Pro (GP):

Ale ty naše diesely byly většinou dobré, zejména ty s elektrickým přenosem výkonu a skutečně v Libni vyrobené. Jen jaksi ty zátěžové křivky "neladily" zcela a úplně se špičkovými párami.

Dnes už se nedobereme nákladových údajů, zejména ne reálných a provozních. Potřeby obecného pobytu "dieselu" v depu i dílnách klesly. Muselo se však zcela vyměnit zázemí pro péči a opravy, přeškolit personál, ND byly dražší a vlastně všechny z fabriky ... Po letech i v USA přiznávají, že náhrada páry diesely dramaticky zvýšila využití (časové) investic (lokomotiv), ale náklady na provoz a udržování (Vč. ND) skokově vzrostly.... A taky stouply požadavky na dílenské opravy, depo si lecos nemohlo udělat samo. (Ne všude měly machry, jako v Brně)

Pánové, zapomínáte na jednu důležitou věc: byl socík. Naplánovalo se ČKD vyrobí tolik dieslů o patnáctistech koní a tolik o osmnáctistech a ČSD jich přesně tolik koupí. Vůbec nešlo o "náhodné" rozhodnutí nějakého trouby nahradit zastaralou parní trakci modernější. Elektrizace železnic a motorizace dopravy byla už od IX. sjezdu v generálním plánu výstavby socialismu.
Jenže zásadní přehlédnutí: tisícikoňová dieselelektrická mašina s tísicikoňovým dieslem je docela jiných tisíc koní než tisíc indikovaných koní na páře. Na papíře vypadají stejně, ta dieslová líp, protože do té se jen dolévá nafta u stojanu, kdežto parní musí do výtopny každý den. Popel, vymývat, prohlížet a kdoví co ještě, to zatím ta dieslová odjezdí dalších pět set kilometrů. Takže vyměníme kus za kus a rázem můžeme zvýšit plán vlakokilometrů o třináct celých dvě desetiny procenta.
Jak říkal KG (jiný KG): nemůžete na lokomotivě ušetřit tunu, ale můžete na tisíci místech ušetřit kilo. Jenže plánovači ze stejné partaje jako ten jiný KG na to šli hrr a chtěli rovnou ušetřit tu tunu.

Pro Flaizer:

Ano, je mi známo, že ve zdrojích/vstupech jsou údaje rozdílné - s tím už dneska nic nenaděláme. :-) Zajímavé je, že se u "Litevky" 399.0 shodujeme v kW. A v tom je ta potíž: A) z jakého zdroje údaje zpracovaly naše nestejné zdroje, a B) jak (kterým "kofoušem") přepočítávali PS na kW a zase zpátky ...

Já si rád tahle srovnání dělám, koukám a vidím. Nejen že ty páry byly zpravidla více nadupané než nastupující diesely, ale i podenciál skrytý právě v ř. 399.0. Kdosi jí nazývá "Skodováckou reakcí na BR 03", ale to se dá tak s ohledem na pojezd. Výkonem se před BR 01.0 vůbec stydět nemusela. A kotel měla určitě modernější.

Snímek má parádní atmo...


Stoupa, já teda nevím, v tabulce knihy Lokomotivy pana Sellnera a Jelena jsou tyto údaje... ale prý třeba albíky dle pamětníků měli při dobré technické konstelaci o trochu koníků navíc, hlavně jedničkové, to a samé litevka měla až 2500 koní nebo pro představu rudý ďábel dosáhl 2900 koní...

387.0 = 1546 kW / 2070 hp
399.0 = 1670 kW / 2240 hp
475.1 = 1560 kW / 2100 hp
498.0 = 1803 kW / 2420 hp
498.1 = 1914 kW / 2550 hp

Takže bylo opravdu bláhové si myslet, že páry nahradí doposud vyrobené motory či elektriky, které byly na tyto výkony naprosto trakčně poddimenzované, ale politika se cpe do všech odvětví, i těch technických či v tomto případě železničních, a největší moc rozhodování mají největší blbci, kterí o té dané problematice ví velký prd, hlavně že jsou na to rozhodování vysoce študovaní... ostatně lze to pozorovat všude i dnes a možná ještě ve větší míře (viz neodladěnost některých reko strojů)...
Přeci je blbost požadovat vyrobit jako náhradu za mašinu, která má 2500 koní mašinou "moderní" motorovou, která má jen 2000 koní (né-li méně)...

Na trati Opava - Krnov, kde mame zahradku, byly ke konci totality caste naklady s sergejem vepredu a brylovcem na postrku. Variantu brylovce netusim.

Pro Rabín:

Honzo, "dík za dík". Mé zorné pole v 70. letech vůkol Prahy v nákladní dopravě v nezávislé trakci registrovalo po dominujících Sergejích častěji T 478.2, než Čmeláky. "Dvojky" měla depa Vršovice, Kralupy, asi Kladno a kdo ví, kdo ještě. Na Mn do příchodu T 466.2 často T 458.0.

stoupa, Drahoš Š.: děkuji za doplnění a upřesnění.
Libore, s těmi "brejlemi" ve středních Čechách v té době téměř výlučně v osobní dopravě máš úplnou pravdu. Brejlovec s nákladem bylo pro mě v pozdějších 70. letech dost exotické zjevení. Náklady v nezávislé trakci jezdící v mém zorném poli byly doménou sergejů, čmeláků a dost výjimečně zamračených. T 478.4 se na osobácích směr Děčín začaly objevovat někdy od r. 1981 - patrně oběhy spolu s rychlíky a expresy.

ad Rabín:

Honzo, Drahoš tě doplnil přesně. Přesto bych dodal:
4) Tlak na "odčmoudění Prahy" - snaha, aby na jih od Kralup pára nejezdila. A tehdy se tím chlubili i v novinách
5) Dohad dnes neověřitelný: DR prestižně v pohraničním styku nasazovala V 180/118 od 1967, ačkoliv jinak těžké rychlíky a Ex doma vozila do příchodu Ludmill Ragulinových přednostně osvědčenýma a spolehlivýma párama (01.0, 01.5, 03.10). A z naší strany přišly do Děčína záhy T 478.3. Že by prestižní záležitost? Nevzpomínám, že bych tu viděl Brejle s přípřeží. Prostě jen jsem neviděl. Zato na Plzeň, nebo kolem Svitavy, nejednou.

A taky si jako "o dva roky větší" pamětník matně vzpomínám, že na "hlavních" vozebních ramenech kolem Prahy jsem T 478.3 vídal téměř výlučně jen v osobní dopravě, později T 478.4 výlučně na R. Ve směru na Děčín na R a Ex pamatuju jen "Trojky", Barči na Os (i Kralupské).

stoupa - ad pára mezi Děčínem a Prahou:
Nejde mi ještě na rozum jedna drobnost - když se vyřadila pára z "hodnotné" osobní vozby mezi Děčínem a Prahou, tj. nejdřív ř. 387.0 a pak 498.0 (475.1 se držely o trochu déle), tak se tu pára už úplně přestala na R a Ex objevovat, což nelze tak jednoznačně tvrdit o jiných depech a ramenech: viz Praha - Plzeň 498.1 celkem běžně ještě 1973-74 a Brno - Česká Třebová resp. Přerov 475.1 dokonce 1977-78. Napadají mně dvě možná vysvětlení: 1) buď se děčínští uměli s problémy na brejlovcích lépe vyrovnat (p. Drahoš jistě promine :) anebo, což je asi pravděpodobnější - 2) prostě si pěstovali dostatek štokrů pro nákladní vozbu na severu (Děčín - Liberec apod., kde ve 2. pol. 70. let už také měly brejle jezdit) a mohli je odtud podle nutnosti brát a nasazovat je na Prahu, což byla patrně politicky sledovaná nutnost...
Větší pamětníci - bylo to tak nebo nějak jinak?

Albatros sice ještě bez hvězdy, ale jakoby tento tmavý noční záběr byl symbolickým výjevem už rok trvající "dočasné" potupné doby temna, které se ještě na začátku okupace rok před tím snažily parní píšťaly právě těchto ohromně výkonných strojů zoufale ze všech svých (a ne malých) sil zabránit, leč marně...

viz. toto krátké video:
http://youtu.be/qGziq2LXybM?t=15m20s