:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Lapil":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| Poslední uhlí z dolu Jan Šverma | A šneka bude chválit kdo? | 25.10.15 - 10:29 |
| 182.022-4 | Kolik to stálo? Teda jako podplatit strojvedoucího, aby počkal za bukem a na dané znamení vyjel, protože jinak si skutečnost, že průjezd tak přesně lícuje se stínem u trati, nedovedu vysvětlit :-). | 21.10.15 - 18:46 |
| 751.129-8 + 751.126-4 + 751.199-1 + 751.118-1 + 751.057-1 + 751.125-6 | Mně to takhle přijde v pořádku. Pravda, místo kompozice "typu ŽP" (neironizuju, popisuju) je fotka "přepůlená" hranatým světlým domkem, ale ořez za návěstidlem (vpravo od něj, rozumím dobře?) by odsekl kus nádraží a půlku kopce, což by nebylo nic moc, řekl bych. A kromě toho bych přišel o ty prapodivné rozpažené stožáry. Je to prostě "Krajina s nádražím", nikoliv "Mašiny na nádraží". Za mě je to takhle lepší. | 11.10.15 - 14:20 |
| Kladenské depo za svitu měsíce | Závěr tedy zní, že jsem úplně vedle, protože pravděpodobné pohyby stožáru nemají tak velký vliv, aby to bylo vidět. Stožár se totiž určitě nekroutil. Především není, co by s ním kroutilo (fotograf je zhruba v ose), a taky prostorová příhradovina je v kroucení docela tuhá. A intuice mi (taky) napovídá, že hnout foťákem v úhlu je větší průšvih, než ho posunout. | 05.10.15 - 23:41 |
| Kladenské depo za svitu měsíce | To je mi právě divné, že fotka není rozmazaná. Tedy - těch 200 - 300mm je nějaké dost teoretické číslo (vstupem byl donedávna destivteřinový průměr větru se střední dobou návratu 80 let pojatý jako zatěžovací síla a následně zanedbání dynamických vlastností, respektive jejich převedení do jednoho čísla; dnes je to složitější, ale vlastně úplně stejné). Pro nás to není podstatné, takový vítr by nejspíš odnesl foťák i s fotografem. Ale aktuální rozkmit na stožáru člověk pocítí docela spolehlivě. Dva centimetry jsou opravdu málo, ale při kmitočtu 1Hz (= kmit za vteřinu) jsem tady a příští vteřinu kousek vedle a zpátky a tam a zpátky... Rozkmitám to prostě tím, že tam lezu, není třeba vyvíjet nějakou snahu. Člověk nepozná velikost kmitu, ale proklatě dobře pozná zrychlení (jízda autem do kopce nevadí, po rigolech ano). Lampám na stožáru je to jedno, zajímavé jsou z tohoto hlediska mrakodrapy. Což je jeden z důvodů, proč se dělají na střechách bazény: kromě toho, že to dělá dobře hasičům (nemusejí vodu čerpat několik set metrů vysoko), tak je to velká hmota na konci svislé konzoly, kterou hned tak nějaký vítr nerozhýbe. A nemusíme ani k mrakodrapům, v Ostravě byl (ještě je?) nějaký snad osmipatrový ocelový barák - administračka, kde byla k využití jen dolní čtyři patra, protože nahoře bylo měkko pod nohama. | 05.10.15 - 13:15 |
| Kladenské depo za svitu měsíce | Chary, díky. Spíš to kývání nemá, k mému překvapení, až takový vliv. Stožár, na který si myslím (na hlavním nádraží v Plzni, železobetonová trubka, výška 35m, dvě odpočinkové plošiny) má vlastní frekvenci 1,01Hz (výpočet) a při "maximálním možném větru" statický výkyv 288mm (je-li tam člověk a jakž takž bezvětří, věřil bych tak na 20-30mm na každou stranu, za 4 vteřiny několikrát tam a zpět, uklidnění se hned tak nedočkáš. Jinými slovy - s člověkem se to docela houpe, ale je to spíš o mořskou nemoc než o spadnutí). Na Kladně je ocelová příhradovina, vlastní frekvence je tedy někde ke 2Hz, ale pořád je to zhruba totéž. Fakt je, že takový pohyb po kružnici s poloměrem k 35m moc nehne s úhlem (0,05st). Koukám na analogickou fotku z Plzně a výška kladenského stožáru nevypadá podstatně jinak. Autore, prosím - nebyl by komentář, jak to opravdu bylo? | 05.10.15 - 11:01 |
| Kladenské depo za svitu měsíce | Fascinující... Laický technický dotaz: čekal bych nějakou delší (= v ruce neudržitelnou) expozici, ale jsem si dost jistý, že ten stožár se docela kýve, proti čemuž nepomůže ani stativ, a to mi s tou delší expozicí nejde dohromady. Takže - jak to bylo? Stativ a nedýchat, nebo nějaký hi-tech stabilizátor? Nebo jsem úplně vedle :-)? (Prosím - ne že mi někdo napíšete, že je tu exif; otevřel jsem ho, ale jestli je tam něco o expozici, tak stejně potřebuju překlad.) | 04.10.15 - 23:22 |
| 714.202-9 | Ale jistě, logiku to má, vždyť všichni smajlíkujem jak diví. Což neznamená, že tyhle vagóny nejsou s přehledem to Realisticky vzato: nevím, jak je to s hranicemi možností, ale svého času po té trati jezdily tyhle vagóny čtyři a neměl jsem pocit, že by mašina nějak viditelně strádala. Z Dejvic do Velslavína je tuším 24%o. A rozhodně jsem byl u toho, když v Přerově (po rovině) vytlačovala tuším osmivozový rychlík i s mašinou. To na hranici možností evidentně bylo, ale akcelerace byla měřitelná a rozpohybovala nás dobře na 40km/h. Fakt ale je, že ty vagóny jsou nejenom staré, ale dost srandovní až příšerné. Číst ani spát se tam nedá, jak to sebou mrská, v Pavlově to dokonce brávalo nějakou svislou pérovací rezonanci, takže se člověk musel držet sedačky, aby se nepraštil hlavou o strop, letní větrání blízké nule... Fakt ale je, že topěj kvalitně, takže topení prokazatelně tavilo podrážky (moje! Žádná legenda!) a k oknu si za mých dob sedali jen nezkušení cestující. | 25.09.15 - 13:48 |
| 714.202-9 | Já bych se tu moc nerozkřikoval, jinde se za historické jízdy těžce platí :-) | 25.09.15 - 9:55 |
| 218.420-8 | Cože? To jako že vlak není uprostřed délky trati? Vážně, nerozumím námitce. | 22.09.15 - 9:14 |