..: Test letního menu 2014 a servisu JLV, díl III. :..

Výhled z okna vlaku SC 515, foto: Aleš Petrovský Česká republika — Z Plzně vyrážím komfortně vlakem SuperCity ve voze č. 1, který původně sloužil jako první třída, ale nyní je z něj tichý vůz třídy druhé. Po výběru z denního tisku čekám, kdy se zde objeví stevard JLV s vodou a hlavně s minibarem, abych si mohl dát kávu Starbucks třeba právě s karamelovými vaflemi, které když necháte nahřát nad kelímkem horké kávy, tak chutnají výtečně. Bohužel, po celou dobu jízdy z Plzně do Prahy nikdo z personálu JLV neprojevil o vůz č. 1 zájem, a tak jsem alespoň mohl (s vlastní vodou) sledovat bouřlivé počasí panující za okny jednotky.

Den čtvrtý

Gulášová polévka v EC 274, foto: Aleš Petrovský V Praze přestupuji do vlaku EC 177 Slovenská strela, který je jednak velmi plný a jednak také o 20 minut zpožděný na příjezdu. Usazuji se ve voze Ampz, který je zhruba z 85 % obsazen a klimatizace tento nápor zvládá trochu hůř. Z pražského hlavního nádraží odjíždíme se zhruba 40 minutami zpoždění. Pobíhá revize jízdních dokladů, roznos vody a novin, po kterém zamířím do vedlejšího vozu WRmz. V jídelním voze jsou obsazena všechna místa (resp. ne všechna místa, ale všechny stoly), a proto vyčkávám u baru, kde sleduji od pohledu milou stevardku, která zápasí s čepováním piva, protože normálně jezdí jen s minibarem, jak později sama uvádí.

Kuřecí řízek s bramborem v EC 274, foto: Aleš Petrovský Takto plný jídelní vůz by měl být snem každého restauratéra na kolejích, jenže – je nutné být na takovou situaci připravený. Podle dostupných zjištění rozhodně není novinkou, že jede páteční „strela“ takto plná, a na situaci se lze připravit. Když se ptám slečny, jestli si mohu objednat jídlo vedle do první třídy a zdali ještě mají krutí prso, odpovídá, že neví a přivolává na pomoc „vrchního“. Číšník jen neochotně přislíbí, že se podívá, ale zdůrazňuje, že budu dlouho čekat, protože „má plnou hospodu“. Vyčkávám tedy dále a dávám se do řeči s businessmanem, který stojí vedle a popíjí točené pivo. Bavíme se o úrovni služeb, načež opět přichází číšník a oznamuje, že „krutí steak“ má, ale před ním je ještě dalších sedm osm jídel, a prostě si počkám. Businessman se ke mně nakloní a povídá, že „tam také slyšel takové to ,…omlouvám se…‘ od obsluhy“. Před odchodem jsem se tedy zeptal, zdali to stihneme či nestihneme do Pardubic, načež se mně dostalo zamítavé opět s odůvodněním na plnou hospodu. Svoji návštěvu jsem (inspirován od pána u baru) ukončil trochu rýpavě se slovy „takže se tedy omlouváte, že bohužel nestihnete připravit objednávku do Pardubic…“, což ovšem číšníka smrtelně urazilo a s mnoha grimasami, odfrknutími a poznámkou „co jako chcete, tak se vám omlooouvám“, jsme se rozloučili. Pravděpodobně jsem nebyl na konci návštěvy nejpříjemnější, ale není čemu se divit. Základní prvky slušnosti by měly být u personálu pracujícího ve službách samozřejmostí. Zkrátka už není rok 1990, kdy byl největším hitem kuřecí plátek s broskví a sýrem a číšníkovi se většinou omlouval zákazník.

Šlehačkové koule s jahodovou omáčkou v EC 274, foto: Aleš Petrovský Po přestupu v Pardubicích na vlak EC 274 Jaroslav Hašek jsem se rovnou usadil do jídelního vozu, ve kterém mně bylo oznámeno, že nejsou ani žebra, ani krutí prso. Zkrátka takový kolorit jídelních vozů JLV v letní sezóně. Jelikož mám opravdu hlad, volím ze stálého jídelního lístku gulášovou polévku a kuřecí řízek. Polévka je v pořádku, chutná, horká a s chlebem. Nebylo třeba jí jakkoliv dochucovat a také byla servírována s několika krajíčky chleba. Jako další chod byl kuřecí řízek s bramborem, který byl nedávno prohlašován za jedno z nejoblíbenějších jídel zákazníků JLV. Čerstvě usmažený řízek byl šťavnatý, ale poněkud bez chuti, což spravilo trochu soli. Brambory byly nakrájeny z čerstvé brambory (nešlo o vakuovaný „produkt“), ovšem to v kombinaci s nedostatečnou dobou smažení způsobilo, že byly některé kousky brambor uvnitř studené a syrové. Nic naplat, hlad je hlad a protentokrát jsem snědl vše, co bylo na talíři, snad krom citrónu.

Horká čokoláda v EC 274, foto: Aleš Petrovský Šikovná slečna v servisu mi po jídle nabídla ještě kávu a dezert, a tak příjemné a milé nabídce se nedalo odolat. Zvolil jsem tedy opět šlehačkové koule s jahodovou omáčkou a šlehačkou spolu s cappuccinem. Načež se slečna omluvila, že bohužel na cappuccino nezvládne kávovar připravit pěnu. Volím tedy čokoládu. Zanedlouho na stole přistává talíř s dezertem a horká čokoláda. Ochutnávám dezert a kupodivu jahodová omáčka byla studená, oproti prvnímu dnu, kde byla horká. Zvláštní. Stejně jako v prvním případě vám pravděpodobně na talíři zbude většina omáčky, protože spolu se třemi kuličkami ji zkrátka sníst nedokážete. Dopíjím horkou čokoládu a vystupuji v Praze.

Den pátý

Prostírání ve WRmee, foto: Aleš Petrovský Ranní sluníčko, které se opírá do skel vozu první třídy rychlíku 773 Švihov, nabírá na síle a já věřím, že toto je dnešní poslední vůz bez klimatizace. Jelikož RegioJet nenabídl pro letošní léto žádné gastronomické novinky, rozhodl jsem se, že otestuji alespoň jejich snídaně, které si cestující objednává již při nákupu jízdenky přes e-shop. Nejprve tedy mířím do vlaku IC 1005, a poté do vlaku IC 1006. O tom ale více až později.

Mým dnešním hlavním cílem je vlak IC 571 Zdeněk Fibich, který jsem prohlásil za poslední šanci pro JLV naservírovat mi krůtí prso se šťouchaným bramborem a barevnou karotkou. Světe div se, povedlo se! Po nástupu do jídelního vozu WRmee si sedám k nepraktickému a nepohodlnému stolu, který je často terčem kritiky jak cestujících, tak personálu JLV. Zde ale projevila posádka snahu a na kluzké stolky umístila protiskluzové prostírání, za což zaslouží jednoznačně pochvalu, jelikož vám při průjezdy oblouky alespoň nebudou ujíždět nápoje. Dále jsem si všiml špinavých výdechů klimatizace, které působily odpudivě, a o to více v jídelním voze.

Špinavé výdechy klimatizace ve voze WRmee, foto: Aleš Petrovský Po usazení přišel číšník s jídelním lístkem a nabídl prozatím nějaký nápoj. Zvolil jsem oblíbený cider Somersby. A po chvilce si objednávám krutí prso z letní nabídky. Chvilka napětí… ANO! Krůtí prso je k dispozici. Ovšem prvotní nadšení zanedlouho vystřídá údiv. Číšník objednává třetí obsazený stůl, u kterého zaznívá prosba taktéž na krůtí prso. „Bohužel, již je vyprodané…,“ odpovídá číšník. Rozhlídnu se a ne, opravdu zde sedí pán u stolku za mnou (první krutí prso), já (druhé krůtí prso) a zmíněná skupinka. Pokud se na vlak vyjíždějící z Prahy zbrojí opravdu jen dvě porce tohoto jídla, tak není divu, že jsem na něj neměl štěstí za celé mé dosavadní putování. Pokud to tak vypadá i s ostatními produkty, tak tu máme rozuzlení celé situace. Ovšem otázkou zůstává, zdali je problém v zásobování od JLV, anebo jde o snahu frenčízantů o nízké náklady. I na to se vedení JLV zeptáme a jejich vyjádření poté zveřejníme.

Krutí prso se šťouchaným bramborem, foto: Aleš Petrovský A co samotné jídlo? Zde musím konstatovat, že jde opravdu o pokrm, který bych si dal při návštěvě jídelního vozu ihned znovu. Výborně ochucené prsíčko, které si zachovalo díky vaření pomoci metody sous-vide svojí chuť a konzistenci, je potěšením pro mlsné jazýčky cestující po kolejích. Čerstvě připravené šťouchané brambory s jarní cibulkou, výborně dochucené a s chutnou omáčkou. Barevně hrála na talíři karotka s fazolkami. Zkrátka jídlo, které vám jistojistě zachutná. Kdybych opravdu chtěl najít chybku, jako že to obvykle nemám ve zvyku, tak by omáčka mohla být o něco málo hustší a fazolky by mohly zůstat zelené. Ale nejsme v Café Imperial a v jídelním voze se tyto malé nedostatky dají odpustit. Na jídle bylo vidět, že pan kuchař umí vařit, taktéž byl velmi slušivě oblečený v rondonu se státním znakem na rukávu, a dotvářel tak příjemnou atmosféru pro oběd na kolejích. I přes to, že se mě pan číšník nezeptal, jak mi jídlo chutnalo, jsem skrze něj nechal vyřídit do kuchyně pochvalu, jelikož to opravdu stálo za to.

Závěrem

Jídelní vůz, foto: Aleš Petrovský Co říci závěrem? Snad jen, že lze vysledovat velké rozdíly mezi zájmem o klienty na trase Praha – Ostrava a trasách dalších, jako jsou Praha – Brno (- Vídeň), Praha – Plzeň (- Mnichov). Co mě zklamalo nejvíce, byl rychlý úpadek kvality poskytovaných služeb ve vlacích ČD railjet. Vzpomínám si na svoji první cestu asi týden po zahájení provozu, kdy byli zákazníci hýčkáni, personál JLV se snažil a byl stále vidět. Bohužel to však již neplatí stoprocentně a pomyslná laťka míří níž a níž. Spoje SuperCity jsou stále vlajkovou lodí Českých drah, ale platí, že pokud jedete špatnou trasu ve špatném voze (obvykle č. 1), tak se vám také nedostane kvalitního servisu. Naopak musím konstatovat, že palubní personál ČD ve většině případů odvedl dobrou práci, našlo se i několik opravdu excelentních vlakvedoucích a jen velmi málo těch, kteří by měli být uklizeni na lokálku Horní – Dolní.

A pozor, neodcházejte od monitorů vašich počítačů, tabletů, či telefonů, zanedlouho dokončíme tento gastrotest návštěvou u LEO Expressu a RegioJetu!

Autorský text.


Aleš Petrovský | 11.8.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Služby

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 6 7 8 9 10 ... 12      Zpráv na stránku:   
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
12.08.2014 (15:20)  
Proč 20-30, tj. cca 1,5 člověka na každou prodejnu

http://www.ponty.cz/pont/prodejny.php

stačilo by pokrýt klíčové body, tj. ÚnL, Brno/Břeclav, Ostrava, Plzeň, a co se vyjí po odjezdu z Prahy se může operativně dozbrojit na cestu ven ze země a naopak při návratu doplnit pro cestu do Prahy či pro ten tranzit HU-PL-HU. Příslušné prodejny by se dovybavily lepším zázemím (mrazáky) či by se tam zřídili případně nějaké dodatečné prostory, ekonomická stránka by asi byla komplikovaná, ale v případě ostrého konkurenčního boje by to byla výhoda proti... proti... aha.
12.08.2014 (14:43)  
Lukáš Hradecký

...nějaké auto za půl milionu na dozbrojení po cestě a zákazníci skáčou blahem.

Ano bude to stát přesně tolik, kolik spokojený zákazník ocení v restauračním voze jako gastroslužbu,
nikoli jako nespokojený hladový zákazník dneška.
...


- ekonomická efektivita tohoto řešení? = 0
- výhodnost pro zákazníka? = 0
- důvod? = koupím auto, zaměstnám řidiče (budu naivně doufat, že na nazbrojení všech žádoucích spojů "na cestě" mi bude stačit auto jedno), nákup od externích dodavatelů/popřípadě dovoz vlastních produktů tzv. "cool-van"em...
Budu chtít aby se mi tohle všechno vrátilo! Tzn. navýším ceny, abych pokryl náklady (auto,řidič,zboží), takže min. trojnásobně.

"Ano bude to stát přesně tolik, kolik spokojený zákazník ocení v restauračním voze jako gastroslužbu"


Kolik takových "spokojených zákazníků" bude? -- Na základě Vaší hypotézi by odešli jak zákazníci, tak poskytovatel služeb (současný i budoucí)!


Karel Kovářík

...ad náklady na dozbrojování po cestě:
musí se nutně jednat o auto pendlující z ONJ po celé ČR??

vždyť JLV vlastní "pont market", který je na mnoha velkých nádražích (chce se mi napsat na každém v ČR kde staví jídelák), takže se dozbrojování (alespoň "provizorní") může dělat s jejich pomocí a to velmi levně....
...


Všechno se z pohledu "zákazníka", jeví strašně jednoduše: "Já jsem to za Vás vymyslel tak snadno, tak proč to tak neděláte!"
JLV sice vlastní PONT Market, který je na "každé" zastávce jídelních vozů! Ale pokud jste někdy nějakou pobočku na oné zastávce navštívil, pak jste si jistě všiml, že tam obsluhuje JEDEN (slovy 1) člověk a to po většinou žena!

Jak podle Vás taková obsluha najednou poběží na nástupiště s 10 svíčkovýma, 10 řízkama, 1kg salátu, basou/sudem teplého piva (na dozbrojování PONTy opravdu nejsou stavěné) atd. atd.
K tomu by musela sledovat případné zpoždění vlaku, zamknout obvykle dvoje vstupní dveře, poté čekat na nástupišti a se vším tím zbožím, se hnát za jídelním vozem! A to teď beru v úvahu variantu, že by během hodiny musela běžet JEN k jednomu spoji! Na ještěrku ČD zapomeňte, ty mají svých starostí dost (a pokud nemají starosti, pak vždycky dobrou výmluvu).

Tentokrát, pominu-li ekonomickou zátěž (bonusy pro obsluhu, zboží "do plusu").
Jde přeci jen o lidskou stránku věci!
A upřímně, najímat do PONTů dalších 20-30 lidí, protože "co kdyby náhodou"... vážně?
12.08.2014 (14:02)  
PPP - co se divíte nad neodpovědí. Vždyť všichni zaměstnanci JLV musí vymýšlet výmluvy jako odpověď Aleši Petrovskému na dotazy a připomínky vzniklé testem jídelních vozů. Čekejte Déle, jste v pořadí :D
registrovaný uživatel PPP 
12.08.2014 (13:53)  
Nemusím být dlouholetý zkušený zaměstnanec JLV ani žádný geniální supermanažer, abych si odvodil, že zásobovat půl Evropy z Prahy, navíc se čtyřdenními oběhy, půjde dost blbě. Přitom Břeclav, Bohumín, Bratislava (a mnohé další stanice) se přímo nabízí. Díky vlastnictví sítě PONT a spolupráci s ČD mají JLV naprosto luxusní zázemí pro zásobování, jen ho chtít a umět využít.

Ohledně "knihy přání a stížností", v jídelním lístku je uvedeno číslo + 420 606 606 188 s popisem: "Číslo pro SMS zprávy, na které můžete zasílat Vaše pochvaly,
podněty, návrhy nebo stížnosti." Včera před polednem mi byla odmítnuta v bistru Ex 354 platba kartou s odůvodněním, že v tomhle voze karty neberou (ne že to nefunguje, ale že tady to prostě není, o absenci omluvy nemluvě). Inu napsal jsem dotaz na výše uvedené telefonní číslo, jelikož v témže jídelním lístku se píše: "Přijímáme výše uvedené platební karty. Doklad o platbě
kartou je podle předpisu KB vystaven vždy v CZK. Platbu
kartou ohlaste prosím předem. Děkujeme za pochopení.", viz zde: http://www.jidelnivozy.cz/jidelni-listky/ng-2013-14-3/CDR_JL_BISTRO_Kafka-Smetana_web.pdf
Dosud žádná reakce po více než 24 hodinách. Ani automatické potvrzení přijetí zprávy... To je fakt jak v osmdesátých letech.

Mimochodem, zkoušel jste někdo někdy platit kartou u JLV mimo území ČR? Jde to? Protože nikde nepíšou, že by příslušná služba byla nějak územně omezena.
12.08.2014 (13:51)  
Frantisek: to ale pak můžu tam kde to jde s RegioJetem, protože i těma tupejma dortíkama s kávou se pak za cenu polívky najím víc než něčeho co u JLV náhodou zrovna mají. Hlavní přednost jídeláků má snad být, že je tam něco víc. Ne že je tam jedna věc, co se ještě nevyprodala.
12.08.2014 (11:00)  
Mě to tady baví. :) Zvláště představa (jednoho?) auta, které po celé republice předhání všechny vlaky s jídelními vozy, leckdy jen po okreskách, aby cestou ještě stačilo nakoupit a donést věci, ideálně včetně těch, na něž cestující teprve za chvilku dostane chuť, podchodem na nástupiště k vlaku. Přitom i v běžné restauraci někdy nemají zrovna "to ono", tak buď mám hlad a vyberu si něco jiného, nebo hlad nemám a odejdu bez jídla. Pokud se ke mně personál chová slušně, nemám námitek. Možná by stálo za úvahu zapracovat na zlepšení zásobování, když už si vydobyli zpět zájem obecenstva, aby oň zase nepřišli, nicméně zázraky na počkání a nejlépe včera nečekám. Mimo jiné proto, že nemám potřebu, aby se kvůli mé momentální chuti na konci vyhazovala polovina potravin. Existuje i jiný způsob, například možnost objednávky v určitém čase před nástupem, kdy je možné předem zablokovat či dokoupit porce kýžených pokrmů. Dalo by se to zavést například v e-shopu při koupi jízdenky jako doplněk či samostatně, na místě by člověk nemusel sdělovat nahlas jméno, jen ukázal In-kartu a podobně. No a časté procházení personálu zvláště tichým oddílem bych klidně oželel, měla by stačit krátká žádost průvodčímu nebo po síti, pokud je ve voze. Nešvary typu neobsloužení zákazníka před koncem jízdy, hrubých narážek, nekvalitních nebo zcela chybějících pokrmů určité kategorie by mohla řešit kniha přání, včetně internetové varianty.
12.08.2014 (9:10)  
Byl jsem i hodněkrát v Německu v jejich jídelních vozech včetně ICE a IC vždy je to na personálu taky, jako v JLV někdy vynikající jindy neochotný personál myslím si , že mají stejný systém jako JLV.Do první třídy ve většině případech nepřišli, i když měli. Nejlepší zkušenost v Litvě mimořádně Vilnius - Klaipeda tam byl jídelák, vynikací obsluha a jídlo.Nejhorší ceny maďaři i když jídlo a obsluha vynikající.
12.08.2014 (6:55)  
Aleši to že jsi byl nepříjemný až xtý zkušení den to tě docela obdivuju. Já už bych je nejspíš poslal k šípku někdy po 3/4 odpovědi nemáme. Nabízí se jedna další rejpavá. Až půjdeš příště do jídeláku tak řekni stewardovi/číšníkovi dal bych si to "NEMÁME". Na jeho udivený výraz by se hodilo říct asi to bude super jídlo když o něm slyším skoro v každém restauračním voze co jezdí po kolejích :D Jako další bych udělal asi to že bych normálně zakoupil bagetu někde v krámu a pokud bych opět v jídeláku slyšel NEMÁME sedl bych si ke stolku a spokojeně bych sbaštil svoji zásobu. A to by teprve viděli ten tyjátr, kdyby mi něco řekli. Já jezdím vlakem docela často Pha - Bno ale popravdě jídelák beru oklikou protože v minulosti /2roky/ zpět sem se tam pozřel nějaké jakoby jídlo a celý den mi bylo pěkně šloufl a zkažený výlet. Takže baštím pěkně svoji sváču na místě. A jak to tady tak čtu tak je to v jídeláku fakt otřes, protože až na vyjímky většinou NEMAJÍ to co zrovna cestující chce. A aby se člověk pakoval něčím na co ani neměl chuť to radši vůbec nic.
12.08.2014 (1:04)  
Škoda, že se do testu ještě nevešla Hungaria či Vindobona, aby bylo porovnání i s něčím nečeským
registrovaný uživatel Neonym  mail  
11.08.2014 (22:15)  
Článek super, ale obsah docela smutný. Já v Pendolinu byl časově vždy akorát na snídani a až na jednu jízdu, kde bylo všechno nádobí z plastu, spokojenost. Jen se nemohu nezeptat, nesouvisí nezájem personálu o 1. vůz s tím, že jde o klidový oddíl?
  1 ... 6 7 8 9 10 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko