Krásné zátiší zašlých časů.

Pro Drahoše:

Z Prahy do Brna byl na přelomu 60. a 70. let pro mne v nejpříznivější poloze Balt-Orient. A ten nebyl dlouhý, ten byl ještě delší -- viz nástupy ve zhlaví na Masaryčce. Těch 600t to mohlo mít. Nejednou z ČT dva stroje. A svým způsobem pro dorůstajícího kluka to nejzajímavější období, kdy z Prahy Bobinou, z ČT (důstojně) parou a v Brně si to už braly do Blavy laminátky. (To už jsem byl dost vysokej; v předškolním věku jsem se upřimně bál zejména lehkonohého Mikáda - i když jsem stál na peronu, byly HN o dost vyšší ..)

No Libore,s těmi desítkami minut jsi to trochu přehnal,faktem je,že po motorizaci byly jízdní doby trochu svižnější,ale je potřeba si uvědomit,že pára tahala někdy téměř dvojnásobně těžké vlaky.
Pro názornost:např.v r.1972 za plného parního provozu Os 607,lok.475.1,zatížení 350 tun.Jízdní doba Brno-ČT 2,52 hod.Ten stejný vlak v r.1975 s ř.T 478.3(jmenoval se Os 4706),jízdní doba 2,21 hod(ale pobyty ve stanicích kratší o 14 minut).Zatížení 260 tun.
Stejné rozdíly najdeš prakticky u všech vlaků na této trati,kromě rychlíků,tam se jízdní doby nezměnily vůbec.

Jeee díky moc moje nejoblíbenějši řada to potěší...

Další parádní zátiší z depa, mezi dožívajícími oři, především pak 498 103, které zbývá posledních 7 měsíců do zrušení...

NIcKON - světla:

Ano, na Vašem odkazu - toť ona lampa. Leč s plochým, čirým sklem. Bývala i původně s vypouklým . Do jaké míry to fungovalo jako optika - těžko posoudím.

Pro Drahoš i Dobromil:

S politováním v duši konstatuji, že při cestě za babičkou od Vltavy ku soutoku Svratky, Svitavy i Ponávky, v přechodných letech prvotního výskytu Brejlovců, v jízdních dobách ještě pro skvostné lehkonohé parní krasavice zpravidla od Škodů, T 478.3 krátily od ČT až desítky minut (středoevropského) času. (Chtělo by se říci - hanba! Ale neřeknu to. Neb osud tomu chtěl, že jsem byl záhy vložen do laskavé péče ES 499.0 přes Ždár - Loučky a Tišnov. A nezastíral jsem pocit zadostiučinění, když cca o 15 let později Esa nahradila (nezřídka zdvojené) Brejlovce z Prahy na Plzeň. Tam to bylo markantní. To jsem měl pocit, že ani to kafe v DB jídeláku s Jugo obsluhou v klidu nedopiju).

Dobromil Retych
Na druhou stranu, všiml jste si, že právě brejloffci pózují na skoro třetině všech současných fotek na želpage?
Klidně se vsadím, že za 10-20 let, až konečně zavládne mír, blahobyt a liberalizace železničního trhu, budou všichni fotiči čekat u trati, až se mezi těmi děsíry, taury a žlutohighjety objeví peršink s béčky, či (ó jaké štěstí) i starý dobrý šukafón.
Koneckonců v Německu jsou už schopni prohlásit i 111 + x*Bm za historickou soupravu :)

stoupa: Díky za zpřesnění, měl jsem na mysli druhý Vámi jmenovaný typ. Také jej považuji za nejhezčí. Edit: Našel jsem aspoň tohle - z pohledu strojvedoucího pravý světlomet: http://www.nadraziletohrad.wz.cz/galerie/pary1/xpary26.jpg

Drahos Svestka:
Teprve teď si, Drahošu, uvědomuju, že v oněch pohnutých dobách jsme bojovali každý na jiné straně fronty - Ty za oběh albatrosa na Třebovou a já zase na straně těch, co se snažili tehdy poruchové brejlovce rozjezdit. Brejlovci nakonec zvítězili, ale byla to fuška!
Pokrok se holt zastavit nedá!

ad světla:

... jó, kdybych měl svůj arcichlív blíž, než 350 km ..., to by se scanovalo a výkresy posílalo...

V zásadě (beru v úvahu jen elektrické) znám 3 druhy lamp u ČSD:
1) "Stará", odvozená, nebo dokonce předělávaná z původní petrolejové (plynové?). V řadě případů měly nahoře ještě jakýsi "nárůstek" - odvětrávání splodin hoření. Vzadu shodně schránka na barevná skla, která se zasouvala v případě potřeby před čiré sklo lucerny samé. Nejrozšířenější typ.
2) onen "moderní" typ ČSD, který vzhledem blíže odpovídá vulgo pojmenování Potápěč. Má již "optiku" a je vyklenutá oble vzhůru při konstantní šířce. Velikost zhruba shodná, jako předchozí, díky klenutí o něci vyšší a mohutnějšího vzhledu. Ono klenutí též umožňovalo pohyb červené clony. Nemohu bez archivu zpřesnit rok uvedení do provozu, ale odhad je těsně před válkou. Na dobových fotkách z provozu bývá (bývala) ku spatření u novějších 464.0, 354.1, ale i 387.0. Mně se líbily; bylo jich nejméně.
3) onen menší typ s optikou, co je na fotce 498.103, údajně odvozený od svítilen UNRRA, které přišly do republiky po válce. Proto logicky "patří" pouze na poválečné stroje.

Možná jsou výkresy taky v "Príručke pre rušnovodičov" z 50.tých let, ale ta je taky v archivu. V té z roku 1948 nic není. A ta původní, z roku 1928, pojednává ještě i o vyváječích acetylenu....

Ojediněle se objevovaly i svítilny od DR - pevné i přenosné - zajímavý je přiklad 524.102, která dojezdila zjevně se světly pevnými od DR.