Jack Jag: Děkuji za věcné rozebrání problematiky. Nevíte, do té cíleně vyráběné štěpky se hází i běžné piliny, čili je to ve skutečnosti směs, nebo se piliny zpracovávají zvlášť? Ještě nedávno se vozily do Kronospanu v zelených dvojčatech, letos to ustalo, to už Kronospan nebere a mele si na piliny jen vlastní dřevo? Díky za odpověď.

Jinak moc pěkný snímek z mojí domoviny, ale nehodnotím, protože bych byl vůči ostatním fotografiím zaujatý a objektivně focení zatím nerozumím;-).

No shodou okolností jsem se zpracováním dřeva pár let zabýval a poté jsem pár let na dotyčnou pilu ve Ždírci pro řezivo jezdil. Nevím, jak je to tam teď, ale každý den se expedovalo 5 až 10 námořních kontejnerů řeziva do zámoří. Vozili jsme je na autech na Metrans do Uhříněvsi nebo do Č. Třebové, než nás odtud vytlačil ČSKD(?) Mělník. Samozřejmě se tam nakládají i klasické kamiony pro Evropu, počet neodhadnu, protože tam byli schopní zezadu našťouchat kontejner za pět minut a vždycky nás ráno naložili první. Nekomentuji, proč se klasická přeprava kamiony neprovádí na kolejích, ale s kontejnery je potíž, že se musí nakládat z čela;-).

A teď něco málo k té výtěžnosti. Zkuste si jen tak na papír nakreslit do kruhu, která představuje čelo klády na užším konci, nějaké ty profily řeziva, které by se vám líbily z toho vyřezat. Jestli se dostanete nad 60%, smeknu. Jenže v reálu má pilový kotouč prořez přes 5 mm a nebudeme řezat něco, co zákazník nechce, třeba trámy 30x30 cm nebo 15cm silné fošny. O různých vadách ve dřevě a cizích (železných) předmětech bych také mohl vyprávět. A pokud se vám zdá, že je těch štěpek hodně, tak je to také tím že jsou hodně načechrané nakladačem, který jen na závěr lžící splácne kopec, který přečnívá nad vagon. Jsem se rozohnil;-). V samotném zpracování problém není, tam se standartně klade velký důraz na to, aby se využil každý centimetr šířky řeziva. Bohužel délka se prodává od 2 metrů výš, kratší délky jdou skutečně do štěpek. Takže souhlasím s tím, že rezervy jsou v obchodě, ale jsme v tržním hospodářství.

Keprt: Měl jsem na mysli srovnání původního zaměření dřevozpracujícího závodu, spočívající v dodávkách kvalitního řeziva pro nejrůznější odběratele. To se poněkud vytrácí z našich končin... Dřevo bývalo přece základním stavebním materiálem, provázelo člověka od kolébky po rakev. Člověk se však odnaučil jej využívat. El.vedení na venkově sázíme z obludných tmavěšedých betonových sloupů, krovy se leckdy dělají z těžkých kovových konstrukcí, i těch židlí a stolů ze dřeva je pomálu... Jen u těch rakví se zatím zdá dřevo nezastupitelné...

Jistě, papíru je nám též třeba, o tom není pochyb... Pro švédského vlastníka je však jednodušší naše dříví rozemlet a šupnout do papíren než se zabývat stavebním materiálem, surovinou na výrobu nábytku apod. Vždyť třeba nábytek dovezeme ze Švédska, že? :-(

Nějaké info a videa k systému Innofreight: http://www.innofreight.com/en/company/awards-and-nominations.php

Smutné však je, jak je využito naše dříví

Co je špatného na tom, že se ze dřeva dělá buničina/papír? Dělá se to už nějakých 150 let po celém světě, včetně ČR, skutečně to není žádný novodobý výmysl zlých švédských kapitalistů.

pro švédského vlastníka jsou naše lesy jen pouhou surovinou

Měl by sis ujasnit, čí to tedy jsou lesy a kdo rozhoduje o tom, komu se to dřevo prodá. Nějací Švédové to fakt nejsou. Nějaký nápad, jak lépe zhodnotit tuzemskou produkci smrkového dřeva?

Koho propána napadlo dělat kontejnery bílé?

No asi jejich výrobce (Innofreight). Moc praktické to není, ale už to dělají dlouhá léta, tak jim to asi nevadí.

děkuji všem za odpovědi, co se týče písku, zarazila mě ta bílá barva, ale dobře že to aspoň jezdí po kolejích

Koho propána napadlo dělat kontejnery bílé?

laminát: Zajímavý je ovšem objem přeprav. To je něco podobného, jako ve výrobním závodě Kronospan Jihlava, odkud denně odjede cca 200 kamionů plných laminovaných dřevotřískových a OSB desek. Každý z nich veze, ať se to dobře počítá, 20 tun. Ač se to zdá neuvěřitelné, je to tak. A dle selského rozumu se to samé musí do závodu přivézt, z velké většiny se jedná o kulatinu. Obchod s dřevní hmotou je prostě silnější než si normální člověk umí představit... Pak se snadno stává, že palubky co se prodávají v nejmenovaných marketech, v igelitech s německými nápisy jsou z českého dřeva... Ale to už je asi opravdu na jinou diskusi...

Karel Kovářík: Jedná se o jeden z několika úspěšných přepravních projektů ČDC. Přeprava dřevní štěpky z někdejších Dřevozávodů, nyní Stora Enso Timber Ždírec nad Doubravou do papíren ve Štětí, Paskově a rakouském Gratwein Gratkorn.

Zajímavý je ovšem objem přeprav. Vzhledem k faktu, že do Ždírce se přiveze až 100 čtyřosých vozů kulatiny týdně a obráceně jen kolem 10 vozů s řezivem, ale zato každý prac. den až dva vlaky dřevní štěpky lze usoudit, že skutečnost je poněkud jiná, než bylo původně zveřejňováno. Totiž, zpočátku se mluvilo o jakémsi vedlejším produktu pily, něco jako dřevní odpad přeměněný v dřevní štěpku skvěle zpracovatelnou právě v papírnách. Dle zmíněných objemů konkrétních přeprav lze snadno spočítat, že výroba oné štěpky bude pravděpodobně stěžejním obchodním artiklem podniku. Čili, z celé republiky (hlavně Jeseníky, Beskydy atd.) se sveze dříví do Ždírce, tam se prostě pomele na štěpku a ta se odveze např. třeba zase zpět pod Beskydy do Paskova atd. Zajímavé, že se to vyplatí... Smutné však je, jak je využito naše dříví, inu pro švédského vlastníka jsou naše lesy jen pouhou surovinou...