Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
451.092-1 + 451.079-8 | |
![]() | Informace o fotografii: - Úsek: Praha-Holešovice Rokytka - Praha-Holešovice - Datum: 15.4.2015 - Autor: malard ![]() - Zobrazeno: 4455x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 8 - Rating od uživatelů: 7 |
| Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
NIcKON pravdu dí. A já měl léta za t, že "hliník se odstěhval do Humpolce" Silové polovodiče byly '65, kdy byly k mání seriově byly s pružinvým přítlakem vpravdě unikátní. Ne-li na světě, jistě v Evropě, o RVHp nemluvě.
Nickon 15:07: jasně, rozumím.
Že se občas nějaký model (Vektra) nepovede, se stává každé firmě, z toho bych nedělal žádnou ostudu. Bylo by krásné, kdyby dráhová vozidla (a vlstně všechny výrobky) mezi sebou soutěžily na základě svých technických, ekonomických a "uživatelských" parametrů, bohužel každá doba k tomuto ještě přidává svá specifika, která ovlivňují práci konstruktérů, obchodníků a následně životaběh vozidel. Dneska je touto okolností fakt, že MHD a do značné míry i železnice jsou veřejně subvencovány, což sebou nese další vlivy a třeba ta nešťastná poršetra se neřeší jen po technické stránce, ale stala se i kartou "studené obchodní války" mezi DPP a Škodovkou. V minulosti zase byla práce konstruktérů a osudy vozidel zásadně ovlivňovány (ne)dostupností a (ne)kvalitou takových relativně banálních výrobků, jako jsou ložiska, ocel (požadovaných parametrů) atd.
Dá se souhlasit s tím, že žába byla ve své době revoluční vozidlo a ešus "jen" srovnání kroku se světem. Ale vadí to? Je nezbytně nutné vyrábět a kupovat jen nějaké technologické trháky? Ne, je řada důležitějších parametrů, které o ne/úspěchu vozidel v provozu rozhodují.
Že se občas nějaký model (Vektra) nepovede, se stává každé firmě, z toho bych nedělal žádnou ostudu. Bylo by krásné, kdyby dráhová vozidla (a vlstně všechny výrobky) mezi sebou soutěžily na základě svých technických, ekonomických a "uživatelských" parametrů, bohužel každá doba k tomuto ještě přidává svá specifika, která ovlivňují práci konstruktérů, obchodníků a následně životaběh vozidel. Dneska je touto okolností fakt, že MHD a do značné míry i železnice jsou veřejně subvencovány, což sebou nese další vlivy a třeba ta nešťastná poršetra se neřeší jen po technické stránce, ale stala se i kartou "studené obchodní války" mezi DPP a Škodovkou. V minulosti zase byla práce konstruktérů a osudy vozidel zásadně ovlivňovány (ne)dostupností a (ne)kvalitou takových relativně banálních výrobků, jako jsou ložiska, ocel (požadovaných parametrů) atd.
Dá se souhlasit s tím, že žába byla ve své době revoluční vozidlo a ešus "jen" srovnání kroku se světem. Ale vadí to? Je nezbytně nutné vyrábět a kupovat jen nějaké technologické trháky? Ne, je řada důležitějších parametrů, které o ne/úspěchu vozidel v provozu rozhodují.
18.06.2015 (9:12)
N: Já to myslel spíš obecně, proto jsem žádné konkrétní vozidlo/výrobek nezmiňoval...
Příkladů by se jistě našlo dost.
Příkladů by se jistě našlo dost.
OF, Honza, Radek Popik: Ještě na podzim stály v Kralupech tři kusy žabáků, teď v létě už jsou tam opravdu jen dva... A chytit se dají pěkně každý všední den, ideálně na zastávkách Roztoky u Prahy a Praha Podbaba, protože tam se potkávají jak na S4 tak na ML.
Tak ještě k tomu hliníku, jak tady tak čtu. Nemám sice zkušenost s hliníkem u drážních vozidel ale spíš u silničních. A téměř jediné plus, které u hliníku vidím, je jeho nízká hmotnost.
Co se týká pružnosti, tak je prachbídná, pokud se namůže a ohne se, tak už se nevrátí, což ocelový profil do jisté míry ano. Pokud jsou námahy pravidelné, nebo ještě doplněné kmity, praskne daleko dřív než ocel.
Další věc, kterou nemá hliník rád, je kontakt s jiným kovem, stačí ocel a zároveň vlhkost. To pak oxiduje skoro stejně rychle, jako rezne ocel, takže jsou pak v profilech a plechu díry po cca 6-7 letech.
A za další, hliník nesnáší silniční sůl a jí podobné chemikálie, takže na silnici stačí pár let a hliník se rozsype. S tím naštěstí nemají drážní vozidla problém.
Nechci vyzdvihovat jeden materiál před druhým, chtěl jsem jen přispět svými postřehy. Na rozdíl od oceli je v podstatě bezúdržbový, což je vlastně další plus.
Co se týká pružnosti, tak je prachbídná, pokud se namůže a ohne se, tak už se nevrátí, což ocelový profil do jisté míry ano. Pokud jsou námahy pravidelné, nebo ještě doplněné kmity, praskne daleko dřív než ocel.
Další věc, kterou nemá hliník rád, je kontakt s jiným kovem, stačí ocel a zároveň vlhkost. To pak oxiduje skoro stejně rychle, jako rezne ocel, takže jsou pak v profilech a plechu díry po cca 6-7 letech.
A za další, hliník nesnáší silniční sůl a jí podobné chemikálie, takže na silnici stačí pár let a hliník se rozsype. S tím naštěstí nemají drážní vozidla problém.
Nechci vyzdvihovat jeden materiál před druhým, chtěl jsem jen přispět svými postřehy. Na rozdíl od oceli je v podstatě bezúdržbový, což je vlastně další plus.
Tak u ešusu je pokrok i ta hliníkovoprofilová skříň.
Že by byly ešusy ošklivé, to se nedá říct, hlavně ta 1. verze byla pěkná. Mnohem hezčí než žabotlamy i ešusy jsou 460 a regiopantery.
Že by byly ešusy ošklivé, to se nedá říct, hlavně ta 1. verze byla pěkná. Mnohem hezčí než žabotlamy i ešusy jsou 460 a regiopantery.
DC: Nemyslím si, že povzdech nad dnešním stavem musí nutně determinovat automatický opak v minulosti. Nicméně v tomto případě si troufnu tvrdit, že konstruktéři žabáka využili dostupné zdroje a možnosti podstatně lépe, než tvůrci ešusu.
Jen pro srovnání - vývoj obou typů trval devět let. V roce 1955 se vymýšlely převratné novinky na bílém papíře, nebylo se koho zeptat, protože nikdo kolem nic podobného nevyráběl a přesto už v roce 1960 vyjely prototypy, na nichž se ladily dětské nemoci a v roce 1964 pak odzkoušené a vyladěné sériové kusy.
V roce 1992 se víceméně kompilovaly poznatky z provozu předchůdců i konkurentů a využívala odzkoušená řešení z krakenů, to vše s pomocí počítačů, CAD, simulačních programů a s přístupem k informacím a technice z celého světa. Prototypové stádium se vynechalo a v roce 2001 vyjel první kus rovnou do ostrého provozu, kde se také teprve ladily dětské nemoci. To se úplně nepovedlo dodnes, po dalších 14 letech.
A výsledek? V roce 1964 technický převrat, o 37 let později sotva srovnávání kroku se světem (ano, ešus přinesl IGBT a dvoupatrový hnací článek, ale co dál?). Navíc byl žabák ještě k tomu všemu na rozdíl od svého moderního nástupce i hezký.
Jen pro srovnání - vývoj obou typů trval devět let. V roce 1955 se vymýšlely převratné novinky na bílém papíře, nebylo se koho zeptat, protože nikdo kolem nic podobného nevyráběl a přesto už v roce 1960 vyjely prototypy, na nichž se ladily dětské nemoci a v roce 1964 pak odzkoušené a vyladěné sériové kusy.
V roce 1992 se víceméně kompilovaly poznatky z provozu předchůdců i konkurentů a využívala odzkoušená řešení z krakenů, to vše s pomocí počítačů, CAD, simulačních programů a s přístupem k informacím a technice z celého světa. Prototypové stádium se vynechalo a v roce 2001 vyjel první kus rovnou do ostrého provozu, kde se také teprve ladily dětské nemoci. To se úplně nepovedlo dodnes, po dalších 14 letech.
A výsledek? V roce 1964 technický převrat, o 37 let později sotva srovnávání kroku se světem (ano, ešus přinesl IGBT a dvoupatrový hnací článek, ale co dál?). Navíc byl žabák ještě k tomu všemu na rozdíl od svého moderního nástupce i hezký.
Tak polovodiče, ale to až dost za dlouho, ne?
Vždyť i 460ky to mají řešené skoro stejně jak žabák, a to jsou o 10 let mladší.
Vždyť i 460ky to mají řešené skoro stejně jak žabák, a to jsou o 10 let mladší.
pro Honza: Relé a odpory byla ozkoušené, ověřené, spolehlívé. Rtuťové ignitrny pomalé a nahradily je polovodiče (teda když "soudruzi" dvlili, že nepčkáme na "celovodiče ...".
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP,
- správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Logowanie
© 2001 - 2026 ŽelPage
- administratorzy - pytania i odpowiedzi
Info
informacni okenko












