..: Zastavení osobní dopravy na trati z Opavy do Jakartovic :..

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

Historie

Svobodné Heřmanice, foto: karloslt Osobní vlaky poprvé z Opavy do tehdejší konečné stanice Horní Benešov vyjely 29. června 1892. Do Horního Benešova zajížděly vlaky Severní dráhy císaře Ferdinanda, později Rakouských státních drah a poté Československých státních drah necelých 78 let. Šestý duben roku 1970 znamenal pro původně 30kilometrovou dráhu pětikilometrové zkrácení. Důlní činnost v okolí Horního Benešova způsobila pokles podloží pod tratí a koncový úsek trati ze Svobodných Heřmanic byl proto uzavřen. V závěru 80. let minulého století bylo na trati provozováno 10 párů spojů denně včetně nočních a brzkých ranních spojů. Ty tam jsou doby, kdy ranní spoje svážely dělníky, kteří mířili za prací do Vítkovických železáren nebo do Nové huti Klementa Gottwalda – dříve 300 až 400 cestujících denně (v jednom směru) byl na této lokální trati standard.

S příchodem jízdního řádu 2005/2006 čekalo trať zkracování znovu. Čtyři kilometry dlouhý úsek z Jakartovic do Svobodných Heřmanic sice nebyl zrušen, tak jako úsek do Horního Benešova, byla zde ale zastavena osobní doprava a trať slouží jen dopravě nákladní.

Současnost

Jakartovice, foto: Jindřich Březina Dnes je na trati osobní doprava objednaná Moravskoslezským krajem provozována na 21 kilometrech trati. Mezi stanicemi Opava východ a Jakartovice je v provozu 8 párů osobních vlaků v pracovní dny (v sobotu 7 a v neděli 6 párů) zařazených do integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS jako linka V14.

Nákladní dopravu zajišťuje ČD Cargo až do stanice Svobodné Heřmanice. Až na současnou konečnou trati se podívá osobní vlak jen výjimečně při mimořádných jízdách, jaká se konala třeba při oslavách 120. výročí trati nebo na podzim roku 2010 v rámci tradičních jízd pořádaných ŽelPage.

Než se ale pustíte do debat ohledně zastavení osobního provozu na trati, pojďte se, zejména vy, kteří neznáte přesné reálie, blíže seznámit s některými fakty. Údaje jsou převzaty z podkladů Českého statistického úřadu – ze sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Obec Počet obyvatel Autobusové spojení (stav 02/2014)
Otice 1311 900 240, 900 241, 900 242, 900 243, 900 245, 900 262, 905 219
Slavkov 1828 890 716, 900 246, 900 247, 900 269, 905 217
Štáblovice 606 900 241, 900 243
Uhlířov 331 900 241, 900 243
Dolní Životice 1090 890 716, 900 246, 900 247, 900 269
Litultovice 821 890 716, 900 246, 900 247, 900 248, 900 259, 900 269
Mladecko 149 890 716, 900 246, 900 259, 900 269
Jakartovice 1077 890 716, 900 246, 900 259, 900 269

Opava východ hlavní vchod, foto: JiříK. Zastávku Kylešovice najdete ještě v okresním městě – Kylešovice jsou součástí Opavy. Kousíček od zastávky je sídliště, z druhé strany před nedávnem v lokalitě vyrostla spousta rodinných domů. Kylešovice jsou obsluhovány několika linkami městské dopravy (201, 204, 206, 207, 210, 213, 215, 218, 221), výhodou vlaku může být, že vlaky z/do Hradce nad Moravicí (jezdí po stejné trati s vlaky z/do Jakartovic od odbočky Moravice) mají v Opavě přípoj na vlaky do/z Ostravy Svinova.

Zastávku Otice najdete v těsné blízkosti základní školy, severně od zastávky je lokalita vyčleněná pro individuální bytovou výstavbu. Přejít most přes Hvozdnici, za kterou je centrum obce, je záležitost krátké chvíle. Otice jsou s Opavou propojeny linkou místní dopravy č. 219 (s intervalem v pracovní dny 20 až 60 minut, o víkendech a svátcích 1 hodina).

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Otice 304 209 95
vyjíždí v rámci okresu 242 176 66
vyjíždí do jiných okresů kraje 31 16 15
vyjíždí do jiných krajů 23 9 14
vyjíždí mimo ČR 8 8 0
Obec dojížďky:
Opava 210 147 63
Ostrava 25 14 11
Hradec nad Moravicí 10 8 2

Zastávku Slavkov musíte hledat na samotném jihu obce, než dojdete k obecnímu úřadu, ujdete 1,7 km. Slavkov je s Opavou spojen linkou místní dopravy 217 (v pracovních dnech s intervalem 1 h, o víkendech a svátcích s intervalem 1 až 2 hodiny).

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Slavkov 460 331 129
vyjíždí v rámci okresu 374 284 90
vyjíždí do jiných okresů kraje 43 23 20
vyjíždí do jiných krajů 35 17 18
vyjíždí mimo ČR 8 7 1
Obec dojížďky:
Opava 322 237 85
Ostrava 29 16 13
Otice 20 16 4
Praha 12 10 2
Brno 11 1 10

Vystoupíte-li z vlaku na zastávce Štáblovice, vystoupíte téměř v lesích, obec nikde. Historicky stanice vznikla u Štáblovického mlýna, ale ten už dnes není. Než dojdete ke štáblovickému obecnímu úřadu, ujdete 3,9 km. Cestou ale projdete i obcí Uhlířov (k tamnímu obecnímu úřadu to je ze zastávky jen 1,6 km). Pokud se vydáte na opačnou stranu, po dva kilometry dlouhé cestě, dojdete do Hertic, které jsou místní částí obce Dolní Životice.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Štáblovice 153 120 33
vyjíždí v rámci okresu 132 110 22
vyjíždí do jiných okresů kraje 10 4 6
vyjíždí do jiných krajů 10 5 5
vyjíždí mimo ČR 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 101 81 20
Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Uhlířov 100 69 31
vyjíždí v rámci okresu 84 59 25
vyjíždí do jiných okresů kraje 9 3 6
vyjíždí do jiných krajů 6 6 0
vyjíždí mimo ČR 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 58 38 20
Otice 12 9 3

Zastávku Dolní Životice najdete na západním konci vesnice. K obecnímu úřadu to je asi 900 metrů. Při pohledu na mapu se přímo nabízí posunout zastávku více do centra obce – ke křížení trati s ulicí Štáblovskou. Pak by to bylo k obecnímu úřadu jen asi 240 m.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Dolní Životice 186 121 65
vyjíždí v rámci okresu 161 111 50
vyjíždí do jiných okresů kraje 17 7 10
vyjíždí do jiných krajů 6 1 5
vyjíždí mimo ČR 2 2 0
Obec dojížďky:
Opava 115 89 26
Slavkov 26 3 23
Ostrava 10 5 5
Vlakové a autobusové zastávky v Kylešovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Slavkově a v Oticích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Štáblovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Dolních Životicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež

Zastávka Litultovice je druhou nejvzdálenější od centra obce. Mnoha lidem se asi nechce šlapat 2,4 km večer neosvětlenou cestou z nádraží do centra obce.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Litultovice 170 114 56
vyjíždí v rámci okresu 145 104 41
vyjíždí do jiných okresů kraje 12 5 7
vyjíždí do jiných krajů 11 4 7
vyjíždí mimo ČR 2 1 1
Obec dojížďky:
Opava 97 72 25
Slavkov 11 3 8
Hlavnice 11 7 4

V Mladecku je stanička umístěna na jihovýchodním okraji obce, v samotné blízkosti kamenolomu, který v minulosti hodně využíval železnice pro přepravu drceného kameniva. K obecnímu úřadu je to přes 600 metrů. I zde by se nabízela úvaha, zda by posun zastávky více do centra obce mohl přitáhnout několik cestujících navíc.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Mladecko 26 19 7
vyjíždí v rámci okresu 22 17 5
vyjíždí do jiných okresů kraje 3 1 2
vyjíždí do jiných krajů 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 17 12 5

Jakartovice trať protíná v jejich východní části. Do centra obce to je přes 650 m. V roce 1974 se Jakartovice staly „střediskovou obcí“ a jejich součástí se staly Bohdanovice, Deštné a Hořejší Kunčice. Z jakartovického nádražíčka to je: k bohdanovickému kostelu 7,7 km, do středu místní části Deštné asi 3 km a k obchodu v Hořejších Kunčicích ujdete asi 7 km.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Jakartovice 159 108 51
vyjíždí v rámci okresu 124 84 40
vyjíždí do jiných okresů kraje 18 13 5
vyjíždí do jiných krajů 11 5 6
vyjíždí mimo ČR 6 6 0
Obec dojížďky:
Opava 78 54 24
Mladecko 14 0 14

Aby byl náš přehled úplný, přidejme ještě mapu Svobodných Heřmanic. Komu z vás by se chtělo pravidelně chodit 2,4 km na nádraží, když autobus v obci zastaví na několika místech?

Vlakové a autobusové zastávky v Litultovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Mladecku (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Jakartovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Svobodných Heřmanicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež

Budoucnost

Opava, Východní nádraží, autobus TQM na lince 264, foto: ŠJů Důvod, kterým zástupci Moravskoslezského kraje odůvodňují zastavení osobní dopravy, je stejný jako u mnoha jiných tratí, které v nedávné době potkal stejný osud - nevytíženost spojů a velká finanční náročnost.

Autobusy, které mají vlaky nahradit, zvládnou cestu z Jakartovic do Opavy zhruba za 35 minut. Jízdní doba vlaků na této trase je srovnatelná - 34 minut. Někteří tvrdí, že s výjimkou Litultovic jsou stanice a zastávky na trati umístěny přímo uprostřed obcí, případně v jejich těsné blízkosti. Zda je tvrzení pravdivé, si můžete ověřit na přiložených mapách. Ti, kteří mají tramvajovou zastávku za rohem, by si jistě brzy rozmysleli, zda by chtěli chodit na vzdálenější vlakovou zastávku, nebo jen kousek na tramvaj (na vesnici na autobus).

Konečné rozhodnutí o osudu trati bude ještě záviset na krajském zastupitelstvu, to ale s největší pravděpodobností rozhodne o zastavení osobní dopravy. Dle vyjádření Havlíka je dost možné, že se zastavení provozu odloží do červnové změny jízdního řádu, osobně se ale přiklání k 7. dubnu.

Nákladní doprava bude prozatím zachována v dnešním rozsahu, padl ale návrh na vybudování cyklostezky na tělese trati. Tento návrh by samozřejmě znamenal úplné zrušení trati. Tyto úvahy jsou ale dle Havlíka prozatím předběžné, protože ve hře je více variant, tou nejpříznivější pro trať je zavedení turistických víkendových vlaků.

Zdroje: Český rozhlas, Opavský deník, Koordinátor ODIS, Český statistický úřad, Wikimedia Commons


M 152.0 Poslat mail autorovi , RaPa Poslat mail autorovi , Vlad Poslat mail autorovi | 23.2.2014 (8:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Jízdní řád

Weitere aus ČR Moravskoslezský


  1 ... 14 15 16 17 18      Zpráv na stránku:   
23.02.2014 (21:30)  
Jirka Kraťas - No jet z Budišova do Opavy oklikou přes Horní Benešov motorákem by bylo asi takové terno, jako jet motorákem z Hranic do Ostravy přes Valmez...
23.02.2014 (21:14)  
Jirka Kraťas - když to zasponzorujete, tak proč ne...
23.02.2014 (21:03)  
Když už tu padla zmínka o případné obnově tratě do Horního Benešova, co takhle ji pak prodloužit až do Budišova nad Budišovkou, kde nyní končí trať ze Suchdola nad Odrou? Co by tomu bránilo?
23.02.2014 (20:36)  
Veřejná hromadná doprava fungovala za minulého režimu.Vlády které si hrají na demokracii a zlepšení Veřejné hromadné dopravy je v nedohlednu.Politici nemusí nic zlepšovat-kup si auto hloupý lide..
Registrierter Benutzer Busman 
23.02.2014 (19:38)  
A jaká je na trati profilová přepravní intenzita za 1 pracovní den?
Registrierter Benutzer Dusanh 
23.02.2014 (15:35)  
Mnohdy by ke zrychlení a úsporám stačilo uvedení tratě do normového stavu

Co máte na mysli normovým stavem? A odpovídá normový stav třeba z 50. let dnešním požadavkům? A z čeho se to prosím zaplatí?

Problém není v rušení lokálek. To dozajista přijde v tak masovém měřítku, že už nás to ani nebude bavit číst a na Želpage budou místo článků popisujících historii tratě vycházet jen souhrnné rejstříky.
Problém je - jak již někteří diskutující uvedli - v nekoncepčnosti těchto kroků. Veřejná hromadná doprava musí být vnímána jako systém, kde vlaky, autobusy, minubusy a třeba i taxíky hrají svoji úlohu. Úkolem pro naše konšely je vyladění takového systému. To je ovšem úkol, na který zdá se ani v nejmenším nestačí. A to je ten zásadní problém.
23.02.2014 (15:24)  
Nechic: Třeba v Mladecku nebo Dolních Životicích Což je úplný a konečný výčet. U ostatních obcí v okolí trati kýžený efekt nenajdete, nepořídíte.
Nasazujete "kdyby možná bylo" (vlak) proti "je" (autobus). Ta trať byla stavěná pro nákladní dopravu a bude jen dobře, když tam bude i nadále co vozit. Pro osobní dopravu v okolí je výhodnější autobus - viz trasy linek z mapy ve starším příspěvku. A linky autobusu se mohou upravit snáze než linky vlaku.
Registrierter Benutzer Nechic  mail  
23.02.2014 (14:38)  
Jiří Kocourek: Právě posunutím a rušením zastávek se místa, kde se tahání kočárku půl hodiny na vlak neosvětlenou stezkou odvahy eliminuje. Třeba v Mladecku nebo Dolních Životicích to mnozí na vlak mohou mít dokonce blíž. Když napadne po kolena sněhu, tak vám autobus může přijet s půl hodinou zpoždění a vy nevíte jestli vůbec přijede, můžete stát u zastávky a modlit se nebo se podívat na internet a zjistit jak si stojí vlaky a ty si obvykle stojí lépe, protože je neblokují účastníci rally letní gumy.

Tahání kočárku do vlaku: Zvednutí nástupiště moc nestojí (obec by si to dokázala udělat sama), komfort je k nezaplacení. Samozřejmě myslím logicky ne v předpisech, které berou i stoletou lokálku jako koridor u Hoštejna. Kolik kočárků + kol + lyží se vejde do autobusu a kolik do vlaku? 810 je kapacitně ideální vozítko ekvivalentní busu, bohužel pro kočárky rozdíl s busem skoro není a v některých případech spíš ve prospěch busu jak píšete. Ale mám pocit, že v té části jak má 810 "vnější sezení" se s kočárkem vytočíte a můžete s ním i sedět mimo. 814 se zvednutým peronem je naprosto komfortní pro běžné cestující a vejde se jich tam mnohem víc než do busu a třeba by ODIS měl šanci i na 841, kdyby se neohřály na Vysočině.

Bavíme se tu o potenciálu trati, který tam je v případě: Správně umístěných zastávek (a některých projížděných v X), zastávek se zvednutým peronem (otázka dobrého dlaždiče), dobře nastaveného jízdního řádu s prokladem busů a vlaků a přípojů jak vzájemných, tak v Opavě na zbytek sítě, nahlížení na vlak jako na rychlotramvaj lokálního významu s vozidlem, které je nízkopodlažní a rychle se rozjíždí (zde netřeba časté zastavování), ideálně Stadler RS-1 nebo Regiosprinter RS-1, ale i 814 je krok kupředu a cestujícími vnímána jako pohodlnější než autobus.

Trat zůstane zachována a udržována kvůli nákladní dopravě, takže náklady SŽDC se nijak nemění.

BTW.: Tady na trati 036 jsem zažil mnohé horské dopravní zážitky jako 810 naplněnou cyklovýletem nebo lyžaři až po strop :)
Registrierter Benutzer M 
23.02.2014 (14:38)  
Kuba - pokud jezdi za sebou bus a vlak, tak jediny duvod, proc lidi jezdi tim busem je ten, ze jezdi o 10 minut driv? Jinak receno - kdyby to jezdilo opacne, tak by jezdili vlakem a na bus by nikdo necekal?

Pokud to nehraje roli, tak je vysledek debaty jasny - lidi jezdi busem, protoze je tam proste lepsi.

Jina vec je, proc nekdo objednava oba typy dopravy. Presneji receno, je sumak, jestli je to bus nebo vlak, otazka zni, proc objednava dva "soubezne" spoje. Ale nejen tam, tady u nas je nekolik casu a smeru, kdy busy jezdi zhruba takto 15:07, 15:10, 15:12, 15:20, 15:25, 17:05, 17:08, 17:20. A nemam pocit, ze by byly provozovane na vlastni pest. TOHLE je zasadni problem. Az pak nekde vzadu je to, jestli bus nebo vlak. Je to uplne jedno, kdyz je to diesel, tak tuplem a ta jedna linka tam zadnou ekologickou paseku nenadela.
23.02.2014 (14:34)  
M 474 003: V roce 75 první dva prototypy. Že se 6 let čekalo, inu plán pětiletky.

mic: Autobus jezdí jinudy, než kudy se z okolních vesniček chodí na vlak. Konktrétně: Uhřílov, Štáblovice, Mikolajice. "Autobusové" silnice jsou protahovány přednostně.
  1 ... 14 15 16 17 18      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko