Sorry za to prohození stran. Takové věci se mi bohužel stávají až nepříjemně často. Snad ale bylo i tak pochopeno.

Chary, možná to špatně vyznělo- nechtěl jsem argumentovat s pomocí oné drobné chyby, chtěl jsem na ni normálním způsobem upozornit. Sám se podobným chybám určitě nevyvaruji.
K tomu hektometrovníku- podle mého subjektivního pocitu nahrává ona neostrost určitému zvýšení "prostorového" vjemu fotografie.

Honzine, já bych ten šutr do HO dostal, ale změnil bych perspektivu.

Rovněž, dále i Miškine, s ohledem na celkový obsah a kontext Sandikova příspěvku, si troufnu tvrdit, že "čteme zprava doleva" je přesmyk na úrovni slov. Ani byste neřekli, jak jsou podobné případy běžné.

Pokud ovšem oba hodláte svou argumentaci postavit na chybě v textu (kontextově opravené hned na dvou místech) a nikoliv na chybě v uvažování, tak je asi něco špatně a Sandikův komentář to nebude.

Sandíku, to, že člověk čte obraz zprava doleva je opravdu slovo do pranice. Domnívám se, že v drtivé většině případů je to přesně obráceně. O srandovních teoriích bych pomlčel, stačí pořádně číst a chápat co kolega napsal.
Ale pokud myslíš, že bys třeba ten kilometrovník do HO dostal, nikdo ti nebrání to zkusit.

Nechci do toho moc vstupovat, ale já čtu text zleva doprava. I na této webové stránce.
K fotografii- mě se kompozice líbí, ostrost v pohodě, HO funguje stejně jako vždycky (fyzikální zákony pořád platí), jen tam vidím mírný nádech do zelena.

vojtik: Takže pokud je něco mimo hloubku ostrosti, tak to není neostré? Zajímavá teorie. Ještě nějakou takovou srandovní prosím...
Pokud jde o kompozici, tak člověk zpravidla čte fotografii či obraz zprava doleva a zhora dolů. Děláme to podvědomě, protože přesně takhle jsme naučení číst text. Národy, které čtou zprava doleva, to mimochodem logicky mají obráceně. Samozřejmě jsou situace, kdy člověk čte obraz jinak. Například, pokud je to mohutné oltářní plátno v kostele, máme tendenci číst naopak zespodu vzhůru, protože u větších pláten (pokud od nich nemáme patřičný odstup) jednoduše podvědomě začínáme zhruba ve výši očí. Odlišný způsob čtení nastane i v případě, kdy je například v dolní části kompozice nějaký barevně nebo světelně výrazný objekt, ale to není úplně náš případ.
U téhle fotky divák nejprve vnímá barevně výrazné čelo motoráku, pak zaznamená tetelící se vzduch nad střechou, zelené pozadí a koleje. Teprve ty jej navedou k neostrému kilometrovníku, kde obhlídka fotky v zásadě končí. Tohle všechno je přitom záležitost několik vteřin a je to podvědomá reakce. Přesně tenhle postup ovlivní náš první dojem z fotky či obrazu.
S vaším názorem, že po ořezu kilometrovníku už na fotce kromě samotného motoráku není nic dalšího k prohlížení se dá souhlasit, ale je to skutečně chyba? Dosti výrazné koleje vedou náš pohled ven z fotky, což jí dává dynamiku. Motorák je pak jednoznačně hlavním motivem fotky, což je podle mého správně. Srdce železničářovo asi zaplesá nad údajem o kilometrech, ale z hlediska kompozice jde o rušivý prvek, a to hned z několika důvodů. Za prvé je moc natlačený dolů a ke straně, za druhé je příliš drobný a neostrý na to, aby byl hlavním motivem fotky, ale zase dost výrazný na to, aby přitahoval pozornost. Pokud by byl větší, umístěný někde ve zlatém řezu a bylo by zaostřeno právě na něj, zatímco motorák by byl už neostrý, byla by to možná jiná káva (záleželo by samozřejmě na konkrétním zpracování). Bylo by jasné, že hlavním motivem fotky je právě ten kilometrovník. Za třetí, mít na fotce více než jeden důležitý motiv lze a někdy právě takhle vznikají velmi zajímavé fotografie, ale rozhodně to chce hodně zkušenosti a výtvarného citu. Pokud se o něco podobného pokouší méně zkušený fotograf (nic ve zlém), tak si na sebe zákonitě plete bič. Zvlášť, pokud nefotí zátiší nebo nějakou podobnou klidovou věc, u níž si lze s kompozicí hrát dlouhé hodiny a nafotit desítky variant, ale dosti dynamickou fotografii jedoucí soupravy, k jejímuž focení má fotograf maximálně zlomky minut...

Tak Edita už je znajbrcená, ach jo.

Zkusme se zamyslet, co by na té fotce zbylo, kdyby ji autor komponoval bez toho kilometrovníku? Rozklikávám fotografii, rukou si zakrývám spodní část (simulace ořezu) a z fotky zbývá jen natelený motorák, který má v pozadí nějaké obyčejné zelené cosi a navíc je nepřirozeně natlačený vlevo. Dosti tuctové foto, které bych si osobně nenechal ani v PC, natož abych to dával někam do světa.

Ruku z monitoru oddělávám a zjišťuji, že kilometrovník pěkně doplňuje kompozici vpravo dole, takže se eliminují nedostatky, řečené výše. Navíc nám říká, že je foto pořízeno v kilometru 4,8 (vidím na obrázku) trati Brno - Jihlava (vidím v popisku obrázku), tudíž vytváří identifikaci místa. Jinak by to byl obyčejný Najbrt motor, hodně z čela a vzadu nějaký ten plevel.

A kilometrovník není neostrý, je jen mimo hloubku ostrosti... rozlišovat, prosím :-)

Bez kilometrovníku by to vypadalo líp. Dost zásadně nabourává celou kompozici. Navíc je stejně neostrý...