:. Projekte
:. Webseiten
:. Kontakte
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Lapil":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 377.0504 | Snad to bude pro někoho zajímavé: U dlouhých nosníků a vysokých sloupů není pro dimenzování ani tak rozhodující pevnost materiálu. Většinou rozhoduje něco, čemu se říká štíhlost a následně vzpěrná pevnost; vlastně jde o to, že když se opřete o tenkou hůlku, tak se nerozmáčkne, ale ohne a zlomí. A proto jsou nahoře ty rozpěry, aby se horní pás vodorovně nevlnil. Podobných mostů kdysi pár spadlo, než tuším pánové Euler (ten s tím číslem) a Gauss (ten s tou křivkou :-)) dali dohromady tu matematiku, se kterou se to dá spočítat tak, aby to nepadalo a zároveň nebylo zbytečně tlusté čili těžké a drahé. Vlastně proto, že příliš štíhlé konstrukce nefungují, máme všichni představu, jak by třeba zrovna mosty měly vypadat a strojaři označují stavařskou ocel za stavařské bláto, protože stavět z drahé festovní oceli je - právě kvůli štíhlosti - prostě zbytečné. Pokusíte-li se opřít (ne zavěsit!) o opravdu tenkou větvičku nebo nějakou stejně tenkou ocelovou tyč, uhne vám pod rukama ta i ona, přestože když jednu a druhou použijete jako závěs, je ta nejobyčejnější stavařská ocelová zhruba 20x pevnější, než dřevěná. | 11.02.15 - 17:27 |
| 754.042-0 | Zdravíčko vespolek. Neořezaná verze mi škubla očima jako málo široká. Nezkoumal jsem, čím to, klidně to může být nějaký "moderní" širokoúhlý formát nastojato čili prostě nezvyklý poměr stran. Předpokládám, že jsem se dopustil hned několika neodborných výrazů, ale snad je mi rozuměno. | 09.02.15 - 22:36 |
| 1216.235-2 | Popravdě - jel jsem tím už 4x, vždycky hodinku, a nějak jsem si ještě nezvykl. Snad nějaká klaustrofobie v sedačkách sice prostorných, ale člověka poněkud obalujících, a možná taky naprosto chybějící pocit rychlosti? Kupodivu celkem dobře jsem se cítil s Rakušany (2x večer z práce) než v české verzi (2x dost protivná dopolední jízda). Ale je pravda, že já si zvykám vždycky dlouho. | 02.02.15 - 17:04 |
| 380.015-8 | Hm, tak to je zas jedna pro mě. Asi by to chtělo na monitoru tmavé pozadí místo mého bílého, ale s tím už autor fakt nic nenadělá :-). | 02.02.15 - 16:47 |
| 612+612 | Vrtá mi hlavou - ten most je tak nízko nad hladinou normálně, nebo je to nějaká skoro až povodeň? Zkoušel jsem fotky na googlemapách (most přes řeku přímo ve Schwandorfu?) a nedospěl jsem k závěru, který by mě uspokojil; leda snad že ještě před mostem je jez, takže hladina pod mostem je níž, než ji vidíme... Což není nic proti fotce, líbí se mi :-) | 26.01.15 - 11:21 |
| 434.2186 | Není to tak úplně odbočka, ale legrační kombinace zastávek je i Valy u Přelouče/Přelouč zastávka: dvě zastávky na různých tratích, nicméně pár desítek metrů od sebe. Obě tratě vedou nějaké 3km z Přelouče vedle sebe a těsně před zastávkami se rozcházejí. A možná populárnější je dvojice Mutějovice/Mutějovice zastávka. Pravda, ty zastávky jsou od sebe nějaké 4km, ale pořád je to rychlejší pěšky než vlakem, protože vlakem to koštuje přes dvě hodiny neboli 40km se dvěma přestupy (Lužná u Rakovníka; Rakovník). | 23.01.15 - 9:11 |
| 242.285-5 | No vida, to mě ani nenapadlo, že takových případů mohlo být klidně víc. A přitom stavby, na kterých nejmodernější technologie musela ustoupit aktuálním požadavkům, nejsou až tak vyjímečné. Typicky v rozvojových zemích může být parta nosičů efektivnější než jeřáb, ale třeba i taková brněnská přehrada, stavěná za krize v 30. letech, měla zadání "zaměstnat lidi" a byla postavena prakticky ručně; údajně v dobách největší mechanizace tam běžely dvě míchačky na beton; odhaduju, že nějaké průmyslové, přeci jen hráz vyžaduje nějakou kvalitu, kterou s lopatou v kalfasu sebepoctivější chlap nedokáže. | 21.01.15 - 11:19 |
| 242.285-5 | Mně se to líbí. Jen mi přijde ta bílá moc bílá, protože když jsem ho viděl naposledy, byl klasicky opršelý. Samozřejmě nepochybuju, že si barvu autor nepřibásnil. Čímž se ale stalo, že jsem se jal hledat, maje dojem, že ty krátké oblouky jsou cihelné, a na Wikipedii našel zajímavé čtení. Stručně: původně navržený ocelový most na betonových pilířích byl za války změněn (úspora oceli) na pilířový obloukový (již tehdy dost starodávný způsob), leč nedostavěn. Při dokončení koncem 40. let zase došel cement, lidi i žula (obklad pilířů), takže byl navržen a posléze postaven železobetonový oblouk, toho času nejdelší žb. železniční oblouk ve střední Evropě), načež došlo pro změnu dřevo na bednění, i bednilo se za pomoci lešení (162km ocelových trubek); taky docela unikát. | 20.01.15 - 11:34 |
| 810.150-3 + 810.213-9 | Ta dráha je relativně nově chráněná jako technická památka. Taky už měla namále, i když je otázka, jak moc má smysl ji udržovat pro těch pár víkendových cestujících; mikulášské parní jízdy a pár zimních lyžovaček to - obávám se - dlouhodobě nezachrání. Každopádně je po ní parádní svezení, zvlášť když si člověk uvědomí, že v dobách své slávy byla významnou tratí do Německa a dnešní konečná na Moldavě byla celní stanicí s tuším jedenácti kolejemi. Na webu je několik docela obsažných textů a na i-vysílání ČT jsem potkal asi půlhodinový dokument (Toulky českou minulostí? Nějaký takovýhle seriál dokumentů). | 12.01.15 - 8:51 |
| T 435.0140 | Geniální. Vysloveně na mě zavanul dech dějin. | 09.01.15 - 10:22 |