:. Projekte
:. Webseiten
:. Kontakte
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Keprt":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 730.625-1 | malard: pěkné. Nevíš, co je to za přepravu? Na k-reportu se před pár dny objevila fotka podobného vlaku v úseku Brno-Břeclav. Podobné vozy taky jezdívaly (nebo stále jezdí, nevím) z Vamberka (ESAB) do Rosic (logistické centrum). Děkuji. | 08.05.17 - 13:35 |
| Corradia iLint | Kde má ten vodík svůj pomyslný komín. Existují dva způsoby, jak vyrobit vodík. Dnes ve světě dominující způsob (ca 95 % výroby) spočívá v rozkladu přírodních uhlovodíkových surovin - zemní plyn, uhlí - kde jedním z produktů je H2. Jestli se jde z plynu, nebo uhlí, záleží na místní situaci a ekonomicky to bude srovnatelné. Minoritní způsob (ca 5 % výroby) spočívá v elektrolýze vody na O2 a H2. To je dražší (energie ve formě el. proudu vychází dráž, než když se - jako v prvním případě - energie na rozklad uhlovodíků získá spálením části vstupní suroviny), výhodou je čistší produkt a možnost pracovat s malou kapacitou výrobny. Lapidárně řečeno, v prvním případě má vodík komín ve spotřebě přírodních uhlovodíků a jistých emisích CO2, v případě elektrolýzy pak záleží na tom, jak je řešena energetická spotřeba elektrolýzy. Mě by zajímalo, jak se celý ten řetězec "výroby" vodíků, jeho přepravy, tankování a spotřeby vyplatí ve srovnání s naftou. Výše načrtnuté způsoby výroby vodíku se dnes provozují tam, kde je vodík potřeba jako chemická surovina, vesměs nemající alternativu. Tudíž náklady na jeho výrobu zaplatí spotřebitel v ceně výrobku. Pokud se začneme bavit o vodíkové energetice, nevystačíme s "účetnickým přístupem", protože skutečně kapalným uhlovodíkům jako palivu pro mobilní aplikace jen tak něco konkurovta nemůže - cenou (a to ještě máme spotřební daň), energetickou hustotou, vybudovanou výrobní a distribuční infrastrukturou. Vodíková energetika, a už to tu zaznělo, se začala jevit jako alternativa ve chvíli, kdy jsme si řekli, že být donekonečna závislí na fosilních palivech nebude možné a OZE sami o sobě nejsou dostatečným řešením. Takže, opakuji se, smysl má zejména ta akumulační funkce H2. Praktické využití vodíkových palivových článků v mobilitě je zvládnuté (po světě jezdí stovky městkých busů na vodík, teď se tedy rozjíždí vlak), ale má několik poměrně zásadních problémů. Zásobník vodíku - je to plyn, takže relativně "řídká" substance - na uchování energie potřebuju více objemu (tlakové láhve), než u kapaliny. Vodík se samořejmě dá zkapalnit, ale je to nepraktické - má velmi nízkou teplotu varu. Pak je alternativa uchovávat vodík ve formě chemických sloučenin - methanol, hydridy kovů - ale to se zatím neujalo - nevím přesně, proč. Tlakové láhve v reálných aplikacích stále vedou, ač jsou těžké a objemné. Dále: palivový článek musí obsahovat nějaké množství Pt a dalších drahých kovů. Samozřejmě se spousta lidí snaží jejich potřebu snížit, ale úplně bez nich to asi nepůjde. Pokud se bude vodíková ekonomika rozvíjet, poptávka po těchto kovech poroste a tím i jejich cena. Dále: vodíková infrastruktura - dnes, pro víceméně demonstrační účely, není problém někde v Chemopetrolu, kde vodík vyrábějí na veliko ze zemního plynu, postavit plnicí stanici. To samozřejmě ale není ta pointa, takže aby ta se dostavila, je třeba v oblastech vysoké koncentrace OZE (třeba to v souvislosti s iLintem zmíněné Dolní Sasko) postavit "vodíkové stanice", kde budou elektrolzéry na vodu a skladovací nadrže a plnička, třeba pro ty vlaky. | 03.05.17 - 10:44 |
| Corradia iLint | VencaM: to je plánovaný zkušební provoz. Technicky a energeticky je to určitě zajímavé, ale než bude "ruka v rukávě", přijde ještě řeč na cenu a tam ty FC budou mít v konkurenci dieslového pohonu dost obtížnou pozici. Edit: o té 14 kusové objednávce jsem vygooglil zprávy odvolávající se na Welt, ale na "oborových" zpravodajských serverech jsem nic nenašel, tak nevím. V článku na VTM je zábavná ta představa, že vodík odpadá při jakýchsi chemických výrobách, a jen přinejhoším se teda holt musí vyrábět. Ne. Třeba při chlor-alkali elektrolýze vzniká vodík jako vedlejší produkt, ale a) rozhodně to není odpad, pro který by nebylo využití a b) řádově víc se ho vyrábí cíleně jako suroviny pro nesčíslné organické technologie. Ta pointa FC-vlaků není ve využití vodíku jako takovém, ale ve využití vodíku jako "akumulátoru" elektrické energie vyráběné sluncem/větrem. Jak známo, tyto zdroje jsou časově a výkonově nevyzpytetelné, ale můžou sloužit k elektrolýze vody na vodík a ten pak plní úlohu akumulačního (a transportního, ale to není primární symsl) media pro energii. | 02.05.17 - 15:09 |
| Corradia iLint | stoupa: objednávka zatím není, ale je to dost čerstvé a "revoluční" a se spoustou otazníků, takže na závěry je ještě brzo :-) | 02.05.17 - 14:43 |
| 150.514 | Rabín: to je číslo dle UIC, přidělené v Polsku, viz https://pl.wikipedia.org/wiki/Oznaczenia_UIC_taboru_kolejowego Dnes nemá symsl to přečíslovávat zpátky. | 02.05.17 - 9:36 |
| 230.065-5 | Jezdívala pronajatá u BRKS, jeden z průkopnických strojů "soukromé" vozby na Slovensku :-) Bylo to od roku 2006 do 2009 nebo 2010?? | 27.04.17 - 12:28 |
| 350.004-8 | zda ZSSK nepřipravuje náhradu za tyto letité stroje? Aktuálně mají ZSSK půjčený Vectron 193.222 a zkušebně ho provozují na obratu BA-KE. | 18.04.17 - 14:46 |
| 2016.921-5 | Junior: díky. Takže koks? Železná ruda? | 18.04.17 - 10:54 |
| 2016.921-5 | Aha, tak to bude ten vlak, kde před pár dny alternovala 749.246 http://www.lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r749&loko=24616 . Co je to za relaci? Děkuji. | 17.04.17 - 20:31 |
| 742.317-1 + 742.380-9 | Chocholouš: Jedná se o obsluhu provozovny Lovochemie v Městci Králové. | 13.04.17 - 6:52 |