Jééé, to jsou dobře načasovaná fota těch dvojic parních lokomotiv... :-) Proti předchozímu snímku (486+498) je tohle zajímavý kompromis. A taky mi to hned připomnělo různá "dvojčata". A tohle je navíc velmi originální česlo-slovenské "dvojče" :-) (A vypadá, jako by bylo pro tenhle způsob spřažení přímo konstruované...) Jo, k těm tendrovkám a jízdě vpřed a vzad: Hned se mi vybavilo, že 354.1 měla uhlím napřed omezení na 80 km/h (proto ř. 354), ale komínem vpřed měla, myslím, 90 km/h. Prosím, případně mě opravte či přidejte poznatky o jiných starých tendrovkách, ať se poučíme... Díky.

Určitě i některý tendrovky (nedávno jsem o tom něco hledal) mají omezenou rychlost uhlím napřed, je to daný konstrukcí pojezdu. Papoušek už ale je moderní a uvažovanej pro rychlou příměstskou dopravu, tam se s jízdou uhlím napřed počítalo. Nicméně takhle spřažený mašiny ve mě evokujou velký dvojdílný lokomotivy :D Takže eště pořádnej těžkotonážní nákad a měli by jsme tu prapředka třeba Sergejů 2M62 :D

Určitě se to tu již někdy řešilo, ale je to tak, že u lokomotiv s přivěšeným tendrem (jako jsou např.mašinky pod tímto snímkem) je max.rychlost díky tlačení tendru nižší, ale tendrovky mají uhlák, který je součástí rámu...

Dík za vysvětlení :)

Petr:Aha mě se totiž zdálo že couvánim maji menší rychlost než normálně popředu

R 646: Proč by to mělo být neefektivní, jedná se o tendrovky a ty měli rychlost uhlákem napřed stejnou jako po komínu, takže je za normálních podmínek nic neomezuje...

Malý dotaz:Když 1mašina jede čelem ke kolejím a další ,,otočená" jak ta druhá pomáhá?Couváním?Neni to neefektivní?Nebylo by lepší aby druhá loko byla taky čelem ke kolejím?

Toho místečka je tam na můj poměr před papoušky trošku více, co mě zde ale překvapilo je výborný edit, vzhledem k prudkému zatmění, ke kterému došlo krátce před průjezdem. Slunce zklamalo, hoši naštěstí na mašině nikoliv, a pěkně tahali :)

To sem ještě neviděl...pěkná fotka.

Pouzivalo se otoceni masin "zady k sobe" i v realnem provozu?