..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Lapil":

  1 ... 39 40 41 42 43 ... 92      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
810.097-6Pro laminát:
Objektivně vzato jsou "socialistická" koženková sedadla asi opravdu to nejměkčí, co lze v dnešních vlacích potkat, snad kromě těch kdysi rakouských vozů, ale zrovna tak je objektivní skutečností, že v šukafonu jsou ta pocitově nejtvrdší.
Možná bylo vhodnější použít ne kritérium tvrdosti, ale obecnějšího pohodlí, jenže to jsem nechtěl proto, že jsem se tu onehdy s povícero lidmi nepohodl právě v názoru "tento vůz je pohodlný, tento nikoliv".
Co se rozměrů týká: nepostřehl jsem extra rozdíl. Pominu žabotlamy, v tomto kritériu zvlášť obludné, dovolím si však připomenout rozdíl mezi čtyřmi místy koženkového typu a dnes standartními místy třemi. V kupátku, samozřejmě. Ve velkoprostorových vozech jsem žádný rozdíl nepostřehl.
A samozřejmě: i ta nejdřevěnější sedačka je pohodlnější, než větev. I když možná větev má měkčí pérování, než celý šukafon :-).
04.02.17 - 12:59
810.097-6Je to tak - šukafony nikdy nebyly výkřik techniky a od té doby navíc zestárly, ale odpracovaly svoje a na řadě tratí věrně slouží. Určitě pro ně platí to, co pro cokoliv: šlo to udělat líp.
Rejpnu si ze směru, který mě samotného překvapuje: to se to dnes objednává klimatizace a měkké sedačky, jenže tehdy komunistům vlaky žádná EU nedotovala.
04.02.17 - 0:41
810.097-6Proč by nesmělo? Je ze Studénky, ne?03.02.17 - 11:38
35.1097-1Já si zas jednou dovolím blbý nápad: na tramvajový most přimalovat nějaké Pendolino nebo něco natolik barevného, aby to nesplynulo s betonem, a bude to dokonalé.03.02.17 - 11:35
TGV duplexOna ta vejce nejsou úplně blbý nápad. Přesněji bílky.
Totiž: malta i beton fungují tak, že se přítomná voda "sváže" s cementem/vápnem a výsledkem je umělý kámen. Vlastně bez uvozovek. JENŽE té vody stačí dost málo, takže zbytek se vypaří a zbydou po něm póry. A člověk nemusí být mostař, aby tušil, že vzduch v pórech toho moc neunese. Dát míň vody není řešení - dostatečně bezvodá směs je potom suchá, nedá se s ní pracovat a je ani ne pórovitá, ale mezerovitá. U masivnějších konstrukcí ji dočasně ztekutíte vibrací, ale u vrstvičky malty to nedokážete.
Řešení se jmenuje plastifikace: přídavek něčeho, co směs učiní tekutější, než by odpovídalo množství vody. Do cementové malty přihodíte pár lžic vápna nebo pár bílků (fakt je, že jsem to nikdy nezkoušel), v průmyslovém měřítku jsou plastifikátory často na bázi elektrárenského popílku.
Dnes existují i tzv. superplastifikátory. Betonovou směs to ztekutí tak, že nateče opravdu všude (třeba proteče i hustou výztuží a různě za roh), takže konstrukce je perfektně vybetonovaná a ani se nemusí spoléhat na rizikový faktor zvaný lidská práce (vibrování betonu lze přehnat i nedohnat a obojí je špatně). První stavba v ČR z tohoto materiálu je Zličínský tunel; sice pro auta, ale koleje tam vedou poblíž :-).
01.02.17 - 10:13
TGV duplexTak tak. Co někdo jednou postavil, to po něm další umějí zopakovat. Platí to obecně: Paganini byl geniální virtuos, dnes jeho díla hrají absolventi AMU. Aneb know how existuje už z doby, kdy se to ještě tak nejmenovalo.
Co ale platí docela určitě: to, že mám v ruce mocnější prostředky (třeba ten železobeton) neznamená, že můžu přestat přemýšlet. Z poměrně nedávné doby viz havárie ve Studénce. A o něco méně spektakulární Vilémov: http://www.lidovky.cz/policie-ukoncila-vysetrovani-zriceni-mostu-ve-vilemove-obvineno-bylo-deset-lidi-g17-/zpravy-domov.aspx?c=A160622_130914_ln_domov_ele . Tam někdo evidentně nevěděl, jak taková klenba funguje.
31.01.17 - 16:09
TGV duplexTo, že jsou staré věci krásné, neznamená, že jsou nové věci ošklivé.
Viz Bechyně: http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/100013.jpg
Viz Dolní Loučky: http://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/230209.jpg. Ten je zvlášť zajímavý stavebně - železobetonový oblouk byl bedněn pomocí stavebního lešení; tuším je to největší oblouk, který kdy byl takto vybedněn. Chvilka internetového hledání poví víc.
Zirečku: Nemyslím, že by to byl pro současné stavebnictví extra problém. Hodně zjednodušeně řečeno - tehdy i teď oblouk stavíte tak, že postavíte bednění, a do něj buď naskládáte cihly nebo kameny, nebo nalijete beton. Počkáte, až malta nebo ten beton ztvrdne, odbedníte a můžete jezdit.
Ve složitější verzi to vypadá nějak takhle: http://www.klenby.cz/galerie_stavba_klenby/KK6Zrebcin%20Kopcany%20bedneni.jpg
Pokud se někdo zrovna nudí, může si přečíst o spadlé cihelné klenbě ve staniční budově v Zastávce u Brna: http://www.casopisstavebnictvi.cz/nahle-zriceni-zdene-klenby-z-19-stoleti_N307
31.01.17 - 12:05
754.042-0Zřejmě nějaká aerodynamika. Jel jsem kdysi autobusem, a tomu se při rychlosti kolem 80km/h sklápěla zrcátka. Situace vyvrcholila, když v Praze netrefil na Florenc. Což mu ale nevyčítám, tehdy úplně nově zjednosměrkovali Karlín, takže si nevěděli rady ani zkušení cestující. Nakonec jsme chudáka zahnali k metru, donutili ho otevřít dveře a zbaběle uprchli.23.01.17 - 9:12
M 274.004A hlavně ten, co pravil: Já jsem feudál, soudruhu poručíku. Buržoazie je náš společný nepřítel.
Fotka i vláček perfektní. Díky.
18.01.17 - 15:57
362.167-9...se sněhové podmínky liší celkem brutálně. Přesně řečeno skoro třikrát.
Viz www.snehovamapa.cz. Celkem podrobně tam popisujou, jak k těm číslům došli, přičemž ta čísla jsou měření "zprůměrovaná" do sítě 100x100m, nepletu-li se. Klíčová je "Charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi". Abych ušetřil dumání: 1kPa je 100kg/m2. Takže od Prahy někam před Choceň je to do 60kg/m2 a v České Třebové na nádraží 142kg/m2, v kopcích okolo lehce pod 200kg/m2. Jsou to čísla, která se dosazují do statických posudků.
06.01.17 - 23:42