Focením železnice se pořádně zabývám od roku 2006. Tehdy jsem se pohyboval hlavně po nádražích a vycvakával lokomotivy a vozy všeho druhu, bez ohledu na počasí, násvit či kompozici. Tyto výtvory jsem se pak skoro vždy snažil protlačit do zdejší galerie. A skoro vždy jsem byl udiven tím, že cenzurou neprošly. První větší změna přišla koncem května 2007, kdy se mi do ruky dostal první pořádný digitální fotoaparát, a to dokonce jednooká zrcadlovka. Motivován novým přístrojem jsem se rozhodl, že fotku do galerie dostanu stůj co stůj. Vyrážel jsem dál od stanic a pokoušel se o první traťovky. Fotky i tak ale měly dost chyb…

Pokračování

Život na železnici je čím dál, tím barevnější. Stejně jako když před rokem České dráhy začaly své zákazníky vybízet, aby vedle obligátních zeleno-bílých vagónků vyhlíželi luxusnější vozy červeno-bílé, nyní barevné spektrum vozového parku s překvapivou lehkostí doplnila kombinace modro-bílá. Když jsme před několika týdny vydávali poněkud odlehčenou silvestrovskou aktualitu o nasazování lehátkových vozů ČD na denní výkony, nikdo v redakci nemohl tušit, jak prorocký tento text bude. Netrvalo však ani měsíc a cestující vybraných „spojů vyšší kvality“ dostávají možnost, jaká se dlouhou dobu zdála nemyslitelnou – svést se vlakem EuroCity v lehátkovém voze řady Bc. Nedostatek vhodných (nebo snad jakýchkoli) vozidel u národního dopravce postupně dospěl do stavu, kdy i na vlacích papírově nejvyšší přepravní kategorie jezdí doslova nevídané kreace – a zůstává jen doufat, že věštecký talent kolegy Twixe nesdílí i náš editor Josef Petrák, neboť realizace jeho vize by vskutku proměnila střední Evropu na velké modelové kolejiště, patřící člověku s opravdu specifickým smyslem pro humor.

Pokračování

Česká republika - České dráhy se snaží pro tělesně postižené zákazníky vytvořit takové podmínky, aby pro ně bylo cestování vlakem stejně snadné jako pro cestující bez handicapu. Podmínky se České dráhy snaží vylepšovat především nákupem či rekonstrukcemi železničních vozidel uzpůsobených pro přepravu právě těchto osob. K vytváření přijatelných podmínek, především formou bezbariérových přístupů, dochází i při rekonstrukcích nádražních budov, nástupišť a sociálních zázemí stanic. Bezbariérová stavební řešení a nízkopodlažní vozidla, případně vlaky vybavené zvedací plošinou, ovšem nevítají pouze vozíčkáři, ale také například senioři, rodiče s malými dětmi a kočárky, osoby se zraněními dolních končetin apod.

Pokračování

S fotografovaním železnice som začal asi pred štyrmi rokmi s mojou prvou "krabičkou" Hewlett-Packard. Teraz je to činnosť, pri ktorej sa dokážem najlepšie uvoľniť a relaxovať. Popri tom milujem hory a aktívne fandím futbalovému klubu Inter Bratislava. Všetko sú to časovo náročné záľuby a keďže počet dní dovolenky nepustí, často je nutné ich skombinovať. V uplynulom roku som pri koľajniciach strávil veľa času a na tomto mieste vám ponúkam krátku bilanciu.

Pokračování

Větřní - V sobotu 17. ledna 2009 se uskutečnila jízda motorovým vozem M 262.0209 z Velimi do jihočeské vesničky Větřní spojená s exkurzí do místních papíren a návštěvou její vlečky.

Cesta z Velimi probíhala celkem hladce, ovšem nezklamaly tradičně Úvaly a Malešice, kde jsme nabrali nepatrné zpoždění. Další cestující přistupovali v Praze-Hostivaři a Čerčanech. Následovala fotozastávka ve Střezimíři. Vlak zastavil pro nastupující ještě v Českých Budějovicích a Kájově. Jediné zdržení oproti plánu bylo v Boršově.

Z Kájova nás čekalo stoupání do stanice Úvrať se 42‰, dále do papíren Větřní pro změnu více než 46‰ klesání. Vlečka patří ke sklonově nejnáročnějším tratím v bývalém Československu. Do cíle jsme dorazili po 14.00 hod. Projeli jsme vlečku JIP Větřní, na kterou navázala již zmíněná exkurze v papírnách. Jelikož cesta byla pouze jednosměrná, bylo třeba dopravit účastníky na nejbližší stanici ČD zpět do Kájova. Motorák zvládl celou jízdu bez nejmenších problémů, akce proběhla podle předpokladů a snad se cestujícím i líbila. O průběhu akce ale nejlépe přecijen promluví fotoreportáž.

Pokračování

Alsasko-Lotrinsko - O dráhách budovaných ve tvrzích našeho předválečného opevnění jsem již na stránkách ŽelPage napsal poměrně hodně a další věci chystám. Není tajemstvím, že vzorem pro něj byl systém Maginotovy linie ve Francii. Přesto, že tamější pevnostní dráhy byly vybudovány poněkud velkoryseji, než naše, tak jsem se jimi, až na kratičká srovnání a nějakou tu fotografii, vůbec nezabýval. Nyní bych to chtěl trochu napravit. Za dobu, co se stálým fortifikacím věnuji, se mi podařilo navštívit větší část muzejně zpřístupněných tvrzí vybavených železnicí podél francouzsko-německých hranic. V tomto článku bych Vám rád poskytl stručné technické, historické i turistické informace, neboť prohlídka některých z nich stojí skutečně za to. Bohužel nejsem schopen pojmout do tohoto článku i pevnosti vybudované v Alpách na italských hranicích, protože o nich mám informace jen velmi povrchní. Věřím, že i to jednou napravím.

Pokračování

Česko – V těchto dnech vydala Drážní inspekce statistiku nehod na železničních přejezdech za rok 2008. Z ní vyplývá, že za uplynulý rok došlo k 247 střetům na přejezdech, při kterých zemřelo 47 lidí. Dalších 127 osob vyvázlo s různě závažnými poraněními. Oproti roku 2007 doznala statistika 4% poklesu počtu nehod, došlo ovšem k růstu počtu osob usmrcených i zraněných. Konkrétně počet usmrcených osob se zvýšil o 39 % a počet zraněných o 9 %. V průměru tak za rok 2008 dle statistiky připadá jeden mrtvý na šest střetnutí.

Pokračování

Kdykoliv navštívím svého pradědečka, dojde k vzpomínání na období, kdy mě už jako malého železničního nadšence brával do prostoru praskoleské zastávky dívat se na projíždějící vlaky. Obvykle se taková procházka za „mašinkovým“ divadlem, které je i dnes bezpochyby pro mě stále tím nejlepším, protáhla díky mému, tehdy typicky dětskému chtíči a pradědečkově trpělivosti na dlouhé hodiny. Byť ve mně dunivé průjezdy vlaků z pohledu dítěte vytvářely přirozený respekt, nedokázala mě nikdy železnice od těchto setkání přestat fascinovat. A nejednou tomu bylo tak, že jeden či dva vlaky jednoduše nestačily (ještě když to byly „osobáky“)... Právě zde se ve mně asi formoval takový vztah k železnici, který trvá dodnes. Nebo za to snad mohou geny (dva z mých prapradědečků byli strojvůdci a další vlakvedoucí, na které jsem právem hrdý)? Kdoví.

Pokračování

ČR - V souvislosti se zavedením vlaků kategorie SuperCity Pendolino na české koleje byly ve vybraných železničních stanicích, kde tyto vlaky zastavují, otevřeny nové čekárenské zóny zvané ČD Lounge. Jde o čekárny inspirované koncepcí některých jiných evropských zemí, např. Německa a Rakouska, kde tato zařízení fungují již řadu let. Výraz „lounge“ pochází z angličtiny a lze jej přeložit několika způsoby, zejména jako „salónek, válenda, lenošení, odpočinek“ atd. Čekárny ČD Lounge se nacházejí v železničních stanicích Praha hl.n., Brno hl.n., Ostrava hl.n., Ostrava-Svinov, Olomouc hl.n. a Pardubice hl.n. Podívejme se nyní na komplexnější informace o čekárnách ČD Lounge.

Pokračování

Polsko - Rok 2009 přináší cestujícím v polských vlacích hned několik špatných zpráv. Od prosince skoro všechny rychlíky (kromě spojů Vratislav - Praha a od března také Vratislav - Drážďany) jezdí pod praporem PKP Intercity. Navíc není možné zakoupit jednu jízdenku pro cestu regionálními i dálkovými vlaky. Od prvního dne nového roku to nejde ani v případě cesty vlaky PKP PR a dopravců Arriva PCC a Koleje Mazowieckie.

Pokračování

Těm z vás, kteří se na ŽelPage pohybují už nějaký ten pátek, jistě neunikla má specializace na motorové vozy řady 810. Nejednou jsem psal, že jsem si je za svůj cíl vybral pro jejich charakteristickou roli - přibližovadla na lokálních tratích. Fotografování je pro mě relaxací po pracovním dni, nebo celém týdnu (nejsem u trati každé slunečné odpoledne), a proto mi klid lokálek vyhovuje. Většinou jsem tam úplně sám, utřídím si myšlenky v hlavě a v neposlední řadě mi nikdo nemůže sníst svačinu, či v zimě spolulikvidovat slivovici v plosce. Ovšem letos jsem si dal za úkol nějakým způsobem ozvláštnit snímky, na kterých se mnohými nenáviděné, většinou červeno-krémové vozidlo, vyskytuje. Inspiroval jsem se proto u kolegů, abych vypíchnul jakési "obecné styly", a poté se je postupně snažil aplikovat v terénu, s vrčícím loudalem coby motivem. Nyní posuďte sami, zda jsem splnil stanovený plán alespoň zčásti.

Pokračování

Zastavte se! Udělejte si pohodlí, nalijte si dobrý drink a máte-li chuť, pojďte zavzpomínat na rok 2008. Americký profesor maďarského původu Mihaly Csikszentmihalyi, přednášející na University of Chicago, popsal pojem „stav plynutí“ (flow). Stav plynutí je stav „ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité. Tento prožitek sám je tak radostný, že se ho lidé snaží dosáhnout dokonce za velkou cenu, pro pouhé potěšení, které jim přináší… Jedna z vlastností stavu plynutí, o níž se lidé zmiňují nejčastěji, je, že pokud tento zážitek trvá, člověk dokáže zapomenout na všechny nepříjemné stránky svého života. Tento rys stavu plynutí je důležitým vedlejším produktem faktu, že činnosti, které přinášejí radost vyžadují naprosté soustředění pozornosti na úkol, který právě vykonáváme.“ Zjednodušeně flow je vlastně jednotka radosti.

Pokračování

Odstavné nádraží jih – Jako každý rok, jsme i letos informováni o omezeném provozu vlaků během Silvestrovského večera. Jako důvod je uváděno, že většina lidí včetně zaměstnanců dráhy je v tuto dobu se svými rodinami a přáteli. Poslední dobou toto ale není hlavním důvodem – lidí není o nic méně než po zbytek roku, a období omezeného provozu vlaků je spíše využíváno k bilancování prvních zkušeností s novým jízdním řádem, tvorbě nových návrhů do budoucna a radováním se z toho, co se už po změně grafikonu nemusí dělat. Pojďme se seznámit s několika podněty, které v těchto chvílích přicházejí na přetřes u provozovatele ubytovacích vozů na našich kolejích, společnosti JLV.

Pokračování

Praha - Na počátku týdne jsme pro vás připravili článek shrnující nedávné změny v oblasti gastronomických služeb poskytovaných v jídelních vozech ČD. Ačkoliv se článek společnosti Jídelní a lůžkové vozy přímo netýkal, v následné diskuzi se opakovaně objevovaly názory negativně hodnotící cenu jejích služeb v mezinárodních vlacích. Krátce na to JLV pružně zareagovaly a upozornily na svém webu na slevu "happy hour".

Pokračování

Generování je fenomén současnosti a naše redakce se vydala hledat pravý význam tohoto pojmu. Dle Ottova slovníku naučného se jedna o výraz pro automatizovanou tvorbu dle předem dané šablony. Naopak oborově bližší první vydání Učebnice moderných trendov v železničněj fotografii se o tomto pojmu nijak nezmiňuje. Šéfgalerista ŽelPage, Jaroslav Charvát, se o generování vyjadřuje jako o uměleckém směru, ve kterém vznikající díla připomínají tvorbu podobnou obrazům ze softwaru pro tvorbu krajin. „Stačí zvolit textury, počasí, denní dobu a druh pozadí (velikost hor),“ kýžený výsledek za vás spočítá počítač. Mnozí další autoři vidí za tímto pojmem typické námětové trio „alpské vrcholky, hlavní objekt nudlofilního tvaru, hnací vozidlo unifikované rudé barvy rakouské provenience“ a dodávají také technickou specifikaci „ohnisková vzdálenost 12 až 24 milimetrů, maximálně 28!“ Ani tato definice nás neuspokojila natolik, abychom neoslovili protagonisty o vyjádření, jak probíhá takové generování a co je jeho podstatou.

Pokračování