Ve druhé polovině 80. let se do Lampertic konaly denně dva přísuny - jeden ráno kolem osmé, a druhý kolem poledního. Dohromady to obvykle dávalo 10 - 15 vozů řady Falls s určením do stanice Trutnov střed, při cestě do dolu pak často (nejeden) malý uhlák ložený dřevem nebo jiným materiálem pro doly.

Pro Trainmaniak (v 19:41)

...No a já už Ti chtěl sjednat dopravu do Tp.Dvůr Králové (6,3 + 12 MW) ... :-)

No jo, stokry jsou lepsi, tento rusacky dehtomet dej do srotu (=bursy) a porid stokra, to bude krasa.

stoupa: Úplně pravdu nemáš. Např. pravidelné uhelné Pn a Vn Zastávka - Střelice - Oslavany a zpět, které v letech 1971 - 73 vozily brněnské štokry, měly ve Střelicích úvrať a otočit se tam nebylo kde. A co třeba dvojitá úvrať Starkoč - Václavice ve směru Hradec - Náchod (uhelné vlaky do Tepny/teplárny) a zpět nebo Rosice nad Labem? (I když v těch Rosicích se většinou sunulo. Ale např. se "šutráky" ze Skutče do Pardubic se uhlím napřed jezdilo běžně.)

Ono taky záleželo na traťových rychlostech. Kde bylo Vmax = 50 km/h, tak tam to skutečně bylo jedno, jestli se jelo uhlím napřed (pro Mn bylo 50 km/h automaticky). Většina Pn a Vn už tenkrát mívala vlakovou rychlost vyšší, ale ne všude.

stoupa, Pavel Randak: Ze snimku na mapach.cz vypada tocna v EME velmi funkcne, na kolejich k ni se zda doknce novy svrsek.

Pro Pavel Randák, 08.06.2013 v 12:01

Díky!

Pro Chary:

Asi 2 vlaky - ale proč pak Sergej, že. Navíc nemáme v této chvíli potvrzení Provozního oddílu Trainmaniakovice o normě zátěže pro Sergeje, že.

Pro Hank (14:27)

V době Štokrů - pravidelný Pn, Vn vlak - stroj popředu. Jen Mn i tendren napřed

Ještě k otáčení štokrů v EMĚ: Proč by nemohly vyvážet vyrovnávky z vlečky uhlím napřed? Ale do elektrárny na 100% jezdily z Hněvic otočené komínem dopředu.

Zlámalík: 52 wapek - ano, proč ne, ale prázdných. Norma U 1400 t jistě byla možná, i když ne běžná - to už je vlak dlouhý 700 m bez lokomotivy a 700 m zase byla na leckterých tratích zábrzdná vzdálenost a/nebo délka traťového oddílu. O délce staničních kolejí ani nemluvě.

Ad štokry v EMĚ: V elektrárně je točna; nevím zda dosud funkční, ale na gůglích fotkách je vidět. Byla to údajně nejdelší točna v síti ČSD, protože byla navrže na plánované lomotivy 1'E1', ř. 569.

Stoupo, započítal jsi do normy i hmotnost vozů? ;-) Falls 26,6 t + 53 t náklad. Norma 1000 t = 12 vozů. To je 636 t odvezeného uhlí. Zbývá 364 t uhlí odvézt jinak nebo zpracovat místně. Nepojedou spíš dva vlaky?

Kdyby se to vozilo v Easech (ale Poříčí se obsluhuje wapkama), tak 22,7 + 57, čili opět 12 vozů, odvezeno 684 t.

Pro Trainmaniaka:

“Komerční rozpis těžby (bývalého) dolu Jan Šverma”.
Komplex hlubinného dolu Jan Šverma je sídlu Tvého provozního oddílu nejblíže. Sestává ze dvou šachet, Julie (1853 – 1992 těžba, 2005 – likvidace, hloubka 865 m) a Jan (1958 – 1992 těžba, 2004 likvidace, hloubka 955 m).

Těžba v 70. a 80 letech až 250 kt (kilotun) ročně. Při 250 pracovních dnech ročně to odpovídá těžbě 1kt denně. Má-li Sergej na sklonově i směrově náročné trati normu 1000 tun, pak pojede denně jeden vlak (v pracovní dny). Jiný rozpis, dle povolené zátěže a disponibilních strojů zajisté již provedeš sám.

Zdroj: http://www.hornickyskanzenzacler.cz/cz/uvod/

:-) Zdař Bůh! :-)