Březnice – Ve čtvrtek 1.5.2008 vyjel poprvé tradiční, v letošním grafikonu již jen sezónní R 1590/1591 Otava. Díky svému klasickému řazení začal tímto dnem zpestřovat všechny tratě ležící na jeho trase (Praha–Smíchov, Zdice, Březnice, Ražice, Horažďovice předměstí a Sušice). Na první květnový den jsem se proto dlouho těšil. A s kolegy jsem se rychlík, jehož čelo tvoří řada 749, vydal poblíž Březnice vyfotit.
Bratislava - Nejenom v Česku trpí železniční doprava dlouhodobým problémem zastaralosti vozového parku - nedostatek vhodných vozidel pro regionální i dálkovou dopravu ve značné míře trápí i největšího železničního dopravce na Slovensku. Železničná spoločnosť Slovensko proto rozhodla v následujících dvou letech zrychlit tempo omlazování své flotily na hlavních i regionálních tratích pořízením několika desítek modernějších vozidel. Oproti uplynulým letům se už ale nebude jednat výlučně o rekonstrukce, ale podstatnou část nákupu mají představovat vozidla nová. Ještě před vyhlášením výběrových řízení zveřejnila předběžné oznámení, z kterého můžeme vyčíst její nejbližší plány. Na financování těchto investic podle předběžných informací přispěje ministerstvo dopravy; společnost ovšem sáhne i po úvěrových nástrojích spolku Eurofima. Následující přehled by měl alespoň částečně přiblížit aktuální stav i plány ZSSK pro blízkou budoucnost v oblasti, které se dosud dostávalo jen velmi málo pozornosti.
Železniční stanice Příbram leží na trati 200 z Protivína do Zdic. Nádraží je dlouhé přibližně 850 metrů a disponuje sedmi staničními kolejemi, z nichž koleje 2 a 3 jsou určeny pro osobní dopravu. Třetí kolej je stanicí rovně průjezdná, sedmá kolej je kusá a je přístupná pouze ze Zdického zhlaví, byť již pěje svou labutí píseň. První kolej je využívána pro odstavení staniční zálohy, kterou obvykle obstarává lokomotiva řady 742. V pracovní dny odpoledne zde nalezneme také odstavenou soupravu "blatenské lokálky", která zde čeká na svůj další výkon. Na této koleji nalezneme také odbočku do lokomotivního depa.
V sobotu 12. 4. 2008 proběhla v Pardubicích akce spolupořádaná Společností přátel Československého opevnění o. p. s., provozující muzeum při dělostřelecké tvrzi Bouda a o. s. ŽelPage. Ode mne, jako organizátora, asi není příliš fér ji chválit, ale musím přiznat, že ve mne zanechala pozitivní dojem. Největší radost mi udělala její vysoká odborná úroveň a to zejména díky dorazivším účastníkům, mezi kterými bylo více těch, kteří měli k danému tématu co říci. Sešli se na ní autoři odborně publikující příbuzná témata i lidé znalí místních poměrů a posledních událostí. Dalším důvodem, proč akci takto hodnotím, byly nálezy, které byly pravděpodobně prvně publikované až po ní.
Stanice Strážnice se nachází na trati č. 343 (Rohatec – Veselí nad Moravou – Vrbovce). Město jihovýchodně od Brna, na jehož území najdeme několik památek, je též proslaveno Mezinárodním folklórním festivalem. Také odsud pochází hned dvě České Miss. Stanice leží nedaleko centra obce. Dostaneme se do něj po asi 10 minutách chůze. Poblíž stanice se nachází autobusové nádraží, kulturní dům a dvě restaurace. Cestující čekající na vlak tak mohou trávit svůj volný čas rozmanitými způsoby.
DB AG - Sedmého června startuje jedna z nejočekávanějších sportovních akcí tohoto roku - EURO 2008, jehož pořádání se letos zhostily železniční mocnosti Rakousko a Švýcarsko. O polepených taurech se na ŽelPage napsalo mnohé, proto se dnes zaměříme na různé slevy, které můžete pro cesty nejen za fotbalem do těchto zemí použít.
Jaro je již pár týdnů v plném proudu a s ním se rozbíhají i první letošní zajímavé odklony. Již od března tedy jezdí nákladní vlaky i tam, kde se v běžném provozu setkáváme téměř výlučně s osobní dopravou - jen občas zavítá manipulační vlak, obslouží pár stanic a zase v tichosti zmizí. Někdy ale přijde změna a zapomenutými lokálkami se rozburácejí výkonné diesely. Jakákoli nepřetržitá výluka na trati, po niž se denně přepravuje náklad, může znamenat zajímavé vozby po náhradních trasách - tak jako tomu bylo před několika týdny v podhůří Králického Sněžníku.
Patnáct dní strávených na cestách po Norsku se blíží ke konci. Ani zpáteční cesta českého gumokolu směrem na jih ale nebyla nezajímavá - pravý železniční nadšenec vždy nalezne vhodné příležitosti pro objevování místních zajímavostí, a mezi ty rozhodně patří i trať s rekordním převýšením, vedoucí poblíž největšího norského fjordu. Pátý díl uzavírá příběh neobvyklé dovolené, při niž se hlavním dopravním prostředkem stalo silniční vozidlo, které ovšem umožnilo cestovatelům dostat se blíže k železnici. Závěr cestopisu po dalekém severu bude jistě i cenným zdrojem informací a doporučení pro ty, kdo chtějí Norsko a norský život na kolejích vidět na vlastní oči.
Letní výprava po krásách severní Evropy a jejich železničních zajímavostech se dostala do své druhé poloviny, ale také dosáhla svého nejsevernějšího bodu - po návštěvě Lillehammeru se posádka Fordu nyní přesouvá k přístavu Narvik. Kromě severské přírody je tato oblast unikátní výskytem největších a nejvýkonnějších strojů, jaké se na evropských kolejích dají potkat. Čtvrtý díl víkendového seriálu vás zavede na nejsevernější nádraží v Norsku i k obřímu nákladnímu terminálu, jenž oblast spojuje se sousedním Švédskem.
Cesta českého "gumokolu" po zajímavých zákoutích Norska a norských železnic pokračuje třetím dnem pobytu: po návštěvě největšího norského železničního muzea v Hamaru pokračuje výprava dále na sever až k polárnímu kruhu. Významnou zastávkou tohoto úseku se stává někdejší dějiště zimních olympijských her — Lillehammer, ležící na hlavní trati do Trondheimu, ale i městečko Mo i Rana. Počasí i teď přálo, a tak lze porovnávat průjezd nákladního vlaku severním polárním kruhem s obligátními záběry z Bezpráví.
O víkendu vám ŽelPage přináší krátký seriál o letní cestě skupiny turistů a jednoho čistokrevného železničního fandy po zajímavostech Norska. Hlavní roli zde hraje, jak jinak, železnice všech forem a velikostí, a to i přesto, že hlavní dopravní prostředek výpravy je vozidlem výsostně neželezničním. Jak ale ukazuje pokračování, tyto dvě věci nemusí být nutně v protikladu. Den po návštěvě hlavního města Oslo se posádka českého Fordu Transit vydává na sever do Hamaru - cílem bylo největší norské jezero, a pochopitelně, největší norské železniční muzeum.
Český Těšín - Ačkoli to za oknem ještě na léto zdaleka nevypadá, plánování letních dovolených už je v plném proudu. Nebude proto na škodu trocha inspirace. Co třeba Norsko? V létě roku 2007 jsem dovolenou strávil společně s přáteli dvoutýdenním cestováním právě po této skandinávské zemi. V následujícím pětidílném seriálu se s vámi podělím o zážitky a zkušenosti, které nějakým způsobem souvisejí se železnicí. Po půlročních přípravách jsme vyrazili 3. srpna 2007 v osmi lidech (tři ženy a pět mužů) z Českého Těšína v minibusu Ford Transit směr Norsko. Před námi byly dva týdny, které jsme hodlali strávit cestováním a poznáváním této nádherné země. Dovolenou jsme pojali v trampském stylu – stany, stravování z vlastních zásob, ubytování „nadivoko“ a pokaždé jinde. Já se těšil zejména na to, že Norsko poznám také z pohledu železničního fanouška a fotografa. Nejvzdálenějším místem naší cesty se měl stát daleký Narvik. Ale nepředbíhejme...
Kostelec u Jihlavy - Když v neděli 3.2.2008 došlo k provozní poruše na stroji 814.010 Regionova v Kostelci u Jihlavy, začala ŽelPage sledovat spolehlivost těchto jednotek. Dle zjištěných informací zůstal v stroj stát v Kostelci na výměnách. Jak potvrdil strojmistr z PP Telč, "Prý najeli na výměny a regionova ztuhla. Zablokovala se kola a cestující museli vlak opustit."
Železniční stanice Martinice v Krkonoších ležící na uzlu tratí 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov) a 042 (Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou) se nachází ve stejnojmenné podhorské vesničce na úpatí Krkonoš. Rádi bychom vás tak seznámili s tímto malebným koutem na české železniční síti, který se může pyšnit několika "nej."
ČR - SR - Letos je tomu 15 let, co došlo k rozdělení federálního Československa na dva samostatné státy, udržující nadále velmi blízké vztahy. Oba tyto státy pak nyní (v prosinci 2007) vstoupily do tzv. Schengenského prostoru, což s sebou přináší mj. odstranění pohraničních kontrol. Někteří tvrdí, že hranice zmizely a my jsme opět dohromady jedna země. Při pohledu do jízdního řádu se však vkrádá myšlenka, zda můžeme být jedna země, když přes státní hranice jezdí pořád méně a méně regionálních spojů.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2025 Spolek ŽelPage












