Ve Straškově jsem fotil (tedy spoušť tisknul) dokonce i já, čočka neraskla a dva Orchestriony se tam pokorně motaly kolem 434.2. Ale kde u "Ex" ta kazeta z kamery zůstala ...

A.N.: A věř že i nějaká zapadlá lokálka má své kouzlo, člověk si zafotí a ví, že to není tuctovka, která visí na každém webu - viz třeba Straškov. Nikdo tam nefotí, nikoho to nezajímá...

Ty zase kecáš blbosti. :-(

Chary:
To já se ani nesnažím někoho někam směrovat, ale když už jsi dal ten odkaz na zapadákov jako je Rohozec, tak jsem to použil jako příklad, že i jinde se dá (dalo) fotit. Co já toho v 90letech promrhal...škoda mluvit.

Nemyslím číslo vlaku, ale základní zěměpisné znalosti, když už někde fotím - vědět kde - název obce. Snad i vědět co fotím za vlak by se šiklo. Pak manuál - filtr na šotomísta postrádá smysl. A pokud se někdo ozve, bylo by to dobré opravit. To stejné bylo i v případě článku o 301.

Osobně mi to může být šumák, můžu si myslet svoje a jít dál...nicméně za pár let to někdo může použít jako zdroj informací a bohužel těžce narazí. A pak ho zas nějaký člověk jako jsem já bude tepat, že vynesl nepravdivé informace...

Já to vim, ty to víš, tak co se kolem toho furt tak čertíš? ;-)
Co s tim naděláš? A myslíš, že stylem, jakým tady tu filipiku vedeš, se najednou půlka šotonároda obrátí na tu správnou víru?

Já taky rád dělám věci pořádně, třeba mezi to nepatří absolutně olegendovaná fotka, protože se kolikrát k takový informaci ani nedostanu, ale třeba z fotograficky-editačního hlediska. No a pak to samý chci po ostatních autorech, protože tohle je fotogalerie a nikoliv legendo-šotogalerie, a dobře vím, že chtít po některejch takový a takový vlastnosti fotky je těžší než po nich chtít čísla vlaků. A stejně to jde, protože se bez toho svět nezboří.

Každej na něco umře a někdo si prostě vybral, že mu musí prasknout cévka z nesprávný legendy k internetový fotce, jedný ze statisíců. Tak ať.

Chary:
já mám rád přesnost, když něco dělám, tak pořádně. Co je to platné, když je foto pěkné, ale v popisku blud - viz jedno foto níže v galerii, stále to nikdo neopravil, proč když foto na žp prošlo...na co se snažit něco dotáhnout k dokonalosti.

šotoušstvo je pověstné tím, že určité věci - vlaky,loko... začnou fotit nejlépe poslední den provozu. Namátkově můžu zmínit 3.301, 754 na Domažlické, zelené 163, 122...atd. Ve finále to stojí za starou bačkoru, má to 99% lidí stejně a mnohdy i kvalita pokulhává, protože to byl holt poslední den provozu...
Člověk pak ocení, že někteří mají snahu hledat nové, neokoukané - viz třeba trať do Chebu nebo provoz na trati 225.

A věř že i nějaká zapadlá lokálka má své kouzlo, člověk si zafotí a ví, že to není tuctovka, která visí na každém webu - viz třeba Straškov. Nikdo tam nefotí, nikoho to nezajímá... tedy do té doby než se proflákne, že poslední retrovky - 809 půjdou do Najbrta. Pak přijde útok i za mlhy, deště...

A.N.:
jenže pak na různých webech vidíš u fotky (i zde) místo čísla otazníky,pak následuje hromada dotazů a vášnivá debata.

Vášnivou debatu rozpoutávají většinou ti samí, moc jich není. Zdejší galerie nestaví na přísné vyčerpávající dokumentační hodnotě, jak si někteří myslí.

pokud někdo chce dělat životopis nějaké řady, prostě čitelnost čísla je nutná.

To bezpochyby. Ovšem opět si nejsem jist, že to jsou zdejší autoři a že k tomu využívají zdejší galerii. Přeci do knížek se hodí především snímky nepublikované, od renomovaných šuplíkářů, kteří je mají zajisté perfektně olegendované a solidní autor či redaktor takové publikace by s takto pochybně ozdrojovanými fotkami kvapem zametl.

kdo ty Mn na Rohozec má nafocené

Místní dokumentarista, který o nich jednou sepíše knihu, určitě. Domnívat se, že masová šotoveřejnost bude hromadně fotit kdejakou díru ve stylu, že každý tam či onde má aspoň deset fotek, osm na číslo a dvě krajinově, aby to v těch zástupech knih nebylo jen o bum-mašinách, je pošetilé.

Když by někdo udělal knížku o Catrech a u 1/2 fotek měl otazníky nebo větu "myslím, ale nevím zdali je to XY" ...to by byl asi průser a propadák.

Jak jsem psal, když někdo bude chtít dělat knížku, tak ať si fotí na číslo. Napadá mne pár jmen, která bych oslovil, kdybych takovou knížku chtěl psát. Netroufnu si ale tvrdit, že zdejší autoři jsou především knižní dokumentaristé.

-

Mimochodem, když já fotím z velké dálky a je šance, že pojede něco nátěrově uniformního, tak mám druhý foťák se superteleobjektivem a fotím si cedule, pokud to situace a okolnosti umožní. Potom i u fotek tohoto typu mohu bezpečně tvrdit, že to číslo mám dobře http://www.zelpage.cz/fotogalerie/motorove-vozy/814/814042.html i když zrovna knihu o regínách na Jičínsku neplánuju ;-)

OF: Právě, i cesta může být někdy cíl :-)

Chary:
když už jsi dal ten odkaz, skoro se mi nabízí otázka: kdo ty Mn na Rohozec má nafocené??? a nejen to, třeba i tu rakovnickou 742.264.

Je hezký mít všechny Catry,i třeba bez možnosti rozeznanat inv.číslo, je hezké mít Pacifik, Bezpráví, Šumavu a nejlépe na chlup stejně jako 99% šotoušů...jenže X dalších a mnohdy i zajímavějších věcí za poslední roky dojezdilo a sakra rychleji než nějaké 749 kolem Prahy. A nikdo to nefotil, protože pomyslný směr ukazoval jinam...
A proto filt galerie při zadání určitých tratí mlčí a mlčí...

Honzinus:
Jenže s touhle fotkou tato debata o čitelnosti čísla nemá vůbec nic společného. To bylo na téma proč je kundál vůbec kundál...

Chary:
jenže pak na různých webech vidíš u fotky (i zde) místo čísla otazníky,pak následuje hromada dotazů a vášnivá debata. A proč myslíš, že tam mám 2.264 focenou právě takto? No kvůli nátěru, protože stát dál od tratě, byla by to možná pěkná krajinovka, ale také nějaký nevýrazný světlezelený flek...


Bohužel ať se vám to zamlouvá či nikoliv, pokud někdo chce dělat životopis nějaké řady, prostě čitelnost čísla je nutná. Když by někdo udělal knížku o Catrech a u 1/2 fotek měl otazníky nebo větu "myslím, ale nevím zdali je to XY" ...to by byl asi průser a propadák.

Věřit autorovi? No tak... to už jsem viděl v X galeriích, vč. popisků místa, čísla vlaku, směru...atd. U takových bludů hodnota dokumentu těžce klesá.

Já si myslím že jsou i šotouši krajináři a v určitejch z nich musí bejt i trochu trempa, dobrodruha a někdo by řekl i horolezce. Zvlášť v těch krajinářích co fotěj tratě a jejich okolí z těžko dostupných míst. Prostě jim nejde jen o pořízení fota ale i o to okolo a to okolo nemusí zůstat jen ve vzpomínkách autora. Taková fotka pak má i příběh viz třeba co píše autor o vzniku téhle fotky.