PROST: "...jsem jel koncem sedmdesátých let min. století z Opavy do Hlučína."
Se omlouvám, ale mě nadužívání tohoto spojení "minulého století", které hojně člověk čte v nejrůznějších článcích už prostě bije do očí. :)
Vždyť to přece není nutné zdůrazňovat, neb si to není s čím splést, protože:
1) sedmdesátá léta tohoto století ještě nenastala...
2) ...a z kontextu je patrné, že o sedmdesátá léta předminulého století (devatenáctého) také nejde, protože píšete o sobě a nikdo nepředpokládá, že Vám už je 150 let... :), a navíc ještě tehdy nebyla ani trať Opava-Hlučín :)

topič: tak, tak ... než sem stihl napsat vysvětlení, předběhl jsi mne. Na této řadě jsem u ČSD začínal.

Jen bych doplnil, že tato trať byla doslova Mekkou Karkulek. Poslední T444.0247 zde sloužila až do konce roku 2004, tedy nejdéle z této řady. I dnes muzejní T444.162 je původem poličská Karkulka a jen škoda, že jsem nevěděl o její jarní jízdě s vozy Bai :(

T 444.0215 je karkulka odvozená z řady T 444.1, kdy u 90 lokomotiv této řady nebyl dosazen parní generátor k vytápění vlaků. Měly označení T 444.0201 - 0290. Místo pegasa dostaly balast. Takže tato lokomotiva mohla vozit osobní vlaky pouze v období, kdy nebylo nutné soupravy vytápět nebo když měly vozy vlastní topení.
T 444.1 (jedničková karkule) se dá od T 444.0 (nulkové karkule) dobře rozpoznat podle odlišné kapotáže představků a hlavně kapotáže věžové kabiny. Těm nulkovým se také říkalo docela výstižně "plešatá karkulka".
http://www.zelpage.cz/fotogalerie/motorove-lokomotivy/725/

PROST: Je to Karkule. První pomůckou může být, že Pilštyk má světlomet u horní hrany kapoty. První Karkule to sice měly také, ale zase byly bez kšiltů na kabině.

A je to ještě Karkulka, nebo už pilštyk- nejsem si jaksi jistý?

Ad Rabín: Vídím, že maj přehled. Tak nějak, jak to popsal, tak to asi bylo, taky to tak vidím. Než přišla ř. M 152, nějakou dobu tam ještě sloužila ř. M 262 s vozy Balm.

PROST: soupravou zcela určitě :). Tak někdy do r. 1976/77 je tahaly ještě parní lokomotivy (ř. 423.0, 434.1 nebo 434.2), pak je rovnou nahradily T 466.0. Dvounápravové vozy (hlavně typu Rybák, za to ale také s "baťovským" velkoprostorovým uspořádáním stavěné pro trať Otrokovice-Zlín-Vizovice) tam jezdily určitě ještě v roce 1980. Nevím, jestli tam někdy jezdily nějaké čtyřnápravové vozy. V roce 1982 už tam jezdila dlouhá "potrubí" z vozů M 152.0 a jejich vleků.
Soupravy jako na fotce si pamatuji (cca do 1976) z relativně nedalekých tratí Kolín - Ledečko a Kutná Hora - Zruč nad Sázavou...

Zajímavý historický kousek. Někde v hloubi paměti mi vyvěrá myšlenka, že vlakem v podobném řazení jsem jel koncem sedmdesátých let min. století z Opavy do Hlučína.

Geomorfologicky vede větší východní část trati Svitavskou pahorkatinou, která je součástí České tabule. Okraj Českomoravské vrchoviny chytá jen kratší západní úsek. Ale to jen tak pro zajímavost. Ani geomorfologické členění někdy nesouhlasí s lidovou tradicí.

ferniii: neplést si prosím pojmy "Vysočina" a "Kraj Vysočina". K tomuto tématu bych doporučil http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskomoravsk%C3%A1_vrchovina Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina), lidově Vysočina, ... Do tohoto koutu kraje se vždy jezdilo, jezdí a bude jezdit na Vysočinu (viz před pár lety Sp 1888/1889 "Vysočina") a nezměníte na tom nic ani Vy ani já ani politické rozdělení republiky :)