Komentáře uživatele "Keprt":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 783.001-1 | Vít Burian: předem říkám, že mě se Maxima taky líbí a technicky je zajímavá. Ale pasovat jí na "jednu z nejlepších modelových řad diesel lokomotiv v Evropě"? a) Při počtu modelových řad traťových dieselů v Evropě je jedna z nejlepších každá :-) b) a to zejména - co znamená nejlepší lokomotiva? Nejvýkonnější? Nejtěžší? Nejrychlejší? Neprodávanější? Nejefektivnější? Nejspolehlivější? Nej-co?? Zkrátka, označení nejlepší lokomotiva je nesmysl. Dle mého názoru, Maxima se nenarodila pod šťastnou hvězdou. Vše začalo známou historkou o odřeknuté poptávce na DH přenos do té doby nevídaných parametrů a následným rozhodnutím Voithů ho využít ve své vlastní loko. Ta ale přišla na svět a) v době (prototyp 2006, "sériová výroba" od 2008), kdy liberalizující se trh nákladní dopravy v Evropě začal být traťovými diesely nasycen, tedy pozdě b) s výkonem (a tedy náklady) v evropských zadrátovaných podmínkách až moc velkým c) s technickým řešením - míněn DH přenos - které ve zbytku světa (vše mimo Evropu), kde by se byl takto výkonný diesel uplatnil - není zavedeno, protože už 60 let tomuto trhu dominují američtí výrobci s DE Výroba Maxim skončila na v roce 2010 na 19 kusech a už nikdy pokračovat nebude, protože poptávka nebyla a už nebude. Kromě toho TSI, ukončení výroby lokomotiv Voith, potenciální výroba v Legiosu je taky pasé - opět poptávka (o podivných existenčních problémech této firmy nehovoře). | 04.01.15 - 14:37 |
| T 466.0279 | Pro ty lidi (resp. jejich potomky), co tehdy museli jezdit vlakem a dnes si můžou dovolit auto, to pokrok je zcela určitě :-) Tohle je ale hezčí, o tom není sporu.. | 03.01.15 - 20:20 |
| ČD Railjet | dedaluis: u ÖBB to také vědí a proto zde railjety řadí tak, jak je řadí. Jak mi tu nedávno někdo vysvětlil, na nějaký můj jiný dotaz. | 30.12.14 - 21:45 |
| 753.352-4 + 753.187-4 | Blondman: naopak, jeden z největších držáků své řady ;-) Vnější vzhled často nekoreluje s ostatníma vlastnostma stroje. Tento si ke konci provozu zahrál i v dost frekventované reklamě na (tuším) O[-]2[/-]. | 28.12.14 - 21:11 |
| 850.001-9 | hank, Rabín: díky. Netušil jsem, že to byly takové lehké vlaky. A i kdybych to tušil, tak stejně nemám vůbec představu, kolik taková lokomotiva "žere". | 24.12.14 - 13:36 |
| 850.001-9 | hanku, dovolte dotaz k te jedné mašině Vídeň - Děčín; dozbrojovalo se nějakým způsobem cestou uhlí? Obdivuhodný výkon. Děkuji. | 23.12.14 - 19:05 |
| 850.001-9 | Tak tak, pokrok nezastavíš, už nějakých 40 let se do Znojma jezdí dálkovými busy. Fotka je to ovšem parádní. Kuzma: co je na tom paradoxní? Prezila ta nejkonkurenceschopnejsi trasa, postatnene železnice už si nemusely honit ego jako StEG a ONWB svého času. | 23.12.14 - 16:44 |
| 850.001-9 | Ondřej Fejfar: a) protože to do Prahy jelo 4:45 hodin b) přes Hrušovany - Střelice, taky dobra vyhlidkova jízda. | 23.12.14 - 15:37 |
| 113.003-8 | Toto je opravdu plodná a inspirativní diskuze, místy připomínající Rádio Jerevan :-) KT8D5 je opravdu originální produkt ČKD. Označení KT8 samo o sobě nic není, možná by se dalo brát jako "typová řada", z níž se nakonec realizovala jen ta KT8D5. KT4 těžko může vycházet z KT8D5, když je o nějakých 12 let starší. Dále - KT4 není jednočlánkový vůz, ale vůz dvoučlánkový; v Bratislavě nejezdí a nejezdil (možná kdysi nějaký prototyp??), dodávaly se hlavně do NDR, ale i jinam. Nevím, co má společného T6A5 a T3, ale určitě ne koncepci skříně a výzbroj. Naopak většina KT4 má zrychlovačovou výzbroj, tyristorovou mají až pozdější série. | 22.12.14 - 16:54 |
| 113.003-8 | Ono hlavně na Lipenku i Bechyňku bylo před pár lety vydáno SŽDC nějaké omezení na délku vozidel, resp. vzdálenost otočných čepů a rozvor. Kvůli obloukům a vykolejování. Proto už tam nejezdí Bmto, BDs apod "dlouhé vozy", ale jen skleníky a Bifxy. | 19.12.14 - 15:52 |










