Ať je v cizích očích fotografie jakákoliv, já se k ní již po několikáté vracím, protože mě velice oslovila nápadem, svým vtipem vzhledem k místě focení a tomu co je na scéně vidět a dalšími prvky. Je to prostě taková ta fotka na, kterou byť jen náhodou narazíte a víte, že jste už nesčetněkrát viděli, stejně se na ni znovu podíváte.

Jakub Gregor: Co je tedy ta "správná realita"?

Topič: To je špatné přirovnání s tím oslněním. Lidské oko se za krátkou chvíli zaadaptuje na světelné podmínky...

Skoro bych řekl, že to přirovnání s oslněním je celkem na místě. Jak píše Jakub, lidské oko se po chvíli zadaptuje, a jsem-li uvnitř, dokážu v určitý moment vidět nespálený venek a v jiný určitý moment neutopený vnitřek - mimochodem, podobnost se zaotřením, dokážu zaostřit na mouchu na okně 20 cm od oka i na zahradu za oknem 10 m daleko, ale ne na obojí naráz. Na fotce to neuděláš, tam máš jedno nebo druhý, a může si oko přivykat jak chce, z utopených stínů detaily nevykouzlíš, stejně jako z vypálených jasů.

Takže fotka vlastně nezobrazuje realitu, zobrazuje jen její výseč, a takovou, jakou vybere fotograf. Může vybrat stíny, může vybrat jasy, a může to udělat tak, aby měl od každého co nejvíc. A to foťák sám o sobě neudělá, tak dokonalý není. Jsou sice nějaké pomocné technické metody (D-lighting a pod.), ale nejsou bezvadné.

Čili by to chtělo něco jako Lytro, ale na světlo. Což zatím není*, a proto buď musíme spoléhat na editor, anebo mít půl fotky mimo (černo nebo bílo).

*Z hodně dobrého rawu jde v rafátoru vykřesat hodně, řekněme +/- 1 EV s klidem, +/- 1,5 EV na dobrým čipu a malým iso, ale není to příliš uživatelské** a na galerijní úrovni už vůbec.

**Ve smyslu čtenářského prohlížení na webu, pro fotografa je to uživatelské parádně.

topič: ano, zadaptuje ("přicloní si" zorničku, víčkem), ale takovým způsobem, že velmi pravděpodobně zase nebude zcela vnímat detaily ve stínech (samozřejmě záleží na konkrétní situaci a kontrastu mezi stínem a světlem a ano, oko je samozřejmě citlivější a flexibilnější než foťák). Chtěl jsem jen na tomto příkladě ilustrovat princip toho, že ani oko ani foťák velmi často nebudou schopny vnímat celou komplexní realitu ve všech jejích detailech (nejde jen o expozici, ale třeba i zaostření na blízko či do dálky), ber to opravdu jen rámcově:-).

Jakub Gregor: To je špatné přirovnání s tím oslněním. Lidské oko se za krátkou chvíli zaadaptuje na světelné podmínky a ostré přechody mezi světlěm a stíny vnímá přesně. Oko má dynamický roszah asi 2-3 větší než snímače digitálních fotoaparátů (nebo čb film). Odhaduji, že na scéně, jak ji vidíme na snímku, by oko vidělo detaily v jasech a stínech. Pro to co uvádíš, by musela fotografovaná scéna mít větší tonální kontrast.

Tady je zajímavé a dosti vyčerpávající pojednání na dané téma:
http://www.fotoroman.cz/techniques2/light_eye_camera.htm

Jsem ve stínu (třeba na této fotce pod střechou), rozeznávám svým okem předměty kolem mě. Podívám se ven na světlo a náhle několik zlomků vteřiny nevidím nic, jsem oslněn, dokud se mé oko (mimochodem hodně silný analog fotoaparátu) nepřizpůsobí silnému světlu. Naopak když opět ze světla kouknu do tmy, chvíli nic nevidím, jen tmavou plochu.
Co je tedy ta "správná realita", kterou svým okem vidím a kterou by měl zachytit i můj foťák? Detaily pod střechou a venku "255-255-255", nebo venku "akorát" a pod střechou "0-0-0"? Nebo je realita taková, že pod střechou jsou nějaké předměty, struktury a na světle travička, vlak atd.? Kupodivu takovou realitu nedokáže zachytit ani oko, ani foťák, protože prostě nemají dostatečný rozsah citlivosti pro světla a stíny.
Takže fakt nevím, proč se tu někdo ohání tím, že jedině neupravená fotka vylezlá z aparátu ukazuje realitu. Naopak, schopnost zobrazit realitu, zejména ve světelně náročnějších podmínkách, je značně limitována technickými možnostmi fotoaparátu i biologickými vlastnostmi oka.
Mimochodem, fotka se mi velmi líbí svým nápadem, námětem i kompozicí, takže zrovna tady bych případné drobné nedostatky v editaci ani neřešil:-).

Šepli: Ale Martine, to je další nesmysl. Přeexponované i podexponované fotky se na filmu také dají "zachránit". U kompozičně nepovedených můžeš u digitální nastavit "plátno" a přidat chybějící místo, což se u analogu dělá blbě. Ořez se dá použít u obou.
Měl by sis trochu pročíst historii fotografie a podívat se na nějaké snímky. To bys koukal, co se dalo dělat s analogovou fotkou za kouzla.

Tento fotograf skladá digitálně své filmové fotky do panoramatu. Digitalizuje své analogové fotky. Také používá digitální zrcadlovku. Řekl bych, že výsledky jsou více než povedené. Proklikej si jednotlivé záložky po levé straně stránky.
http://www.horolezec.cz/aktuality.htm

topič: To nerozporuji. Myslím to tak, že kinofilmovou fotku v žádném případě nelze upravit tak výrazně jako na PC, proto tedy i např. expozičně, částečně kompozičně atd. nepodařenou digitální fotku mohu zachránit.

Šepli: Ano, PC pomáhá lidem, kteří "to nemají v rukách" (ne že bych tedy v nich něco měl)...

To je hodně velkej nesmysl, co jsi napsal. Celá řada fotografů, který "to maj v rukách" používaj PC. Editaci "maj taky v rukách" a proto jsou jejich fotky tak úspěšné.

Autorovi: fotka nevšední, zajímavá.
KarelF a Jackub: v zásadě souhlasím. Nejlépe vyfotit tak, abych už nic nemusel v PC dělat, a že to jde! Ohledně editace: volil bych zlatou střední cestu, např. lehká úprava barevného podání oblohy apod., s úpravou typu "přidání vagonu do soupravy" zásadně nemůžu souhlasit, je to matení návštěvníků této (specifické) galerie. Samozřejmě, jak píše topič, ve volné tvorbě je dovoleno vše, proč taky ne...

Martin Grill: Deformace - vypustit do světa snímek, trpící viditelnou deformací, za kterou může ohnisko objektivu, je trestuhodné, nebyl-li to autorský záměr. Stejně tak působí divně fotky, deformované podhledem či nadhledem - přitom srovnání linií je velmi primitivní úkon a nabízí ho každý freeware editor.

Omlouvám se Vám, nechci v žádném případě urazit, ale musím to napsat: podle mě je to blbost. Proč za každou cenu srovnávat, transformovat apod.? Je to vlastnost přístroje, sám to píšete. Můj názor je, a vracím se na začátek, že je nejlépe vyfotit scénu tak, abych nic zásadního upravovat nemusel, aby třeba ta zmíněná deformace nepůsobila divně, jak uvádíte. Ano, PC pomáhá lidem, kteří "to nemají v rukách" (ne že bych tedy v nich něco měl)...

Pěkný bazén. :-)

*****