:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Lapil":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 749.250-7 | Muchomůrky bílé? | 23.03.17 - 15:41 |
| U 37.002 | Ohóó! Ad osvětlení: v Písku mají z místní vodní elektrárny muzeum a tam jsem se dověděl, že první veřejná elektrická lampa byla před hospodou, protože opilci. Taky tam měli obrázek upozorňující kočí, že není radno trefiti bičem elektrické dráty. Zkusil jsem ho najít. Marně, ale náhradou vřele doporučuji: https://pohlednice-tap.cz/zbozi-pohlednice-zebrota-2-181.html | 23.03.17 - 15:09 |
| EM 475.1046 + EM 475.1045 | Druhá kolej Tu trať lze rozdělit na dvě části. Z Hradce se nejdřív jede mezi poli, a tam už nějaký čas dvoukolejno je. Někde za Stéblovou se trať ocitá mezi fabrikami (Rybitví; Semtín) a určitě začínají problémy jak organizační (výkupy pozemků), tak technické - vím nejméně o jednom místě (u stanice Semtín), kde stávající trať vede pod značně frekventovaným silničním mostem a nenapadá mě způsob, jak tam druhou kolej prostrčit jinak, než most zbourat a postavit znova. Možná by se dala zbourat a postavit vždycky půlka, ale i kyvadlový provoz by znamenal slušnou ránu do vazu. Takže od přinejmenším od Semtína do Pardubic druhá kolej není ani náznakem. Jedině přímo u pardubického nádraží se na pražskohradeckém konci mohutně přebudovává silniční uzel, tak předpokládám, že tam při plánování nějaká duchovní příprava proběhla. | 18.03.17 - 22:53 |
| V200.002 | Ólaláá. Je to tak moc do kopce, jak to vypadá? | 14.03.17 - 11:40 |
| 122.005-2 + 123.005-1 | "Stoletá voda" je výška hladiny se střední dobou návratu 100 let. Kterákoliv z těch hladin může být (a obvykle je) vyšší. Nevím, jak moc byla za Pernera propracovaná statistika */, ale na Labi žijou lidi už docela dlouho a osobně mi nepřipadá moc složitá úvaha "nakresli si graf s osami "čas" a "výška hladiny", vynes známé hodnoty a extrapoluj. Případně se lze porozhlédnout po březích, nejsou-li kde nějaké podemletiny, naplaveniny a tak. V Písku u Kamenného mostu je jedna z nejdelších řad měření a příslušní statistikové se tiše pochechtávali, protože povodně v r. 1997(?) přišly - a teď si čísla vymýšlím, ale pointa platí i u těch správných - po 538 letech od poslední srovnatelné povodně a odpovídaly 556leté vodě. Neboli řeka se trefila skoro přesně. */ Perner (1815-1845) byl Gaussův současník (1777-1855). P.S. podobné fotky mě vždycky rozveselí. My tu v rámci boje proti klimatu poroučíme větru dešti jak diví, a pak pár dní prší a řeka nás spláchne jak uklízečka podlahu. | 14.03.17 - 8:51 |
| 742.081-3 | Dumám, čemu to vadí, kromě "předpisů", samozřejmě. Asi celkem ničemu, ale je fakt, že obrázek ve mně extázi nevyvolává, takže formulace "není zrovna výhra" nejspíš není od věci :-). | 11.03.17 - 23:43 |
| 751.174-4 + 751.124-9 + 751.035-7 + 751.047-2 + 751.208-0 | Jak tak koukám do příspěvků, tak taková souprava přes most běžně může. Necelých 80t bardotky na 16,5m (přes nárazníky) hodí necelých 5t/m < 8t/m vyhoví :-). Podobně je-li 90t wapka delší než asi 11,5m. A to je pořád řeč o "nejlehčích" mostech. Dynamické zvětšení zatížení nezáleží k mému překvapení na rychlosti, ale jen na"náhradní délce - viz ČSN). Zajímavá může být také odstředivá síla v zatáčce - ta "kupodivu" závisí na poloměru oblouku, na rychlosti pak dokonce v druhé mocnině (nechce-li se někomu dumat: 2x rychlejší vlak vyvodí 4x větší sílu). Zákaz přípřeže na mě dělá spíš než omezení dynamických účinků dojem potřeby omezení rozjezdových a brzdných sil. Nehádám se ale, nejsem mostař. Docela by mě zajímalo, víte-li kdo, existují-li nějaká speciální omezení pro Sergeje. Ty mají (to vím) výrazně tvrdší pérování: "běžné" lokomitivy mají pružně uložená kola (nápravy?) proti podvozkům a podvozky proti skříni. Sergejům odpružení podvozek - skříň chybí. | 11.03.17 - 23:37 |
| 751.174-4 + 751.124-9 + 751.035-7 + 751.047-2 + 751.208-0 | Nevím, co koštuje naložená wapka, ale vím, že když se most počítá, pouští se na něj normalizovaný "zatěžovací vlak" */ a nechá se jezdit (není totéž, je-li například samostatná mašina nad pilířem nebo uprostřed pole). Netuším, jestli s tím sestavovači vlaků své vlaky porovnávají. */ Nejlehčí "český" je 4x 25t pravidelně rozložených do 6,4m a na obě strany od toho rovnoměrně 8t/m. Nejtěžší asi o 20% víc. Viz na straně 26: http://lences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta/BL12-Betonove_mosty/BL12-Betonove_mosty_I--M01-Zakladni_principy_navrhovani.pdf. Vysvětlivka: 10kN = 1 tuna. | 11.03.17 - 12:11 |
| 354.195 | Veselá historka Byla nostalgická jízda. Samozřejmě jedním z výsledků bylo "cosi" v oku a cesta k očaři na pohotovost. Prý "to je divný, o takovou věc člověk nezavadí a dnes už jste čtvrtý případ". "To víte, paní doktorko, jezdí parní vláček". "Aháá...". | 09.03.17 - 22:41 |
| 1216.019 | Spíš než o "lenosti" bych uvažoval o druhu šotouše. Někteří fotí "umění" neboli hledají neotřelé záběry a vlaky jsou jim tak trochu záminkou. A někteří fotí právě a jedině vlaky, a pak dává smysl použít ověřené místo, celý den fotit "EC 100x jinak" a být blahem bez sebe, když musí na trať nějaký veterán. | 09.03.17 - 22:36 |