Petr Martinek: vzhledem k prac. vytížení jsem nemohl zareagovat na Tvůj dotaz dříve. Ale Hank napsal všechno podstatné, i stav čtyřkoláků na dolním v té době, jak jej uvedl, sedí...včetně tendrů. Snad bych jen pro zajímavost doplnil, že v té době jezdily na rameni Brno-Hrušovany nad Jev. za 24 hod: 3 páry Mn vlaků (řada 434.2), k tomu 3 páry Mn Brno-Oslavany (556.0) a k tomu ještě v prac.dny 3 páry Pn/Vn vlaky Zastávka-Střelice-Oslavany (uhlí do elektrárny Oslavany) se zmíněnou 556.0203. Tedy vozba na dnešní poměry pro mnohé nepředstavitelná...a skoro už i pro mne.

Petr Martinek: Třeba ti pomůžu já, i když nejsem autor, ale jen kolemjdoucí pamětník.

Fotka je z období, kdy na této trati (Brno - Střelice - Hrušovany n. J. - Znojmo) většinu osobní dopravy udržovaly M 262.0 (většinou v soupravách motor + x balmů + motor), některé vlaky (většinu spěšných a pár "učňovských" pátečních a nedělních posil) v klasických soupravách měly T 444.1 + několik Bai/Ba a veškerou nákladní dopravu přes ivančický viadukt vedly 434.2 (denně 3 páry Mn Brno - Hrušovany a občas něco pp, což souviselo především s výstavbou JE Dukovany). Jak známo, starý viadukt měl povolenou přechodnost hnacích vozidel do 14 t na nápravu, proto se tento stav udržel až do otevření nového mostu na podzim roku 1978.

V letech 1973 - 75 jezdily v trati Zastávka - Střelice (úvrať) - Mor. Bránice - Oslavany i 2 páry uhelných Pn/Vn do elektrárny Oslavany - to po vytěžení oslavanské části revíru, než se tam od Zbýšova postavila lanovka. To byly - spolu s tzv. Dalešicemi, tj. pískařskými vlaky na výstavbu přehrady na řece Jihlavě - zřejmě poslední "gardové" výkony brněnských štokrů.

Pár čísel dvojek z té doby (1973 - 1978), vše z depa "na rosickém", tj. Brno - dolní nádraží:
434.2134/818.064
434.2291/516.0395
434.2293/516.0450
434.2306/516.0156
434.2333/516.0724
434.2339/516.0124
434.2343/516.0479
Asi nemám všechny, ale Drahoš byl přímý účastník, tak mě třeba doplní.

Pokud jde o brněnské štokry té doby, tak zdaleka nemám úplnou evidenci, ale na těch uhelných vlacích byly - často ve zdvojené trakci - např. 556.0131, 508 a samozřejmě nejhezčí turnusačka se zelenýma ušima 556.0203 strojvedoucího Zdeňka Hájka, posledního brněnského páraře.

Zdá se mi to, nebo jsou ty tlustý dráty "křížem"?

Akademická: jediný důvod k přežití páry by byl nedostatek nafty. Nedostatek energie podporuje totalitní režimy, ty zas příliš nepodporují inovace. Takže když dnes pára, tak štokry, pětasedmy a papoušky - i s červenejma hvězdama, no na Zemi ráj!

Raději bych místo akademických debat četl nějakou poznámku od autora, okolnosti pořízení snímku, tehdejší provoz na této trati, co jezdilo apod.

Nastavování úhlu lopatek u parních turbín je ptákovina.

Nastavování úhlu lopatek je stejné jako nastavování plnění válců, nebo se to dá porovnat s regulací buzení u komutátorových motorů. Takže pokud se modlil, tak asi nemohl nastavovat úhel lopatek. Lodě mají parní turbíny dodneška, pokud její rozměry a hmotnost přesahují možnosti naftového motoru, ale tam jsou poněkud jiné poměry. Jenom taková úvaha nad plochou dyšnou a možností dalšího vývoje, který byl přerušen. Samozřejmě cesta do budoucnosti vede přes důslednou elektrifikaci a dieslům ponechané takové výkony jako je 810 a 704. I když to zrovna ode mně zní divně, ale dnes bych 4 nápravové motorové vozy pro rychlíky už neprosazoval. Ono taky od doby, kdy jsem si zvolil přezdívku, uplynulo 10 let a časy se mění. Tenkrát tuším že stál litr nafty 20 korun, dnes 40.

Ano, vnější spalování obecně má lepší podmínky než vnitřní, ale jen obecně. Srovnám-li však v konkrétním případě spalování uhlí na roštu s omezenou regulací spalovacího vzduchu se spalováním přesně řízeného množství nafty ve velkém přebytku vzduchu, tak lepší využití tepla v palivu je ve druhém případě.
Co se přímého pohonu dvojkolí turbínou týče, několik pokusů ve 30.a 40. letech (LMS, PRR, DRG) prakticky ukázalo, že tudy cesta nevede. Turbína prohrává souboj s pístovým parním strojem ve dvou kategoriích: rozběhový moment a reverzace.
Dovolím si v této souvislosti ocitovat popis rozjezdu vlaku od strojvedoucího turbínové lokomotivy S2 PRR: „Odbrzdil jsem soupravu, otevřel regulátor a začal se modlit“.

Mně pořád připadá, že vnější spalování má proti vnitřnímu realizovatelné lepší podmínky. Plamen hoří pořád, ne 1x za 2 otáčky a za normálního tlaku dojde k lepšímu spálení a menším exhalacím. Parní stroj by mohl odpadnout úplně, několik malých turbínek by bylo v podvozcích tak jako elektromotory. Ovšem musely by mít přestavitelné lopatky, takže zase problém. Ale to je jenom taková úvaha při pohledu na plochý komín, který se zaváděl v době kdy už se parní lokomotivy skoro nevyráběly a zlepšoval účinnost kotle o několik procent. Tak mně tak napadlo, co by bylo dnes, kdyby vývoj pokračoval. Samozřejmě lokomotivy s vnitřním spalováním by musely být taky, pro výkony kde dochází k přerušování jízdy, parní by vozily dálkové vlaky s minimem zastavování.

Parní elektrárna na kolečkách:
V Americe něco takového postavili ve 40. Letech. Byla to obrovská obluda a neosvědčila se. Předřečníkem uváděná účinnost je nereálná. Velká moderní uhelná elektrárna má účinnost do 45%, ovšem se spoustou vychytávek na kolejích nerealizovatelných. Už jen parametry páry 610°C, 300bar snad mluví za vše.
Hospodárnost praní lokomotivy by však zvednout šlo a nebyly by k tomu potřeba zas tak úplně moderní postupy. Šlo by vylepšit spalování, např. přivedením sekundárního vzduchu do topeniště – viditelný kouř o dobrém spalování nesvědčí. Šlo by trochu zvednout parametry páry, ale klasické upořádání, tedy žárotrubný kotel a pístový parní stroj má své limity (těsnost trubek, dostupná maziva). Dalo by se použít ekologičtější palivo – LTO, CNG. Další úpravy by mohly vylepšit tepelnou bilanci a snížit ztráty (izolace, dělená expanse…) Úpravami chemického režimu by šlo prodloužit intervaly vymývání. Náhrada kluzných ložisek valivými by uspořila maziva, usnadnila údržbu a snížila ekologickou zátěž.
Ale že by šlo postavit něco schopného konkurovat dieselu, tomu nevěřím, jak mám parní lokomotivy rád.
Zájemcům, znalým angličtiny, doporučuji tyto stránky:
http://5at.co.uk/index.php/home.html

Vychytávky? Před dávnými lety (v ABC?) jsem jakési úvahy na dané téma četl, už tehdy se chystala dojít ropa. Moc jsem tomu nerozuměl a tudíž neručím za přesnost vzpomínek, ale byla řeč o parní turbíně a účinnosti kolem 50%.
Osobně jsem teď dostal myšlenku, jestli by nestála za úvahu alternativa k dieselelektrickým mašinám: parní elektrárna na kolečkách a elektromotor.