13.05.2015 (1:08)  

Zdravím kolego, ano fotografie vždy je pohled toho kterého fotografa. I já jsem ve věku, kdy jsem si prošel svojí celuloidovou éru, a kdy jediným prostředkem rovnání bylo podkládání rámečku s papírem pod zvětšovákem krabičkou od sirek. Nyní je již jiná doba a ta dává jiné možnosti. Proto já fotografie rovnám a upravuji. To není nic, proti Vašemu pojetí bez rovnání. K těm drátům: asi jsem se nevyjádřil dosti přesně. Já je ve fotografii mám také a jsou vidět. Na Telgártě prostě jsou. Nicméne ne tak viditelné. Neretušoval jsem je. V první řadě si však cením toho, že se toto i přes hromadu problémů podařilo uskutečnit, za což klukům z Previdze patří velký dík. Bylo to pro ně jistá forma splněného snu se o toto pokusit. A na ty podmínky se to povedlo ke spokojenosti všech, co tam byli. Že jsme požádně navlhli, o tom žádná. Ve spojení s tou zimou a 100% vlhkostí, podle údaje teploměru v autě 4 st. nad nulou je to trochu pro otrlé. A že nás trápilo neustálé rosení čoček, kdy se někdy stihla zarosit i během expozice, u mě okolo 30 vteřin, to je prostě fakt. A v tom je ten náš koníček zajímavý, vyrovnat se nejen se záběrem, ale i s podmínkami za kterých vzniká. Z toho vyplývá jediné, pokud dva dělají totéž, není to vždy stejné. Já osobně jsem si to užil.

13.05.2015 (1:53)  

Souhlasím s Vámi, že toto nemusí být pro každého ten pravý šálek kávy. Každý máme jiné cíle zájmy a názory. Ano, byla to fajn problbnutá noc a to i přes ne zrovna příznivé klimatické podmínky. Navíc, pokud mě paměť neklame, Telgártské údolí nikdy nikdo ještě nenasvětloval a také to tam vzbudilo pěkné pozdvižení. K provedení vlastnímu: nic se nedělá přes den dopředu, ani to nejde. Vlak přivezl elektrocentrály, reflektory a kabely na zastávku Telgárt penzión. Odtud se to muselo na pozice vše nanosit ručně. A elektrocentrály použité zde měly 100 kg. Příprava je záležitostí řekněme hodiny. Ale zde se nefotila jen tato kompozice, fotili jsme i nasvětlený tunelový portál a vlak na mostě i obrácený s mašinou směrem nalevo. Pak se jelo přepřáhnout během chvíle oddechu do Červené Skaly, aby byla mašina obrácená i směrem na Vernár, což je tento případ. Fotografie je pořízena cca v jednu v noci.Nikdo nikam neslézal, ani by to nebylo reálné. Padl názor, zdali jsme neuvažovali i o protisvětle z druhé strany viaduktu. Ano, tuto úvahu jsem měl, ale musíme si uvědomit, že personál vlaku jsou také jen lidé a před tím se celý den jezdilo a fotilo a tedy musí zbýt čas i na spánek. I tak, i když nasvětlení není úplně dokonalé, je to výsledek prostého nadšení skupiny lidí pro danou věc se o toto prostě pokusit a splnit si sen o nasvíceném Telgártu. Kdyby takoví lidé nebyli, neuskutečnilo by se to. A to ponechám stranou, že již v pátek došlo k poruše muzejní Bardoty 751.131 a musela se zapůjit od Carga ze Zvolena tato náhradní lokomotiva. To obnášelo navíc dalších pár tisíc Euro. Takže výsledek je takový, jaký je. Pro nkteré je to umělé, jako modelka na mole ( Bára na mostě) někomu se to líbí a někdo má třeba vztek, že toto vyfocené nemá. Jsme jenom lidé, kteří mají rádi vlaky a chtějí se pokusit o trochu nekonvenční pojetí.