Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
T 466.2214+T 466.2221 | |
![]() | Informace o fotografii: - Abschnitt: Machnín - Liberec (Vjezdové návěstidlo do Liberce) - Datum: 19.3.1986 - Autor: Ladislav Budín - Zobrazeno: 6455x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 9 |
| Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
27.02.2014 (9:44)
K těm německým návěstidlům a signálním soustavám: Pěkné stránky jsou http://bahnstatistik.de/Signale.htm kde jsou popsány historické i současné návěstní systémy v Německu, Rakousku i Švýcarsku.
Libore, Transpress-Verlag existuje v rámci skupiny Paul-Pietsch-Verlage dodnes, má však sídlo ve Stuttgartu - viz:
http://de.wikipedia.org/wiki/Transpress_Verlag (viz také druhý odkaz v rubrice "Einzelnachweise", v přehledu dat pak rok 1991)
http://www.bahnundbuch.de/de/transpress-Verlag
http://de.wikipedia.org/wiki/Transpress_Verlag (viz také druhý odkaz v rubrice "Einzelnachweise", v přehledu dat pak rok 1991)
http://www.bahnundbuch.de/de/transpress-Verlag
Rabín:
Honzo, ty knihy z NDR byly všechny z nakl. Transress (už není) a požadavky na lektory byly vysoké. Jen počátky zabzař jsou popsány už i v Glassers Analen (reprint tamtéž), výhodně se (po objednávce) kupovalo v NDR kultuře na Národní...
Honzo, ty knihy z NDR byly všechny z nakl. Transress (už není) a požadavky na lektory byly vysoké. Jen počátky zabzař jsou popsány už i v Glassers Analen (reprint tamtéž), výhodně se (po objednávce) kupovalo v NDR kultuře na Národní...
25.02.2014 (20:03)
Snímek mě potěšil zejména oblíbeným dvojčetem 214 plus 221 - to jsem v Liberci svého času vídával určitě častěji, než skripta z matematiky a fyziky.
Pokud vím, staniční zz bylo v Liberci obnovováno po částech a etapách (proč, to coby laik vysvětlit neumím) po celá osmdesátá léta. Faktem je, že když jsem v dubnu 1988 někde v těchhle místech fotografoval plzeňský rychlík, vjezdové návěstidlo už bylo světelné. Zdravím, ZdŠ
Pokud vím, staniční zz bylo v Liberci obnovováno po částech a etapách (proč, to coby laik vysvětlit neumím) po celá osmdesátá léta. Faktem je, že když jsem v dubnu 1988 někde v těchhle místech fotografoval plzeňský rychlík, vjezdové návěstidlo už bylo světelné. Zdravím, ZdŠ
pro stoupa: já si pamatuji články o vývoji zab. zař. u DR ve 30. letech v druhdy perfektním a vlastně jediném německém železničně-fandovském časopisu "Der Modelleisenbahner", který byl u nás za bolševika k mání (btw. znalosti německé železniční terminologie a němčiny vůbec zde získané využívám úspěšně dodnes :) a tam jsem se prvně dočetl o "Indusi-Magnetu" (řekněme čidlu bodového zabezpečovače), který se používá nejen v Německu dosud. Jeho první dětské krůčky spadají právě do 2. poloviny 30. let a pomáhal na svět německé vysokorychlostní dopravě v podobě řad 01, 03, 61 a motorových jednotek... To "šlápnutí" bylo vlastně bezdotykové...:)
Btw - "Der Modelleisenbahner" vychází kupodivu dodnes, ale už je z něj tuctový barevný šotoplátek zanikající v moři dalších...
Btw - "Der Modelleisenbahner" vychází kupodivu dodnes, ale už je z něj tuctový barevný šotoplátek zanikající v moři dalších...
pro Rab9n
Honzo, odrobněji to najdeš v NDR (Preuss) publikacích Transspress z let 60. a 70. minulého století. Velmi vulgárně povězeno: Mašina si šlápne, relais zafunguje a rameno na klacku se přestaví na signál "stůj". Probíhá u paty klacku. Bylo to rostě o kousek dál, než naše soustava tehdá, ozkoušeno atp., taky BR 01, 03 měli JŘ na ostro na 120 km/h, 05, 06, 61 = Henschel Wegmann Zug dokonce více, o motorech Hamburg, Leipzig a Köln nemluvě.... Ale ty do Reichenbergu v Sudetengau nezajížděli. Zvýšená ochrana "shozením ramene" po průjezdu vlaku však osazena byla záhy po záboru.
Honzo, odrobněji to najdeš v NDR (Preuss) publikacích Transspress z let 60. a 70. minulého století. Velmi vulgárně povězeno: Mašina si šlápne, relais zafunguje a rameno na klacku se přestaví na signál "stůj". Probíhá u paty klacku. Bylo to rostě o kousek dál, než naše soustava tehdá, ozkoušeno atp., taky BR 01, 03 měli JŘ na ostro na 120 km/h, 05, 06, 61 = Henschel Wegmann Zug dokonce více, o motorech Hamburg, Leipzig a Köln nemluvě.... Ale ty do Reichenbergu v Sudetengau nezajížděli. Zvýšená ochrana "shozením ramene" po průjezdu vlaku však osazena byla záhy po záboru.
V Erfurtu měli spíš elektrodynamický řídící přístroj. U nás byl v Přerově a asi v Děčíně.
pro Stoupa: was heisst "samoshazovací klacky"? To jako že mechaniky se vracely po průjezdu vlaku do základní polohy bez zásahu člověčího elementu?
Nakonec proč ne, pamatuji si, jak jsem někdy v 70. letech spolu s mým tehdejším německým známým navštívil mostové velkostavědlo Erfurt Hbf., kde na mě zapůsobil mocným dojmem asi 10 m dlouhý řídicí přístroj Siemens-Halske, kde se pomocí otočných hřibovitých ovladačů stavěly celé vlakové cesty včetně návěstidel, a to elektromechanickou cestou, bez drátovodů ze stavědla. Je možné, že ten Fahrdienstleiter těmi impulsy jen dával svolení menším podřízeným stavědlům, ze kterých se to pak všechno tahalo mechanicky (v Německu však nikoli pákami jako u nás, ale klikami). Anebo taky ne a šlo to rovnou pomocí elektrických servomotorů. Kam mířím: lze usuzovat, že německý systém mechanických návěstidel byl pravděpodobně o něco dokonalejší a s širšími možnostmi než rakouský (potažmo náš) a že se v bývalých Sudetech odstraňoval spíš pro atypičnost, nedostatek náhradních dílů apod. Proto je asi v Německu (potažmo Polsku a nevím kde se ještě používal - "Henleiny" pamatuji také v Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině a vůbec v oblastech německého vlivu, takže nejspíš i třeba v Alsasku-Lotrinsku, Turecku...) stále relativně značně rozšířen dodnes...
Nakonec proč ne, pamatuji si, jak jsem někdy v 70. letech spolu s mým tehdejším německým známým navštívil mostové velkostavědlo Erfurt Hbf., kde na mě zapůsobil mocným dojmem asi 10 m dlouhý řídicí přístroj Siemens-Halske, kde se pomocí otočných hřibovitých ovladačů stavěly celé vlakové cesty včetně návěstidel, a to elektromechanickou cestou, bez drátovodů ze stavědla. Je možné, že ten Fahrdienstleiter těmi impulsy jen dával svolení menším podřízeným stavědlům, ze kterých se to pak všechno tahalo mechanicky (v Německu však nikoli pákami jako u nás, ale klikami). Anebo taky ne a šlo to rovnou pomocí elektrických servomotorů. Kam mířím: lze usuzovat, že německý systém mechanických návěstidel byl pravděpodobně o něco dokonalejší a s širšími možnostmi než rakouský (potažmo náš) a že se v bývalých Sudetech odstraňoval spíš pro atypičnost, nedostatek náhradních dílů apod. Proto je asi v Německu (potažmo Polsku a nevím kde se ještě používal - "Henleiny" pamatuji také v Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině a vůbec v oblastech německého vlivu, takže nejspíš i třeba v Alsasku-Lotrinsku, Turecku...) stále relativně značně rozšířen dodnes...
ad Rabín:
Honzo, průser je, že pamětníci, co si to (ještě) osahali, jsou v důchodu, či urnovém háji...
1. odstavec - máš pravdu
2. odstavec - žluté rameno na "vjezdovém" - máš pravdu
3. odstavec - jo, ale ono jde o jinou "mechanickou" soustavu, než byla obvyklá u nás. Tady jde o "samoshazovací klacky"
Honzo, průser je, že pamětníci, co si to (ještě) osahali, jsou v důchodu, či urnovém háji...
1. odstavec - máš pravdu
2. odstavec - žluté rameno na "vjezdovém" - máš pravdu
3. odstavec - jo, ale ono jde o jinou "mechanickou" soustavu, než byla obvyklá u nás. Tady jde o "samoshazovací klacky"
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Akreditierter Fotograf oder ŽP Mitglied,
- Galerieverwalter oder ŽP Admin
Kommentar hinzufügen
Anmelden
© 2001 - 2025 ŽelPage
- Webmaster - Fragen und Antworte
Info
informacni okenko












