T.B.: představa plynu, sestávajícího z velkého množství malých tuhých částic, které do sebe narážejí (a každá z nich má hmotnost), je v termodynamice běžně používaná a realitě celkem blízká. Představa, že částice kouře z komína lokomotivy zůstávají na místě proto, že mají příliš malou hmotnost a "setrvačnost", je přinejmenším velmi originální. Jestli Vás traumatizuje představa srážejících se kafemlejnků, tak si místo lokomotivy představte třeba padesát tun kolejnic, loženejch na platoňáku. Milý příteli, zastavte se někdy, rád s Vámi pohovořím o vybraných pojmech středoškolské fyziky, považuji za společensky nepřijatelné, aby se vážní zájemci o železnici, kteří se považují za mé přátele trpěli tak hlubokými mezerami ve vzdělání.

Super.

Chary, mám obecně panningy rád, ale taday trochu chápu Lapila. Na první pohled jsem taky zmatený – z vlaku totiž „rostou” domy, které jsou ale narozdíl od něj mázlé. A do toho ještě ten divný stín, který optickému oddělení popředí a pozadí moc nepomůže. Co mám vyzkoušené, tak nejlépe panningy působí s pozadím rozmazaným tak, že tam nejdou poznat žádné jednotlivé objekty.

Směr pohybu vlaku už od dob dětské kresby naznačuje kouř, který zůstává na místě, tedy proti směru pohybu vlaku. Pokud tedy nefouká vítr ve směru pohybu vlaku a o rychlosti větší, než kterou se vlak pohybuje.
Přítel(gp) napsal 4 věty, komentuji 3:
K první větě se bezvýhradně připojuji.
Třetí věta vhodně doplňuje mou předchozí myšlenku: jde o fyzikální proces, do kterého vstupují dvě směsi plynů (zemská atmosféra a směs vodních par a zplodin hoření) za působení vlivu hmotnosti a setrvačnosti. Ještě bych si čistě pro ilustraci dovolil připomenout jeden Topičův snímek se dvěma šlechtičnama v čele rychlíku a s krásným chvostem dýmu, který zřejmě za bezvětří věrně kopíruje ohyb trati.
V čtvrté větě (gp) bez příčinné souvislosti opouští skupenství plynné, argumentuje představou předmětů skupenství pevného o celkové hmotnosti 120 (jestli to dobře počítám) tun ve směru pohybu vlaku a mě působí trauma, protože když uvážíte ten náraz, i při těch 36 za hodinu, tak co by bylo s chudákem kafemlejnkem a s lidma ve vlaku.

topič
pohyb na obrázku (i fotce) zachytíme rozmazáním předmětu nebo pozadí ve směru pohybu.
(Moje) potíž je, že na dané fotce ten směr prostě nevidím a moje soustava oči - mozek je dezorientována. Jistě mi lze vysvětlit, kde a čím bylo hnuto, ať už fyzicky nebo při editaci, já řeknu Ahá!, ale tím to nejspíš skončí.
Před chvíli jsem líčil Charymu, že možná opravdu jednoduše blbě vidím.

Chary,
díky za výklad a odkazy. Je samozřejmě těžký dojít ke správným počtům, když mi 13,4 m dlouhý vlak nepřijde zvláštní a navíc to dává předpokládatelný výsledek.
Nejen že připouštím, že "je to nějaká utkvělá představa", já o tom dokonce nepochybuju. Prostě mě z té fotky bolí oči. Ne že se mi nelíbí, tak daleko se ani nedostanu, protože na ni nedokážu zaostřit. A není jediná, už jsem tu totožný "problém" měl. Možná je to úplně jednoduše tím, že jedním okem koukám o hodně mizerněji, než druhým, takže nevidím to, co člověk se zdravým (souměrným) zrakem.
Fotka "podobného vlaku" mi nevadí, tam je to máznuté tak, jak intuitivně čekám. Fotka závodního auta se mi líbí: je z těch, kde pozadí tvoří sice rozmazanou, ale zřetelnou strukturu, takže se můj zrak (zrak! JÁ do toho nemám co mluvit) má čeho chytit.

Fotka úžasná, hlavně zmizení spojnice k poslednímu dvojkolí.
T.B.: tvrdit, že částečky kouře nemají tu hmotnost, ani setrvačnost, je pitomost. Důvod, proč kouř zůstane na místě, je ten, že ve směru pohybu lokomotivy jsou jiné částečky, které mají taky hmotnost a setrvačnost a brání naší částečce kouře pokračovat ve směru jízdy. Kdyby před tou rozjetou mašinkou stála jiná třicetitunová mašinka a před ní ještě jiná třicetitunová a před ní ještě a ještě (a to teda třicet tun není na mašinu zdaleka TA hmotnost), stála by ta fotografovaná taky na místě.

Lapile, s dovolením budu trošku fušovat Saturninovi a založím si tu menší společnost pro uvádění komentářových příběhů na pravou míru.

Psal jsem o pěti rybácích po 13,4 m a 12 vteřinách.

Kdyby doopravdy jel ten jeden rybák 12 vteřin, tak by to skutečně bylo přibližně metr za vteřinu, ale jelikož jich má hodina jen 3600, tak by to byla rychlost 3,6 km/h. No a to by se paningovalo skutečně velmi obtížně, leda nějak speciálně motoricky.

Ovšem pokud vezmu 5x13,4, dostanu 67 m a to při čase 12 vteřin už dá skutečně 20 km/h.

Panningy se dají fotit na 1/100 s, ovšem tak u předmětů (auta, motorky, vlaky) v rychlostech zhruba kolem 150 km/h, aby došlo (v zásvislosti na ohnisku!) k přiměřenému rozmazu.

Pro ilustraci - tohle je podobně rychlej vlak, ale focenej na 1/60 s. Rozmaz trávy patrný je, ale rozmaz pozadí je minimálně, nemáš takový dojem pohybu. To proto, že 1/60 s je moc krátký čas, nestihne se to rozšmidlat.

http://i.imgur.com/pkElwoS.jpg

Takže ta letošní fotka z Víchový je focená na 1/20 s. Je to relativně velmi dlouhý čas na panning a z ruky by se to opravdu dávalo velmi obtížně, a od toho máme přece stativy ;-) Stačí ho dobře vyvážit tak, aby při švenkování kopíroval vodorovně trať a je to doma.

Samozřejmě, abych dosáhl tak dlouhého času, buď bych musel krutopřísně zaclonit a stáhnout iso na minimum, anebo... jednoduše použít neutrální filtr. Ideálně variabilní, abych si to mohl ztmavit přesně podle toho, jak mi svítí, na čas a clonu a iso takové, jaké chci. Což se taky stalo ;-)

No a k tomu zamlženýmu pozadí, vážně? Není jen nějaká utkvělá představa? Co tohle?

http://theplanetd.com/photo-tip-friday-panning-introducing-motion-photography/

Lapil: Otázka. Jak se dá na fotografii znázornit pohyb?

Ad stín: dva baráky už jsem našel, díky za upozornění. A "stojící" pára - určitě máte pravdu, ale přesto. Ono když má člověk proti něčemu osobní námitky (možná ani nejde úplně o estetiku, prostě mi tahá za oči), těžko přesvědčí sám sebe, že je to udělané správně.

O technice focení vím asi tak to, co jsem se "naučil" od mámy v dobách černobílých a expozimetrových. Mám dojem, že běžná expozice bývala 1/100 (asi) vteřiny (výrazně delší čas už v ruce neudržíš?) a naprosto bez počítání jsem odhadl, že tenhle vlak za tu dobu moc daleko nedojede, takže téměř jakýkoliv panning je (připadá mi; nebít, prosím) přehnaný. A přijde mi samozřejmé, že film/čip potřebuje určité množství světla, přičemž ta správná dávka se zařídí kombinací clona/čas a na sněhu je spousta světla a ?zvětšování (doufám, že ne zmenšování :-)) clony má svoje meze, takže je třeba použít i krátký čas.
Ono všeobecně: znám a líbí se mi takové ty fotky závoďáků, kdy pohyb foťáku sleduje pohyb auta a pozadí vypadá podle toho, ale připadá mi, že fotky podobné téhle mají to pozadí nějaké jiné - spíš jako přes zamlžené sklo než jako pohyb. Možná mi tam prostě chybí nějaké zábradlí či mantinely, abych viděl vodorovnou čáru.

Chary: ještě trochu počtů: 13,4m/12s je lehce přes 1m/s čili lehce přes 36km/h. Za 1/100 vteřiny takový vlak ujede asi 10cm, při 20km/h ujede 5,5cm. Ale to už s vlakem fakt nesouvisí.