Kdyz jsou pary "ekologictejsi" a trakcne lepsi nez diesely, co narocnost financni pouze z hlediska spotreby paliva (tedy ne platy vyssiho poctu zamestnancu a zrizencu)?

kobros: Zde je procentuální rozložení jednotlivých radioaktivních záření na člověka.
http://www.zdrava-rodina.cz/zr/02_99/zr299_17.htm
S radioaktivitou uhlí bych to nepřeháněl.

pro kobros:

Uhlí není radioaktivní. Mohou v něm být vázány m.j. neobohacené radioaktivní prvky ve stopovém množství, které zpravidla ani po průchodu topeništěm - spalovací komorou nepřispějí k významnému posunu přirozeného radioaktivního pozadí v ČR.

V ČR lze cosi radioaktivního nalézt skoro všude. To je známo a proto již po léta striktní požadavek na "radonovou studii" pro stavební povolení na celém územé ČR. Jak uvedeno níže, skoro všechny prvky jsou v uhlí / popílcích a popelovinách vázány. Zpravidla ve stopovém množství a ve vázané formě. Ale i po spálení je to v rámci nejen norem, ale i v rámci přirozeného pozadí v ČR. Na rozmezí 70. a 80. let "to" v jedné těžební lokalitě vykázalo zvýšení. Zjištěno poté, co z elektrárenské strusky byla počata výroba tvárnic. Tak se ta šachta / sloj přestala těžit. Navíc je to v lokalitě, kde je "Radonové pozadí" dosti hodně silné. A od 1993 se v té lokalitě netěží vůbec.

Zase to nedramatizujme. Bez větší nadsázky, novou uranovou (palivovou) peletu můžeš obecně vzít do ruky a OK. Expozice nic moc. Aby to mělo vliv, musel by ji jedinec spolknout (dobrou chuť), nebo si dlouhodobe brát celý článek do lože. S vyhořelým palivem (tedy po reakci v reaktoru), je to o něčem jiném. A největší "dravci" jsou zářiče z lékařství - tvrdé zářiče.

No, kdyz uz je tu ta ekologicka debata k uhli - tak v zavislosti na lokalite je uhli radioaktivni. Dale obsahuje tezke prvky, jako treba uran (ten je jen velmi slabe radioaktivni),......

SYN: Emisní normy jsou takovým zavřihubem pro ekology. Ve skutečnosti není nikde psáno, že motor musí splňovat ojro 18 po celou dobu své životnosti. Pokud to vydrží rok až dva, je to maximum, které je technologicky možné - avšak nezaručitelné. Podmínkou je užívání konkrétní řady maziv, dodržování servisních intervalů, pravidelná výměna celé řady pohyblivých součástí... Takže bych byl velmi opatrný. Možná i díky tomu je životnost nových motorů tak nízká, oproti poctivé konstrukci K6S z doby, kdy se emisní limity nejen neřešily, ale snad se ani nevědělo, co z výfuku vlastně leze (pradvozorem pro 6S310 jsou americké motory z třicátých let 20. století...)

ad Čmoudíky:

Z komína krom plynů (COx) a páry vylétají tuhé nespalné a nespálené zbytky po spalování. Anobrž teploty v topeništi nejsou zasejc až tak nedozírně vysoké, většina divotvorných prvků se neuvolňuje a je v těchto zbytcích vázána, takže vlastně OK. (Tedy - kontaminace hluboko pod normou, i součtová v dobách, kdy se jezdilo jen "na páru").

Ale klid, podrobíte-li např. severočeské uhlí (nebo elektrárenský popílek) laboratorní analýze, najdete tam celou Mendělejevovu tabulku. Ale i tam, zpravidla ve stopovém množství vázané v nespalých zbytcích (a to jsou teploty spalování v elně vyšší, než na roštu "páry").

Abychom to zase nepřehnali s tou superekologičností - předměty okolo parní dráhy nebývají začerněné vodní párou, že... a spalování naftových mototrů které by už dávno měly být v lokomotivách je též trochu něco jiného (EURO 4...) než K6S310DR... Takže milovníci Barun by se na ně už dávno měli jezdit dívat do muzea pokud nám aspoň trochu jde o obsah benzenu, formaldehydu, benzopyrenu, olova, rtuti, arzenu, a např. dioxinů
Takže kolem a kolem, ona taková projížďka parním vlakem taky nebude úplně nejčistější ekologie.
závislost na kvalitě uhlí a dokonalosti spalování
A jaké se tedy kupuje do parní loko, antracit? A kolik ho na tu projížďku padne?

Do odborné diskuze se raději zapojovat nebudu, ale díky tomuto kondenzátu bylo naprosto úžasné sledovat trasu parního vlaku ze vzdálenosti několika kilometrů, když projížděl teprve v lesích někde kolem Rozdělova a K. Žehrovic. Vypadalo to spíš jak tryskové letadlo:-).

Nejspíš jsem byl nepochopen... Můj příspěvek mířil k faktu, že je daleko ekologičtější jezdit na uhlí, než provozovat motorovou mašinu shodného výkonu. Ačkoli se ZJEVNĚ nejedná o dým čistě "dýmového" charakteru, ale kondenzát (jak správně podotknul topič), opravdu se na něj vážou i exhalace (jak správně podotknul Flexaretista.) Ani to však nevede k takové míře znečištění, jako je tomu při spalování ropných produktů... Nejjedovatější složkou je totiž oxid uhelnatý, jehož koncentrace však není tak vysoká, aby někoho ohrožovala (tunely jsou kapku jiná liga, ale to by tam ta mašina musela pět hodin stát, bez přístupu vzduchu, což by ji stejně uhasilo...)

topič: máte pravdu, nicméně co si pamatuju ze středoškolských let, tak spaliny se lépe vážou na molekuly vody, než "pouze na okolní vzduch.