cesty za železnicami východoafrickej Eritrey. V tomto článku by som chcel popísať organizáciu a logistiku expedície cesty. Bez nárčcnej a drahej prípravy totiž cestujúcí sotva môže očakávať dobré výsledky, a už vôbec nie toľko pekných a cenných záberov, s akymi sa vrátili členovia našej expedície. Vďaka dvom organizátorom, ktorí zabezpečili celú akciu, a ich pomocníkom, ktori už mesiace pred odchodom plánovali hladký priebeh cesty, sme toho všetci za osem dní mohli vidieť dostatok na všeobecnú spokojnosť. Vďaka tomu môžeme informovať o našej expedicii priateľov železníc na celom svete vo viacerých jazykoch a formátoch. Budem len rád, ak sa čitateľom ŽelPage bude článok páčiť a prípadný pozitívny ohlas podporí moje snahy priniesť aj v budúcnosti články z prostredia pre nás exotických a neznámych železníc.

Pokračování

Helsinki — V minulém díle reportáže z Helsinek jsme si krátce představili město Helsinki a popsali vlakové soupravy, které zajišťují příměstskou dopravu v regionu. Druhý díl na to zčásti naváže zevrubným objasněním tarifů, abyste například věděli, do jaké části vlaku si musíte sedat, abyste bez jízdenky nebyli automaticky černí pasažéři. Kromě toho si popíšeme tratě, po kterých zastávkové vlaky jezdí. Od přeplněných ulic a nákupních center v Helsinkách dojedeme do naprosté pustiny u Riihimäki a Lahti, kde sobi dávají dobrou noc v krajině rovinatých lesů a pastvin. Vzato do důsledku, nad sítí zdejších regionálních vlaků slunce (téměř) nezapadá. Alespoň ne teď, v období okolo letního slunovratu…

Pokračování

Česká republika — Vozy Bimz či leasovaná Desira, to je jen nesmělý začátek možné modernizace vozového parku národního železničního dopravce České dráhy. Podaří–li se drahám uzavřít všechny důležité smlouvy a najít zajímavé finanční partnery, slibují skutečně razantní modernizaci flotily vozidel pro dálkovou a regionální dopravu. „Nebráníme se ani další naklápěcí technice,“ nechal se slyšet náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Ing. Antonín Blažek, který poskytl pro náš magazín koncem června rozhovor na téma modernizace vozového parku ČD a její financování. Dva roky staré plány na modernizaci vozového parku Českých drah tak dostávají reálnější podobu a konkrétní termíny. Jaké novinky můžeme v následujících letech čekat a čeho se naopak nedočkáme?

Pokračování

K tématu liberalizace veřejné dopravy existují nejen zcela protichůdná ideologická stanoviska, ale i nejrůznější politické iniciativy napříč Evropou. Zatímco v komerční nákladní železniční dopravě platí jasná pravidla liberalizace, které museli akceptovat například i, v tomto ohledu dosti zdrženliví, Francouzi; v osobní dopravě nalezneme široké spektrum odlišných přístupů: od Velké Britanie, kde byla vyzkoušena rychlá a málo regulovaná privatizace celého sektoru, přes Německo a Švédsko s četnými, a převážně kladnými, zkušenostmi s výběrovými řízeními, až ke Slovensku či Maďarsku, kde se na trhu v osobní železniční dopravě nemění prakticky nic.

Pokračování

Víc než čtvrt století mi po skříních vegetují všelijaké obrázky a spisky, jsouce na světlo vytaženy možná dvakrát-třikrát ročně. To tehdy, když, nemaje sbírky vzorně evidovány prostřednictvím moderních informačních technologií, zase něco v binci hledám. Když už jsem to tedy zase jednou vyhrabal, napadlo mě: co takhle místo dalších desetiletí silážování ty obrázky nabídnout lidstvu? Mezi veřejností ještě mohou být jedinci, jimž možná nebude vadit, že obrázky nejsou fotografiemi; že jsou nedokonalé, nepřesné, občas nevěrohodné a často i naivní. Černý kuličkový fix a pastelky za 11 Kčs, jejichž výsledkem je jásavá modř lokomotivy a nezdravě pastelová zeleň všude kolem, by profesionálnímu výtvarníkovi nejspíš způsobily trvalé zdravotní následky. Budiž ale výmluvou, že cílem těchto kreseb nebyla výtvarná dokonalost ani v tom nejmenším. Kdepak, původci i průvodci obrázků zároveň byly tříválcový valčík, vůně horkého strojního oleje a nepoddajné chomáčky páry, vířené spěšným vlakem 911, ženoucím se z České Lípy do Polabí.

Pokračování

Helsinki - Sítě příměstských železničních tratí, jak je známe ze střední Evropy, nám často přijdou jako ta nejméně zajímavá součást železnice toho kterého regionu. Naproti tomu Finsko je zemí tak odlehlou, že "S-Bahn" v Helsinkách se už zákonitě musí vyznačovat některými specifiky, počínaje trojjazyčným značením téměř všeho. Skutečnost, že centrum Helsinek leží na výběžku pevniny, a tudíž se tam dá dojet z jediného směru, je příčinou toho, že na zdejším hlavním nádraží nasednete do libovolného vlaku a víte, jaká je příští stanice. První část dvoudílného článku se bude věnovat Helsinkám jako takovým, a dále vozidlům, která jejich příměstskou dopravu zajišťují. Podíváme se na to, jak po frekventovaných tratích kmitají, vedle nových souprav z Alstomu a několika "klasik s Bymeečky", čtyřicetiletí veteráni z továrny na letadla.

Pokračování

Plotiště nad Labem — Původně samostatná obec, od roku 1971 severozápadní částí statutárního města Hradce Králové. Tak bychom mohli označit městskou části Plotiště s více než 1 800 obyvateli. Celé území má charakter především příměstské zástavby spolu s tradiční zemědělskou činností, zejména pěstováním zeleniny. Jediným významným průmyslovým podnikem v této oblasti je společnost BEZ MOTORY SERVICES, s.r.o. – bývalé ČKD. Městskou část Plotiště obsluhují celkově tři linky MHD a vlaky. Zdejší železniční zastávku Vám nyní představím.

Pokračování