Hezká analýza, ale na mě je to pořád hodně oranžový. Je to jen můj subjektivní pocit. ;-)

Jen tak jsem si s tím hrál v Gimpu v křivkách...
Přidal jsem modrou a ubral červenou - zajímavé hraní

https://drive.google.com/file/d/0BxsXB8gMKiZtRDEwM0RhQ21oX1U/view?usp=sharing

je to jedovatý, studený, ale je tam modrá... :)


taky díky za super vysvětlení ohledně měsíčního focení

Kluci, ono je spousta věcí, který vidíte, ale nevidíte, dokud vám to někdo neukáže a dokud nejste ve stavu, kdy jste ochotni vidět to, co jste dosud neviděli. Si vemte pitomou modrou oblohu. Kdy jste naposledy ve dne viděli fialovou nebo tyrkysovou? A přesto se s náma budou lidi hádat... No nic.

Co se týče toho "která verze je správně", tak, no. Ani jedna.

Jako se u řidičů říká "já jsem toho víc nacouval, než ty najezdil popředu", tak si troufnu říct, že za poslední dobu jsem toho pod měsícem anebo jen pod hvězdami nachodil a nafotil víc, než... a to je vlastně jedno.

Tohle je FullHD (1920x1200), kdo může, dejte si to do plnejch. Kdo nemá takový železo, tak ať si to zmenší na svůj rozměr, zhasne všechny světla v místnosti, pustí jen tohle na standardní jas monitoru, chvíli kouká do tmy (uleví očím) a pak se podívá sem.

Tohle jsem viděl při tom svítání. Prostě lidský oko nevidí tolik, co čip aparát nashromáždí na hodnoty F1,4 iso2000 6". Vidíte jen základní obrysy, třeba ty stromy proti hladině.

http://i.imgur.com/k9wxATU.jpg

A ta fotka s vlakem - je tma, velká tma, pupenec nahoře se teprv probouzí, asi jako když rozsvítíš úspornou žárovku, a do toho tě oslní vlak.

http://i.imgur.com/iW6IUhd.jpg

Chary, tak to jsem si musel uložit -DÍKY.
V době diákové - někdy kolem roku 1980 jsem dal na stativ starou mechanickou Prakticu a nechal otevřené asi 40 minut. Pak jsem zaclonil o dvě čísla a po dalších 40 minutách jsem to zabalil. Bohužel si již nevzpomenu jakou clonu jsem tam dal - možná 8 a pak 16. Zkuste si to. Kdejaký šmoula umí zamířit na Polárku a stačí mu 15 minut, kdežto Měsíc za 1,5 hodiny to je paráda. A se Štěpánským rybníkem by to bylo úplně super.

Wow. Díky za rozšíření obzorů. Taky mi barva před tím nedávala logiku. Lidské oko totiž vnímá oranžový měsíc + skoro černo. Tzn. teoreticky pak JTBho verze vypadá „pravdivěji”. A vlastně se vůbec nedá říct, která verze je tedy „správně”, v tomto případě je to čistě jen o záměru a osobních preferencích :-)

Všem doporučuju mrknout na Charyho poslední odkaz, z něj se celý efekt dá pochopit asi nejlépe.

Chary, tak to je supr vysvětlení a pro mnohé dokonce novinka. Vím, že při východu měsíce je pěkně oranžový, viz foto http://1url.cz/NbId . Foceno ještě s osvětleným nebem po západu slunce. Ale že vznikne takový to násvit, to jsem netušil.
Díky za tento obsáhlý, lehce pochopitelný skoro článek.

Ještě jsem našel tuto fotku. https://www.flickr.com/photos/deltacze/14663530849
Jedná se též o východ měsíce při oblačném počasí. Nijak jsem nenapomohl žluté barvě.

Když dovolíte, vezmu to trošku vážně nevážně a zamíchám do toho nějakou vědu, trošku vzdělávání a snad si z toho něco odneseme ;-) Podotýkám, že nejsem astrofyzik a některé jevy vyložím poněkud "polopaticky" a třeba i zjednodušeně. Všechno se dá dohledat na gůglu, wikipedia a další zdroje, především astro. Použitelné odkazy budou na konci.




Měsíc.

Co je to měsíc?

Šutr jenom šedej!




Jakto že svítí?

On nesvítí! On jen odráží sluneční svit. Měsíc je taková celkem velká odrazná deska, která se houpe někde na nebeské báni. Je takovej nějak šedej, takže teplota jeho světla docela odpovídá teplotě světla slunce. Když je vysoko a v plný palbě, u mého aparátu s mými objektivy mi vychází teplota chromatičnosti měsíčního svitu někde kolem 5000 K.

Oklika ke slunci.

Denní obloha je modrá. Modrá je proto, že se v ní rozptylují právě modré vlnové délky slunečního svitu. Prý za to mohou molekuly vzduchu. Když je tam i vlhko (pára), tak se ztratí i modro a vznikne šedo, neboli mraky. Mraky jsou bílo-šedé. Jsou.

Slunce samo o sobě vypadá žlutě, snad prý kvůli kontrastu právě s modrou oblohou. Tedy ze země. Z vesmíru vypadá bíle, ale to je teď jedno. Leč, při východu a západu vypadá červeně. Jakto? Může za to zase ta atmosféra. Ta právě rozptyluje všechno to světlo, co jí prochází. A když se pak díváme na zdroj světla přímo, a je vysoko na obloze, té atmosféry je třeba "jen" 100 kilometrů. Jenomže když je slunce těsně nad obzorem, tak se díváme skrz přibližně 1130 kilometrů atmosféry (to jsem vypočítal ze vzorce pro tětivu a hodnoty pro střední průměr země, jestli mám ve vzorečku chybu, tak mě prosím opravte; uvažuji ideální tvar a průměrné hodnoty). To je 11 krát tolik. A jelikož svit prochází takovým kvantem vzduchu, postupně se z něj ztrácí všechny vlnové délky, až zůstane červená. Proto je slunce těsně nad horizontem červené.

Zpátky k měsíci.

Měsíc je teda šedej kus šutru, kterej odráží sluneční svit. A atmosféra do toho kafrá úplně stejným způsobem.

Proto měsíc těsně nad horizontem působí daleko červeněji (oranžověji), než když je vysoko v nadhlavníku. Se někdy podívejte, až bude východ měsíce. Doporučuji východ takový, kdy je okolní obloha velmi černá, čili dlouho před východem nebo dlouho po západu slunce.

Východ měsíce vypadá hodně podobně oranžově jako východ slunce.

Jenomže měsíc je také řádově méně intenzivní než slunce. Hodně moc řádově. Tam, kde bych na slunci fotil přibližně 1/640 F8 iso200, jsem pod měsícem fotil nástřel na hodnoty 10" F1,8 iso2500. To je zhruba 62/3 EV, neboli víc jak milionkrát větší tma. Je to hodně... Proto jsem také mohl tuhle fotku fotit na iso800 F5 30" a přitom vypadá jako západovka, kterou bych fotil na 1/4000 F8 iso200. Dlouhý čas dovolil šmouhu. Sice to nesouvisí s barvou oblohy, ale řekl bych, že to je celkem zajímavá informace, především pro fotografy, kteří by chtěli experimentovat s měsíčním násvitem, tak ať vědí, na co se připravit.

Podle hodin v mém aparátu ten den vyšel měsíc viditelně nad horizont zhruba ve 23:15 a byl vážně hodně červenooranžový. Moc atmosféry. Hodně rozptylu. Příliš oranžády. Wow.

Tahle fotka je focená ve 23:41, čili 26 minut po úsvitu měsíce, asi tak "na tři prsty nad horizontem". Ono to tak nevypadá, ale je to na 75 mmEQ35 a fakt je ten měsíc docela nízko. Pořád hodně atmosféry.

A teď, jakto, že má Honzinus na flikrových fotkách oblohu modrou a já oranžovou?
No jednoduše.
Ve dne je taky obloha modrá (díváme se na odražené rozptýlené světlo, nikoliv do zdroje světla!), i při západu je pořád ta nasvícená část relativně modrá, zatímco pohled do slunce udělá právě tu oranžádu, o které tu píšu. Já mám měsíc v záběru a nízko za hustou bariérou atmosféry, on ho má vysoko a nasvětluje jím oblohu. Prostě to jsou dvě naprosto nesrovnatelné situace.

Vždyť jakto, že je obloha při západu (nebo východu) se sluncem v záběru oranžová? No právě kvůli tomu rozptylu vlnových délek ve velké husté hmotě atmoféry. A stejný jev pozorujeme na této fotce. Prostě je měsíc ještě hodně nízko a navíc se díváme "přímo do jeho východu", nikoliv do nasvícené oblohy.

Doplním zireckův tip - všechno, co nasvěcuje měsíční svit, je ze své podstaty sluneční svit odražený od měsíce. "Svítící" měsíc je jen odrazná plocha nasvícená sluncem. Noční krajina "nasvícená" měsícem je nasvícená sluncem pomocí odrazné desky nazvané Měsíc.

A jak to je s těmi oranžovými mraky a modrou oblohou? Aby obloha v noci vypadal modře, musí být nasvícena měsícem. Nasvícena, takže musí být v násvitu. Měsíc za zády fotografa. Čili znovu ten samý důvod, proč jsou Honzinem linkované fotky na flikru pořízeny za naprosto nesrovnatelných podmínek, než tato. On to má v násvitu, já v protinásvitu, navíc se zdrojem v záběru. On má měsíc relativně vysoko, já relativně nízko. Dost klíčový rozdíl. Dva klíčové rozdíly.

Oranžovou oblačnost potom dělá světelné znečištění ze sodíků ve městech.

JTBho dotaz - ladit barvy na přibližovadla nasvícená vlakem... nevím, jakou teplotu chromatičnosti mají světla vlaku, ale schválně jsem to vyladil. Kdybych chtěl (podle toho částečně mylného tvrzení v diskusi, že v noci je obloha buď černá nebo modrá) také modrou kolem úsvitu měsíce, tak toho nedosáhnu ani na 2500 K (pořád tam bude kus oranžády), zato část krajiny nasvícená vlakem bude nepřirozeně jedovatě studená.

Volil jsem teplotu chromatičnosti 5000 K, protože to je podle mě barva měsíčního svitu. Že to je oranžový, je. Nízký slunce, kdyby bylo oranžový, by přece blbě nevypadalo, ne? Konečně, je to svítání.

Až zase bude měsíc vycházet kolem půlnoci (aby tam nebyl rušivý vliv slunečního svitu), vemte si foťáky a běžte si ho vyfotit, teda oblohu s měsícem v záběru. Škola hrou!




Odkazy:
východy a západy měsíce
http://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/INFORMACE-pro-myslivce/Vychody-a-zapady-Slunce-a-Mesice

zapadající slunce s oranžovou oblohou
http://www.zelpage.cz/fotogalerie/ostatni/art/art092.html

noční obloha nasvícená měsícem relativně vysoko nad horizontem (viz stíny od objektů)
https://www.flickr.com/photos/honzinus/9922270963/sizes/o/
https://www.flickr.com/photos/honzinus/9576235928/sizes/o/

nejmodřejší modrá, co to jen jde (2500 K)
http://i.imgur.com/ispyKyr.jpg

wb kapátkem na cedule - nevím, jakou barvu mají cedule a jakou teplotu chromatičnosti mají světelné zdroje na syslích
http://i.imgur.com/fieyNtz.jpg

úsvit měsíce, wb stejné jako tato fotka (viz lampy ve vsi), prakticky je to úsvit slunce, jen daleko tmavší. Kde že je ta noční modrá obloha? Asi tam, co denní modrá obloha při úsvitu slunce, že?
http://i.imgur.com/RTVtTJ3.jpg

"přes měsíc" prosím vysvětli

Dle mého názoru bych v tom hledal Slunce. Tipl bych si, že při této expozici hraje roli odraz sluneční záře o Měsíc.

Já bych čekal zář od města, ale tady mi to nepřijde.

Mně to připomíná jednu moji fotku:
https://www.flickr.com/photos/honzinus/13333260355/sizes/o/
Ovšem já ji "dobarvil" záměrně na úrovních, aby to připomínalo vítězství ČSSD.