..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Drahos Svestka":

  1 ... 13 14 15 16 17 ... 180      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
750.146-3Keprt: tenkrát (bylo to někdy kolem roku 2002) se stala taková věc. V žst.Luleč byla po skončení napěťové výluky pro tuto lok.připravena souprava ložených cisteren do žst. Maloměřice. Po najetí na vlak a ve stylu honem honem, jak je dnes na dráze zvykem, byla vykonána zkouška brzdy (v součinnosti s výpravčím)...jenže bez otevření brzd. kohoutů za lok. Vlak poté odjel...nevím už v které stanici měl zastavit na vykřižování s Os vlakem, což se pochopitelně nezdařilo. Naštěstí se to obešlo bez následků...nějakým zázrakem to vyšlo a minulo se to bez střetu... a vlak poté někde na "houpačce" za Holubicemi zastavil (brzděný pouze mašinou)...samozřejmě se všemi vyhřátým obručemi a s dokonale roztečenými brzdovými špalíky, které tekly jako voda. Mašina pak několik let stála a poté byla zrušena.07.09.14 - 21:34
750.146-3To je zvláštní...kde se tam ta mašina ocitla? Pokud vím jezdila vždy v Brně (pamatuji ji jako novou T 478.3146)...a byla předčasně zrušena po ne přímo nehodě (ale málem k ní došlo) někdy kolem roku 2005-6.06.09.14 - 20:07
Die JungfraubahnClassic: Díky...já jsem tam samozřejmě nejel apriori s cílem fotit železnici, ale pár fotek se povedlo...časem se třeba ještě něco objeví. Příroda nádherná, ale ty hory jsou dost civilizované, i když na tomto snímku to není vidět. Řekl bych po Norsku druhá nejhezčí země, co jsem kdy viděl. Ta členitost, rozervanost terénu, množství vodopádů a divoké zpěněné řeky...to je přímo paralela s Norskem. Rozdíl je (kromě výšky pohoří) samozřejmě zejména v klimatu (dole u jezer, cca 650 m.n.m jsou běžně k vidění palmy a oleandry) a taky v tom, že tady se chodí od chaty k chatě, kdežto v Norsku jdeš 3 dny a potkáš tak leda medvěda. Obojí má svoje kouzlo. A švýcarské železnice...to je kapitola sama pro sebe, to asi nemá cenu zde rozebírat.26.08.14 - 18:00
Die JungfraubahnZirecek: děkuji, Mirku za komentář. Přesně to se mi honilo hlavou, když jsem to fotil. Je obdivuhodné, co dokázali ve Švýcarsku už před více než 100 lety postavit za tratě. Navíc je konkrétně tato oblast (Interlaken a okolí) velice atraktivní a turisticky nesmírně zajímavá. Vřele doporučuji. Kromě překrásných jezer Brienzer See a Thuner See nabízí pár km odtud vysoké štíty(z nichž nejznámější jsou Eiger, Mönch a Jungfrau-ale ve skutečnosti je jich mnohem více) dosahující výšky přes 4000 m, s množstvím nádherných tras nebo pro zdatnější vysokohorské turisty náročnější "Klettersteigy" (zajištěná cesta s lany a řetězy). Nemluvě pak o kolmé severní stěně Eigeru, což je jedno z nejtěžších lezení na světě. A to vše je dosažitelné po železnici, která mimochodem k vrcholové stanici Jungfraujoch (3454 m) jede část své trasy přímo v severní stěně Eigeru, než se vyšplhá do sedla vedle observatoře (to vše v tunelu).24.08.14 - 22:24
SS3 4121Z náhledu jsem se domníval, že je to některá ze starších elektrik SNCF. Tomu říkám exotika. Svět je malej...24.08.14 - 21:12
434.2343Je to tak. Ještě že tu mám toho "tiskového mluvčího".
Snad jen pro zajímavost. V GVD 1978/79 jezdily ještě 3 pětikoláky: 1109,1110 a zmíněná 1117. Jen "buštěhradka" 524.102 už byla odstavená.		24.08.14 - 21:08
434.2343Petr Martinek: vzhledem k prac. vytížení jsem nemohl zareagovat na Tvůj dotaz dříve. Ale Hank napsal všechno podstatné, i stav čtyřkoláků na dolním v té době, jak jej uvedl, sedí...včetně tendrů. Snad bych jen pro zajímavost doplnil, že v té době jezdily na rameni Brno-Hrušovany nad Jev. za 24 hod: 3 páry Mn vlaků (řada 434.2), k tomu 3 páry Mn Brno-Oslavany (556.0) a k tomu ještě v prac.dny 3 páry Pn/Vn vlaky Zastávka-Střelice-Oslavany (uhlí do elektrárny Oslavany) se zmíněnou 556.0203. Tedy vozba na dnešní poměry pro mnohé nepředstavitelná...a skoro už i pro mne.21.08.14 - 19:24
363.044-9Tahle fotka mi svým námětem i zpracováním přijde jako hodně dobrá. Jen ten náklad mi trochu nahání hrůzu...když to řeknu s trochou, ale opravdu jen s trochou nadsázky...VŠUDE jen samá auta. To ovšem nic neměni na tom, že je to povedená fotka, která zaujme.16.08.14 - 20:51
112.331-4Jo, tak to je bomba, tohle. Přiznám se, že taky patřím k většině, která má za to, že se jedná o Myšákovy perfektní modely. A celkem mě mrzí, že mi takový flek unikl před 35 lety, když jsem v tomto kraji pořádal hon na poslední 524.1, jež měly svůj domov v hlavním depu Šluknovského výběžku... Je to opravdu velmi zdařilá fotka, jedna z nejhezčích, co jsem tu kdy viděl.15.07.14 - 20:30
475.151Pár postřehů, které možná budou někoho zajímat. Podkrušnohorská magistrála za parního provozu...to je velice zajímavé téma, o kterém by se dala napsat celá kniha. Aspoň to nejpodstatnější, co se týká přímo fotky. Řada 475.1 zde byla k vidění už od konce 40.let, kdy výtopna v Chomutově dostala několik nových lokomotiv přímo z výroby. Byly to stroje 475.102, 106, 108, 109, 112, 123, 130, 132, 136, 145 a 153. Další stroje sem byly postupně předisponovány z jiných dep. Nahradily starší "ušaté" 464.0 a rovněž trojici lokomotiv ř.486.1. Hlavním vozebním ramenem byly kromě trati do Chebu také vozba Os a R vlaků do Prahy. Co je zajímavé...na trati do Chebu se podílely na výkonech také "pětasedmy" z výtopny Cheb (do roku 1960) a v 60. letech dokonce i Č.Budějovice. Ty totiž měly oběh v trase Č.Budějovice-Plzeň-Cheb a s nočním Os vlakem zajížděly až do Chomutova (vozily to strojní čety depa Cheb v době odpočinku budějovické strojní čety v Chebu). Mašina tak ujela za 24 hod nějakých 710 km, což je i na dnešní poměry více než úctyhodné.
V chomutovské výtopně se za více než tři desetiletí provozu vystřídalo postupně celkem 35 lokomotiv řady 475.1. Nejvyšší stav byl v roce 1966 - celkem 24 strojů. Od konce platnosti letního GVD 1968 byly na rychlíky na pražskou trať nasazeny bardotky T 478.1, pětasedmám však zbyly ještě některé Os vlaky. Tak to zůstalo až do roku 1974. Na podkrušnohorské magistrále zůstaly 475.1 až do roku 1976, byly nasazovány prakticky na všechny Os vlaky a rychlíky. Těmi posledními, které uzavřely štafetu, byly 475.102, 109, 110, 111, 126, 133, 149, 151, 152, 159, 163, 172, 187 a 1108. Vzorně udržované, spolu s chebskými a sokolovskými štokry vytvořily nezapomenutelnou atmosféru podkrušnohorské "parní" magistrály.		12.07.14 - 23:10