Komentáře uživatele "(gp)":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| Mimikry | Úžasné! Ovšem kombinace nestátního dopravce s protežovanou plodinou hrozí kontroverzní diskuzí. | 08.05.15 - 21:11 |
| 809.534-1 | Samozřejmě, že si pamatuju, že to vyšlo v letech 80-88 v Železničáři, kde jsem si to přečet a pak už to nikdy nenašel, protože básníka Skácela jsem neznal a titulek je poněkud obtížně zapamatovatelný. Teď se situace významně zlepšila, už budu vědět, že to vyšlo na želpage jako komentář pod nějakou fotkou. Akorát teda najít, že to bylo pod fotkou z Beřkovic, to je k zbláznění. | 08.05.15 - 17:05 |
| Při západu | Až budu muset jednou umřít, pojedu si pro smrt lokálkou, co jezdí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Bude to na začátku srpna, svatá Anna chladno z rána a stmívá se v osm. To znamená, že mohu vyjet hned po obědě a dorazím ještě pořád za světla. Jestli se od té doby, kdy jsem tudy cestoval naposledy, nezměnil jízdní řád. Kdyby ano, byla by to škoda a já bych nejel. Z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice je to po úzkokolejné trati rovných třiatřicet kilometrů. Vlak tu vzdálenost urazí přibližně za dvě a půl hodiny. Automobilista, který si přehnaně váží vlastního života, stihne to po silnici za pětadvacet minut. Do vlaku na Novou Bystřici se v Jindřichově Hradci nenastupuje na nádraží, ale za nádražím. Stojí tam na koleji, o které nikdo neví, jestli tu končí, nebo začíná. Jako by se v Hradci za ten vlak styděli. Ostatně, není to vlak, spíš vláček, nejrozkošnější, jaký zbyl. Bylo by jistě pohodlné koupit si na takovou cestu jedničku, ale do soupravy jsou zapojeny jenom vozy druhé třídy. Nevadí. Třeba na dřevěné lavici, jen když dojedu. Trať vede krajinou mezi rybníky a rákosem ostrým jako touha, okolo vesnic s chalupami zazděnými do sebe a s takovými stodolami, že by se do nich vešlo na sta vašich bohatých životů. Ticho je tam sladké a husté. Nad ním poletují jiřičky a někdy uzříte z vlaku čápa. Zastávky mají jména jako kamínky. Jindřiš, Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak, Kaproun, Senotín, Hůrky. Předposlední je Albeř. Pak přijde Nová Bystřice. Vlak nespěchá, a to mi bude vyhovovat. Na každé stanici se důkladně čeká, železničáři odpojují nebo připojují nákladní vagony, posunují, a když toho není třeba, čeká se i tak. Letní odpoledne je zlaté jako ornát. Minuty tenounké jak stránky Písma svatého. Příběhy laskavé. Písně beze slov. A dědoušci na nádražích okrajují lesklými pořízy z kulatiny kůru. V Kunžaku na chvíli vysednu a půjdu se naposledy vykoupat do rybníka. Docela dobře to stihnu, ještě mi uschnou plavky. Chvílemi, když mne dlouhé sezení omrzí, poběžím pěšky podle vlaku a natrhám si na hrob kytici smolniček. Až mne rozbolí nohy, tak zase za jízdy naskočím. Do Nové Bystřice přijedeme k večeru. Slepice už budou spát a na nádraží bude na mne čekat smrt. Podám jí ruku a řeknu: „Dělej rychle, pokud je ještě na to vidět. Jsem z té cesty celý rozlámaný.“ Jestli někdy budu muset umřít, pokusím se, abych nemusil svůj život za něco nasazovat, a pojedu si pro smrt vlakem z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Jenom aby do té doby nezměnili jízdní řád. | 08.05.15 - 17:02 |
| M 286.0044 + M 286.1032 | To je krásy pohromadě! | 08.05.15 - 15:50 |
| 753.307-8 | Jugy, nepsals Ty svého času do Ruďasu? Mně se ty blesky taky nelíbí, ale to hned z jejich autorů nedělá patlaly a rádoby umělce. | 05.05.15 - 13:26 |
| 714.228-4 | L. M.: já mám přesně opačnej pocit. V podstatě není týdne, aby na SŽDC nebyla stížnost, že v krajině dělá, co nemá, což znamená, bez ohledu na právní relevanci takové stížnosti, že se děje něco, co je dost vidět, když to někdo bonzuje. Naopak v krajinně "nudných" místech vlivem sukcese mizí jak místa, kam se postavit, tak místa, před kterými a přes která se lze na vlaky dívat. Lapil: Politici a sportovci jsou mnohem chytřejší, než jak vypadají v televizi. Ono po půlhodině lítání po hřišti ze sebe nic moudrýho nevypravíš a sedět zticha u jednoho stolu s co-to-ten-trouba-mele několik hodin vyčerpává duševně podobně. A zrovna teda na Kladně mají politiky docela schopné. | 30.04.15 - 18:14 |
| 714.228-4 | M474: za ta stará důlní díla pět plusů, to jsem se fakt zasmál. | 29.04.15 - 21:16 |
| 714.228-4 | M474: Obávám se, že nemáš pravdu. Tornáda i laminy netrpí přítomností dieslu. Souhlasím s Tebou, že kdyby se jich vyrobilo 360, ještě dneska by jezdily. Ale jen pár náhodou zachovalých kusů. Vůbec neřeším, jestli by byly zastaralé nebo jestli by jejich koncepce vyhovovala, jde jen o to, že ten diesel neměl takovou životnost. Ještě, že KND vytrhali, ROPID by byl vážně vděčný, že může organizovat ještě jeden šukafón do Rudné. | 29.04.15 - 9:22 |
| 714.228-4 | M474: kdepak. Ta fotka je důkazem, že i kdyby se motoráky nejmenované řady vyrobily v počtu víc než hojném, skončilo by to blbě taky. Z lokomotivy nejmenované řady zbyl celkem použitelný spodek, agregát šel pryč. Z motoráku by po odstranění agregátu nezbylo použitelného nic a místo citelného prázdna, které dalo vzniknout kvatrům a rakvím bychom měli buď další sérii rekokredencí, nebo čtyřnápravový rekošukafóny nejmenované řady. | 28.04.15 - 22:16 |
| 150.014-9 | Milý Lapile, úplně nekecáte, třeba v roce 54 ten zuřivý přestup mezi rychlíky mohl nastat ve čtvrt na osm, ale měl byste na něj taky šest minut, což se dá velmi dobře stihnout hlavně na papíře a za letmé přistání v Praze pak budete odměněn dvěma hodinami obědové pauzy někde na podokresním nádraží, když už cestujete odkudkoli kamkoli. Zavedení osmiminutové přestupní doby na Wilsoňáku mě tak rozladilo, že už jsem ty změny ani nedolepil, ale když si nesednou přípoje, můžu si sednout já na kafe. Je kam a ani to není dražší, než býval svého času příplatek. | 28.04.15 - 21:55 |










