Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
464.025 | |
![]() | Informace o fotografii: - Místo focení: Plzeň Gottwaldovo nádraží - Datum: 15.8.1976 - Autor: Drahos Svestka - Pozn.: V horkém srpnovém dni rozjíždí klatovská "ušatá "Os 7524 Plzeň-Klatovy - Zobrazeno: 6110x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 10 |
| Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
10.08.2012 (18:16)
Mělo to nějaký ( pamětníci ) důvod ?
Důvodů bylo víc. Ušaté nahradily v Klatovech doslouživší 365.0 a 354.7. (Klatovy vícekrát v historii posloužily jsko poslední štace některých řad). Bylo zapotřebí poměrně výkonných strojů a přitom - kromě plzeňské trati - byla na všechny strany omezená přechodnost. A pro pětasedmy i krátká točna v KT. Několik let jezdil první ranní osobák z Plzně do KT s řadou 475.1, která se pak vracela jako Lv v obráceném postavení. Takže ušaté (v tamním kraji řečené také krasiny) byly ideální. Na vozební ramena zásoby uhlí stačily a na tom, jestli je možné se točit také nezáleželo (typicky na Rudě se dalo točit až v Alžbětíně, což bylo možné jen u manipuláku, který tam zajížděl, protože hraniční pásmo a také jen ručně poháněná točna.
Jinak, co se týká souprav, po příchodu do Klatov (hlavně ze Zdic a Veselí) tahaly ještě rybáky, pak přišly Bam(y) a nakonec Bai ze Studénky a Maďarska. Nasazovaly se i na klatovskou zálohu a jezdily na okolní vlečky (Točník, Bezděkov, Luby).
Důvodů bylo víc. Ušaté nahradily v Klatovech doslouživší 365.0 a 354.7. (Klatovy vícekrát v historii posloužily jsko poslední štace některých řad). Bylo zapotřebí poměrně výkonných strojů a přitom - kromě plzeňské trati - byla na všechny strany omezená přechodnost. A pro pětasedmy i krátká točna v KT. Několik let jezdil první ranní osobák z Plzně do KT s řadou 475.1, která se pak vracela jako Lv v obráceném postavení. Takže ušaté (v tamním kraji řečené také krasiny) byly ideální. Na vozební ramena zásoby uhlí stačily a na tom, jestli je možné se točit také nezáleželo (typicky na Rudě se dalo točit až v Alžbětíně, což bylo možné jen u manipuláku, který tam zajížděl, protože hraniční pásmo a také jen ručně poháněná točna.
Jinak, co se týká souprav, po příchodu do Klatov (hlavně ze Zdic a Veselí) tahaly ještě rybáky, pak přišly Bam(y) a nakonec Bai ze Studénky a Maďarska. Nasazovaly se i na klatovskou zálohu a jezdily na okolní vlečky (Točník, Bezděkov, Luby).
Skvělé pane Švestko!
Jen škoda, že koleje kde stojí náklady jsou dnes nějak prázdná:-)
Jen škoda, že koleje kde stojí náklady jsou dnes nějak prázdná:-)
09.08.2012 (16:26)
Dokázaly...i více.Existují fotky rekreačních rychlíků v 60.letech Praha-Svoboda nad Úpou v čele s ušatou,ty rychlíky mívaly až 11 vozů.
475.1 byly nasazovány na delší vozební ramena z důvodu zásoby vody a uhlí,která by ušaté nevystačila...a taky vlaky na Prahu resp.na Domažlice byly mnohem těžší a vyžadovaly výkonnější stroje.
475.1 byly nasazovány na delší vozební ramena z důvodu zásoby vody a uhlí,která by ušaté nevystačila...a taky vlaky na Prahu resp.na Domažlice byly mnohem těžší a vyžadovaly výkonnější stroje.
Ovšem, tohle je skvost. Připomnělo mi to mládí, kdy z 1. nástupiště - tehdy Plzeň G.n. - opuštěly tyto soupravy Plzeň směrem na Klatovy. V té době mi bylo divné, že "ušaté" jezdí z Plzně v podstatě po jen této trati - ostatní neelektifikované spoje (Praha, Domažlice, Žatec) byly vedeny převážně "šlechtičnami - 475". Mělo to nějaký ( pamětníci ) důvod ? Ty 464 dokázaly táhnout i 8-9 vagonů "maďarů".............
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP,
- správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2025 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
Info
informacni okenko












