Tak to je parádní setkání. Díky za vzpomínkové foto. Ještě jako študák jsem si plánoval výšlapy tak, abych se octnul v Hešpicích, Lískovci, Troubsku či Střelicích, když některý ten náklad pojede kolem. Už odmalička mě fascinovalo to zvláštní vzezření storje s propojenými dómy a vysokým "komínem". A tahle mašina mi vždycky připadala jako takový ten nenápadný a skromný dříč. A z níže uvedených poznámek jsem taky taky konečně pochopil, proč tehdy odešly do výslužby dříve ty moderní štokry a stařičké čtyřkoláky vydržely až do finiše... Díky za foto i všem za vysvětlující poznámky.

Tak tak.Podle všeho šlo o nejzdařilejší rekonstrukci v dějinách ČSD a podle některých pramenů o jednu z nejzdařilejších v Evropě.Řada 434.2 vynikala jak trakčními,tak i teplotechnickými vlastnostmi,z toho důvodu platil ještě v polovině šedesátých let zákaz nasazovat tyto stroje do jiné než traťové služby.Svým nízkým napravovým zatížením mohly obsluhovat i tratě s lehkým svrškem.Další zefektivnění provozu přineslo dosazení ploché dyšny Giesl na 127 těchto strojů v padesátých letech.Sečteno a podtrženo-všechny tyto vlastnosti byly hlavním důvodem toho,že tyto lokomotivy vydržely v činné službě až do samotného konce parního provozu u ČSD a přežily mnohem mladší stroje.

Zdravím, pane Drahoši.

A vyjímečně nesouhlasím. Dle mého názoru, pan Hofrat Gölsdorf, takto excelentní technik, který čelil neochotě a spořivosti K.u.K platit licenční poplatky za Schmidtův přehřívač, by spíše ržál radostí, kam to až jeho stosedumdesátka dotáhla. Gölsdorf byl malý zázrak. duší to určitě nebyl kravaťák a přesto se stal "Hofratem". On prostě uměl.

Jo a vyjímečně zase za 5 s hvězdičkou.

Hm, dívám se na tu nádheru a pokorně závidím. Jako kdyby to bylo teď.

Spíš by se divil, jaké šunky (regiokřáp) jezdí dnes, jak jsou zbytečně složité a poruchové. S tím, že lokomotiva není spotřební zboží a tudíž by měla vydržet alespoň průměrnou délku lidského života, se tehdy počítalo a, jak vidno, počítalo se dobře. Většina parních lokomotiv odcházela do šrotu jako provozuschopná.

Řada 170 kkStb byla původně určena pro rychlíky na Arlbergu... Žádná nástupnická dráha je nerekonstruovala tak důkladně jako ČSD. (To ale platilo i pro stroje 180/523.0/524.2 a spoustu jiných Gölsdorfových konstrukcí.) Takže souhlasím s tím, že dvorní rada ing. dr. h. c. Karl Gölsdorf by se opravdu byl divil, kdyby se byl dožil...

Jinak v Brně-dolním končily v provozu až v r. 1978, přechodnost přes starý ivančický viadukt měla hnací vozidla s nápravovým tlakem 14 t. (Proto v 70. letech jezdily s některými Sp a Os vlaky do Znojma T 444.1. A na ostatních pochopitelně všudypřítomné M 262.0.) 556.0 přes most nesměly, ty jezdily jen do Oslavan. Pokud si dobře pamatuju, poslední ve výtopně na rosickém byla 434.2134, která mívala tendr 818.064. Podle mých zápisků z let 1977 - 8 (tehdy to byla moje téměř domovská trať, protože jsem se v r. 1976 oženil se znojemačkou :-) ) byly v Brně kromě už zmíněných ještě 434.2291, 333, 339, 343.

zdraví
hank

Drahoši, už jsem se lekl, že by se pan Gölsdorf divil podobě, jakou doznaly tyto stroje po rekonstrukci u ČSD :) ..která jim, mimo jiné, sedla i vzhledově, např.probloužená dýmnice, vypadá atypicky a tedy i zajímavě, mám pocit, že si z důvodu zakroucení přítokových rour do parního stroje vysloužila tato řada přezdívku "ruce v kapsách" :) Dokonce to má i svuj nezaměnitelný zvuk. Ale setkání je to jedinečné a dokazuje to potřebu a dlouhý život těchto strojů u drah. Parádní snímek!

Pamatuji, pamatuji. Když jsem tam v tomto čase jako mladý topíval, záviděl jsem kolegům ze školy, že už jezdí a vozí se na 556 nebo dokonce 478.1,3. Při návratu z Hrušovan n.Jev. režijní jízdou, ani člověk nevěděl, jak cesta uběhla, protože celou dobu únavou prospal. Ale při vzpomínce, každá životní zkušenost je velice dobrá a rád se dívám na Tvé fotky z okolí Brna. Děkuji a zdravím !!!

Pan Gölsdorf byl konstruktér těchto strojů-původně to byla rakouská řada 170(u ČSD ř.434.0),rekonstrukcí z nich vznikly naše legendární"čtyřkoláky".A divil by se tomu,že po 70 letech byly stále ještě v provozu.

Pan Gölsdorf by se divil... - tuto poznámku nechápu. Může mi někdo vysvětlit o co jde? předem díky