Důvodů může být víc. Jedním z nich je difrakce (přesnou definici najdete na gůglu, ve zkratce - zhoršení kresby vlivem rozptylu paprsků světla přes víc bodů média, takový napůl strašák), další pak závislost expoziční trojčlenky s tím související problémy, tedy šum (další strašák :-D) a dlouhý čas (skutečný problém). Lidi na peronu nejsou mince, ti se hemží. Konečně, mělká HO může být i fotografický záměr, ne?
Konečně, moje praktická zkušenost mi říká, že to s tou ostrostí podle počítadel nebude tak žhavý, jako by se objektivy chovaly podle svojí vlastní fyziky. V horším duchu. A než mít možná o trochu lepší ale ne dokonalou HO ale za cenu trojčlenkových problémů, někteří možná raději šáhnou po trojčlenkové jistotě za cenu mělčí HO a prohlásí to za záměr ;-)

Jsem rád za plodnou diskuzi. Za žel. a foto info všem díky.Vždy se člověk dozví něco nového. Kalkurátor vypadá skvěle, akorát má jednu záludnost- zpravidla nevíme, jaká je vzdálenost na kterou bychom případně zaostřovali (hlavně u vzdálenějších objektů, řekněme od 50 m výše (jak daleko je Pantograf od Payuse 100-150-200 m?). Chtělo by se říci, že nemělo až tak smysl ostřit na lidi než čelo (viz. srozumitelná Charyho malůvka), ale spíše zvednout clonu. Když jsem zkusil dosadit místo F8 např. F22, vyšlo, že by bylo ostré asi vše. A teď se nabízí otázka, proč drtivá většina zdejších zrcadlovkářů má strach jít přes F8 (jako by to bylo dogma, že na střední hodnotu má objektiv nejlepší kresbu). Přece pokud koupím objektiv za cca 15-20 tisíc, budu od něj vyžadovat, abych mohl clonit od např. 2,8-32?

Proste, s tou hloubkou ostrosti se to má tak, že není jen od bodu zaostření dozadu, ale i dopředu. Takže je možné ostřit někam doprostřed scény a přesto mít čelo uspokojivě ostré, stejně jako lidi někde třeba na úrovni konce čelního vozu, třeba. Takhle došlo k tomu, že je maximálně ostré čelo, za něj to postupně ustupuje až jsou z toho lidi a cedule neostré, a ostrost postupuje i dopředu před vlak směrem k fotografovi, kde ovšem nic není a je "vystříleno do nebe". Třeba to tak autor chtěl. Jirka Panther chtěl dle komentáře očividně ostřit na lidi a při troše souhry okolností by se mu do HO vešlo i to čelo. Možná.

S HO se to má totiž tak:
- čím větší clona, tím větší HO
- čím menší ohnisko, tím větší HO
- čím větší vzdálenost zaostření, tím větší HO
- nejostřejší rovina je v místě zaostření, přičemž postupně blíž a dál od fotografa se předměty stávají stále méně ostré a navíc před rovnou zaostření, tj. směrem k fotografovi, je tento úbytek ostrosti větší než za rovinou zaostření čím delší je vzdálenost zaostření (čím ostřím dál, tím víc se posouvám k nekonečnu, i před rovinou zaostření roste se vzdáleností, ale ne tak progresivně)

teorteticky, objektiv 200mm na APS-C, F8 zaostřeno na
100m - HO 71 ~ 166 m celkově 95 m
120m - HO 81 ~ 230 m celkově 150 m

Názorně ilustrativní rychlomalůvka :-D
* teoretické hodnoty *
* poměry v ilustraci nejsou přesné *

http://www.chary.wu.cz/zp/DOF.jpg

svislá červená je místo zaostření 100 m, červená pyramida je ostrost ve scéně, vrchol je v místě zaostření, postupně upadá, čím vyšší pozice na pyramidě, tím ostřeji se objekt jeví
svislá zelená je zaostřeno na 120 m, čelo je stále v hloubce ostrosti, ale lidi jsou daleko ostřejší a cedule aspoň trochu

PROST: A pročpak asi JP linkoval ten kalkulátor DOF. Tam si můžeš vyzkoušet, zda by to bylo vůbec možné.

Ad Chary: Ale jo, celkem souhlas.Otázkou pro mně zůstává, jak to ten Jirka myslel. Že by chtěl celkově větší HO, tak aby byli ostří i vzdálenější lidé a cedule stanice? Nevím však, zda by se toho u tak dlouhého ohniska dalo dosáhnout? Že by ostřením na vzdálenější ceduli stanice a větším cloněním? A nebo chtěl mít ostré pouze lidi (pro něj hlavní objekt) a zbytek neostrý. No nevím nevím.

Proste, mám z tebe rozporuplné pocity. Na jednu stranu to vypadá, že něco o fotografování víš (termíny jako 390mmEQ) a na druhou stranu nechápeš dopady tématu na vjem ostrosti v rámci HO. A teď opět nemusíme s daným tvrzením souhlasit, stačí jen, když chápeme, co tím chtěl autor říci.

Pokud fotím vlak a měřím ostrost podle matic na čelníku, fotím sovu a měřím ostrost podle peří a zobáku, anebo fotím krajinu a měřím ostrost podle hran větví... prostě při focení "strojů v architektuře" se může požadovat větší a jinam umístěná HO než při focení sov na větvi. Asi taková, jako při focení zahrad a zámků za nimi. Může, nemusí...

Mimochodem, krásný omyl, z nějakého důvodu velmi zakořeněný především u nefotící/nevkládající veřenosti:

A jelikož ji autor vložil do galerie el. jednotek, mám za to, že jeho hlavním motivem byl právě vlak, zde z čelního pohledu.

Kam jinam to měl dát? Umělecká galerie a život kolem železnice jsou především pro fotky, kde vlak nehraje prim, nebo není očividně poznat. Šmouhy, optické hry, posunovači, cestující. Cokoliv, co je se železnicí spojeno, ale přitom tam nejde o mašinu. Což zrovna u této fotky nebude ten případ. O mašinu jde. Že nejde JEN o mašinu, to už je něco jiného a pak je diskuse Jirky Panthera s autorem na místě. Autor měl záměr, čtenář vidí něco jiného. Ale troufnu si říct, že ani jeden z nich nevidí uměleckou fotku v duchu zdejší sekce, nebo fotku účelově nezobrazující mašinu na číslo, abych tak řekl. A kam teda jinam to měl dát? Tříštit galerii na další a další podsekce podle úrovně uměleckosti a nemašinózní kolemživosti nehodláme.

PROST: Na lince Studénka - Mosty u J. jezdí panťáky ještě masivně. Platilo by pokud by bylo napsáno s malým "p", ale 460 převážně už jen jako náhrada za 471. Několik jich tam skutečně jezdí turnusově i nadále, ale jestli se jedná o masivní, to teda nevím.

PROST: Odkaz funguje, stačila malá oprava, ale nevím, zda z něj pochopíš co jím Jirka Panther míní.

Zajímavé pro mne je, proč byl spoj veden k tomuto nástupišti s následným pohybem osob přes kolej, když se mu nabízí koridorové nástupiště s podchodem?

Klasická poloperonizovaná stanice, ostrovní nástupiště je (dnes) pro lichý směr (do Ostravy), vlak směr Přerov by musel dvakrát přes zhlaví, což je ze zřejmých důvodů nežádoucí.

Na první pohled tuctová, mnohokrát opakovaná, nudná kompozice. Ale na ten druhý, pokud ho člověk chce vidět, již dějově bohatá fotka, místy až historizující. Zajímavé pro mne je, proč byl spoj veden k tomuto nástupišti s následným pohybem osob přes kolej, když se mu nabízí koridorové nástupiště s podchodem? Ti, kdo nechtějí vidět jen mašinu ve zlatém řezu, zde mohou spatřit čilý pohyb osob v relativně malé stanici a také jednu rychle, či pomalu končící éru nasazení Panťáků na Ostravsku. Přes týden je frekvence spojů na lince S2 Studénka- Mosty u Jablunkova bohatá a Panťáky jezdí vcelku ještě masivně, ale o víkendu již v počtu 4-6 souprav odpočívají v depu Bohumín a provoz je veden 3 novými Ešusy, již v Najbrtím provedení. Osobně bych čekal, že autor bude spíše prahnout po novém Ešusu, ale právě zachycování končících Panťáků by mělo být "na pořadu dne", což je hlavní důvod, čím mě fotka oslovila. A jelikož ji autor vložil do galerie el. jednotek, mám za to, že jeho hlavním motivem byl právě vlak, zde z čelního pohledu. A proto je správně ostřeno na něj a vše co je mimo HO je pochopitelně u nejdelšího ohniska (390mm EQ) nezaostřeno. Osobně mám za to, že vystupující lidé jsou zachyceni ostře, protože jsou ještě v rovině ostření.
Zatím jsem nepochopil Jirku P.- co je na fotce nejpodstatnější, proč fotku vyhodit, proč je dlouhé sklo svinstvo. Jeho názor respektuju, ale na rozdíl od Charyho z napsaného nechápu jeho vysvětlení (poslední dvě věty vůbec a link je nefunkční).