12.07.2010 (12:11)  

O parních lokomotivách snad ani nelze vše vědět, čím více se člověk boří do tajů těchto strojů, zjišťuje jak jsou úžasné, ale zároveň, jak je to rozsáhlá kapitola v odvětví strojírenství, kterou probádá, kor v dnešní době, málokdo...

11.07.2010 (19:10)  

Koukám, že jste se nakonec pěkně rozepsal :) Děkuji za subjektivní dojem, pocity i vyjádření. Tak u parní lokomotivy dost záleží na vlhkosti a teplotě, aby pára byla vůbec vidět, z komína jde většinou ještě v přehřátém stavu, takže se nezobrazí tak jako z píšťaly či jiných spotřebičů. Teď v létě je páru nad komínem problém zachytit, snad jen takto ráno, kdy ještě není takové teplo. Co se týká kouře, ten se objeví v případě, že se přikládá uhlí do "pece" či krátce potom, než vhozená vrstva prohoří, potom už je to ten stav který jste popsal - tetelení, v podstatě ideální, kdy nejde kouř a mašinka krásně "vaří" :) Chce to vždy vychytat nějaké místa na stoupání a ani tam to není jisté, jestli po odjezdu ze zminované zastávky následovalo klesání či podobně nenáročný charakter trati, topič nepotřebuje mít moc živý oheň jako v případě stoupání, nebo měl "naložíno" již před příjezdem. No je to celé velká alchimie a záleží i na dalších technických a lidských faktorech, které mužou ovlivnit průběh (typ roštu, jestli se jedná o mašinu na lopatu či má mech.přikladač. apod).