:. Projekty
:. Webové stránky
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Sim":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 471.011-7 | Keprt > coz o to, ja nerikam, ze se mi to nelibi, nebo ze me to nedej boze urazi. Nicmene, pokud je neco retro, melo by se to priblizovat puvodnimu originalu nebo ho aspon nejak evokovat (viz. polomacena 854 s vlekem) ... ale tohle je proste vytvoreni dalsiho nateru, ktery spolu s "cislickama" muze byt sam o sobe hezky, ale v konecnem dusledku je to jen dalsi rozbiti jednoty, o kterou se tu balkansky schema snazi. A kdybych si mel rypnout, v souvislosti s kritikou, kterou sklidily "pouze polepene" zlutovozy (a poznat to bylo jen diky puvodni cervene strese), divim se, ze za tenhle cirkus nechce nekdo Zaludu vykostit ;-) Ale ne, ja budu dneska hodnej a rypat nebudu :-P | 23.10.12 - 12:24 |
| 471.011-7 | Kristova noho, co to je za omalovanky? :-X | 23.10.12 - 10:08 |
| M 286.1008 | Chary > jo ja zapomel, ze cestujici musi byt schopen vyjmenovat vsechny zastavky na koridorech, jinak mu pokladni neprodaji jizdenku ani z horni do dolni ... :-/ | 11.10.12 - 12:26 |
| M 286.1008 | Keprt > znalemu to povi polomaceny nater, ale jak to ma poznat bezny cestujici? Hydra v polomacenem je nasazovana do bezneho provozu, Krokouse se pred peti lety vesele na beznych vykonech prohaneli/y ... | 10.10.12 - 17:24 |
| 840.xxx | Pri rozklikavani jsem si sam pro sebe rikal, jestli je to umelecka a tvurci galerka, nebo sotosturc. A ono ani jedno :-X | 10.10.12 - 17:20 |
| 743.002-8 | BBvK > diky za vysvetleni, tohle ma svoji logiku. Tak nejak jsem predpokladal, ze to muze byt pozustatek z doby, kdy nektere vozy nebyly brzdene vubec a zubaty pas uprostred prazcu mel svuj vyznam, ale v dnesni dobe mi to prislo castecne pritazene za vlasy. paolo3 > pokud pojedete do kopce ve vagone (poslednim), ktery se utrhne, pojedete dal do kopce setrvacnou silou a pokud budete brzdit, proste zastavite. Na to, abyste se ze zastaveneho stavu pak rozjel zpatky dolu bez odbrzdeni zapomente, je to technicky nemozne (za predpokladu, ze na stejnem miste je schopna lokomotiva rozjet do kopce sunutou soupravu dvou vozu). Problem s nekontrolovanym narustem rychlosti vznika pri jizde dole kopcom, kdy urcity druh brzdy neni "spravne" pouzit a celkova ucinnost brzd je tedy snizena. Totiz, pokud se budeme bavit o tom, ze pricinou jsou namrzle kotouce, nema smysl resit, jaka je adheze kolejnic v danych podminkach, protoze k zablokovani kol nedojde. A znovu opakuji, ze pokud by byla adheze tak spatna, ze "to jede dolu jako sane", nepomuze ani EDB. Je proste nutne rozlisovat, jestli problem pri brzdeni vznika mezi kolem a kolejnici, nebo kolem a podvozkem. EDB resi pouze druhou variantu, takze muze pomoct tam, kde mame namrzle kotouce ... ale na namrzlych kolejnicich bude jeji vliv minimalni. | 05.09.12 - 11:22 |
| 743.002-8 | Drahosi, opet spolu nejsme ve-pri :-) Jen je tu ten rozdil, ze vy mluvite o tom, jake jsou nasledky toho, kdyz lokomotiva na teto trati brzdi z cele soupravy nejlepe ... a ja patram po tom, proc tomu tak je; proc na teto trati ma lokomotiva nejvetsi brzdici procento, kdyz na jinych tratich tomu tak neni? Ok, jako jeden argument, ktery na tehle trati beru, je mozne brat piskovani - to vagony nemuzou, takze tady ma masina vyhodu. Ale proc tu vyhodu nema na jinych tratich? Martine, ze se sunutim snizuje roztrzeni vlaku je jasne ... ale zase, pokud sam pripoustite, ze masina nebrzdi vyrazneji nez vozy (coz je ovsem castecne v rozporu s Drahosovym tvrzenim), logicky mi z toho vychazi, ze tady duvodem neni vyssi bezpecnost provozu (pri pretrzeni vlaku zastavi oboji bez problemu), ale proste zvyseni spolehlivosti provozu snizenim namahani klicovych technickych celku. | 05.09.12 - 7:30 |
| 743.002-8 | Drahosi, ja nijak nehodlam zpochybnovat predpisy a zalezitosti kolem nich, jen mi porad - i po vasem poslednim prispevku - neni jasna fyzikalni podstata toho, ze: - v beznem provozu se predpoklada, ze toho vic ubrzdi vozy, nez lokomotiva (=> kratky vlak, nebo jen samotna lokomotiva, ma kvuli tomu omezenou rychlost) - na teto trati se predpoklada, ze toho vic ubrzdi lokomotiva, nez vozy (=> predpis jezdit "masinou dolu") Pritom u obou variant plati, ze lokomotiva je vzdy tezsi, nez kterykoliv z vozu. Takzde kde je ten rozdil ve fyzice tech dvou modelu? Keprt > EDB nema zadnej navijak ani kotvu, takze jakmile se dostaneme na mezni adhezi, nijak nam nepomuze. Narozdil od magnetickych "backor". | 04.09.12 - 21:09 |
| 743.002-8 | Drahos Svestka > ja nezpochybnuju, ze to takhle je, jen se ptam, proc? Pokud by - ciste hypoteticky - na teto trati jela lokomotiva samotna a byl zde usek povolenou rekneme 120, platilo by i zde omezeni na 80km/h, nebo by to bylo stejne, jako by mela pred sebou dva kocary a ridicakem na cumaku? Ted samosebou neresim takovy "detail", jako ze u nas neni dieselova masina s povolenou rychlosti pres 100... Ono totiz, pokud se jedna o zubacku, ma to logiku - masina, narozdil od vagonu, ma neco, co ji udrzi. Ale v adheznim provozu tahle vyhoda pada ... | 04.09.12 - 12:59 |
| 743.002-8 | Ciste teoreticky ... proc je tady uvazovano, ze lepe brzdi lokomotiva, zatimco pri beznem provozu smi jet LV pomaleji, nez souprava s vagonama "protoze masina spatne brzdi"? | 04.09.12 - 10:18 |