..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "chuchichästli":

  1 2      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
B 81500První ranní TER z Marseille právě překonává legendární viaduc de La Vesse, jenž překlenuje stejnojmennou obec. Vlak následně projíždí tunelem a již zastavuje na zastávce v Niolonu.

Viadukt, který dominuje zátoce s průzračnou barvou moře, se pyšní šesti oblouky. Most vyprojektoval architekt Paul Séjourné. Předání do provozu proběhlo v roce 1915. Výška činí 35,38 metrů a celková délka dosahuje 168 metrů.

Trať podél Modrého pobřeží se nachází v administrativním regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur a vede ze středomořské metropole Marseille do města Miramas. Celková délka je 61 km, avšak nejzajímavější je pobřežní úsek z Marseille do nedalekého Martigues (asi polovina z celé trati). Na trase nalezneme 2 mosty, 18 viaduktů a 23 tunelů.

Fotka vzešla během doznívání generální francouzské stávky v roce 2016, jež přibližně dva týdny paralyzovala železnici.
(https://webzine.one/train-de-la-cote-bleue-mediterranee/, http://lavoix.cote.bleue.free.fr/histoiredelalign/fichaffiche-06-lacotebleue-rv.pdf)		10.05.20 - 19:35
Ale 642.043 + Ale 642.05XCimrman nml: když jsem s tím jel do stazione Pisa, tak jednotka má sice starší interiér, ale byla klimatizována, což jsem valil oči! Jinak jízda byla pohodlnější než Pesou, která je v oblasti hojně rozšířená :)

Jan Zelenda: Správný postřeh! Pro upřesnění: z pohledu fotografa na pravé koleji vyjíždí vlak směr Pisa, na levé zrovna přijíždí z Viareggio ;-)		05.05.20 - 22:37
ETR 470.056Cimrman nml.: "rozežranost" :-D

Švýcarské dráhy mezi lety 2011-14 patrně investovaly do čtyř jednotek 12 milionů franků (s aktuálním kurzem ca. 1 CHF = 25 CZK, aby se to dobře počítalo to vychází na 0,3 miliardy CZK) jenom do údržby. Tím se podařilo snížit problémy na 1/2 narozdíl od dob, kdy byly servisovány v Miláně. Komplikace pak nastala při nájezdu 4,2 mil. km, kdy článek ze kteráho jsem vycházel uvádí, že bylo nutné udělat velkou revizi. Právě ta revize jednotkám zpečetila osud.		05.05.20 - 18:06
ETR 470.056Dnes se již s jednotkami Elettro Treno Rapido (ETR) 470 na švýcarských tratích nesetkáme. Díky (respektive kvůli) novému gotthardskému tunelu se na tomto úseku trati nesetkáme dokonce ani s novějšími „kachnami“ (ETR 610) nebo novějšími, jednotkami budoucnosti, RABe 501 „Giruno“.

Připomeňme si výše zveřejněnou fotografií zajímavou, ale také smutnou historii jednotek ETR 470. Mezi lety 94-97 bylo vyrobeno firmou Fiat Ferroviaria pro společný podnik italských a švýcarských spolkových drah (Cisalpino AG) celkem deset jednotek. Proč Cisalpino? Název projektu se vztahoval k historickému státu severní Itálie mezi 18. a 19. stol. – tzv. Cisalpinské republice.

Kam se pendolina podívala? Vlaky začaly jezdit od září roku 1996 mezi Švýcarskem a Itálií (Curych –Milán, Ženeva – Milán, Basilej – Milán). Na začátku to byla pro výše uvedená spojení revoluce. Jednak odpadl přepřah na hranicích v Chiassu a Domodossole ale na druhé straně došlo na základě použití naklápěcí skříně k dalšímu zkrácení jízdní doby, celkem tedy o téměř hodinu. Mezi lety 98-06 došlo k prodloužení spojení z Milána přes Curych až do Stuttgartu, avšak německý Spolkový úřad pro železnici omezil rychlost pro ETR 470 na 130 km/h z bezpečnostních důvodů.

Co se stalo se společností Cisalpino? Projekt Cisalpino byl v roce 2009 rozpuštěn. Pět jednotek přešlo pod italské dráhy a zbylé čtyři pod švýcarské (počty (9) souhlasí, jedna jednotka z celkových 10 byla prototyp.) Provoz ale byl zachován, pouze došlo k omezení výkonů pouze na Gotthard. Údržba byla zajišťována od Trenitalia v Miláně. Z důvodu nedostatečné péče byly švýcarské soupravy od roku 2010 udržovány v SBB-dílnách v Basileji.

Jak jsou pendolina ve Švýcarsku vnímána? Pendolina se bohužel rychle stala negativním terčem médií z důvodu patrně velké poruchovosti. Na rozdíl od českých jednotek řady 680, které na tom byly zpočátku obdobně, tak se švýcarské veřejné mínění o pendolinech v průběhu času nezměnilo. Vlak v médiích označovaný jako šrot si posměch nesl až do svého brzkého konce, a to prosince 2015. Zajímavé je, že ani kachny ETR 610 nejsou cestujícími považovány za spolehlivé vlaky. Ze statistik například vyplývá, že v JŘ 2008 z celkem 5936 jízd došlo u 665 spojů ke zpoždění většímu než 15´ a 83 spojů vůbec do svého cíle nedorazilo.

Co se stalo po roce 2015? Co se týče Švýcarska, tak po neúspěšném pokusu SBB ETR 470 prodat se jedna jednotka již od roku 2014 stala dárcem „orgánů“ pro zbylé tři, které v roce 2016 byly přepraveny do obce Kaiseraugst, kde v zařízení na zpracování starých odpadů po 20 letech provozu proběhla „ekologická likvidace“.

A co ty italské? Italské byly po nahrazení novějšími husami přesunuty do jižní Itálie, kde začaly zajišťovat provoz vlaků Frecciabianca mezi Věčným městem a přístavem Reggio Calabria na samém jihu Apeninského poloostrova.

(několik volně přeložených pasáží z https://de.wikipedia.org/wiki/Alstom_ETR_470)		05.05.20 - 13:30
Pont en AutomneRanní posílená push-pull jednotka IC2000 na své cestě z St. Gallen do Ženevy právě překonává viadukt Grandfey, jenž se s 80metrovou výškou tyčí nad řekou Saana, přesněji nad vodní nádraží Schiffensee. Ale nejde tu jen o dráhu, jelikož viadukt Grandfey se nachází přesně mezi německy mluvícími a frankofonními kantony Švýcarska. Pro výše zmíněnou hranici se lidově užívá termín "Röstigraben", neboli česky "příkop bramborových placek" protože tento tradiční švýcarský pokrm odsud směrem na západ již nikdo nejí.04.03.20 - 17:06
AB 12Sim: z mé cestovatelské zkušenosti: tramvaj se značí jako Tram (/Straßenbahn), která je součástí městské hromadné dopravy a vlak je všechno od S-Bahn přes R, IR až po např. TGV. V tomhle případě se jedná skutečně o statut vlaku :-) Tento styl dopravy je ale ve Švýcarsku zcela normální, v podstatě jen S-Bahnen, které jsou provozovány státníma SBB (popřípadě BLS, nebo Thurbo, znalejší nechť doplní) jezdí po normálním rozchodu, t. j. většinou jen po Koridoru ;-), všechny ostatní malé regionální společnosti (např. TPC, ARR, RhB, Aare Seeland Mobil AG, vlastněné kantonem, nikoliv soukromé, jak se mnozí domnívají) provozují linie S-Bahn často podobným stylem (úzký rozchod, někdy součástí pozemní silniční komunikace ;-) Někdy výše uvedené S-Bahnen nemusí mít WC, pro lepší důvěru, např. u S-Bahn ARR bus + bahn se zmíněné vlaky řídí signály shodnými se sítí SBB, na zastávkách jsou instalovány klasické hodiny, jako na nástupištích SBB.04.11.15 - 20:41