No, vždy jsem byl amatér amatérský, ale taky přidám pár postřehů:
Na počátku 70. let táta kupoval v okresním městě agfachrom 18 na 6x6. V kombinaci s flexaretem/Mirar 3,5 - 22 byly výsledky skvělé (vyvolání v Teplicích). Já pak (asi od r. 77 nebo tak) fotil na orwochrom kino i 6x6, ale po několika případech, kdy dia záhy zfialověly, jsem toho nechal a z národní hrdosti fotil jen na fomachrom D18, 20 i 22, kino i 6x6. Ty velké diáky byly docela dobré. U D20 kino mi připadlo, že je to tak na hraně kvality a D22 mi připadl, že už vyloženě zrní (bavím se o období cca od konce 70. let do převratu). Barvy fomachromu mi připadaly takové světlejší, bledší, říkal jsem tomu "přirozené". V 90. letech jsem pak vystřídal agfachrom a fujichrom a agfa mi připadla taková barevně "pohlednicovitější" (asi jako teď v mém foťáčku při režimu "chrom") a fuji takový pastelovější, s lehkým nádechem do zelenomodra, ale mně příjemným. Pokud si vzpomínám, tak orwa pak vyvolávali i v Bratislavě a hodně filmů jsem dával vyvolávat ve Fotografii Gottwaldov. Tam dělali z dia i fotky. Při citlivosti 18 DIN byly fotky z dia celkem použitelné až do rozměru 13x18. Ale mám dojem, že fomachrom měl při vyvolání u výrobce to vyvolání už v ceně, takže ty jsem posílal zásadně do Hradce.
Jo a dia v zahraničí (viz p. Drahoš Švestka): Známí si za socializmu ze služebky v USA dovezli (aby nemuseli všechno všude fotit) krabičky zakoupených diáků s obrázky všechmožných památek, muzeí... a do roka a do dne jim všechny diáky Made in USA vybledly a zčervenaly.
No, k focení na železnici tu bylo vše řečeno jasně. Ale i na vojně to bylo překvapivě "volné" (v letech 1982-83, kdy bylo po průšvizích ze Solidaritou dost napětí, právě se zaváděly Pershingy 2 a ve zkušebním provozu už byl AWACS, takže bylo docela dusno a zažili jsme několik mobilizací, kdy se povolávali i záložáci a při poplachu samozřejmě nikdo nevěděl, že je to jenom cvičně. A přesto se fotit mohlo. Samozřejmě nic přísně utajovaného, ale velitel nám sám zjistil, že pokud technika není v "rozvinutém" stavu, tedy třeba radiovozy nemají vytažené a postavené všechny antény, tak no problem. Taxem měl foťáček (na Šumavě) u velitele v trezoru a na cvičení a na služebky jsem si jej vždy vyzvednul a fotilo se. A i furťáci byli rádi, že mají konenčě dokumentaci pro rodinu. Fotili jsme na ČB fomu a po vyvolání se na autech vyretušovala SPZ a vše bylo OK. A na služebkách jsem fotil krajinky na diáky a normálně je posílal bez jakýchkoli problémů na vyvolání do Hradce. Inu, když už nebyla ta divoká 50. léta, tak to bylo vše "o lidech, o povahách, o pochopení"...

Petr Martínek: Neprolistoval jelikož nejsem plastikový modelář :-D jen výhradně mosazný leptař...ale upřímně řečeno jsem co do informací asi přecenil internet a podcenil oné knihy.Ještě zvažuji nákup,ale přitěžuje tomu fakt,že za cenu knížky má člověk pomalu další podobnou,nebo stejnou stavebnici.

Rychlý dotaz. Sice jsem tady skoro doma, ale nejsem si úplně jist roky. Tohle by měla být fotka z doby před rekonstrukcí a Holešovickou dálkovinou... Víte někdo něco podrobnějšího, jak Bubeneč před reko fungovala? Jestli tam byl jen výpravčí na jedné straně a signalista na druhé. Popřípadě, jaký a do kdy byl provoz na vlečkách.
Já mám přes známého přehled jen od 90.let, kdy tam dělal přípraváře a vesele se tam přepřahalo. Z toho mála co vím, tak třeba to, že elektrifikovaná vlečka do teplárny nikdy pořádně nebyla pod napětím. V.

Pane Kovářík,nedělejte z toho zase takovou vědu...téma focení na železnici v minulosti tu bylo při různých příležitostech probíráno nejmíň 100x...takže mne opravdu udivuje kde tihle mladí berou takové informace,Nejspíš jim je někdo systematicky tluče do hlav...někdo,kdo o tom ví stejnej prd jako oni.On to v podstatě napsal jako tvrzení-byl zákaz fotit lokomotivy,prostě železnici jako takovou.Když něco nevím,tak se napřed zeptám...aspoń tak nás to tenkrát učili ve škole...dnes už je to možná jinak...nevím.
Takže naposledy odpovídám:od poloviny 60.let bylo povoleno fotografovat na místech přístupných veřejnosti(s výjimkou pohraničních přechodových stanic...ale já třeba v Děčíně neměl nikdy problém.Nikdo nikoho nestřílel ani nazatýkal...ale když člověk narazil na blbce,byl holt problém...to platí i dnes.Na tratích se samozřejmě smělo kdekoli...ale zase... pozor v pohraničí,imperialsta nikdy nespí má spočítáný i ty,co nebyli ráno na rozcvičce...sorry,2 roky v Janovicích nad Úhlavou,to se nedá jen tak zapomenout.Ani nevím jak jsem to přežil..

Jaka to skvostna daugerrotypie ;)

Fotografií z té doby je spousta, ale zde je problém se skenováním. Fotografie má určitou zrnitost, a snímací prvek taky snímá s určitou zrnitostí, a byl by zázrak, kdyby si při skenování zrno snímacího prvku a zrno fotografie sedlo na sebe. Proto vznikají zdánlivě nekvalitní skeny i z kvalitní fotografie.

topič: já jsem pochopil, že si děláte srandu, ale vůči tomu tazateli je to nedůstojné

Jsem se na sebe ale dověděl věci...haha,o některých ani nevím.Ale jo,sranda musí bejt i kdyby tatíka věšeli...S těmi fotografickými materiály...jestli k tomu můžu něčím přispět:problém rozhodně nebyl v ceně,jak už tu zaznělo.S kvalitou by to taky nebylo až tak nejhorší.Třeba na ORWO,pokud byly dobré světelné podmínky,bylo možno udělat kvalitní záběry.Samozřejmě každý druh materiálu měl svoje specifické podání barev...a není to i dnes u digitálu podobné?Co byl ovšem zásadní problém,bylo vyvolání filmu.Podotýkám,že řeč je o inverzním materiálu,čili diapozitivech.Dělala to v celém Československu zpočátku jediná laboratoř v Teplicích(později,např.v 80.letech jich bylo více).Sým způsobem to byla sázka do loterie-záleželo na mnoha faktorech.Jestli už nebude slabá lázeň,jestli bude přesně dodržena teplota atd atd.Výsledek byl přímo úměrný tomu,co jsem uvedl.Když to někdo odfláknul,fotky byly vniveč.Přišel jsem takhle o pár pěkných záběrů.Ale pozor:ani na Západě to neměli o mnoho lepší...jistě že tam byl větší výběr a samozřejmě lepší materiály.Měl jsem tam pár přátel přes mašinky a občas jsem jim poslal nebo předal barevné filmy,domnívaje se,že fotky zhotovené např. v Holandsku budou lepší.Dnes,když si je prohlížím,musím konstatovat,že ne vždy to byla pravda.Opravdu záleželo na tom,jak si s tím v těch jednotlivých laboratořích dokázali pohrát.

Josef Kamiš: Plastiková modeláři vyznávají při stavbě modelů heslo "Podkladů není nikdy dost" proto se ptám: Knížky o T 478.1 z Corony nebo Gradis Bohemia jste neprolistoval? V obou je fotek z tohoto období vagón.

Tahle fotečka jakoby spadla z nebe.Pracuji na modelu Zamračené a dospěl jsem do fáze lakování,kde jsem se rozhodl přesně pro toto barevné řešení i epochu leč např číslo odstínu barev se mi na internetu nepodařilo nikde dohledat a dobové fotky nebyly nijak zázračné.Tohle mi opravdu moc pomůže.Děkuji