Drahoši pěkný článek jste napsal a fotografie je taky moc pěkná až jsem musel hned dát plný počet hvězd(5).:) Jen tak dál.

Píše se říjen 1978,jedno sobotní odpoledne. Na severních svazích ještědského hřebene je však na tuto roční dobu ještě překvapivě příjemné počasí,i když teplota nepřesahuje nějakých 5-6 stupňů. Ztichlou podzimní krajinou,která se už pomalu ukládá k zimnímu spánku, zazní občas křik ptáka nebo poryv větru zachrastí spadaným listím. Jinak není slyšet vůbec nic.
Náhle ucho zaznamená zvláštní zvuk...jede vlak? Zprvu je to jen sotva slyšitelný vzdálený záchvěv tónu parní píšťaly. Ozvěna lesů ho vrací. A znovu...a do toho pár štěkavých výfuků...než znovu zaniknou v tunelu u Karlova pod Ještědem. Chvíli opět ticho...a pak,naráz jako v koncertní síni...opět vzdálený hlas výfuků parního stroje, do toho opět píšťala...a aby toho nebylo málo...zdá se,že mu odkudsi odpovídá jiná...jinak naladěná.
Teď už není pochyb...jede vlak...a nejen vlak ledajaký,pravděpodobně se 2 parními lokomotivami. Už jsou slyšet jednotlivé,rychle za sebou jdoucí výdechy Kylchapů a v dálce v oblouku trati před zastávkou Novina se objevuje silueta tendrem dopředu jedoucího štokra,za ní dlouhá řada "sypáků". Zatímco přední štokr uhání přes viadukt a poté mizí do zářezu,na konci řady se objevuje další štokr s vlajkou bílého kouře...a "buší" do toho ze všech sil. S tichem je konec,celým údolím se rozléhají štěkavé výfuky a rachot těžkého nákladního vlaku...Ještě pár metrů...a fascinující podívaná může začít...