..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Josef02":

  1 2      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
475.179 + 556.0506to Petr Holub : Nemyslím si, že přezdívka (475.1 )byla "vyšlechtěná". Prostě v těch poválečných letech 1947- 48 - 50 ) převládaly na kolejích ČSD Čtyřkoláky (434.1) Vanovky/Všudybylky (354.1) a Ušaté/Bulíci (464.0) atd. - a to nebyla (v porovnání s Albatrosy,Pětasedmami apod.) žádná elegance. Pětasedma mezi nimi prostě vyčnívala, jako "štíhlá ženská s dlouhýma nohama a lodičkami na podpatku vyčnívá mezi ženskými v pracovním overalu ve fabrice - nic víc a nic míň. Proto asi ta přezdívka.Jednoduše - ta mašina musela být v tá době pro zasvěceného ( a pro nadšence ) "pastvou pro oči".23.05.18 - 1:47
475.179 + 556.0506S přezdívkou „Šlechtična“ u řady 475.1 jsem se poprvé setkal v roce 1964 v knize Svět na kolejích , vydané v tehdejší edici OKO ( jednotlivé knihy této edice se zabývaly širokým spektrem témat od „koníčků“ - rybaření, táboření v přírodě, přes floru, faunu až po techniku. Publikace měly jednotný rozměr, formát knížky byl o málo větší než pohlednice tzv. světového formátu – ta má rozměr 10,5x14,8 cm ). Autora si nepamatuji, byly v ní velmi pěkné, realitě věrné ilustrace od Cyrila Boudy – to byl základ. Ke každému obrázku ( šlo o železniční kolejová vozidla a veškerou techniku, kterou bylo možno spatřit tehdy na ČSD) byl krátký, výstižný popis.Jinak, k tématu. Můj názor je, že přezdívky vznikaly krátce po uvedení nových vozidel do provozu ( soudím tak podle praxe, sám jsem se v tomto prostředí pohyboval celý svůj profesní život ). Domnívám se, že přezdívka vznikla krátce po uvedení řady do běžného provozu. Není divu, že "pětasedma" dostala právě takovou přezdívku.Každý, kdo se o parní trakci zajímá ví a cítí, že - řečeno soudobou mluvou -design této lokomotivní řady nemá chybu. Pokud se týká "oku lahodících linií" , Šlechtična prostě nemá konkurenci.23.05.18 - 0:46
163.097-9S přezdívkou „Šlechtična“ u řady 475.1 jsem se poprvé setkal v roce 1964 v knize Svět na kolejích , vydané v tehdejší edici OKO ( jednotlivé knihy této edice se zabývaly širokým spektrem témat od „koníčků“ - rybaření, táboření v přírodě, přes floru, faunu až po techniku. Publikace měly jednotný rozměr, formát knížky byl o málo větší než pohlednice tzv. světového formátu – ta má rozměr 10,5x14,8 cm ). Autora si nepamatuji, byly v ní velmi pěkné, realitě věrné ilustrace od Cyrila Boudy – to byl základ. Ke každému obrázku ( šlo o železniční kolejová vozidla a veškerou techniku, kterou bylo možno spatřit tehdy na ČSD) byl krátký, výstižný popis.23.05.18 - 0:45
383.050-2 + 383.051-0to Lapil: Já bych také neváhal a psal ypsilon, ale když je to ( podle vysvětlení jazykozpytců ) tak komplikované, raději bych použil slovo "smykadlo".Tam by snad problém s pravopisem nebyl. Prostě se to smýká po troleji ( i když z věcného detailního pohledu - lyžiny se po drátě ve skutečnosti nesmýkají, jako kontaktní styčná plocha sběrače slouží jiný vhodný materiál v příslušných místech vložený).09.05.18 - 12:54
714.028-8 + 714.004-9pro JB - ... proudové omezení propojek, no, nevím.Každopádně hraje důležitou roli výkon napájecího zdroje ( jeho proudové omezení ) . Více než 3 bafíky jsme "na kabelu" nevozili, ale někdy (zřídka) byl problém s vybitými baterkami vozu, tak že pak souprava nebyla ok (světla, topení, ovl. dveří).Vůz musel na konec vlaku, kabel odpojen ( na dojetí "domů" ).25.04.18 - 14:47
714.028-8 + 714.004-9...jinak - moje drobná chyba ve vyjadřování - popisované dynamické namáhání (rázy ), samozřejmě k běžnému provoznímu namáhání patří a jsou jeho nedílnou součástí. ( Výrazně odlišné poměry jsou v tomto ohledu u souprav sestavených jen z vozidel s automatickými spřáhly ).25.04.18 - 14:19
714.028-8 + 714.004-9Maximální hmotnost jednotlivého vozidla ( nebo skupiny vozidel spojených bezprostředně za sebou - zařazené v soupravě ) se uvádí a omezuje za účelem vyloučení dynamických rázů, které vznikají během jízdy vlaku (rozjezdy, brzdění a další dynamické namáhání tahadlového a narážecího ústrojí, včetně namáhání rámů vozidel, která nemají průběžné táhlo a tažné ústrojí je montováno na čelník rámu, rám vozidla pak přenáší vzniklé síly ).Vysvětlení tzv. "po lopatě" : Mějme lano ,které má zaručenou pevnost v tahu 100 kg. Na jeho konec zavěsíme zátěž 100 kg a budeme ji plynule, bez rázů zvedat.Vše OK, lano zátěž unese. Pokud ale dojde k dostatečně rychlému/silnému škubnutí, lano se přetrhne.A o tom to je.25.04.18 - 14:00
714.028-8 + 714.004-9pro Nickon - 23.04.2018 (17:36 , 21:29).Nelze to chápat tak,jak píšeš ( ... kolik může "tahat na háku" ). Omezení hmotnosti jednotlivých vozidel ( nebo skupin vozidel spojených bezprostředně za sebou )zařazených v soupravě vlaku se týká zamezení vzniku nebezpečných rázů při jízdě,brzdění , rozjezdech vlaku apod., ale nemá přímý vztah k provoznímu zatížení tahadlového a narážecího ústrojí.Jinak řečeno - úvaha o hmotnosti soupravy je bezpředmětná.Ano, v tomto případě jsi to špatně pochopil.24.04.18 - 23:41
475.179 + 701.485-5Kocour, to byl jinší stroj ( T466.2 , 742 ). Traktůrku jsme v HK říkali Bobík (a v Letohradu Skokan - T 212,0 , 702 )...06.04.18 - 19:25
714.230-0...tři Baimy to má veselá kráva (vírník, vrtulník) docela slušnou zátěž. Jezdili jsme na trati 041 se třemi bafíky a nebyla to žádná sláva ( pravda je, že málokterá 714ka byla "v dobré kondici").05.02.18 - 12:53