E699: Ne vždy je nutné, aby všechna hnací vozidla vyvíjela výkon, třeba když jede 742+854+Bdtn, tak 742 je vyloženě hnací vozidlo a 854 se jen veze a bublá ji motor aby dobíjel baterky a šlo topení, případně se z 854 ovládají dveře.

Nutné to není, ale je to předpis. Ty neřeší, co je nutné z hlediska reality a funkce, ale stanovují, co se musí - a většinou zohledňují nějaká bezpečnostní rizika.

Ad 754 na cca 7 vozů (katr počítám za 2) - Drahoš jistě rád doplní, pokud si to přečte, ale se šesti vozy na 240 se mezi Zastávkou a Rapoticemi, kde je stoupání jednou takové, mašina dost nasupí a vjezd nad Rapálem míjí závratnou rychlostí 20 km/h, ale zvládne to. Nejsem si jist, jestli na 7 vychází procenta na jednu mašinu, takže přímé srovnání nemám.

E669, odjezd ze Všetat +2, příjezd Chotětov +2, cestou není žádné křižování ani výměna frekvence, jak v případě 1148 (754+4, Vše +2, Chť +3, suma zpoždění +1), tak v případě 1144 (754+4+854+1 Vše +2, Chť +2, suma zpoždění +0).

Další nápady?

Lesan: 854 má nezávislé topení, takže není třeba hnát motor kvůli topení, ovšem nebudou se dobíjet baterie. ;) Jinak 854 při teplotách kolem 0, nemá problém se vytopit do 30 minut - osobně odzkoušeno.

Drahos Svestka: Ne vždy je nutné, aby všechna hnací vozidla vyvíjela výkon, třeba když jede 742+854+Bdtn, tak 742 je vyloženě hnací vozidlo a 854 se jen veze a bublá ji motor aby dobíjel baterky a šlo topení, případně se z 854 ovládají dveře.

Chary: Ne vše je o výkonu, ale i o frekvenci, odpovím otázkou, jak je možné, že ač jindy Sp v řazení 854+Bdtn lehce krátí jindy zvyšuje? Odpovím si "sám", zvýšená frekvence, opožděný protivlak, cyklisti, kočárek, přípoj nebo i technologie na straně SŽDC - křižování ve stanici, kde je jen jeden zaměstnanec SŽDC.

Ano, a začne s +2 a skončí s +2. Japato? Když je to taková brnkačka, jakto, že nestáhne ani minutu?
Když jede o den dřív bez tý hydry a btn navíc, tak tratí minutu (+2 vs +3). Čímto? Rád si to nechám vysvětlit :-)

Chary: No 26km - 100 výškových metrů. Jen ta představa je pro mě složitá.

Mimochodem ten katr tomu brejláku pochopitelně může pomoci a asi bych se ani nedivil, kdyby i místně vypomáhal. Přeci jen výkon brejláků je cca jen dvojnásobek toho co má katr (čistě číslem) tudíž dohromady mají 150% výkonu brejlovce a to už není neznatelné vylepšení. Podle mého skromného názoru ta souprava totiž je docela dlouhá a pro brejláka ani zrovna nejlehčí. Jelikož tato 6 vozová souprava má díky 854 ještě BDtax navíc (cca 45 tun klasický vůz a katr s 58tunami) = cca 290 tun, to už na tom háku znát bude a dost.

Takže pokud bude potřeba třeba krátit zpoždění vůbec bych se vložce od 854 nedivil kór někde kde už bude ten brejlovec mít dost.

No, hravě poradil, pokud vím, tak to zrovna v tomto úseku jede nahoru prakticky téměř pořád zvolna do kopce, čili nějaký kopání navíc se hodí, ne?
Samozřejmě že to není žádnej ropál, ale...

podívejte se na úsek Neratovice - Chotětov, zhruba někde uprostřed něhož je tato fotka

http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-070

Bude to R1144 Praha - Tanvald, odjezd z Prahy hl.n. 13:25, 854 se odpojí v Turnově (jak píše JK).

Vyloženě kvůli topení to nebude. Je to v duchu předpisu, kde je stanoveno, že pokud je ve vlaku zařazeno jiné činné hnací vozidlo, má vyvíjet tažnou sílu. I když by si v tomto případě samozřejmě brejlák hravě poradil s tou zátěží sám...
Ale je nanejvýš pravděpodobné, že ta zadní část vlaku bude někde odvěšena a bude dělat nějaký svůj výkon...v tom případě ta otázka vytopené a přichystané soupravy má svůj význam.

Není to kvůli topení?

Již několikrát jsem viděl řazení loko+vozy+motorák(+vozy). Většinou byl motorák činný a "pomáhal" mašině. Proč se to takhle dělá a nevyplatí se nechat motorák studený?