Ty tatrovácké vozy jsem měl rád. Jednak se mi vždycky líbily jejich podvozky, jednak bývaly asi odolnější vůči socialistické neúdržbě, protože ty podvozky vlastně nidy nevydávaly tupé rány při přejezdu kolejových spár a nerovností, jako to s oblibou dělávaly vymlácené podvozky Görlitz na velkoprostorových maďarech nebo obdobných typech. Ani nebývaly často obuté. No a subjektivně mi vždycky připadaly útulnější (hlavně vozy Ba), než srovnatelné modernější vozy.

Damian Kazimierczak: jedná se nejpravděpodobněji o velkoprostorové vozy řady Bai (později Bp), výroba Tatra Smíchov 1957-61. Ve shodné skříni existovaly i vozy s postranní chodbou, řady Ba (později B), případně lehátkové, řada Bac (Bc). Podobné vozy bufetové (řada BRa resp. BR) se vzhledově mírně lišily.

Jake to są modele ? te 3 pervni vozy za Dislem.

Já si myslím, že v roce 1991 vlakvedoucí už této povinnosti byl už zbaven a průkopníci selského rozumu začali slavit dílčí úspěchy ruku v ruce s krácením vozebních ramen. Takže tam kde typizované drážní objekty respektive místo na nádraží odkud vyrážela pakrová se zásilkama k vlaku byly uprostřed nádraží na vozebním rameni ve značné přesile, byla tendence umisťovat hytláky doprostřed soupravy........Ve velkém se to používalo právě po revoluci, pročež dneska už je okolo hytláků značně mrtvo (když něco stěhuju tak autem ne vlakem)....Moderní náplň hytláků tvoří kola.....A propos pakrová :-) Zásadně vyrážela z tepla kanclu jako poslední, v okamžiku kdy už peron byl zacpán vstup/výstupním substrátem, aby tento mohla zdržovat a rozhánět postarší ještěrkou a neumožnit tak odmáznout byť půlminutu z obligátní 15 min
sekery.....No jo no nadávat se mezi fírama dycynky mušelo a když náhodou nebylo na co, pakrová to odnesla skoro pravidelně :-)

Pro "Prochy67":

... a vedení vlakopisu, jakož i umravňování rozjařilých cestujících slovy "já jsem tady od toho, abych volal HOTOVO!"

stoupa: To historické řazení "hytláku" za mašinou bylo dáno tím, že vlakvedoucí byl nejvyšším šéfem všech zaměstnaců na vlaku a jednou z jeho povinností bylo sledování návěstí.

co si pamatam cca od zaciatku 90 rokov, kazdy jeden vlak mal taketo radenie kde este "kyvackove" D bolo vzdy radene uprostred supravy, ci islo o tuto trat (Kosice -) Presov - Humenne, alebo ine trate (Medzilaborce -) Humenne - Kosice atd. Napriklad na hlavnom tahu Kosice - Zilina je casto vidiet fotky kde je D radene aj na zaciatku tak ako sa pise nizsie.

Pro Hank:

Díky! A důvody jsou srozumitelné, postup "mírného pokroku cestou vyjímek" obvyklý, však pochopitelný. Jen pak jaksi vymizely tu "minikusovky"

stoupa: Už v 70. letech bylo na některých tratích povoleno mít hytlák uprostřed nebo na konci osobní soupravy. Vždy to však bylo řešeno jako výjimka v rámci ustanovení místního významu a/nebo v příslušných rozkazech a plánech řazení osobních vlaků při zavádění nových GVD. Důvody byly různé, většinou málo času nebo prostoru na posun při obratech v koncových stanicích nebo jiných manipulacích - přidávání posilových nebo přímých vozů apod. A týkalo se to většinou kratších souprav na méně frekventovaných tratích (i když výjimky by se našly také).

Pěkná fotka!

Ani nevím proč, ale vyvolala dotaz z doby haistorické - o dávnosti by se dalo pochybovat - to je věc pohledu:
Po více než sto let bylo pravidlem,že služební vůz (D...) byl řazen za lokomotivou. Až asi před 20 lety to u ČSD padlo (byl-li průchozí u tedejší DR o něco dříve). Usuzuji, zjednodušilo to komunikaci mezi "dopravou" a vlakvedoucím, zejména dokud byla soluzavazadla a spěšniny (nař. filmy) obvyklou součástí placených zásilek jedoucích ve služebním voze v R, Sp., Os. Ví někdo něco víc? (věcně)